Německá vláda popřela informaci německého tisku, že nový návrh řešení ukrajinské krize, s nímž do Kyjeva přiletěli Angela Merkelová a Francois Hollande, počítá i s autonomií pro ruské separatisty na větším území, než se původně plánovalo.

V pátek mají Hollande a Merkelová o návrhu hovořit v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jednání "skýtají naději na výsledek v podobě klidu zbraní", uvedla večer kancelář ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.

Porošenko poděkoval Merkelové a Hollandemu za "významné snahy stabilizovat situaci, zmírnit a urovnat konflikt", jakož i za podporu a solidaritu sjednocené Evropy vůči Ukrajině. Apeloval také na splnění zářijových dohod z Minsku, které počítaly s nastolením příměří, propuštěním zajatců a odchodem cizích vojsk.

Porošenko podle prohlášení také přislíbil kroky ve prospěch hospodářského rozvoje povstalci ovládaného Donbasu, a to včetně obnovení výplat sociálních dávek a penzí z ukrajinského rozpočtu.

Společné prohlášení tří představitelů, o němž se zřejmě původně uvažovalo, bylo podle agentury AFP zrušeno. Mluvčí ukrajinského prezidenta podle agentury TASS řekl, že se po schůzce nepočítá s žádnými prohlášeními.

Nový návrh řešení ukrajinské krize, s nímž do Kyjeva přiletěli francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová, údajně počítá i s autonomií pro ruské separatisty na větším území, než se původně plánovalo. V pátek mají Hollande a Merkelová o návrhu hovořit v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Hollande a Merkelová před cestou na Ukrajinu sdělili, že v Kyjevě a v Moskvě budou hovořit o zastavení násilí na východě Ukrajině. "Společně s Angelou Merkelovou jsme se rozhodli převzít novou iniciativu," prohlásil francouzský prezident. "Přijedeme s novým návrhem, jak konflikt vyřešit," dodal s tím, že tento návrh je založen na respektování ukrajinské územní celistvosti.

List Süddeutsche Zeitung podle DPA připravuje pro páteční vydání informaci, podle níž je francouzsko-německý mírový návrh dalekosáhlý. Počítá prý s okamžitým dojednáním příměří, ale také s přiznáním mnohem většího území pro autonomii proruských separatistů, než bylo původně dohodnuto.

Důležitými body nového plánu jsou podle deníku stažení těžkých zbraní obou stran a výměna zajatců, stejně jak to obsahují dohody dojednané loni v září v Minsku. Jiná, než bylo tehdy domluveno, má však být demarkační linie. Částečně má být totiž zohledněn územní zisk kolem 1500 kilometrů čtverečních, kterého povstalci od té doby dosáhli.

Jednání francouzského prezidenta Françoise Hollanda a německé kancléřky Angely Merkelové s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem začalo se zpožděním a podle agentury TASS se na rozdíl od původního záměru nepočítá s žádným prohlášením. V pátek mají Hollande a Merkelová o svém novém návrhu na řešení ukrajinské krize hovořit v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Jak dlouho budou dnes večer oba státníci hovořit s Porošenkem, není podle agentury DPA jasné. Nicméně mluvčí ukrajinského prezidenta řekl, že se následně nepočítá s žádnými prohlášeními.

Americký ministr zahraničí John Kerry dnes slíbil krizí sužované Ukrajině další úvěr ve výši miliardy dolarů (přes 24 miliard korun), pokud vláda provede potřebné reformy. Sdělil to po jednání s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem v Kyjevě.

"Jestliže ukrajinská vláda úspěšně provede plánované hospodářské reformy, nevylučujeme další miliardový úvěr," prohlásil šéf americké diplomacie podle agentury DPA. "Reformy jsou nejlepší zbraní v boji za demokracii," dodal.

Foto: Reuters

Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho je potřeba hledat diplomatické řešení krize na Ukrajině a naplnění takzvaných minských protokolů.

Po setkání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem prohlásil, že Rusko musí pro uklidnění situace udělat konkrétní kroky. Zmínil především ukončení vojenské podpory separatistů v Donbasu.

"Doufáme, že v nejbližších dnech budeme schopni dosáhnout toho, o co usilujete, pane prezidente," řekl Kerry Porošenkovi.

John Kerry a Petro Porošenko při jednání v Kyjevě. | Foto: Reuters

Pozorovatelé OBSE chtějí nově na východě Ukrajiny monitorovat hranice s Ruskem. Ve Vídni o tom informoval šéf mise Ertugrul Apakan.

Foto: Reuters

Poslední diplomatická iniciativa Francie a Německa v ukrajinské krizi má podporu Severoatlantické aliance i Evropské unie.

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je situace na východě Ukrajiny velmi vážná, což jen podporuje význam případného dosažení dohody. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová uvedla, že podporuje všechny iniciativy vedoucí k politickému řešení východoukrajinského konfliktu.

Ukrajinská hřivna se od rána vůči dolaru propadla o 32 %. Jeden americký dolar se dá nyní pořídit za necelých 25 hřiven. Loni to přitom bylo mezi sedmi až osmi, minulý týden kolem 16.

Po dnešní návštěvě na Ukrajině by zítra měli Hollande a Merkelová se svým návrhem "založeným na teritoriální integritě Ukrajiny" podle AP vyrazit i do Moskvy.

Evropská unie rozšíří svůj sankční seznam o dalších 19 lidí a devět firem.

Seznam, který bude zahrnovat proruské separatisty z východu Ukrajiny a také pět ruských občanů, oficiálně schválí ministři zahraničí EU na své pondělní schůzce, informovala agentura AFP.

Francouzský prezident Francois Hollande oznámil, že on a německá kancléřka Angela Merkelová dnes také - stejně jako Kerry - zamíří na Ukrajinu. V rukou podle AP mají "novou mírovou iniciativu".

Foto: Reuters

Americký ministr zahraničí John Kerry dorazil do Kyjeva jednat o možné americké pomoci v boji proti východoukrajinským separatistům.

John Kerry na snímku z 24. ledna 2013, kdy zahraničnímu výboru Senátu vysvětloval, proč by se měl stát ministrem. | Foto: Reuters

Za posledních 24 hodin bylo na východě Ukrajiny v bojích s proruskými separatisty zabito sedm civilistů, informovala ruská agentura TASS, která se odvolává na úřady separatistů.

Mluvčí ukrajinské armády Vladyslav Selezňov médiím sdělil, že v bojích za 24 hodin padlo pět vojáků.

Ukrajinská centrální banka se rozhodla prudce zvýšit úroky, aby omezila inflaci. Banka dnes oznámila, že její klíčová úroková sazba od pátku stoupne na 19,5 procenta ze současných 14 procent.

Spotřebitelské ceny na Ukrajině se v loňském roce zvýšily téměř o čtvrtinu, tedy největším tempem za 14 let.

Ukrajinská hřivna. Ilustrační foto | Foto: Wikipedia

Ukrajinská armáda byla z obdobného počínání obviněna už v minulosti, ale Kyjev opakovaně tvrdil, že tento druh zbraně nepoužívá.

Kazetová munice je úmluvou z roku 2008 mnoha státy zakázána. Ukrajina ji nicméně dosud nepodepsala. Jak napovídá sám název, bomba se de facto skládá z kazety, která v sobě obsahuje množství submunice. Při dopadu tak pokryje podstatně větší prostor než konvenční raketa.

Kyjev má další problém. Důkazy naznačují, že za použitím kazetové munice v Luhansku - o němž informovala monitorovací mise OBSE – zřejmě stojí ukrajinské vládní jednotky. Na svém webu to uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Foto: Human Rights Watch

V Bruselu se bude řešit i případná pomoc Ukrajině. "S dodávkami zbraní na Ukrajinu se nepočítá, spíš půjde o podporu v logistice apod.," prohlásil před jednáním ministrů šéf české obrany Martin Stropnický.

O možné americké podpoře Kyjeva v boji proti proruským separatistům bude s Porošenkem jednat americký ministr zahraničí John Kerry. Mluvčí Bílého domu Josh Earnest ale již dříve tento týden uvedl, že Spojené státy neposkytnou ukrajinské armádě zbraně a nadále usilují o diplomatické řešení ukrajinské krize. Podobně se ve středu vyjádřila i Paříž.

Foto: Reuters

Bezhlavé ostřelování v Donbasu v noci odsoudil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Obě bojující strany vyzval, aby pozice svých sil okamžitě přesunuly mimo hustě obydlené oblasti.

Foto: Vojtěch Marek

Neustálé ostřelování a stupňování bojů na východě Ukrajiny přineslo podle OSN v posledních třech týdnech smrt nejméně 224 civilistům. Ve středu si životy až deseti civilistů vyžádalo dělostřelecké ostřelování, které zasáhlo nemocnici, stomatologickou kliniku a mateřskou školu v Doněcku, uvedla ukrajinská generální prokuratura. Z ostřelování obvinila proruské separatisty.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko vybídl státy Severoatlantické aliance, aby jeho zemi poskytly zbraně. Civilní oběti a eskalující konflikt by pro NATO měly být dostatečným důvodem, aby Ukrajině přišla na pomoc, řekl v rozhovoru s německými médii.

Prezident Petro Porošenko během ustavující schůze ukrajinského parlamentu. | Foto: Reuters