New York - Během loňské prezidentské kampaně a ještě i po svém listopadovém vítězství ve volbách měl Donald Trump pro Organizaci spojených národů jen kritiku a tvrdá slova.
Loni v prosinci ji přirovnal, použijeme-li výraz z české politiky, ke "žvanírně". Na Twitter napsal, že OSN není nic více než "klub, kde se lidé sejdou, aby si popovídali a užili si to".
Teď se Trump do toho klubu sám vypraví. Poprvé ve funkci amerického prezidenta promluví na výročním summitu světové diplomacie, před Valným shromážděním OSN.
"Svět bude jedno velké ucho," vystihl pro list New York Times napjaté očekávání světového společenství Zalmay Khalilzad, bývalý americký velvyslanec v OSN z dob prezidenta George Bushe.
Méně byrokracie, více zájmu o lidi
Už v pondělí americký prezident krátce nastínil svůj současný postoj. Na konferenci k reformě OSN uvedl, že kvůli "obrovské byrokracii a špatnému řízení" organizace "nenaplňuje svůj potenciál".
"Spojené národy by se měly starat více o lidi a méně o byrokracii," prohlásil Trump. Zároveň ale poděkoval generálnímu tajemníkovi Antóniu Guterresovi, že se po svém nástupu do čela OSN v lednu 2017 začal reformou organizace vážně zabývat.
Podle Trumpa dopadá finanční a vojenská zátěž na provoz OSN neúměrně velkým dílem na USA a měla by být spravedlivěji rozložena mezi členské státy .
"Hlavní je učinit Spojené národy velkými," parafrázoval Trump na odchodu z pondělní konference v krátkém rozhovoru s novináři heslo své loňské prezidentské kampaně "Make America Great Again".
Obamův protiklad
Trumpův úterní projev k Valnému shromáždění by měl ovšem ukázat, jak obecně vidí vztah mezi zahraniční politikou USA a rolí OSN při řešení světových krizí a problémů.
Ve světě o sobě Trump vytvořil obraz izolacionisty, který v rámci dalšího hesla "Amerika na prvním místě" v zahraniční politice razí raději sebestředná, unilaterální řešení. Do značné míry je tak pro svět opakem svého předchůdce Baracka Obamy.
Obama byl na podzim 2015 v Paříži u podpisu Mezinárodní klimatické dohody. Trump letos v červnu oznámil, že USA od této dohody odstupují.
Obama dojednal transpacifickou tržní smlouvu sdružující USA a dalších jedenáct zemí. Trump ji okamžitě po lednovém nástupu do Bílého domu vypověděl.
V čele dalších pěti mocností pak Obama za USA uzavřel dohodu s Íránem o kontrole jaderného programu. Trumpova administrativa ji zásadně zpochybňuje, jako by si připravovala půdu pro odstoupení.
Kdo je Donald Trump?
Pro celou řadu světových lídrů, Valné shromáždění reprezentuje 193 zemí, bude Trumpovo vystoupení v OSN vůbec první příležitostí, kdy současného šéfa Bílého domu uvidí "naživo".
Podle Johna B. Altermana, analytika washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia, se přitom svět "stále snaží přijít na to, co je Trump zač". A Bílý dům předem podrobnější obsah Trumpova projevu neoznámil. Americká velvyslankyně v OSN Nikki Haleyová pouze uvedla, že podle ní bude projev dobře přijat.
"Udělí políček těm správným lidem, obejme se s těmi správnými lidmi. Spojené státy z toho s ním vyjdou silnější," prohlásila velvyslankyně Haleyová.
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson přitom před nedávnem oznámil, že počet amerických diplomatů, kteří se zúčastní letošního Valného shromáždění OSN, bude o polovinu nižší než v předchozích letech.
"Podle mě je to signál, že Spojené státy teď berou Valné shromáždění mnohem méně vážně než za prezidenta Obamy," uvedl Richard Gowan, analytik think-tanku European Council for Foreign Relations, pro stanici NPR.
Chybět bude Merkelová i Putin
Vedle projevu před Valným shromážděním má Trump v New Yorku sérii osobních schůzek se světovými politiky.
Už v pondělí se Trump v New Yorku sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
K severokorejské krizi bude jednat s lídry Japonska a Jižní Koreje.
Katar, Velká Británie, Ukrajina, Jordánsko, Egypt, Ukrajina či zástupci Palestiny jsou pak další body z Trumpova newyorského seznamu.
Někteří světoví lídři, se kterými by si chtěl americký prezident nejspíše tváří v tvář promluvit, budou ale letos v OSN chybět.
Nedorazila německá kancléřka Angela Merkelová, ruský prezident Vladimir Putin ani čínský prezident Si Ťin-pching.
Místo Donalda byla Ivana
A pak jsou zde naopak hlavy států, které by se s americkým prezidentem setkat chtěly - ale Donald Trump na ně nemá zatím čas.
Do této skupiny patří i český prezident Miloš Zeman, který je v New Yorku od nedělního večera.
Loni v prosinci, po Zemanově telefonickém rozhovoru s tehdy čerstvě zvoleným americkým prezidentem Trumpem, kancelář Hradu oznámila, že Zeman obdržel pozvání do Bílého domu na duben letošního roku.
Z ohlášené pracovní návštěvy ale sešlo a v tuto chvíli není jasné, kdy a zda vůbec by se měla uskutečnit.
Už poněkolikáté se ovšem Miloš Zeman včera v New Yorku setkal s někdejší českou manželkou současného amerického prezidenta Ivanou Trumpovou.
Poobědvali v hotelu Plaza, který v 90. letech vlastnil Donald Trump a Ivana tam působila coby manažerka.
Cigareta s Lavrovem
Celkově má český prezident ovšem letos v New Yorku oproti předchozím letům o dost volnější program.
Jeho pracovním vrcholem bude úterní vystoupení před Valným shromážděním. Zeman promluví v úvodním bloku, nedlouho po Donaldu Trumpovi a těsně před Emmanuelem Macronem.
Kromě předem naplánovaných schůzek se Miloš Zeman v pondělí v budově OSN setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Díky tomu, že Česko má letos v OSN vlastní prostornější kanceláře, si mohli - oba vášniví kuřáci - během schůzky i zapálit.
Solidarita bez "ale"
Hlavním bodem doprovodné části celého letošního Zemanova pobytu v New Yorku byl pondělní slavnostní večer, na kterém český prezident převzal od židovské organizace Gershon Jacobson Jewish Continuity Fund ocenění Bojovník za pravdu.
Českou hlavu státu uvedl význačný newyorský židovský podnikatel a filantrop Ronald Lauder. Podle Laudera je Zeman pokračovatelem tradice, kdy v roce 1948 pomohlo tehdejší Československo ohroženému státu Izrael dodávkami zbraní.
Následný projev českého prezidenta trval sedm minut. Podle Zemana kdekdo vyjadřuje solidaritu s Izraelem, jenže k tomu pak dodává mnohá "ale".
"Potřebujeme solidaritu bez ale," uvedl Zeman. A dodal, že ve svém úterním projevu v OSN nebude "zdvořilý". A nebude prý tak mluvit o mezinárodním terorismu, ale o "islamistickém terorismu".
Zeman zároveň vyzval demokratické země světa, aby přesunuly své ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Kmoníček na hanbě
Kromě zástupců hostitelské nadace seděl český prezident během večera u stolu s kancléřem Vratislavem Mynářem a s poradcem Martinem Nejedlým.
Bývalý šéf zahraniční kanceláře Hradu a současný český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček byl o dva stoly vedle a s prezidentem Zemanem během večera neprohodili ani slovo.
Což potvrzuje informace zevnitř české diplomacie, že Kmoníček upadl u Zemana v nemilost, protože prezident očekával, že zařídí jeho audienci u Donalda Trumpa v Bílém domě.
Zemanův úterní projev v OSN může díky tomu, že český prezident promluví v úvodním panelu, sklidit o něco více pozornosti než v předchozích dvou letech.
Bezpečnostní manévry na Manhattanu
Summit OSN provází přísná bezpečnostní opatření. Okolí sídla organizace na středním Manhattanu během výročního Valného shromáždění pravidelně zažívá bezpečnostní manévry.
Tentokrát se však zóna dopravních omezení rozšířila od OSN přes mnoho dalších bloků až k Trump Tower, kam v neděli večer dorazil americký prezident.
Agentura Reuters k popisu situace sáhla po sportovním příměru, když napsala, že letos na Manhattanu půjde o "bezpečnostní Super Bowl".
Zatímco jeden z policistů, který musel dva bloky od Trump Tower turistům znovu a znovu vysvětlovat, proč je oblast zavřená a musí ji obejít, byl přímočařejší.
"Zatracený cirkus, tohle OSN…," ulevil si směrem ke kolegovi - v originále přitom použil chronicky známý výraz "fuc....".
