Živě: Jen v říjnu muselo své domovy opustit 120 000 Syřanů. Dvakrát víc, než se čekalo

Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.

Obyvatelé Sýrie tvoří více než polovinu běženců do Evropy. Miliony dalších zůstávají v uprchlických táborech v okolních zemích. | Foto: Reuters

Lublaň/Brusel/Berlín - EU a země Balkánu zkouší dostat pod kontrolu migrační vlnu. Členské státy Unie na takzvané balkánské trase uprchlíků a tři země, které v EU nejsou, se v noci dohodly na novém plánu.

Současný příliv uprchlíků je ale podle šéfa německé zajišťovny Munich Re jen začátkem velké migrační vlny. Na cestu se kvůli pokračujícím konfliktům a změnám klimatu v příštích letech vydají miliony lidí, varoval Nikolaus von Bomhard.

Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.

22:10

Členské státy jako Polsko či Česká republika, které se nechtějí podílet na přijímání běženců, by měly od Evropské unie dostávat méně peněz ze solidárních rozvojových fondů. Dnes to podle agentury DPA prohlásil nizozemský ministr financí a šéf euroskupiny, tedy předseda jednání ministrů financí zemí platících eurem, Jeroen Dijsselbloem. Podobný názor nedávno sdělil například německý vicekancléř a šéf vládní sociální demokracie Sigmar Gabriel, naopak kancléřka Angela Merkelová takový postup odmítla. Mluvčí Evropské komise zároveň už dříve upozornil, že k takovému opatření chybí právní rámec.

Dijsselbloem svůj postoj vyslovil v reakci na volební vítězství konzervativní euroskeptické strany Právo a spravedlnost (PiS) v Polsku, která se v předvolební kampani proti přijímání běženců ostře vymezovala. Šéf euroskupiny řekl, že od zemí jako Polsko, které dostávají miliardové unijní dotace, se očekávají také protislužby.

"V opačném případě bychom možná měli část rozpočtu EU, který přes fondy proudí například do Polska, Česka a Maďarska, použít v Turecku k zaopatření žadatelů o azyl," citovala Dijsselbloema nizozemská agentura ANP.

Dijsselbloem na summitu v Bruselu | Foto: Reuters

21:50

Od začátku října muselo opustit své domovy nejméně 120 000 obyvatel syrských provincií Halab, Hamá a Idlib. Oznámila to dnes v Ženevě mluvčí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Podle ní je to dvakrát více než původní odhad, který činil 50 000 přesídlených.

Většina lidí, kteří uprchli před sílícími boji, se podle OSN zdržuje ve svých provinciích, poblíž svých domovských měst nebo vesnic, či v táborech poblíž hranic s Tureckem. "Potřebují především stany, základní vybavení domácností, jídlo, vodu a hygienické potřeby," řekla mluvčí OCHA Vanessa Hugueninová. Humanitární organizace podle ní posilují pomoc přesídleným a poskytují jim zejména teplá jídla. V Halabu začalo fungovat šest mobilních klinik.

21:00

Hnutí Pegida dnes v deníku Bild kritizoval německý ministr spravedlnosti Heiko Maas. Účastníci demonstrací podle něj nejsou "naštvaní občané", ale "nepřátelé naší tolerantní demokracie". Lidé na akci Pegidy podle něj nesou morální zodpovědnost za přibývající počet útoků na ubytovny pro běžence. Zákaz demonstrací protiislámského hnutí ale podle ministra není na místě, protože je třeba hájit svobodu slova a svobodu shromažďování.

19:40

Zhruba 12 000 lidí se dnes sešlo v Drážďanech na demonstraci hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida) zaměřené proti příchodu běženců do Německa. Informovala o tom služba Durchgezählt, která se specializuje na odhady počtu lidí na veřejných shromážděních. Současně v ulicích saské metropole demonstrovalo asi 1300 odpůrců Pegidy, kromě vzájemného pokřikování ale nedošlo mezi oběma skupinami k žádnému konfliktu. Německá média původně odhadovala, že se na náměstí před drážďanskou operou sešlo na 20 000 lidí, tedy podobně jako před týdnem na akci k prvnímu výročí zahájení demonstrací Pegidy. Podle Durchgezählt je ale nakonec počet demonstrantů výrazně nižší než minulý týden. Proti akci Pegidy se postavilo i vedení drážďanské opery, které nechalo na budovu nasvítit nápis "Nejsme jeviště pro nenávist vůči cizincům".

Policejní auta oddělují účastníky pondělních demonstrací odpůrců a příznivců Pegidy v Drážďanech. | Foto: Reuters

19:10

Řecko slíbilo zajištění střechy nad hlavou pro 50 000 uprchlíků, ale až poté, co na to dostane peníze. Zřízení jediného obrovitého tábora pro takové množství lidí odmítlo. Podle řeckých médií o tom informoval řecký ministr pro migraci Ioannis Muzalas v reakci na výsledky nedělního jednání prezidentů a premiérů některých zemí EU a jejich protějšků z Balkánu v Bruselu. Řecko na schůzce zastupoval premiér Alexis Tsipras.

17:11

Na integraci cizinců by vnitro v příštím roce chtělo 200 milionů korun, z tohoto 127 milionů by mělo jít z EU jako příspěvek na přesídlované osoby.

Česká vláda letos schválila, že stát přijme do konce roku 2017 celkem 1500 uprchlíků. Zhruba 1100 lidí by měla ČR převzít od zemí EU s velkým náporem migrantů - tedy od Itálie a Řecka, 400 pak z táborů na Blízkém východě. Všichni nejprve budou muset získat azyl.

Foto: Jakub Plíhal

17:08

Ministerstvo vnitra představilo koncepci nového programu pro integraci cizinců.

Počítá s tím, že stráví maximálně půl roku v zařízeních ministerstva vnitra, kde se budou v kurzech připravovat na život v Česku. Následnou integraci přímo v obcích by pak zajišťovala nezisková organizace Charita ČR, která by cizincům pomáhala s bydlením či zaměstnáním.

Návrh bude do konce roku předložen vládě, aby mohl fungovat od 1. ledna 2016.

16:09

Většina Slovinců je proti tomu, aby se postavil plot na hranici s Chorvatskem. Myslí si ale, že by jim Evropská unie měla více pomoci, a to jak finančně, tak i například poslat policisty, vyplývá z ankety slovinského deníku Delo.

15:34

Česko by do Slovinska na pomoc se zvládnutím velkého množství přicházejících uprchlíků mohlo poslat zdravotnický tým, nákladní auta nebo polní kuchyni. Po jednání vlády to řekl ministr obrany Martin Stropnický, podle něhož se o konkrétní pomoci má jednat příští týden.

15:02

List Al-Vatan se opírá o údaje ministerstva pro migraci a kromě jiného tvrdí, že se mezi lidmi objevují falešné syrské pasy, protože mnoho uprchlíků mířících do Evropy ví, že politický azyl dostávají přednostně Syřané. "Falešný syrský pas stojí mezi pěti a šesti tisíci dolary," sdělil zdroj listu.

Syrská válka si od roku 2011 vyžádala životy 250 000 lidí. Politickému řešení kromě jiného brání názory na budoucnost prezidenta Bašára Asada.

14:57

V Sýrii od začátku roku prudce vzrost počet žadatelů o pas. Vydání cestovních dokumentů Damašku podle provládního listu Al-Vatan vyneslo 500 milionů dolarů (12,3 miliardy korun). Z válečné Sýrie uprchly nejméně čtyři miliony lidí.

Letos podle dostupných zpráv každodenně žádá o pas v průměru 5000 lidí, což je pětinásobek ve srovnání s loňskem. Úřady v Sýrii i v cizině prý od začátku roku vydaly 829 000 pasů, což odpovídá 3000 dokladů za den.

Damašek v dubnu zjednodušil předpisy pro vydávání pasů v cizině. Lidem odpadla povinnost získat povolení také bezpečnostních služeb. V Sýrii žadatel za pas platí 17 dolarů, mimo ni ale 400 dolarů.

Několik stovek Syřanů míří pěšky k turecko-řecké pozemní hranici. Turečtí policisté se je pokoušeli ve městě Edirne neúspěšně přemluvit k návratu. | Foto: Reuters

14:22

Němečtí sociální demokraté hrozí, že pokud se v konzervativní unii CDU/CSU prosadí názorové proudy, které odmítají postoj kancléřky Angely Merkelové k azylové politice, bude to znamenat konec vládní koalice.

"Pokud by unie skutečně chtěla zpochybňovat kancléřku Merkelovou, potom by měla problém, a to nemalý. Rozhodně se nebudeme podílet na posunu vlády doprava jen proto, že unie ztratila politickou orientaci," řekl místopředseda SPD Ralf Stegner. "SPD říká spolu s Angelou Merkelovou: Zvládneme to."

V CDU/CSU v posledních týdnech zesílily hlasy volající po změně postoje v otázce imigrace. Zejména bavorská CSU žádá tvrdší přístup k běžencům a omezení počtu přistěhovalců, ke stejným požadavkům se ale v otevřeném dopisu přihlásilo i zhruba 200 politiků kancléřčiny CDU.

13:10

Zhruba 15 000 migrantů přešlo o víkendu z Rakouska do Německa. S odvoláním na bavorské úřady o tom informovala agentura DPA.

Mnichov v následujících dnech prý neočekává snižování počtu příchozích migrantů a stejný názor mají i Rakušané.

12:34

V případě uzavření srbských či chorvatských hranic mají uprchlíci stále možnosti, jak se dostat dál. Třeba velmi riskantní cestou po moři z Albánie do Itálie.

Znamenalo by to, že z Řecka nebo Makedonie půjdou místo na sever do Srbska na západ a pokusí se z albánských břehů přeplout na jih Itálie. V chladném počasí je cesta velmi nebezpečná a například trasa přes řecko-albánské pomezí je hornatá a v zimě obtížně schůdná.

12:29

Obdobný nácvik před pár týdny připravila i česká ministerstva obrany a vnitra. Podívejte se, jak to tehdy vypadalo.

Fotoreportáž: Neprojdou! Tak česká policie a armáda nacvičovaly ostrahu hranic

Prohlédnout 25 fotografií

12:26

Slovenští vojáci budou spolu s vojenskými policisty nacvičovat ochranu státních hranic. Ojedinělá akce svého druhu se uskuteční u hranic s Maďarskem, které dříve v letošním roce čelilo náporu migrantů.

12:00

Do Slovinska přichází denně na 9000 běženců, což překračuje schopnosti země.

Tisíce lidí tak nocují ve velmi chladném počasí venku, bez možnosti teplého přístřeší, v naprosto nedůstojných podmínkách, upozorňuje mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF). Na vině je podle ní také špatná koordinace mezi zeměmi EU.

"Nedostatek koordinace mezi zeměmi Evropské unie vytváří humanitární krizi," vysvětluje Margaretha Maleh z rakouské pobočky MSF. "Tito lidé mají právo na to, aby se s nimi jednalo s úctou, a právo na přístup k základní humanitární pomoci po celou dobu cesty. To znamená teplé a suché místo, kde si mohou odpočinout, vhodnou stravu, teplé sprchy a zdravotní péči."

11:49

Nejpočetnější skupinou mezi pašeráky byli podle vládní zprávy Maďaři, policie jich zadržela 335. Právě přes Maďarsko a Rakousko přicházela v srpnu a v září do Německa hlavní vlna uprchlíků, ve druhé polovině září jich podle německých úřadů bylo až 10 000 denně. Mnoho pašeráků pochází také z Rumunska a ze Sýrie.

11:48

Německá policie za první tři čtvrtletí letošního roku zadržela přes 2600 pašeráků lidí, proti loňsku je to dvojnásobek. Tři čtvrtiny zadržených se snažily převést běžence do Německa z Rakouska, zhruba 300 pašeráků policie zatkla na česko-německé hranici. Informovala o tom německá vláda.

11:34

Při plavbě z Turecka do Řecka utonuli další dva migranti. Na ostrově Chios se našlo tělo muže, poblíž ostrova Lesbos se pobřežní stráži podařilo zachránit 40 lidí z potápějícího se člunu, jedna žena se utopila. Informovala o tom dnes agentura AP.

Už o víkendu přitom u ostrova Lesbos tři lidé nepřežili ztroskotání člunu převážejícího uprchlíky. Dalších sedm pasažérů lodi se stále pohřešuje.

Foto: Reuters

11:15

Ostojič rovněž ostře kritizoval Řecko, které je členem Schengenu. "Půlku lidí, kteří přijdou na naši hranici, jsme schopni přijmout. Druhá polovina ale musí pokračovat v cestě. Nemáme možnost postarat se o takové množství lidí, aniž by docházelo k incidentům. Důvodem potíží Slovinců je registrace, která je velmi pomalá. Tito lidé dorazili z Řecka, které je v schengenském prostoru a jež by mělo respektovat dublinskou konvenci a schengenská pravidla. Kdyby to Řekové začali dělat, tak by nebyly takové problémy."

11:12

Chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojič uvedl, že postavení plotu na hranici se Slovinskem by nic nevyřešilo. "V pořádku, postavte si plot. Ale pokud nejste připraveni střílet na lidi, tak vám plot k ničemu nebude. V takovém případě se postavím do čela kolony běženců, ať střílí na mě," řekl v rozhovoru pro slovinský list Delo.