Unijní a ukrajinští představitelé v Rize podepsali memorandum, které určuje podmínky půjček v rámci třetího programu evropské makrofinanční pomoci Kyjevu. Ukrajina může touto cestou získat 1,8 miliardy eur (přes 48,5 miliardy korun).

Britský premiér Cameron neváhal využít vrcholnou schůzku k nastolení otázky reformy vztahů Británie s unií, jak slíbil ve své úspěšné předvolební kampani. Dvoustranná jednání na toto téma zahájil s Tuskem a s čelnými představiteli Polska, Švédska, Maďarska a Lotyšska. Je prý přesvědčen, že všechny problémy se podaří vyřešit. Rozhovory o reformě chce každopádně dokončit tak, aby britští občané mohli o setrvání v EU hlasovat podle plánu do konce roku 2017.

Závěrečná deklarace summitu uznává "evropské aspirace a evropskou volbu" trojice zemí partnerství, které mají s osmadvacítkou podepsané asociační dohody - Ukrajiny, Gruzie a Moldavska. Zdůrazňuje rovněž podporu územní celistvosti, nezávislosti a suverenity všech zemí z programu. To k radosti Kyjeva souvisí i s vyjádřenou podporou všem krokům směřujícím k vyřešení ukrajinské krize.

Deklarace ovšem také potvrzuje složitost vztahů se zeměmi Východního partnerství. Konstatuje například, že rozsah a hloubku spolupráce s EU si každý ze šesti "samostatných a suverénních partnerů" určuje sám podle svých zájmů a potřeb. Návrh závěrečného dokumentu údajně vyvolal neshody, které podle diplomatů musel prezident EU Tusk řešit telefonicky s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem.

Summit Východního partnerství v Rize v pátek potvrdil zájem Evropské unie o další spolupráci s šesti postsovětskými státy, ale bez velkých slibů. Nepřinesl ani posun k bezvízovému styku tolik chtěného Ukrajinou a Gruzií, byť Kyjev aspoň trochu potěšila závěrečná deklarace podporující ukrajinskou územní celistvost, ohroženou Ruskem. Vrcholnou schůzku využil britský premiér David Cameron, aby na jejím okraji zahájil diskusi o reformě vztahů své země s EU.

Těla čtyř ukrajinských vojáků byla po několika měsících vyproštěna z trosek doněckého letiště. Ostatky tam ležely nejméně od února, kdy se ukrajinská Amála z letiště stáhla. Na převoz těl dohlíží zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Zničený hlavní terminál doněckého mezinárodního letiště. | Foto: Reuters

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis a ukrajinská ministryně financí Natalija Jarešková v Rize podepsali memorandum určující podmínky půjček v rámci třetího programu evropské makrofinanční pomoci Kyjevu. Ukrajina může v jeho rámci získat 1,8 miliardy eur (přes 48,5 miliardy korun).

Aby na peníze ve střednědobých půjčkách mohla východoevropská země dosáhnout, měla by přistoupit k významným hospodářským a strukturálním změnám v šesti oblastech. Memorandum vypočítává potřebu reforem v řízení veřejných financí, transparentnosti, podnikatelském prostředí, energetice, sociálním systému a finančním sektoru.

Za uplynulých čtyřiadvacet hodin zemřeli na východě Ukrajiny tři ukrajinští vojáci a dalších dvanáct bylo zraněno. Uvedlo to ministerstvo obrany v Kyjevě.

AI obviňuje separatisty z hromadných poprav ukrajinských zajatců a odvolává se i na případy, kdy vražedkyněmi byly mladé ženy. K případům mučení docházelo hlavně v prvních dnech po zadržení a dopouštěli se jich převážně lidé operující na bojišti mimo oficiální branné struktury. Zvlášť chaotická je prý v tomto ohledu situace na straně separatistů.

Mezi bojovníky operujícími na straně ukrajinské armády AI kritizuje zejména oddíly nacionalistického seskupení Pravý sektor. Jejich členové zadržovali údajně v bývalém pionýrském táboře desítky civilních zajatců, které krutě mučili a jejichž příbuzné vydírali.

Nevypadá to, že by nová vláda chtěla proti Pravému sektoru nějak zakročit, jak požaduje Moskva. | Foto: Martin Novák

Zpráva AI dokumentuje případy zločinů spáchaných na Ukrajině mezi loňským červencem a letošním dubnem. Výpovědi svědků konfrontovala organizace s lékařskými zprávami a fotografickou dokumentací. Sedmnáct vyslechnutých svědků zadržovali separatisté, šestnáct prokyjevské milice nebo ukrajinská armáda a tajná policie SBU.

Ukrajinský voják nastupuje před americkými instruktory v rámci cvičení Fearless Guardian na Ukrajině. | Foto: Reuters

Mezinárodní organizace Amnesty International (AI) zveřejnila nové informace o mučení zajatců oběma znepřátelenými stranami donbaského konfliktu. Zpráva obsahuje svědectví o brutálních praktikách jak povstalců, tak i bojovníků dobrovolnických ukrajinských praporů.

Případy mučení a vražd, které AI označuje za válečné zločiny, jsou na východě Ukrajiny podle zprávy téměř na denním pořádku a dopouštějí se jich obě strany. Bývalí zajatci vypovídají o lámání kostí a elektrických šocích, o odepírání spánku, bití, bodání nožem a předstíraných popravách. "Případy mučení jsou šokující a všudypřítomné," uvádí AI a odvolává se přitom na svědectví více než třiceti  mužů, kteří kruté věznění a výslechy přežili.

Město Ščastje, kde byli o víkendu dva Rusové zajati, bylo ve čtvrtek večer a v noci silně ostřelováno separatisty. Armáda přišla o jeden obrněný transportér. Ščastje je v posledních dnech místem nejtěžších bojů, leží na frontové linii severně od Luhansku. Ve městě stojí elektrárna, která zásobuje energií i území separatistů.

Foto: Aktuálně.cz