Proruští separatisté a ukrajinská armáda začali stahovat těžké zbraně z frontové linie na Donbasu. Již dopoledne ministerstvo obrany samozvané Doněcké lidové republiky ohlásilo, že spolu s ukrajinskou armádou postupně odvážejí těžké zbraně z demarkační čáry, odpoledne pak podle agentury TASS ohlásili vyklízení fronty i luhanští separatisté. Novináři, kteří jsou na místě přítomní, během dneška ohlásili, že obě strany stahují děla ráže 100 milimetrů.

"Žádný konečný termín stanoven zatím nebyl. Postupujeme krok za krokem. My jsme stáhli, oni stáhli a tak dál," citoval TASS doněcké povstalce. Vyklízení pozic prý potrvá několik dní.

Premiér Bohuslav Sobotka odmítl návrh prezidenta Miloše Zemana, aby se Ukrajina finlandizovala, tedy podřídila svoji zahraniční politiku zájmům Ruska.

"Ukrajina má právo na to, aby se rozhodla o své budoucnosti sama," prohlásil předseda vlády. Podle něj je termín spojen s obdobím studené války, které by se nemělo opakovat, a s filozofií sfér vlivu mocností, která upírala zemím právo svobodně se rozhodnout.

Foto: Vojtěch Marek

Denis Pušilin, jeden z vůdců doněckých separatistů, potvrdil, že očekávaná schůzka v Minsku se nakonec v pátek neuskuteční. "Nemá smysl jet do Minsku před tím, než se uskuteční videokonference, na níž prodiskutujeme postup a datum jednání," citovala ho ruská agentura RIA Novosti.

Pušilin z obstrukcí viní Kyjev, který podle něj zrušil videokonferenci naplánovanou na středu.

Foto: Reuters

Nizozemští vyšetřovatelé identifikovali po bezmála pěti měsících ostatky dalších dvou pasažérů ze sestřeleného letu MH17.

Z celkem 298 lidí na palubě boeingu Malaysia Airlines tak zbývá identifikovat čtyři oběti, oznámilo nizozemské ministerstvo spravedlnosti a bezpečnosti. Národnost mrtvých neupřesnilo.

Ukrajinský parlament přijal programové prohlášení nové vlády Arsenije Jaceňuka.

To mimo jiné zahrnuje:
- zrušení neutrality
- uvolnění částky ve výši až 5 % HDP na obranu státu a činnost bezpečnostních složek
- schválení novely zákona o státních zakázkách ve zbrojním průmyslu
- zabezpečení hranic Ukrajiny s Ruskou federací
- schválení 1500 standardů EU, zrušení platnosti standardů bývalého SSSR
- zavedení elektronické státní správy
- zřízení Národní agentury pro předcházení korupci a Národního protikorupčního úřadu
- monitoring životního stylu státních úředníků
- zřízení Státního úřadu pro vyšetřování

Bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma, který na minských jednáních zastupuje ukrajinskou vládu, v rozhovoru s agenturou Interfax prohlásil, že uspořádat jednání nemá v nejbližší době žádný smysl.

"V podmínkách, kdy druhá strana (tedy povstalci) není schopna zajistit režim zastavení palby, nepovažuji tuto schůzku za smysluplnou," řekl. Kyjev je podle něj ochoten jednat, jakmile bude klid zbraní platit.

Leonid Kučma v obležení novinářů před vchodem na generální prokuraturu. | Foto: Reuters

Další jednání v Minsku se oproti původním plánům v pátek nejspíš neuskuteční. Podle povstalců Kyjev sabotuje jednání o stanovení konkrétního termínu.

"Pokud během příštích dvou tří hodin Kyjev s návrhem na termín schůzky nepřijde, pak se v pátek zástupci lidových republik do Minsku nestihnou dostavit," řekl ruské agentuře TASS zástupce luhanských povstalců Vladislav Dějněgo.

Právě v běloruské metropoli přitom má být potvrzena dohoda o klidu zbraní, jejich stažení z frontové linie, výměně zajatců a správním režimu povstaleckých oblastí.

OBSE, která jednání zprostředkuje, v prohlášení vyjádřila připravenost se do rozhovorů zapojit, a to v kterémkoli termínu.

Předseda nové proevropské vlády se rovněž zasazuje o svolání mezinárodní dárcovské konference. Ta by zemi "umožnila přežít" a odvrátila hrozbu státního bankrotu.

Povstalecký vůdce Denis Pušilin oznámil, že proruské jednotky začaly stahovat z frontové linie těžkou bojovou techniku. Podle něj jde o děla a kanony ráže nad 100 milimetrů.

Oddělení vojsk a stažení těžkých zbraní předpokládal minský protokol, který v rámci dohody o příměří dojednali vzbouřenci a zástupci ukrajinské armády počátkem září. Klid zbraní ale žádná ze stran fakticky nedodržovala, na papíře zůstal také závazek oddělení vojsk a z velké části i výměny zajatců.

Ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny má na svědomí 5000 mrtvých a 10 000 zraněných. Prohlásil to Alexander Drymanov z ruského Vyšetřovacího výboru, obdoby americké FBI.

Odhady OSN hovoří o tom, že v Donbasu zemřelo více než 4000 lidí.

Příjmy ukrajinské státní kasy se kvůli válce na východě země propadly o pětinu. "Jelikož 20 % naší ekonomiky je soustředěno v Doněcké a Luhanské oblasti, přišli jsme o 20 % ekonomického potenciálu a příjmů," řekl poslancům premiér Arsenij Jaceňuk.

Ukrajina je podle MMF na pokraji finančního kolapsu a potřebuje v nejbližších týdnech pomoc ve výši zhruba 15 miliard dolarů.

Arsenij Jaceňuk stane i v čele nové vlády, která vzešla z voleb 26. října 2014. | Foto: Reuters

Klidu zbraní využili obyvatelé jihovýchodní Ukrajiny k útěku z oblastí zmítaných boji. Za pouhý den jich své domovy opustilo přes 7200. Celkový počet uprchlíků OSN odhaduje na zhruba milion lidí.

Podle zprávy ukrajinské Národní bezpečnostní rady pálili v noci povstalci na pozice ukrajinské armády ze všech druhů zbraní.

Hlavní útoky separatistů údajně směřovaly na armádní obranné posty u Luhansku a Debalceva. Střelba byla zaznamenána i u Mariupolu na březích Azovského moře.

V Donbasu došlo za posledních 24 hodin ke 22 ozbrojeným incidentům, oznámilo velení ukrajinské armády. Doněck, který byl v posledních měsících hlavním ohniskem bojů mezi povstalci a ukrajinskou armádou, ale prožil klidnou noc.