S tvrdou kritikou se dnes v Evropském parlamentu musel kvůli přístupu Moskvy k ukrajinskému konfliktu potýkat předseda zahraničního výboru ruské Státní dumy (dolní komory parlamentu) Alexej Puškov. Ve svém projevu opakovaně prohlásil, že konflikt na Donbasu není černobílý a že nemá vojenské řešení.

"Donbas by měl zůstat součástí Ukrajiny, nemůžeme (Rusko) ale dost dobře souhlasit s unitárním státem," řekl Puškov, který se ve Štrasburku zúčastnil debaty v zahraničním výboru Evropského parlamentu. Východní Ukrajina ale podle Puškova musí mít zvláštní status a bezpečnostní záruky. Pokud by takové záruky existovaly, mohlo by pak Rusko ovlivnit postoje povstalců.

Puškov varoval, že vojenské řešení konflikt nemá a že v současné době hrozí jeho vyhrocení do takové podoby, která bude znamenat ohrožení bezpečnosti celé Evropy. Zvýšit napětí by mohly například případné dodávky zbraní pro ukrajinskou armádu, o kterých Washington uvažuje pokud selže diplomacie.

Od zbraní je podle Puškova jen krok k působení zahraničních vojenských poradců a poté k vyslání vojenských sborů, které by na bezpečnost poradců dohlížely. Výsledkem pak bude "totální válka".

Republikánští a demokratičtí poslanci v branném výboru americké Sněmovny reprezentantů připravují zákon, který by vládu zavázal k dodávkám obranných zbraní Ukrajině. Oznámila to dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje v Kongresu. Dodávky zbraní Kyjevu dnes připustil i prezident Barack Obama pro případ selhání diplomatických nástrojů pro řešení krize. Rozhodnutí ale podle něj dosud nepadlo.

Republikán Mac Thornberry, který je předsedou branného výboru Sněmovny reprezentantů, podle Reuters konzultuje paragrafy nového zákona o závazných dodávkách zbraní s demokratickým poslancem Adamem Smithem. Diskuse prý už značně pokročily.

Bez ohledu na intenzivní vyjednávání diplomatů o míru na východě Ukrajiny se dnes "v násobcích" zvýšila intenzita bojů v okolí města Debalceve na rozhraní Doněcké a Luhanské oblasti. Oznámilo to "ministerstvo obrany" doněckých vzbouřenců a zprávy potvrdila i ukrajinská média.

Podle tiskové agentury separatistů se bojuje v okolí takzvané debalcevské kapsy, enklávy uvnitř povstaleckého území ovládané od loňského léta armádou. Agentura DAN dnes napsala, že vzbouřencům se podařilo zcela obklíčit vládní jednotky bránící se ve středu města a jeho bezprostředním okolí. V sevření je prý pět až šest tisíc vojáků.

O ztrátách se žádná z bojujících stran nezmiňuje. Povstalci tvrdí, že přehradili komunikace směřující do ukrajinského vnitrozemí, a znemožnili jak přísun armádních posil, tak evakuaci civilistů. Evakuace probíhala od konce minulého týdne, z původních 25 000 obyvatel prý ve městě zůstal jen zlomek.

Kyjev zprávy o úplném obklíčení svých jednotek popírá. Podle agentury Unian ale velení protipovstalecké operace připouští, že sevření je stále těsnější. Armáda se údajně pokouší prorazit obklíčení u města Vuhlehirsk, tvrdě se bojuje i na předměstí Čornuchyne.

Prezident Barack Obama po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řekl, že Spojené státy jsou se svými evropskými spojenci pro diplomatické řešení konfliktu na východě Ukrajiny. Uvedl však také, že "jsme absolutně zajedno v názoru, že v 21. století nemůžeme nečinně stát a dopustit, aby se v Evropě překreslovaly hranice pod hlavněmi pušek."

Merkelová řekla, že navzdory neúspěchům ve vyjednávání dál trvá na diplomatickém řešení a odmítá vojenské vyústění ukrajinské krize. "Spojenectví mezi Spojenými státy a Evropou zůstane pevné, i když spolu obě strany vždy nesouhlasí," prohlásila kancléřka. Nebude-li diplomacie ve vztahu s Ruskem fungovat, "budou muset Evropa a USA prozkoumat další možnosti," upozornila.

Možnost vojenského řešení ukrajinské krize byla vždy malá, Rusko má mohutnou armádu. Ale pokud selže diplomacie, je dodávka obranných zbraní Kyjevu možná, řekl prezident Barack Obama po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Rozhodnutí ale zatím nepadlo, dodal.

Dárcovská konference pro Ukrajinu by se mohla uskutečnit v dubnu, míní evropský komisař pro sousedskou politiku Johannes Hahn. Cílem konference je podle něj získat minimálně 15 miliard dolarů (367 miliard Kč), které by Ukrajině pomohly odvrátit státní bankrot.

Hahn připomněl, že podmínkou uspořádání konference je konkrétní plán reforem, který vláda v Kyjevě předloží ještě tento měsíc. Vláda podle něj slíbila plán připravit do poloviny února.

Z jednání vysokých diplomatů Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska, kteří v Berlíně připravují středeční summit o ukrajinské krizi, nebudou vydány žádné tiskové informace. V německé metropoli to oznámil mluvčí německého ministerstva zahraničí Martin Schäfer.

Ministři zahraničí Evropské unie v Bruselu potvrdili rozšíření sankčního seznamu kvůli ukrajinské krizi. Se zveřejněním rozhodnutí a tím s jeho vstupem v platnost ale Unie počká týden, a to do 16. února.

Odsunutí publikace o týden dává Unii čas na reakci po případném úspěchu nynějšího diplomatického vyjednávání německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Francoise Hollanda.

Ukrajinská Národní bezpečnostní rada oznámila, že ukrajinskou hranici během víkendu překročilo 1500 ruských vojáků a 300 kusů vojenské techniky, včetně raketometů Grad.

Za posledních 24 hodin zahynulo v důsledku bojů na východě Ukrajiny dalších 16 lidí. Je mezi nimi sedm civilistů a devět ukrajinských vojáků, informovala dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady.

Ukrajinský generální prokurátor Vitalij Jarema rezignoval, píše server Ukrainska pravda s odvoláním na vysoce postavený zdroj z prokuratury.

Podle něj předal písemnou rezignaci prezidentu Petru Porošenkovi. O konci prokurátora, jenž v posledních týdnech čelí poměrně silné kritice, se hovoří již několik dní. Oficiálně ale byly všechny zvěsti odmítnuty jako nepravdivé.

Mluvčí ministerstva obrany proruské "Doněcké lidové republiky" Eduard Basurin hlásí zásah chemické továrny. Stalo se tak podle něj při ostřelování separatisty ovládaného Doněcku ukrajinskou armádou. Několik lidí údajně utrpělo zranění . Závod podle něj po zásahu explodoval a začal hořet.

Za posledních 24 hodin padlo na východě Ukrajiny v bojích s proruskými separatisty 9 ukrajinských vojáků a 26 jich utrpělo zranění. S odvoláním na ukrajinského armádního mluvčího Vladyslava Selezňova o tom píše agentura Reuters.

Ruská vláda sestavila seznam 199 strategicky důležitých podniků, které tvoří 70 % ruského HDP a jsou způsobilé pro státní pomoc v rámci plánu na podporu ekonomiky.

Ruské hospodářství nyní kvůli levné ropě a dopadům západních sankcí směřuje do recese. Vláda koncem ledna oznámila, že na zažehnání ekonomické a finanční krize vyčlení nejméně 2,34 bilionu rublů (více než 800 miliard Kč). Firmy uvedené na seznamu budou mít podle ministerstva v případě žádosti o státní pomoc prioritní postavení.

Americký viceprezident Joe Biden o víkendu uvedl, že Ukrajina může dál počítat s americkou podporou. Neupřesnil však, zda USA přistoupí ke zbrojním dodávkám pro ukrajinskou armádu.

Foto: Reuters

Ministři zahraničí Evropské unie v Bruselu formálně potvrdí rozšíření sankčního seznamu EU kvůli ukrajinské krizi.

Podle diplomatů by měl být soupis doplněn o 19 jmen konkrétních lidí, kterým Unie kvůli jejich podílu na narušování územní celistvosti Ukrajiny zmrazí majetek a zakáže vstup, a zřejmě také o devět firem.

Foto: Thinkstock

Šéf Kremlu Vladimir Putin o víkendu své středeční setkání s kancléřkou Angelou Merkelovou a prezidenty Francoisem Hollandem a Petrem Porošenkem podmínil tím, že se předem podaří "dohodnout řadu stanovisek, která jsme v poslední době intenzivně posuzovali".

Spekuluje se, že německo-francouzský návrh se týká příměří, výměny zajatců a stažení těžkých zbraní od linie dělící bojující strany; právě přesné vytyčení této hranice je považováno za klíčový sporný bod.

Kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollande, kteří v roce 2015 přijeli za ruským prezidentem Putinem do Kremlu. Chtěli vyjednat zastavení bojů na Ukrajině. | Foto: Reuters

V německé metropoli budou vysocí diplomaté z Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa jednat o možnostech mírového urovnání ukrajinské krize. Schůzka, o které informovala agentura DPA, je součástí přípravy summitu těchto čtyř zemí, který by se měl ve středu uskutečnit v Minsku.

Východiskem je návrh, který v závěru uplynulého týdne německá kancléřka spolu s francouzským prezidentem předložila svým protějškům v Kyjevě a v Moskvě.

Podle německého magazínu Spiegel víkendová bezpečnostní konference v Mnichově ukázala více než kdykoli předtím také nejednotu mezi USA a Evropskou unií.

Spojené státy už nechtějí pokračovat v diplomatickém kursu Německa a Francie a o smyslu dalších rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem už ve Washingtonu nepochybují jen "jestřábi" jako senátor John McCain.

V Mnichově však tento nesoulad zůstal skrytý v zákulisí. Americká delegace oficiálně diplomatickou iniciativu Angely Merkelové a Francoise Hollanda pochválila, Spiegel však popisuje interní rozhovory, podle nichž nic nepřinesla už zářijová dohoda v Minsku.