Ruské ministerstvo pro mimořádné situace dnes ohlásilo, že vypraví další humanitární konvoj do Donbasu na východě Ukrajiny. Pomoc bude určena pozůstalým po hornících, kteří zahynuli při výbuchu metanu v uhelném dole u Doněcka, ovládaném proruskými povstalci. Neštěstí si vyžádalo životy 33 horníků.

"Na příkaz ruského prezidenta ministerstvo organizuje poskytnutí adresné pomoci rodinám a příbuzným horníků, jakož i obyvatelům Doněcka," řekl resortní mluvčí Alexandr Drobyševskij.

Ministerstvo podle něj vyslalo do Doněcka své zástupce, kteří pomoc předají hornickým rodinám, jakož se i účastní pohřbu obětí. V pátek letoun Il-76 dopraví 40 tun potravin a léků do Rostova na Donu, odkud bude tato pomoc převezena auty do Doněcka.

Čtyři portugalské stíhačky F-16 a 150 vojáků a civilních pracovníků posílí v květnu a červnu jižní křídlo Severoatlantické aliance v Rumunsku u hranic s Ukrajinou. Podle rumunské rady obrany státu se budou podílet na vzdušných pozorovatelských misích, o nichž NATO rozhodlo kvůli přetrvávající nestabilní situaci na východní Ukrajině.

Rumunsko už hostilo zahraniční jednotky a výsadky z jiných členských států do vypuknutí krize na Ukrajině na konci roku 2013. Je to ale poprvé, co do země dorazí také portugalští vojáci.

NATO se počátkem února rozhodlo zřídit velící střediska v Lotyšsku, Estonsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Bulharsku v reakci na vzrůstající hrozby ze strany Ruska.

Ukrajinské devizové rezervy klesly k 1. březnu na jedenáctileté minimum 5,625 miliardy dolarů (139 miliard Kč) z úrovně 6,42 miliardy USD na začátku února. Oznámila to dnes ukrajinská centrální banka. Za celý loňský rok ukrajinské rezervy kvůli politické a ekonomické krizi spadly o 63 procent na 7,53 miliardy dolarů.

Nadija Savčenková na doporučení lékařů přerušila hladovku, kterou v moskevské věznici držela od 12. prosince. Začala jíst kuřecí vývar, informovala agentura Interfax s odvoláním na obhájce ukrajinské pilotky Marka Fejgina.

"Potvrzuji, že napsala prohlášení o přijetí vývaru. Toto opatření znamená zahájení lékařského ukončování hladovky," řekl Fejgin. "Její stav je vážný, v noci ji chtěli převézt na městskou kliniku číslo 20. To je důvod, proč souhlasila s přijetím vývaru."

Jinou potravinu prý organismus její klientky nepřijme. Během hladovky její výživu zajišťovaly pouze tekutiny a glukóza.

Šéf polské Národní bezpečnostní rady Stanislaw Koziej je přesvědčen, že posílení ukrajinské armády by pomohlo k uklidnění situace v Donbasu.

"Zcela sdílíme názor, že čím bude ukrajinská armáda silnější, tím větší jsou šance na zpomalení eskalace konfliktu," prohlásil Koziej po jednání s předsedou ukrajinské Národní bezpečnostní rady Oleksandrem Turčynovem. "Proto je v zájmu Evropy, Polska a Ukrajiny posílit a dále vyzbrojit ukrajinskou armádu."

Mluvčí ukrajinské armády Anatolij Stelmach podle agentury DPA oznámil, že vojsko z fronty stáhlo další zbraně, konkrétně houfnice ráže 152 milimetrů. Odsun další těžké výzbroje prý bude následovat.

Česká diplomacie vyzvala Rusko, aby neprodleně pustilo z vazby ukrajinskou pilotku Nadiju Savčenkovou. Černínský palác tak reagoval na středeční verdikt soudu v Moskvě, který poslankyni neumožnil účast na zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Podle ministerstva zahraničí považuje Česká republika zadržování Savčenkové "za protiprávní a s odvoláním na její imunitu jako členky Parlamentního shromáždění Rady Evropy a humanitární důvody vyzývá k jejímu okamžitému propuštění, jakož i propuštění Olega Sencova a dalších zadržovaných ukrajinských občanů".

Ukrajinská pilotka Nadija Savčenková u moskevského soudu. (4. března 2015) | Foto: Reuters

Moskvu znepokojují úvahy o možných dodávkách amerických zbraní Ukrajině, což by znamenalo hrozbu pro mír na Donbasu, ale také ohrožení bezpečnosti Ruska.

Podle agentury TASS to řekl mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič. O možnosti poskytnout zbraně Ukrajině a o tom, jaký by to mělo dopad, se tento týden jednalo v jednom z výborů amerického Kongresu.

Současná válka proti Ukrajině není novou strategií Moskvy. Podle Stephena Blanka z nevládní organizace American Foreign Policy Council připravoval ruský generální štáb podobné operace od roku 1999. "Ukrajinská operace se začala v Moskvě plánovat přinejmenším od roku 2005," řekl.

Podle něj nyní na východě Ukrajiny působí 14 400 příslušníků pravidelné ruské armády, kteří jsou vyzbrojeni moderními tanky, obrněnými vozidly či stovkami raketometů. Dalších 29 400 vojáků je pak soustředěno na Krymu a 55 800 mužů podél hranice s Ukrajinou.

Ukrajinský parlament schválil zákon, který umožňuje rozšířit početní stav armády zhruba o třetinu.

Právní akt vstoupí v platnost poté, co ho podepíše prezident Petro Porošenko, který tak nepochybně učiní, neboť návrh Nejvyšší radě sám předložil. Premiér Arsenij Jaceňuk v lednu sdělil, že připravený návrh počítá se zvýšením početního stavu ukrajinských ozbrojených sil o 68 000 lidí.

S rozšířením armády souhlasilo 270 zákonodárců, přičemž nutná byla podpora alespoň 226 členů parlamentu. Právní předpis podle citace agentury Ukrinform uvádí, že početní stav se stanovuje v rozsahu, "který nepřekračuje 250 000 lidí, z toho 204 000 vojáků".

Ukrajina - vojáci - Artěmivsk - 23. 2. | Foto: Reuters

Ruská armáda odstartovala na jihu země rozsáhlé protiletecké cvičení. Podle Moskvy je do něj zapojeno na 2000 vojáků, a to včetně anektovaného Krymu.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Zorjan Škirjak uvedl, že povstalci nejenže nedodržují příměří, ale navíc stahují svoje síly k Mariupolu.

Rusko by přes toto město a pás území podél pobřeží mohlo získat pozemní koridor k anektovanému Krymu.

Ukrajinská armáda tvrdí, že se během uplynulých 24 hodin stala terčem 40 útoků separatistů. Pod palbou byly vládní jednotky především v Avdijivce a v obci Pisky nedaleko Doněcku.

Střelba se ozývala i u obce Širokine, která leží poblíž přístavu Mariupol.

Američtí diplomaté tento týden v Evropě jednají o možném zpřísnění dosavadních protiruských sankcí pro případ, že příměří v Donbasu bude nadále porušováno.

"Náš sankční tým je tento týden v Evropě," prohlásila náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová a dodala, že již bylo zaznamenáno na 100 případů porušení mírových dohod z Minsku.

"Je důležité s Evropou koordinovat další sankce, které budou zavedeny, když budou dohody z Minsku nadále porušovány, případně když bude obsazeno další území."

To se bude vysvětlovat těžko. | Foto: Reuters

Důlní neštěstí se stalo dalším důvodem sporů.

Premiér Arsenij Jaceňuk na schůzi vlády oznámil, že úřady vyslaly na pomoc zavaleným horníkům šedesát záchranářů, povstalci je prý ale na místo nepustili. Ke spolupráci s ukrajinskými úřady pak vzbouřence důrazně vyzval prezident Petro Porošenko.

Ti naopak obvinili Kyjev, že nechtěl pomoci.

Úřady samozvané "Doněcké lidové republiky" oficiálně potvrdily, že při středečním neštěstí v dole Zasjadko zemřelo 33 lidí. Ukrajinský prezident Petro Porošenko vyhlásil 5. březen dnem smutku za mrtvé horníky. Úderem poledne místního času (11:00 SEČ) budou Ukrajinci držet minutu ticha.

Foto: Reuters