Norské fjordy jsou krásné při pohledu z pevniny, nahlédnete-li však pod hladinu, uvidíte jednu z mořských zón bez života, jak o tom informuje nová zpráva OSN.
Místo ryb a korálů teď ve vodách plují umělá hnojiva, splašky, benzín, odpadky a další nečistoty, které plundrují pobřežní vody.
Také odpad z českých řek zabíjí
A nejde jen o nádherné severské fjordy. Vědci zjistili, že se jedná až o 200 oblastí, což je o čtvrtinu více než při stejném průzkumu před dvěma lety.
Masivní znečišťování začalo už v 60. letech minulého století. Znám je příklad Mexického zálivu, jehož život likvidují splašky a nečistoty z obří řeky Mississippi. Postižené jsou také další oblasti kolem USA, například východní Chesapeake Bay.
V Evropě jde například také o Baltské moře, které poškozuje i řeka Odra, nebo Severní moře, do kterého se vlévá znečištěné Labe a také Černé moře, ve kterém končí veletok Dunaj.
Mrtvé fjordy, zálivy i delty
Další mrtvé zóny leží hlavně v rozvojových zemích v Jižní Americe, Ghaně, Číně, jiné se nacházejí například i ve Velké Británii, na Novém Zélandě, v Japonsku, Austrálii nebo Portugalsku.
Do roku 2030 světové řeky do moře vypustí o čtrnáct procent více dusíku, než tomu bylo v 90. letech minulého století.
Na celkovém seznamu míst se však stále ještě pracuje a bude zveřejněn až na začátku příštího roku, uvádějí vědci, kteří výsledky svého výzkumu zveřejnili na mezinárodní konferenci zabývající se mořským znečištěním v Pekingu. Té se zůčastnilo až 100 zemí.
Problémem jsou řasy
"Zaznamenali jsme některá zlepšení, přesto se v mnoha případech situace zhoršuje," říká ředitel organizace UNEP Achim Steiner.
"Ty oblasti se mohou brzy stát závažnou hrozbou pro rybářský trh a také pro obyvatele, kteří jsou na rybářském průmyslu závislí."
Problémem jsou také řasy, které v důsledku tohoto znečištění v pobřežních oblastech bují, a odebírají z vody kyslík a světlo ostatním živočichům.
Nedostatek kyslíku ve vodě komplikuje život mnoha druhů ryb, ústřic a dalších mořských živočichů nebo travin.
Řasy však nemusejí pokrývat místa celoročně, kvůli větru či střídání teplot. To komplikuje také přesné vymezení těchto míst.
Zdravé korály se obnovují rychleji
Setkání v Pekingu však přineslo také některé pozitivní zprávy, hlavně od vědců, kteří studují obnovu korálových útesů poškozených v důsledku rostoucích teplot vody na konci 90. let minulého století.
Korálové útesy blednou, pokud horká voda likviduje malé řasy, které žijí na korálech, poskytují jim živiny a dávají jim charakteristickou barvu. Bez těchto řas korály bělají a umírají.
Průzkumy nyní potvrdily to, co se zdálo být předem jasné. Ekosystémy nepoškozené znečištěním se obnovují daleko lépe a rychleji než ty, které jsou v kontaminovaných vodách znečišťovaných lidskou činností.
