Ruské výhrůžky podle zdrojů listu zazněly v půli března v německém Torgau, kde se tajně setkali bývalí vysoce postavení náčelníci ruských a amerických zpravodajských služeb; The Times se prý dostaly k americkým poznámkám ze schůzky. Ruskou delegaci před schůzkou s Američany údajně instruoval přímo šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a ruští generálové se prý vyjadřovali se souhlasem prezidenta Vladimira Putina, a tak by se tyto nezastřené hrozby měly brát vážně. A také se prý dá čekat, že Rusové podniknou akce k destabilizaci Pobaltí, přičemž ruský podíl prý bude těžší vysledovat, než v případě Ukrajiny.

Rusko prý minulý měsíc pohrozilo Západu vojenskou konfrontací, a to i jadernou, pokud by se mu pokusilo odebrat anektovaný Krym, vyzbrojit Ukrajinu anebo posílit síly Severoatlantické aliance v Pobaltí. Tvrdí to alespoň britský list The Times. Mluvčí Kremlu ale vzápětí vše popřel.

Spojené státy byly varovány před možný ruským úmyslem zabrat poloostrov Krym už v roce 2009.  Podle tiskové agentury Unian to naznačuje komunikace mezi tehdejším polským ministrem zahraničí Sikorskim a bývalým americkým velvyslancem v Polsku. 

Foto: Jiří Just

Sněmovna po měsících odkladů podpořila v prvním kole dohodu o přidružení mezi EU a Ukrajinou. Poslanci Úsvitu a KSČM neprosadili její zamítnutí.

Smlouvu tak budou před závěrečným schvalováním projednávat sněmovní výbory zahraniční a pro evropské záležitosti. Poslanci jim na to dnes dali jen 40 dní místo 60.

Senát smlouvu schválil už koncem loňského roku.

Foto: Ludvík Hradilek

Mise pozorovatelů OBSE dnes označila v oficiálním prohlášení příměří na východě Ukrajiny za velmi křehké a potvrdila přestřelky na mnoha místech. Stahování těžkých zbraní podle OBSE nejde podle plánu, i když obě strany část svých těžkých zbraní od frontové linie odvezly. V posledních dnech se odehrávají boje za použití automatických zbraní a granátometů hlavně u vesnice Šyrokyne nedaleko Mariupolu a v oblasti severně od Luhansku.

Válka na východě Ukrajiny - aktuální mapa. | Foto: Aktuálně.cz

Česká Poslanecká sněmovna po měsících odkladů podpořila v prvním kole dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Poslanci Úsvitu a KSČM neprosadili její zamítnutí. Smlouvu tak budou před závěrečným schvalováním projednávat sněmovní výbory zahraniční a pro evropské záležitosti. Senát smlouvu schválil už koncem loňského roku.

"Nikdo nechce, aby se cpaly peníze do kapes oligarchů. Nepředstavujte si, že Evropa to tam pošle a mávne rukou. Není pravda, že to tam zapadne zas do těch starých kolejí," ujišťoval poslance ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Dohodu o přidružení mezi unií a Kyjevem už dřív ratifikovaly evropský a ukrajinský parlament, souhlas do konce března přidaly parlamenty 17 států Unie. Ze zemí visegrádské skupiny je Česko poslední, které ratifikační proces nedokončilo.

Foto: Ludvík Hradilek

Ukrajinská kontrarozvědka SBU byla podle nizozemských novinářů konkrétnější. Jedním z mužů na nahrávkách je Sergej "Chmuryj" Petrovskij, donedávna generálmajor GRU. Podle Kyjeva rozvědku opustil loni v dubnu, aby se připojil k donbaským povstalcům. Byl údajně zástupcem tehdejšího doněckého "ministra obrany" Igora Girkina-Strelkova.

Odposlechy naznačují, že "Chmuryj" mohl být v tragickém incidentu klíčovou figurou. Zajišťoval přepravu protiletadlového systému Buk-M do Doněcku a dál na frontu. Podle nizozemských vyšetřovatelů existují náznaky, že let MH17 byl sestřelen právě touto zbraní. Rusko takovou verzi události popírá a tvrdí, že malajsijský stroj mohlo sestřelit ukrajinské letadlo.

Buk-M2. | Foto: Aktuálně.cz

Za loňskou katastrofu boeingu společnosti Malaysia Airlines nad Donbasem může být odpovědný bývalý vysoký důstojník ruské vojenské rozvědky GRU, napsal nizozemský server NRC s odvoláním na ukrajinské a nizozemské vyšetřovatele. Podle něj jde o první náznak, že do tragické havárie může být přímo zapleteno Rusko.

Nizozemský generální prokurátor Fred Westerbeke podle serveru novinářům oznámil, že vyšetřovatelé "skrz naskrz" prostudovali odposlechy telefonických rozhovorů, které byly v kritické době vedeny v prostoru katastrofy. Žádné jméno neuvedl, ale prohlásil, že jde o "autentické rozhovory separatistů".

Ruský plynárenský gigant Gazprom a ukrajinská státní plynárenská firma Naftogaz podepsaly smlouvu o dodávkách plynu na Ukrajinu ve druhém čtvrtletí.

Cena byla stanovena na 248 dolarů (6400 korun) za 1000 metrů krychlových, což je méně, než Ukrajina platila v prvním čtvrtletí, napsala ruská agentura TASS s odvoláním na ukrajinské ministerstvo pro energetiku a uhelný průmysl.

Foto: Thinkstock

Alexander Lukašenko, Západem označovaný za posledního diktátora v Evropě, přišel s překvapivým prohlášením. Konflikt na východě Ukrajiny podle běloruského prezidenta není možné dlouhodobě urovnat bez aktivní role Spojených států.

"Chce-li Washington, aby (na Ukrajině) zavládl mír a stabilita, musí se okamžitě k mírovému procesu připojit. Budou-li si to Rusko a USA přát, bude ukrajinský problém jednoznačně vyřešen," soudí běloruský vůdce.

Prezidenti Ruska, Běloruska a Ukrajiny Vladimir Putin, Alexandr Lukašenko a Petro Porošenko v Minsku. | Foto: Reuters

Povstalecký mluvčí Eduard Basurin podle zprávy agentury DAN naopak obvinil Kyjev z přípravy vojenských provokací, které mají být předehrou zahraniční intervence v Donbasu.

"Rostoucí intenzita ostřelování ze strany armády, aktivizace diverzních skupin a přesun těžkých zbraní blíž k frontě možná svědčí o přípravě rozsáhlé operace," řekl Basurin. Cílem prý může být zapojení zahraničních vojenských sil, které Kyjev povolá pod záminkou mírové operace.

Palba se podle Kyjeva soustředila na okolí Doněcku, zejména do obcí Opytne a Avdijivka. Postavení ukrajinských ozbrojených sil tam povstalci ostřelovali z granátometů, děl ráže 122 milimetrů a minometů. V Luhanské oblasti čelili ukrajinští vojáci palbě nepřítele u obce Stanycja Luhanska. Na mariupolském bojišti byl v noci na dnešek klid, uvádí armádní komuniké.

Proruští radikálové na východě Ukrajiny pokračují v ostřelování armádních pozic z těžkých zbraní, které měly být podle únorové dohody o příměří z fronty staženy.

Uvádí to informace velitelů ukrajinské protipovstalecké operace zveřejněná na Facebooku. Od středy údajně separatisté porušili klid zbraní desetkrát.

Rusko-ukrajinskou hranici překročil další ruský konvoj s materiální pomocí, už třiadvacátý v pořadí.

Dvě kolony vozidel směřujících do Doněcku a Luhansku odbavili na hranicích separatisté. Na 120 vozidel podle agentury TASS veze do povstaleckých zón 1400 tun potravin, léků, osiva a stavebního materiálu.

Německo poskytne Ukrajině půjčku 500 milionů eur (13,8 miliardy Kč) a chce pobízet firmy k investicím na Ukrajině. Opatření by měla pomoci nastartovat ukrajinský hospodářský růst. Po jednání v Berlíně to ve středu oznámili německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.

"Dnes jsme podepsali společné prohlášení o záměru Německa poskytnout Ukrajině úvěrový rámec 500 milionů eur. Z toho by 200 milionů mělo sloužit k podpoře fungování státu a 300 milionů k nastartování ekonomiky," řekl Jaceňuk na tiskové konferenci. Podle ukrajinského premiéra by peníze měly posloužit k budování infrastruktury. Kyjev chce část z nich také použít pro poskytování úvěrů malým a středním ukrajinským podnikům.

Ukrajinská armáda od uzavření únorové dohody v Minsku podle premiéra Arsenije Jaceňuka zaznamenala 75 mrtvých.