Lublaň/Brusel/Berlín/Vídeň - V Německu začaly s předstihem platit přísnější azylové zákony. Vláda se tak chce vypořádat s enormním počtem žadatelů o azyl. Za bezpečné země nově označuje například Kosovo či Černou Horu.
Do Chorvatska a Slovinska dále míří tisíce běženců. Ministr obrany Martin Stropnický chce v pondělí navrhnout, aby Slovincům pomohli čeští vojáci.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Foto z návštěvy premiéra Bohuslava Sobotky v Jordánsku.
Syrští studenti se těší na Českou republiku a Prahu.Jsou z rodin,které do Jordánska utekly před válkou. pic.twitter.com/Uumnm9Q2Sr
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) October 24, 2015
Slovinský prezident Bohut Pahor pohrozil, že pokud nedělní summit v Bruselu nepřinese přijatelné řešení přistěhovalecké krize, nevelká alpská země bude jednat sama.
"Slovinsko se nemůže stát zónou, v níž se uprchlíci nahromadí v případě, že Rakousko a Německo zavřou hranice. Naše země si s tím neporadí," citovala hlavu státu slovinská agentura STA.
Na Twitteru se objevilo video, na němž turečtí rybáři zachraňují z Egejského moře malého syrského chlapce.
Záběry byly pořízeny 21. října. Osmnáctiměsíční chlapec se podle serveru Hürriyet jmenuje Muhammad a v současnosti pobývá v nemocnici v Izmiru.
Kromě něj rybáři zachránili patnáct dalších lidí.
VIDEO: The moment a Turkish fisherman saves a little #Syrian boy in the #Agean sea #refugeecrisis - @AEJKhalil pic.twitter.com/kFbRKMI3tb
— Conflict News (@Conflicts) October 24, 2015
Středozemní moře vyplavilo u libyjských břehů těla čtyřiceti mrtvých migrantů, oznámil v Benghází Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC). Podle mluvčího Muhammada Masratího šlo většinou o vystěhovalce ze subsaharské Afriky, jejichž loď se zřejmě cestou do Itálie potopila.
Na lodi bylo podle záchranářů pravděpodobně ještě dalších třicet lidí, po nichž pobřežní hlídka zatím marně pátrá. Sedmadvacet mrtvých bylo nalezeno na pláži u libyjského města Zlitán východně od Tripolisu, dalších třináct vyplavilo moře přímo u Tripolisu a nedalekého města Chomsu.
Slovinské vedení dnes vyzvalo Evropskou unii, aby přijala "okamžitá opatření" k zastavení proudu migrantů.
Premiér Miro Cerar v prohlášení konstatoval, že reakce EU musí být bezodkladná a operativní. Podle slovinského premiéra by mělo být rozhodnuto na nedělním summitu deseti států střední a jihovýchodní Evropy.
Takto to momentálně vypadá na ostrově Lesbos, prvním řeckém "hotspotu".
This is happening today in #Lesvos, in the first Greek "hotspot".Is this what #Europe had in mind? #refugeecrisis pic.twitter.com/WB0iqArrIK
— MSF Sea (@MSF_Sea) October 24, 2015
Nálada řadových členů německé Křesťanskodemokratické strany (CDU) kancléřky Angely Merkelové je kvůli rostoucímu počtu přicházejících migrantů "dramaticky" špatná. Podle informací časopisu Der Spiegel si to alespoň myslí německý ministr financí a kancléřčin spolustraník Wolfgang Schäuble.
Širokou podporu kancléřčiny vstřícné politiky vůči migrantům uvnitř konzervativní CDU prý Schäuble na rozdíl třeba od generálního tajemníka strany Petera Taubera nevidí. Vztah vedení strany s řadovými členy by se podle ministra financí navíc mohl ještě výrazně zhoršit, pokud by rychle nezafungovala nová azylová pravidla.
Chorvatský premiér Zoran Milanovič zkritizoval šestnáctibodový plán Jean-Clauda Junckera za "zcela nerealistický". "Ten, kdo to psal, vůbec nerozumí situaci," prohlásil. "Vznikl v hlavě dobře placeného byrokrata."
Chorvatsko u sebe nebude podle Milanoviče v rozporu s navrhovanými opatřeními nechávat běžence déle, než po nezbytně dlouhou dobu, a bude dále pokračovat v praxi jejich svážení k hranicím Slovinska. Opravdovým řešením by podle něj byla lepší ochrana vnější hranice EU v Řecku. "My můžeme do řeckých vod poslat jednu, dvě lodě a ostatní jich mohou poslat ještě víc než my," uvedl Milanovič.
Po skončení dvou pátečních demonstrací pro a proti uprchlické politice německé vlády shořelo na parkovišti v severoněmeckém Stralsundu deset aut.
Na demonstraci organizované pod názvem Stralsund se brání - Zastavme azylové šílenství se podle agentury DPA sešlo v 60tisícovém městě na pobřeží Baltského moře asi 400 lidí. Počet příznivců vstřícné politiky spolkové vlády dosáhl 180.
Podle policie, která o incidentu informovala na webu, šlo zřejmě o žhářství. Účastníci obou protestů se vzájemně obviňují ze spáchání činu.
Sobotka uvedl, že ještě letos budou v Jordánsku působit dva české lékařské týmy v rámci program Medevac.
V tomto programu bylo od roku 2014 do Jordánska vysláno celkem 12 civilních lékařských týmů, které ve spolupráci s místními partnery uskutečnily dohromady 224 operací.
Česká republika v průběhu příštího roku pošle do Jordánska finanční pomoc ve výši 100 milionů korun. Během cesty do země to podle Rádia Impuls řekl premiér Bohuslav Sobotka.
Peníze půjdou na humanitární účely, a to v souvislosti s uprchlickou krizí. Právě do Jordánska uprchly před válkou v Sýrii statisíce lidí.
Do Slovinska dorazila česká humanitární pomoc, informovalo na Twitteru ministerstvo zahraničí.
Ceska humanitarni pomoc dorazila do Slovinska - predani zasilky stanu a dalsiho vybaveni pro ubytovani uprchliku. pic.twitter.com/oTs46blXCT
— MZV ČR (@mzvcr) October 24, 2015
Ministr vnitra doplnil, že pozval komisaře OSN, aby přijel na návštěvu tuzemských detenčních zařízení. Podle Chovance se podmínky v těchto zařízeních neustále zlepšují. Dokázat to chce v příštích týdnech mimo jiné tím, že tam pozve média a velvyslance některých evropských zemí. "Aby viděli, jaký je skutečný stav," dodal.
Účastníci schůzky se bavili i o situaci v záchytných zařízeních pro uprchlíky, kvůli nimž se Česko v týdnu stalo terčem kritiky ze strany Vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Podle Chovance panovala shoda na tom, že budou běženci i nadále zadržováni, aby se dodržovalo evropské právo. "Jsou to lidé, kteří u nás nechtějí zůstat, nechtějí požádat o azyl," zdůraznil Chovanec. Běženci jsou podle něj zadržováni, aby mohli být vraceni zpět do zemí, odkud do Evropy přišli.
Prezident Miloš Zeman podporuje migrační politiku vlády a ministerstva vnitra. Rozdílný názor má pouze na žalobu Slovenska na Evropskou komisi kvůli povinným kvótám pro přerozdělování uprchlíků, ke které by se připojil, řekl po čtyřhodinovém jednání expertního týmu prezidenta v Lánech ministr vnitra Milan Chovanec.
Premiér Bohuslav Sobotka již dříve řekl, že Česko se nepřipojí ke slovenské žalobě na dočasné uprchlické kvóty v rámci EU, aby se nedostalo do izolace při vyjednání o odmítnutí trvalých imigračních kvót.
Ministr obrany Martin Stropnický chce v pondělí navrhnout premiéru Bohuslavu Sobotkovi vyslání vojáků do Slovinska.
Dvoumiliónové Slovinsko logicky nezvládá situaci a žádá země EU o pomoc. Naše armáda pomoct může. Navrhnu to v pondělí na vládě premiérovi.
— Martin Stropnický (@stropnickym) October 24, 2015
Uprchlíci často přicházejí s malými dětmi. Na slovinsko-rakouské hranici se jich sešlo na dva tisíce.
Sentilj, #Slovenia: Young refugees from #Syria near the Austria border. Some 2000 here #Europe pic.twitter.com/8WgXYMfn8V
— Babar Baloch (@BabarBloch) October 24, 2015
Evropská komise v plánu usnesení navrhuje také vyslání nové mise evropské agentury na ochranu vnějších hranic Frontex na hranici Řecka s Makedonií a Albánií. Pohraničníci by tu měli registrovat běžence, u nichž se to nepodařilo už na území Řecka.
Nedělní schůzky by se měli zúčastnit čelní představitelé Německa, Rakouska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska, Rumunska, Bulharska, Řecka a nečlenských zemí Srbska a Makedonie.
Juncker už v pátek rozeslal účastníkům nedělního jednání šestnáctibodový plán, jak toho chce dosáhnout. "Postižené země by neměly mluvit jen jedna o druhé, ale měly by mluvit jedna s druhou," stojí podle agentury DPA v návrhu.
Vlády dotčených zemí by měly do 24 hodin jmenovat své zástupce pro koordinaci řešení otázek souvisejících s migrační krizí. Bez otálení by si měly vlády také poskytovat informace o aktuálním pohybu migrantů. Ustat by měla také praxe, kdy země přepravují běžence k hranicím svých sousedů bez jejich předchozího svolení.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker pozval na neděli do Bruselu zástupce zemí Evropské unie i nečlenských států, které leží na takzvané balkánské stezce. Výsledkem summitu by mělo být zlepšení vzájemné spolupráce dotčených zemí.
Bulharsko, Srbsko a Rumunsko jsou připraveny uzavřít své hranice. Učiní tak v případě, že k podobnému kroku přistoupí také Německo a Rakousko.
"Jsme připraveni nedovolit, aby se z našich tří zemí staly nárazníkové zóny," uvedl bulharský premiér Bojko Borisov po setkání s rumunským premiérem Victorem Pontou a srbským premiérem Aleksandarem Vučičem.
Německá kancléřka Angela Merkelová slíbila uprchlíkům s vyhlídkou na získání azylu 600hodinový integrační kurz.
Začít by měl ještě během azylového řízení a jeho hlavním cílem by mělo být osvojení němčiny, což by mělo podle Merkelové přispět hlavně k uplatnění azylantů na trhu práce.
V kurzech by se lidé měli dozvědět také něco o německých dějinách, kultuře a právním a politickém systému.
Na řeckém ostrově Lesbos, kam po moři míří nejvíce uprchlíků, panuje neutěšená situace. Běžence v tamním táboře Moria trápí především déšť.
Devastating account of situation at Moria camp on Lesbos, thousands stranded in rain. https://t.co/xoapZ9UNJN pic.twitter.com/lGOilPyVEY
— Peter Bouckaert (@bouckap) October 24, 2015
Ve Švédsku v noci podle serveru TheLocal.se vyhořela další chystaná ubytovna pro běžence. Za několik posledních dní jde už o pátý podobný případ.
Žhářství se rozmáhá i v Německu, kde vyšetřovatelé zaznamenali už bezmála 500 útoků.
Na zámku v Lánech se kvůli migrační krizi v sobotu sejde expertní tým prezidenta Miloše Zemana. Porady se zúčastní mimo jiné ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Jelikož hlavními tématy Sobotkovy návštěvy mají být migrační krize a boj proti Islámskému státu, v neděli zavítá i do tábora Zaatarí, který je největším uprchlickým táborem na Blízkém východě. Nyní v něm žije asi 80 000 Syřanů, kteří utekli před občanskou válkou a řáděním Islámského státu ve své zemi.
Premiér Bohuslav Sobotka večer zamíří na návštěvu Jordánska, první arabské země, do níž zavítá ve funkci ministerského předsedy. Čeká ho jednání s českými velvyslanci v Sýrii, Jordánsku, Turecku a Libanonu o migraci a Islámském státu, ale i s králem Abdalláhem II. a premiérem Abdalláhem Ansúrem.
V Ammánu se setká také se syrskými uprchlíky, kteří budou studovat na vysokých školách v Česku. Jde o Sobotkovu první návštěvu arabské země ve funkci ministerského předsedy.
V Německu začaly platit nové zpřísněné azylové zákony. Opatření mimo jiné rozšiřují počet takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané nemají na azyl nárok, a to o Albánii, Kosovo a Černou Horu.
První deportace neúspěšných žadatelů se očekávají již začátkem příštího týdne. Německý Spolkový sněm zmíněné azylové zákony přijal před týdnem a původně měly začít platit až 1. listopadu.
Chování Rakouska v migrační krizi kritizoval v rozhovoru poskytnutém deníku Bild bavorský ministr financí Markus Söder. "Způsob, jakým uprchlíky do Německa nechávají jen tak beze všeho projít, je nepřijatelný," uvedl. Podle něj by německé úřady měly Rakousku zadržené migranty posílat zpět, aby si tím vynutilo dodržování platných pravidel.
Na druhé straně hranice v rakouském Spielfeldu strávilo noc v provizorních stanových táborech asi 2000 lidí, informovala agentura APA. Do rakouské spolkové země Štýrsko, která se Slovinskem hraničí, přišlo podle místní policie během pátku asi 5000 až 6000 migrantů.
V místních lidech narůstají obavy, uvedl starosta Spielfeldu Reinhold Höflechner. Jedním z důvodů je podle něj to, že někteří uprchlíci prorazili v noci provizorní ploty kolem stanových táborů a na cestu do Německa se vydali po dálnici na vlastní pěst.
Malou slovinskou příhraniční obcí Rigonce, která má jen asi 170 obyvatel, prošlo od pátku do soboty ráno podle místní tiskové agentury STA už asi 13 000 lidí, mezi nimi řada žen a dětí. V obci Šentilj na slovinsko-rakouské hranici nyní čeká na možnost pokračovat v cestě na západ Evropy asi 4000 lidí. Většina z nich chce podle agentury DPA do Německa.
Více než 1300 migrantů překročilo v noci na sobotu hranici z Chorvatska do Slovinska. S odvoláním na místní policii o tom informovala agentura DPA.
Od minulé soboty, kdy se Slovinsko stalo novou tranzitní zemí na takzvané balkánské trase, už přes dvoumilionový stát prošlo téměř 52 000 lidí.
"Zajd Raad Husajn, vysoký komisař OSN pro lidská práva, ve čtvrtek obvinil Českou republiku ze systematického porušování práv uprchlíků, především dětí.
Nic na tom nezmění, že velká část obyvatel nic takového nechce a na uprchlíky hledí se soucitem. Zvenčí to vypadá, že česká hlava státu nakazila celou zemi," píše ve svém komentáři Martin Fendrych.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v pátek odmítl tvrzení Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, že česká vláda systematicky porušuje práva migrantů. Komisaře pozval na prohlídku českých zařízení pro uprchlíky.
"Ministr zahraničních věcí informoval Vysokého komisaře OSN pro lidská práva o připravenosti české strany ho přijmout v České republice, aby mohli společně podrobně hovořit o otázkách lidských práv a vysoký komisař měl příležitost se se zdejší lidskoprávní situací, včetně detenčních center, osobně seznámit," uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Místa pro okamžité přijetí méně než devíti set migrantů z Itálie a Řecka podle mluvčí Evropské komise nabídlo zatím jen devět členských zemí.
Nejvíce volných kapacit je k dispozici ve Švédsku (300), Finsku (200), Portugalsku (130) a Lucembursku (90). Desítky míst už nabídlo také Španělsko (50), Francie (40) a Belgie (30).
Deset migrantů může okamžitě přijmout Německo a čtyři Litva. Česko se zřejmě zatím nevyjádřilo. Velká Británie, Dánsko a Irsko se kvůli výjimkám z unijních smluv přerozdělení migrantů neúčastní.
Členské země Evropské unie zatím nabídly místa pro přijetí pouhých 854 migrantů. Na základě schváleného systému kvót i dobrovolného převzetí by se jich přitom mělo přerozdělit 160 000.
Informovala o tom v pátek mluvčí Evropské komise, podle níž doposud místo pobytu změnilo pouze 86 uprchlíků, kteří už z Itálie dorazili do Švédska a Finska.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj uprchlické krize v Evropě.
