Ukrajinští separatisté dnes v Doněcku propustili tři zadržované důstojníky tajné služby SBU výměnou za osvobození bývalého "lidového gubernátora" Doněcké oblasti Pavla Gubareva, který byl od března ve vyšetřovací vazbě. Oznámila to ukrajinská televize Espreso. Spolu s Gubarevem byli osvobozeni další dva proruští radikálové.

Putin oznámil, že Rusko stáhlo svoje vojáky od hranic s Ukrajinou, kde mělo mít podle NATO v posledních týdnech okolo 40 000 vojáků. S odkazem na Interfax to uvedla agentura Reuters.

„Neustále nám říkají, že naše (ozbrojené) síly na ukrajinských hranicích vzbuzují obavy. Stáhli jsme je. V současné době nejsou na ukrajinské hranici, jsou na místech, kde na cvičištích vykonávají své pravidelné úkoly,“ citují agentury ruského prezidenta.

Foto: Reuters

Představitelé ukrajinských separatistů jsou ochotni zvážit Putinův návrh na odklad referend o samostatnosti, která se v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny měla konat v neděli.

Představitel "Doněcké lidové republiky" agentuře RIA Novosti řekl, že se zřejmě k situaci vysloví ve čtvrtek. "Příprava referenda nicméně zatím pokračuje," řekl zástupce radikálů Roman Ljagin.

Proruský ozbrojený separatista | Foto: Reuters

Vůdce doněckých separatistů Vjačeslav Ponomarjov oznámil, že "lidový gubernátor" Pavel Gubarev je na svobodě. Byl vyměněn za tři důstojníky ukrajinských bezpečnostních složek.

Ruský prezident Vladimir Putin vyzval proruské separatisty k odložení referenda. To se má podle plánu konat tuto neděli. Podle šéfa Kremlu je ale nezbytné "vytvořit relevantní podmínky" pro všelidové hlasování.

Operaci v Mariupolu potvrdil i ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov, podle nějž při ní bylo zadrženo několik lidí včetně ministra obrany separatistické Doněcké lidové republiky Igora Kakidzjanova.

Podle svědků, na které se odvolává agentura Reuters, tamní radnici vyklidili příslušníci ukrajinských jednotek poslaných ze Lvova a pak zase sídlo úřadu spěšně opustili. V budově byl pravděpodobně použit slzný plyn.

Ve stodvacetitisícovém Slavjansku podle informací separatistů znovu zasahuje ukrajinská armáda.

Obyvatele prý před ofenzivou varovaly sirény, na okrajích města bylo slyšet výbuchy. Přes den však byla situace klidná.

Foto: Reuters

Evropská unie opět varovala Moskvu, že je připravena zesílit své sankce, pokud bude Rusko dál zhoršovat situaci na Ukrajině.

Po jednání s japonským premiérem Šinzó Abem to v Bruselu před novináři prohlásil Herman Van Rompuy, který předsedá jednáním členských zemí.

"Žádáme Rusko, aby se zdrželo dalších destabilizujících kroků a přispělo k diplomatickému řešení krize," řekl.

"Protiteroristická operace" na východě Ukrajiny si doposud vyžádala 14 mrtvých vojáků, dalších 66 bylo zraněno, informovala tajná služba SBU.

Zásah proti proruským separatistům odstartoval v polovině dubna.

Foto: Reuters

Na Ukrajinu dorazila první část finanční pomoci od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ukrajinská centrální banka oznámila, že dostala 3 miliardy dolarů.

Celkem má zadlužená země během dvou let přislíbeny půjčky o celkovém objemu přes 17 miliard dolarů. Další peníze přislíbily Spojené státy a Evropská unie.

Spojené státy chystají další várku sankcí vůči Rusku. Podle serveru Kyiv Post k nim přistoupí, pokud se Moskva pokusí narušit prezidentské volby, jež jsou plánovány na 25. května.

Ukrajinské jednotky znovu dobyly radnici v přístavu Mariupol na jihovýchodě země, kterou v úterý obsadili proruští rebelové. Podle ukrajinských médií, na něž odkazuje agentura Reuters, se ve městě v noci na dnešek tvrdě bojovalo, příslušníci národní gardy nicméně vytlačili separatisty z radnice zpět do ulic. Zprávy zatím nebylo možné ověřit.

Na celém východě země kvůli bojům mezi vzbouřenci a ukrajinskými jednotkami dál panuje velmi napjatá situace. Týká se to zejména Doněcké a Luhanské oblasti, kde radikálové ovládli několik měst a obcí a kde v úterý zahynulo nejméně osm lidí. Další rozbuškou může být pro separatisty úterní rozhodnutí ukrajinského parlamentu, který zamítl navrhované referendum o jednotě země.

V Moskvě se ruský prezident Vladimir Putin setká se švýcarským předsedou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Didierem Burghalterem. Rusko v posledních dnech roli OBSE v ukrajinské krizi často připomíná a označuje evropskou platformu za vhodný základ diplomatických jednání.

O zprostředkování politického dialogu znepřátelených stran se snaží i OSN, jejíž zvláštní emisar Jeffrey Feltman je dnes po dvoudenní návštěvě Moskvy očekáván v Kyjevě. Nabídku na zprostředkování v pondělí předložil Rusku a Ukrajině generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Foto: Reuters