Kyjev/Moskva - Ve chvíli, kdy do - s napětím očekávaných - jednání v běloruském Minsku zbývají desítky hodin, oznámila ukrajinská armáda ofenzivu u přístavu Mariupol.
Ruská armáda pro změnu spustila manévry na anektovaném Krymu. A to navzdory ujištěním Kremlu, že má zájem na vyřešení krize v Donbasu.
Úterní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Podle běloruských médií dnes minské jednání kontaktní skupiny skončilo, delegace povstalců ale oznámila, že bylo jen přerušeno.
Podle povstalecké agentury DAN předal zmocněnec doněckých separatistů Denis Pušilin v Minsku členům kontaktní skupiny návrhy na mírové uspořádání konfliktu. "Dali jsme jim návrh protokolu, včetně souboru opatření směřujících k vojenskému a politickému urovnání. Členové kontaktní skupiny protokol převzali se slibem, že po přestávce na něj odpoví," citovala agentura doněckého politika.
Kdy se tak má stát, Pušilin neupřesnil. Dodal jen, že o dosaženém příměří "je zatím předčasné hovořit, přinejmenším do středy". Ruská agentura Interfax napsala, že termín posouzení povstaleckého návrhu nebyl zatím nijak upřesněn.
Diplomatické kroky k dosažení klidu zbraní na východě Ukrajiny dnes americký prezident Barack Obama telefonicky konzultoval s ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem. Oznámil to na Twitteru Bílý dům. Obama se rovněž telefonicky spojil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a varoval ho před další podporou vzbouřenců.
S Porošenkem šéf Bílého domu diskutoval o iniciativě evropských státníků dojednat příměří a o možnosti mírové dohody s Ruskem, uvedl Bílý dům. Putinovi americký prezident řekl, že Rusko zaplatí ještě vyšší cenu, bude-li dál vést agresivní akce na Ukrajině a podporovat rebely penězi, bojovníky a zbraněmi.
"Prezident Obama poukázal na rostoucí počet obětí bojů (na Ukrajině) a doporučil, aby prezident Putin využil nynější příležitost, která se naskytla jednáním mezi Ruskem, Francií, Německem a Ukrajinou, k dosažení mírového řešení," uvedl Bílý dům.
Účastníci minských jednání se dnes dohodli na režimu příměří na východě Ukrajiny a na jeho kontrole, oznámila ruská agentura TASS s odkazem na anonymní informované zdroje. Dojednali prý rovněž postup stažení těžké výzbroje a pravděpodobně i budoucí právní status Donbasu. Podle běloruských médií jednání poté skončilo.
Ruská agentura blíže neupřesnila zdroj svých informací. Dohody bylo podle ní dosaženo na zasedání takzvané kontaktní skupiny, jejímiž členy jsou ukrajinský exprezident Leonid Kučma, proruský ukrajinský politik Viktor Medvedčuk, ruský velvyslanec v Kyjevě Michail Zurabov a zmocněnci separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo. Prostředníkem jejich jednání je švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová.
Jednání kontaktní skupiny před 21:00 SEČ skončilo. Jeho účastníci se podle běloruských novinářů vzdálili z místa jednání, aniž by učinili jakékoli prohlášení.
Očekávané středeční jednání v Minsku za účasti představitelů Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska o mírovém řešení krize na Donbasu je šancí, kterou si nesmíme nechat uniknout. V debatě s poslanci Evropského parlamentu to dnes ve Štrasburku prohlásila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Za pravdu jí dali mnozí europoslanci, kteří o Minsku hovořili jako o poslední naději na mír.
"Máme velkou šanci vyslat poselství všem stranám, především Rusku, abychom konečně dospěli k prosazení minských mírových dohod (z loňského září)," řekla na důvod diskuze Mogheriniová. "Jde i o naši schopnost ochránit a zajistit v Evropě mír," dodala.
Poslanci následně nešetřili kritickými komentáři na adresu Moskvy. Řada unijních zákonodárců se vyslovila i pro vyzbrojení ukrajinské armády. "Dodávky zbraní by byly pro Rusko výzvou," prohlásil polský zástupce Jacek Saryusz-Wolski z lidovecké parlamentní frakce s tím, že jedině tak je možné Moskvu přimět k mírové dohodě.
Ukrajinský prezident Porošenko dnes o situaci na východě země telefonicky hovořil i s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, oznámila v Kyjevě prezidentská kancelář. Podle ukrajinského prezidenta eskalace konfliktu vyžaduje rozhodnější akce na podporu Ukrajiny ze strany světového společenství. Žádoucí je hlavně "konsolidované stanovisko Evropské unie".
Diplomatické kroky k dosažení klidu zbraní na východě Ukrajiny dnes americký prezident Barack Obama telefonicky konzultoval s ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem. Oznámil to na Twitteru Bílý dům. Diskutovali o iniciativě evropských státníků dojednat příměří a o možnosti mírové dohody s Ruskem.
Rozhovor se uskutečnil v době vrcholících příprav na předpokládaný středeční summit v běloruském Minsku, kde má Porošenko jednat o míru pro Donbas s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Obrysy případné dohody jsou zatím mlhavé, dva předchozí pokusy o příměří loni v září a v prosinci selhaly.
Zajatí ukrajinští vojáci.
and just when you think there is a tiny bit of hope ...
"Captured Regiment Azov troops near Shyrokyne" ... pic.twitter.com/Nb9rnX50nJ
— Conflict Reporter (@Conflict_Report) February 10, 2015Ruský politik se odvolává na údajné tvrzení bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, že pod správu Moskvy se dostala "příliš velká území".
Takové rozdělení přírodních zdrojů je podle západních politiků nespravedlivé, Západ tvrdí, že svobodný přístup k nim musejí mít i jiné státy, řekl Patrušev. "Navrhují řešit problémy na účet Ruska, ale bez přihlédnutí k jeho zájmům," dodal.
Spojené státy chtějí vtáhnout Rusko do vojenského konfliktu, oslabit jeho postavení ve světě, dosáhnout změny vnitropolitických poměrů a nakonec vyvolat rozpad Ruské federace. V rozhovoru pro dnešní list Rossijskaja gazeta to řekl šéf vlivné kremelské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev.
Moskevský soud podle očekávání prodloužil vazbu ukrajinské pilotce Nadiji Savčenkové, a to až do 13. května. Odmítnut byl návrh obhajoby, aby byla žena propuštěna na kauci.
Savchenko looking very thin at court in Moscow, where she's been on hunger strike demanding to be acknowledged a POW pic.twitter.com/YbBjavzz7j
— Alec Luhn (@ASLuhn) February 10, 2015Zprávy o použití zakázané kazetové munice v Donbasu se objevily v minulosti již několikrát - loni na podzim a také minulý týden. V obou případech z jejího nasazení lidskoprávní organizace obvinily ukrajinskou armádu.
Kyjev nařčení razantně odmítl. "Nepoužíváme kazetové bomby. Tu může používat pouze letectvo, ale naše letadla nelétají od vyhlášení příměří 5. září," odmítl zprávu Human Rights Watch mluvčí Národní bezpečnostní rady Andrij Lysenko. Ukrajina se ale doposud nepřipojila k zemím, jež se zavázaly kazetové bomby nepoužívat.
Do Kramatorsku dopadl podle ukrajinských médií mimo jiné i kanystr pro takzvanou kazetovou bombu.
One of the rocket shells with canister for cluster munitions that struck #Kramatorsk today. via @zn_ua pic.twitter.com/4B6nH3As5p
— Christopher Miller (@ChristopherJM) February 10, 2015Ruská agentura RIA Novosti píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj, že středeční rozhovory v Minsku se zaměří na vytvoření demilitarizované zóny v Donbasu a zahájení dialogu mezi Kyjevem a proruskými separatisty.
Podle něj ale není v plánu podpis dokumentu, jenž by měl vyřešit ukrajinskou krizi.
Počet obětí ostřelování Kramatorsku vystoupal na sedm. "Dalších 16 civilistů, včetně dvou dětí, bylo zraněno," uvedly ukrajinské úřady.
Zopakovaly, že útok byl veden směrem od Horlivky, kterou mají pod kontrolou separatisté. Ti jakoukoliv vinu odmítají.
"Pomoc Ukrajině nemůže být bezpodmínečná," prohlásil britský ministr zahraničí Philip Hammond. Podle něj je ukrajinská ekonomika "stokou korupce".
Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany uvedla, že její šéf Oleksandr Turčynov "je poblíž Mariupolu, kde jednotky Národní gardy prolomily nepřátelskou obranu a přešly do ofenzivy".
Ruská agentura TASS napsala, že podle OSN zůstává v městě Debalceve, které je bez dodávek elektřiny a vody, asi 5000 civilistů, převážně rodin s dětmi a senioři.
Separatisté odmítají, že by nějaké střely na Kramatorsk vypálili, napsala agentura Reuters. "Neprovedli jsme žádné útoky žádným druhem zbraně namířené proti Kramatorsku," citovala agentura RIA Novosti představitele v ústředí rebelů v Doněcku.
V Kramatorsku se odehrávaly těžké boje v létě. Obyvatelstvo do dostávalo často do křížové palby, když centrum města kontrolovali povstalci, zatímco ukrajinská armáda pálila z hory Karačun.
Některé dny nebylo možné vyjít na ulici, mnoha lidem popraskala skla v oknech. Rebelové se v červenci z Kramatorsku stáhli. Reportérovi Aktuálně.cz řekla jedna místní žena v září: "Nedej Bože, aby se to zase vrátilo."
Ostřelování Kramatorsku si vyžádalo nejméně tři mrtvé. Dalších 15 lidí bylo podle prohlášení oblastní správy zraněno.
"Oficiální zpráva: Kramatorsk byl ostřelován Tornadem, nejnovějším ruským raketovým systémem. Ukrajina ho jednoduše nemá," napsal na Twitteru Dmytro Kuleba z ukrajinského ministerstva zahraničí.
Official report: Kramatorsk was shelled by Tornado, Russia's newest multiple launch rocket system. Ukraine simply doesn't have it.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) February 10, 2015Prezident Petro Porošenko prohlásil, že hlavní armádní velení v Kramatorsku se stalo terčem útoku raketovými systémy Grad.
Do Kramatorsku, jejž kontroluje armáda, dopadla podle dostupných informací raketa. Autenticitu fotografie nelze ověřit.
Вот поближе. Смерчь? pic.twitter.com/IvCzSWwxjr
— Рейхскомісар Окєанч (@olegnovikovkh) February 10, 2015
Ukrajinský dobrovolnický prapor Azov tvrdí, že nedaleko města Kujbiševo sestřelil ruský letoun Su-25. Podle velení praporu ruská vojenská letadla přelétají nad pobřežím Azovského moře.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko požádal parlament o souhlas s odvoláním generálního prokurátora Vitalije Jaremy.
Důvod žádosti média nezmiňují, nicméně podle některých poslanců, aktivistů a západních pozorovatelů se Jaremovi nedaří bojovat s korupcí a prosazovat reformy.
Podle serveru segondja.ua dobyl ukrajinský prapor Azov Širokine a Kominternovo východně od Mariupolu, těžké boje se odehrávají ve vesnici Sachanka
Agentura Interfax napsala, že ruští vojáci budou v následujících týdnech cvičit i v oblastech na jihu Ruska, které sousedí s Ukrajinou.
Ruská armáda spustila na anektovaném Krymu vojenské cvičení, a to pouhý den před plánovanými mírovými rozhovory v Minsku. Podle ruské agentury RIA Novosti se manévrů účastní přes 600 vojáků.
Dodala, že jde o cvičení ruské Černomořské flotily a je do něj zapojeno na 50 kusů techniky.
Ukrajinská Národní garda ráno zahájila ofenzívu proti separatistům u přístavu Mariupol. Oznámilo to ministerstvo obrany v Kyjevě. Ukrajinci údajně dobyli několik kontrolních stanovišť separatistů východně a severovýchodně od Mariupolu a mají pod kontrolou vesnici Pavlopol, kterou dosud drželi povstalci. Ofenzívy se podle twitterového účtu ministerstva účastní i příslušníci dobrovolnického praporu Azov.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že rozšíření sankcí vůči Rusku "cílí na destabilizaci situace na Ukrajině". Stejně podle něj ruská prezidentská kancelář vnímá i debaty o možném dodání zbraní Kyjevu.
Postoj Západu vůči Moskvě označil za politováníhodný, jelikož Rusko má podle něj zájem na vyřešení ukrajinské krize.
Za posledních 24 hodin zemřelo na východě Ukrajiny sedm vojáků, oznámila armáda.
Soud v Moskvě bude rozhodovat o prodloužení vazby pro ukrajinskou pilotku Nadiju Savčenkovou. Tu ruské úřady viní z podílu na smrti dvou novinářů.
Žena drží už 60. dnem hladovku a podle svého obhájce zhubla 20 kilogramů.
Východ Ukrajiny je v občanské válce, v níž separatisty podporuje Rusko. Ukrajinu zase podporují některé západní země, upozorňuje vojenský expert Dušan Rovenský. Na rozhovor, který poskytl DVTV, se můžete podívat ZDE.
Kanadský premiér Harper prohlásil, že by rád viděl u ruského prezidenta Vladimira Putina stejnou oddanost diplomatickému řešení krize jako u kancléřky Merkelové.
Dodal, že obdivuje úsilí Německa a Francie dosáhnout mírového řešení. Putin však podle něj zřejmě odmítá diplomatické prostředky a sází na vojenské násilí.
Kanada je domovem více než milionu lidí s ukrajinskými kořeny. Agentura TASS připomněla, že Kanada už dodává Ukrajině nesmrtící výzbroj.
"Doufám, že budeme schopni vyřešit tento konflikt diplomatickými prostředky, protože vojensky jej vyřešit nelze," řekla kancléřka Merkelová na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Stephenem Harperem, s nímž se setkala jen několik hodin po jednání s americkým prezidentem Obamou ve Washingtonu.
Možnost vojenského řešení ukrajinské krize byla vždy malá, Rusko má mohutnou armádu. Ale selže-li diplomacie, je dodávka obranných zbraní Kyjevu možná, řekl prezident Barack Obama po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Více čtěte ZDE.
Nejprve krátké shrnutí pondělního dění a událostí z noci:
Americký prezident Barack Obama uvažuje o prodeji protitankových prostředků a dalších obranných zbraní Ukrajině. Žádné definitivní rozhodnutí však podle něj zatím nepadlo.
Obamovi oponuje německá kancléřka Angela Merkelová. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou podle ní nelze vyřešit vojenskými prostředky.
Nehledě k úsilí vyjednavačů se v pondělí násobně zvýšila intenzita bojů v okolí města Debalceve na rozhraní Doněcké a Luhanské oblasti.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.
