Washington/Islámábád - Nejhledanější terorista světa Usáma bin Ládin skončil po desetiletí trvajícím honu v neděli v noci s americkou kulkou v hlavě.
Dopaden nebyl v některém z afghánských jeskynních komplexů, jak by se možná dalo čekat, ale hluboko v Pákistánu, v opevněném luxusním sídle ve městě Abbotábádu jen asi 60 kilometrů severně od hlavního města Islámábádu.
Noční můra tří prezidentů
Vousatá tvář asketicky vyhlížejícího Usámy bin Ládina strašila západní svět především od 11. září roku 2001, kdy jeho Al-Káida (Základna) provedla teroristický útok na New York a Washington, při němž zahynuly 3000 lidí.
Prezident George W. Bushe vyhlásil po tomto datu Ládinovi a jeho Al-Káidě boj na život a na smrt. Ani za osm let pobytu v Bílém domě ale nedokázal naplnit svůj záměr dostat ho "živého nebo mrtvého".
Bin Ládin však byl noční můrou už Bushova předchůdce, demokratického prezidenta Billa Clintona. Ten tohoto teroristu označil v srpnu roku 1998 - poté co Al-Káida spáchala atentáty na americká velvyslanectví v Tanzánii a Keni, při nichž zahynulo 222 osob a 5000 dalších bylo zraněno - za "veřejného nepřítele číslo 1".
Neúspěšným honem na bin Ládina pak CIA strávila následující tři roky. Plánem Američanů bylo buď zajmout ho za pomoci afghánských agentů, nebo ho zabít v některém z jeho úkrytů přesně naváděnou raketou.
FBI navíc v roce 1999 označila Usámu bin Ládina, "řečeného taktéž šajch Usáma, emír, princ, ředitel, hádží," za nejhledanějšího teroristu a vypsala na jeho hlavu odměnu ve výši 25 milionů dolarů.
Clintonova administrativa však neuspěla a předala v roce 2000 politicky krajně složitý úkol polapit nebo eliminovat Al-Káidu a jejího vůdce nově nastupujícímu republikánskému prezidentu Georgi Bushovi.
Ten pak po 11. září 2001 zahájil "válku proti terorismu", která začala invazí do Afghánistánu, vedla i k invazi do Iráku a stála americké daňové poplatníky více než bilion dolarů, přičemž tento účet stále není uzavřen.
Současný prezident Barack Obama může zabití bin Ládina prohlásit za svůj zatím největší politický úspěch a konec jedné americké noční můry.
Absolutní utajení, i vůči Pákistánu
Osudový přepad provedla malá jednotka složená z příslušníků speciálních amerických jednotek SEAL. Na operativním velení se přímo z USA podílel i ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) - a příští americký ministr obrany - Leon Panetta.
Pákistánská vláda do poslední chvíle nevěděla, že Američané takovou operaci chystají.
USA totiž Pákistán považují za nespolehlivého spojence. A jeho vlivnou tajnou službu ISI podezírají, že spolupracuje s některými teroristickými skupinami na afghánském i pákistánském území.
Bezpečnostní poradci prezidenta Baracka Obamy naplánovali akci tak, aby minimalizovali počet případných obětí z řad civilního obyvatelstva.
Zamítli proto použití bezpilotních letounů, jejichž útoky často způsobí smrt velkého počtu civilistů a jsou jednou z příčin velké neoblíbenosti Američanů v Afghánistánu i Pákistánu.
Operace byla podle Obamy provedena s "chirurgickou přesností". Usáma bin Ládin kladl "ozbrojený odpor", a americká jednotka ho proto zastřelila.
Spolu s ním padli ještě další tři islamisté, z toho jeden Ládinův syn, Washington však zatím neuvedl, který. Zemřela i žena, kterou údajně jeden z Ládinových mužů použil jako živý štít.
Tajemný kurýr
Americké tajné služby zachytily Usámovu stopu v roce 2007 - po dlouhých šesti letech od okamžiku, kdy jim v roce 2001 v Afghánistánu unikl z jeskynního komplexu Tora Bora u hranic s Pákistánem.
Přivedli je na ni shodou okolností islamisté zadržovaní na nechvalně proslulé americké vojenské základně Guantánamo na Kubě, kterou se prezident Barack Obama marně snaží uzavřít.
Z jejich výslechů CIA zjistila, že existuje jistý kurýr, který se těší maximální důvěře Usámy bin Ládina. Zadržení dále vypověděli, že tento muž byl chráněncem Chálida Šajcha Mohammeda, předpokládaného strůjce teroristického útoku z 11. září.
Američané však dlouhou dobu znali pouze kurýrův pseudonym, jeho pravé jméno odhalili až před čtyřmi lety. Trvalo jim však další dva roky, než zjistili, v které oblasti tento Ládinův kurýr operuje.
Teprve loni v srpnu ho vystopovali v Abbotábádu a zjistili, že žije v luxusním opevněném sídle obehnaném vysokými zdmi s ostnatým drátem.
CIA pak na základě satelitních snímků a zpravodajských hlášení dospěla po několika týdnech k názoru, že se za téměř čtyři metry vysokými zdmi této luxusní pevnosti, postavené někdy v roce 2005, skrývá sám bin Ládin.
Trvalo však až do 14. března letošního roku, než prezident Barack Obama připustil, že důkazů už je tolik, aby se mohlo začít s plánováním konkrétní akce.
V ten den se v Bílém domě konala za jeho přítomnosti první schůzka nejspolehlivějších členů jeho Rady pro otázky národní bezpečnosti.
V průběhu dalších šesti týdnů následovaly ještě čtyři takové, ta poslední minulý pátek ráno v 8:30 amerického času (16:30 SELČ).
Na té se Obama podle listu The New York Times sešel se svým poradcem pro otázky národní bezpečnosti Thomasem Donilonem, poradcem pro boj proti terorismu Johnem O. Brennanem a několika dalšími důležitými členy rady.
Prezident pak písemně schválil vyslání úderky do Abbotábádu.
Rozhodl se však, že Spojené státy nebudou Pákistán o plánované operaci informovat. V neděli 15:50 amerického času (23:50 SELČ) pak dostal zprávu, že Usáma bin Ládin je mrtev.
Negativnímu symbolu 11. září 2001 se zřejmě nesplní jeho sen, že v případě jeho smrti z rukou Američanů povstane proti Spojeným státům celý islámský svět.
Přímé či nepřímé škody, které tento samozvaný prorok způsobil Americe, jsou však gigantické a jeho smrt na tom už nic nezmění.
