Lublaň/Brusel/Berlín - Rozkoly v Německu kvůli přílivu uprchlíků neberou konce. Spolková země Bavorsko, kam míří vůbec nejvíc běženců, připravuje ústavní žalobu na vládu kancléřky Angely Merkelové. Podle bavorského kabinetu neplní své povinnosti a nesnaží se omezit příchod imigrantů.
Z Řecka odletěla do Lucemburska - v rámci plánu EU na přerozdělení 160 000 lidí - skupina několika desítek běženců.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Ze srbsko-chorvatského hraničního přechodu Berkasovo-Bapska odjede většina ze zhruba pěti desítek dobrovolníků, protože tamní základnou už uprchlíci na cestě do EU neprocházejí.
Srbové nově odvážejí migranty do města Šíd, vzdáleného asi sedm kilometrů od hranice. Tam je nádraží, odkud jezdí vlaky do Slavonského Brodu v Chorvatsku, kde se nachází nový zimní tranzitní tábor.
Německé ministerstvo zahraničí dodatečné peníze pošle pravděpodobně z velké části na konta Světového potravinového programu (WFP) a Úřadu vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR).
Spolkový kriminální úřad dostane na výlohy spojené se zvládáním přílivu migrantů a uprchlíků do Německa dodatečně deset milionů eur. Agentura civilní obrany obdrží na zřízení přijímacích center a ubytoven pro žadatele o azyl téměř 20 milionů eur a Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky přes 12 milionů eur. Zhruba 650 milionů eur dnes německá vláda poslala navíc na dávky v nezaměstnanosti a dalších 300 milionů eur na rodičovské příspěvky.
Ve snaze zmírnit příliv migrantů do Evropy a pomoci lidem v krizových oblastech navýšila dnes německá vláda objem finančních prostředků na humanitární pomoc v zahraničí. Rezort diplomacie dostal navíc 75 milionů eur (2,1 miliardy Kč). Další peníze z rozpočtu navíc ale dostanou letos například i kriminalisté či úřad spravující záležitosti migrantů a uprchlíků.
Novela azylového zákona, podle níž by cizinci odsouzení k delšímu vězení ztratili v ČR právo k pobytu, míří k přijetí v Senátu beze změn.
Schválení doporučil takřka jednomyslně senátní ústavně-právní výbor. Zahraniční výbor sice některé úpravy ve prospěch uprchlíků podpořil, na konečném doporučení se ale neshodl.
Česká vláda vzkázala do Bruselu, že se chová solidárně jak k uprchlíkům, kteří míří kvůli válečným konfliktům do Evropy, tak k zemím, které se s imigrační vlnou potýkají.
Premiér Bohuslav Sobotka dopisem informoval šéfa Evropské komise Jean-Clauda Junckera o pondělním rozhodnutí vlády poslat ještě letos do fondů a institucí zaměřených na řešení příčin migrační krize a humanitární pomoc 105 milionů korun a příští rok na stejný účel vyčlenit 68 milionů.
Německá armáda ztrojnásobí počet vojáků nasazených k řešení uprchlické krize, jejich počet vzroste na 18 000. V televizi n-tv to dnes oznámila ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Armáda v Německu zajišťuje především budování a provoz ubytoven pro běžence.
Podle ministryně by mělo rozšířené nasazení vojáků ulehčit práci dobrovolníkům, kteří se o běžence starají a často jsou na hranici svých možností. "Dobrovolníci také nutně potřebují přestávky. Chceme, aby si mohli i na delší dobu odpočinout," řekla von der Leyenová.
Masarykova univerzita Brno dá skoro 40 000 korun na osm studentských aktivit zaměřených na pomoc v humanitárních krizích. Většina zamíří na pomoc uprchlíkům, řekla mluvčí univerzity Tereza Fojtová.
Univerzita peníze poskytne ze speciálního programu na podporu dobrovolnických činností studentů, který vyhlásila na konci září.
"Švédsko na sebe dlouhou dobu bralo neúměrně velkou část odpovědnosti ve srovnání s jinými zeměmi EU a nyní jsme v extrémně napjaté situaci. Je načase, aby další státy převzaly svůj díl odpovědnosti," prohlásil Löfven.
O azyl ve Švédsku s 9,6 milionu obyvatel letos požádalo zatím přes 95 000 lidí.
Švédsko se obrátí na Evropskou unii s žádostí o přerozdělení části uprchlíků, kteří přišli na jeho území, mezi další země EU. Prohlásil to premiér Stefan Löfven.
Prezident EU - společně s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem - vyzval k většímu zapojení mezinárodního společenství do řešení migrační krize. Podle něj je nezbytné, aby ruku k dílu přiložila i skupina nejvyspělejších zemí G20.
Právo na politický azyl je podle Tuska absolutní, ale právo na volbu cílové země nikoliv.
Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska může Evropa řešit uprchlickou krizi "jen společnou prací v duchu solidarity a zodpovědnosti".
Only by working together in a spirit of solidarity & responsibility can Europe address #RefugeeCrisis
— Donald Tusk (@eucopresident) November 4, 2015
Německá vládní koalice zatím marně hledá způsob, jak se vypořádat s přílivem uprchlíků. "Pokud se ve čtvrtek nepodaří dojednat dohodu, budeme prostě jednat dále," prohlásila kancléřka Angela Merkelová.
Na kancléřku tlačí především bavorská sesterská CSU. Tamní vláda dokonce hrozí, že na spolkový kabinet podá ústavní žalobu.
Řecký premiér Alexis Tsipras na fotografii s uprchlíky, kteří dnes zamířili z Řecka do Lucemburska v rámci dohodnutého přerozdělování 160 000 uprchlíků mezi státy Evropské unie.
Together with the first group of #refugees that will be relocated from #Greece to #Luxembourg pic.twitter.com/FSMqj0wltn
— Alexis Tsipras (@tsipras_eu) November 4, 2015
Od začátku roku policie v celé Francii rozbila téměř 200 sítí pašeráků migrantů a zatkla přitom kolem 3000 lidí, jen v severní Francii šlo o 30 sítí a 700 zatčených.
Francouzská policie zatkla u pobřežního města Dunkerque mladého rybáře, který podle vyšetřovatelů organizoval nelegální přepravu migrantů přes Lamanšský průliv z Francie do Británie. Uvedla to dnes podle agentury AFP místní justice.
Námořník prý už několik měsíců jezdil mezi severní Francií a Anglií člunem, který může pojmout přes deset migrantů. Za převoz vždy každý zaplatil 10 000 až 12 000 eur (270 800 až 325 000 Kč).
Takto proudí uprchlíci do Evropy.
Latest on @Refugees arrival in Greece, stats shows rise in numbers cont in Oct, yet still no coherent EU response. pic.twitter.com/IikFnz0n0k
— Peter Bouckaert (@bouckap) November 4, 2015
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó řekl, že Evropa musí najít společné řešení migrační krize, ale nic podstatného v tomto směru dosud nebylo podniknuto.
Szijjártó tak podle maďarské agentury MTI reagoval na prohlášení švédského premiéra Stefana Löfvena, který v úterním rozhovoru s listem Financial Times (FT) označil chování vlád některých zemí východní části Evropské unie za sobecké.
Bavorsko žalobou proti spolkové vládě pohrozilo už v říjnu.
Spory tento týden utlumila dohoda mezi bavorskou Křesťanskosociální unií (CSU) a Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové o vytvoření takzvaných tranzitních zón na hranicích, kde by bylo možné odmítat ještě před vstupem na německé území ty běžence, kteří v zemi nemají šanci získat azyl.
Proti návrhu se ale staví sociální demokracie (SPD), která spolu s konzervativním blokem CDU/CSU tvoří vládu.
Bavorská zemská vláda podle Tagesspiegelu pověřila bývalého ústavního soudce Uda Di Fabia, aby vypracoval posudek, který by se měl stát základem pro žalobu k ústavnímu soudu.
Politici v Mnichově jsou přesvědčeni, že současná uprchlická krize ohrožuje stabilitu Bavorska a omezuje možnosti fungování této spolkové země. Spolková vláda podle nich nedělá dost pro to, aby situaci Bavorska zlepšila.
Bavorsko připravuje kvůli současnému příchodu běženců ústavní žalobu proti německé vládě.
Největší německá spolková země se domnívá, že celostátní vláda neplní v uprchlické krizi své povinnosti a nesnaží se omezit příchod imigrantů. Dnes o tom informoval deník Tagesspiegel. Většina běženců nyní do Německa přichází přes rakousko-bavorskou hranici.
"Počasí je chladné, příliš nám nepřeje, ale práci to nijak nezpomalí. Stany budou odvezeny do skladů hasičského záchranného sboru," uvedl Mikoška.
Po zrušení uprchlického tábora začne areál v Poštorné sloužit jako věznice pro 200 odsouzených. Skupina prvních 20 vězňů do něj bude přivezena 16. listopadu.
V areálu budoucí věznice v Břeclavi-Poštorné začala demontáž stanů pro 300 běženců. V září nechalo ministerstvo vnitra tábor pro uprchlíky vybudovat kvůli obavě z přílivu migrantů do ČR, ale nakonec ho nevyužilo.
Celkem 25 stanů s vybavením sbalí a odveze tým 20 hasičů do čtvrtečního večera, informoval mluvčí Jaroslav Mikoška.
Maďarsko převezme od Rakouska trestní stíhání pěti lidí obviněných kvůli srpnové smrti 71 uprchlíků, jejichž těla našla policie v odstaveném chladírenském voze na východě Rakouska poblíž hranic s Maďarskem.
Čtyři Bulhary a jednoho Afghánce zatkla policie několik dní po nálezu těl imigrantů, z nichž většina byli podle vyšetřovatelů Syřané, Iráčané a Afghánci. V autě, které stálo u dálnice ve východorakouské spolkové zemi Burgenland, byla i těla čtyř dětí.
Nález těl v dodávce pašeráků lidí vyvolal v Evropě zděšení a obrátil pozornost veřejnosti na podmínky, v nichž mnozí lidé prchají před konflikty a chudobou na Blízkém východě či v Africe.
Policejní organizace EU (Europol) řídila mezinárodní zátah proti síti pašeráků lidí z Pákistánu přes Středozemní moře do Evropy. Na akci, při které koncem října skončilo za mřížemi 29 pašeráků migrantů, se podílelo především 365 policistů ze Španělska a Polska. Zločinecká síť měla v těchto zemích restaurace a byty. Europol o tom informoval na svém portálu.
Bezpečnostní síly zabavily při zátazích hodně důkazů v podobě dokumentů, vybavení pro zhotovení falešných dokladů a komunikačních prostředků. Síť, která pašovala Pákistánce přes Libyi do Itálie nebo přes Turecko do Řecka, jako první odhalili španělští vyšetřovatelé, když v srpnu zjistili, že v pákistánských restauracích jsou nuceni k otrocké práci migranti, kteří tajně přijeli z Pákistánu a museli splácet pašerákům peníze za cestu do Evropy.
Policejní razie začala v 06:00 a stále trvá. Členové speciálních jednotek jsou nasazeni především v Essenu a v Gelsenkirchenu, souběžně se ale zásah koná i na dalších místech severního Německa a také v Bádensku-Württembersku. Podle zdrojů deníku Bild se policisté zaměřili na několik libanonských rodinných klanů.
Přes 500 německých policistů zasahuje od dnešního časného rána ve čtyřech spolkových zemích proti skupině, která údajně organizovala nelegální přepravu běženců do Německa. Podle televize n-tv policisté prohledali 24 bytů a několik obchodů. Zatím není jasné, kolik lidí bylo zadrženo.
Ministři vnitra EU v září v Bruselu většinou hlasů schválili rozhodnutí přerozdělit uprchlíky z Itálie a Řecka mezi jednotlivé členské země. Proti kvótám hlasovaly Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, zatímco Finsko se zdrželo. Někteří politici členských zemí východní části EU také vyjádřili nechuť přijímat muslimské uprchlíky a útočiště nabídli přednostně křesťanům.
Švédsko patří spolu s Německem ke státům, které přijímají nejvíce běženců. O azyl v zemi s 9,6 miliony obyvatel letos požádalo zatím přes 95 000 lidí, což už výrazně přesáhlo zatím nejvyšší počet 84 000 žádostí podaných v roce 1992 uprchlíky ze zemí bývalé Jugoslávie. Imigrační úřady odhadují, že do konce tohoto roku do země přijde asi 190 000 migrantů.
Švédský premiér Stefan Löfven označil chování některých východoevropských zemí Evropské unie za sobecké. V rozhovoru pro Financial Times se nechal slyšet, že jejich přístup k migrantům není v souladu s evropskými hodnotami humanity.
"Chápu, když řeknete, že tahle krize je problém. Ale abyste řekli: 'Není to můj problém, nemůžeme přijmout muslimy', ne, to není podle mě součást našich evropských hodnot a tomuhle přístupu zkrátka nerozumím."
Na řecké ostrovy stále míří další vlny uprchlíků ze sousedního Turecka. Podle řeckých úřadů se v noci na středu u ostrova Lesbos utopilo v rámci tohoto úsilí šest běženců, z toho dvě děti. Těla utonulých našly hlídky Frontex, agentury pro kontrolu hranic EU.
Další čtyři osoby, včetně jednoho dítěte, se jim podařilo zachránit z moře živé. Záchranáři zasahovali u gumového člunu se sedmi desítkami osob, ze kterého jich několik spadlo do moře.
Řecko se intenzivněji zbavuje odmítnutých žadatelů o azyl. Večer odletí zpět do vlasti 70 Pákistánců, informoval řecký list Kathimerini.
Jde za poslední rok a půl o první deportaci větší skupiny uprchlíků ze země. Od začátku roku se nechalo letecky dobrovolně přepravit z Řecka do vlasti 38 cizinců, nedobrovolně na základě soudního nařízení muselo odcestovat 578 lidí.
Z Itálie na základě kvót na přerozdělení migrantů v rámci Evropské unie odcestovalo zatím jen 38 lidí do Švédska a 48 do Finska. Evropská komise si před dvěma týdny stěžovala, že členské země nabídly zatím místa pro přijetí pouhých 854 migrantů.
Z Řecka odletělo do Lucemburska prvních třicet běženců, a to v rámci dohodnutého přerozdělování 160 000 uprchlíků mezi státy Evropské unie.
Jde o čtyři rodiny ze Sýrie a dvě z Iráku. Je to poprvé, co na základě schváleného systému kvót opustili migranti Řecko. Dosud z jižní Evropy takto odcestovalo pouhých 86 uprchlíků.
Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj uprchlické krize v Evropě.
