Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret, kterým uvalil sankce na bývalého prezidenta a vůdce největší opoziční skupiny v parlamentu Petra Porošenka. Rozhodnutí přišlo potom, co Spojené státy společně s Ruskem zvedly otázku voleb na Ukrajině. Sankce zahrnují řadu omezení, zejména zmrazení majetku, zákaz převodu kapitálu do zahraničí a omezení nákupů souvisejících s obranou.
"Až se to dostane na veřejnost, lidé budou šokováni, jak někteří během války využívali fondy údajně zřízené na podporu armády k praní špinavých peněz, které potom dávali členům své strany," řekl Zelenskyj ve videu v předvečer podepsání dekretu.
Prezident sice neupřesnil, koho má na mysli, ovšem jeho předchůdce Porošenko má jak politickou stranu, tak válečný charitativní fond na podporu armády. Porošenko od začátku ruské invaze na Ukrajinu podporuje ukrajinskou armádu financováním nákupů vojenské techniky, zbraní a humanitární pomoci pro vojáky.
Porošenko podle vlastních slov čelí asi 130 trestním řízením, mnohá z nich byla obnovena po delší době. Již v roce 2021 byl obviněn z vlastizrady kvůli dodávkám uhlí z Ruskem okupovaných území do ukrajinských podniků v letech 2014-2015. Pokud by byl uznán vinným, hrozí mu 10 až 15 let vězení.
Ukrajinská média však s odvoláním na své zdroje v orgánech činných v trestním řízení uvádějí řadu dalších důvodů, proč by měl být Porošenko úřady potrestán. Od Porošenkových politických aktivit, jako je jeho podíl na vzniku dnes zakázané Strany regionů v roce 2000, až po úřadování v ministerském křesle za proruského prezidenta Viktora Janukovyče na počátku roku 2010.
Jako další důvod byla uvedena skutečnost, že Porošenko po zahájení války s Ruskem v roce 2014 pomalu prodával své podniky v Rusku a okupovaných částech Ukrajiny. Porošenkova továrna na cukrovinky Roshen v ruském Lipecku zastavila provoz v roce 2017 a o sedm let později ji Rusko znárodnilo.
Sankce za "politikaření"
Podle profesora Oleksije Harana, výzkumného poradce Nadace demokratických iniciativ, sankce uvalené na Porošenka poškozují obraz Ukrajiny v zahraničí, protože argumentují událostmi, které se staly již před několika lety. Politický analytik Volodymyr Fesenko dodává, že hlavním problémem je, že sankce budou vnímány jako politický nástroj.
Fesenkovu obavu potvrzuje průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. Podle něj si na 31 procent Ukrajinců myslí, že sankce proti Porošenkovi jsou pokusem odvrátit pozornost veřejnosti od složité situace na bojišti. Dalších 24 procent sankce považuje za pokus "utišit opozici" před případnými volbami a pouze 27 procent je vnímá jako pokus "potrestat skutečné zločince".
Evropští partneři Ukrajiny také vyjádřili obavy z politizace právních kroků. Carl Bildt, bývalý švédský premiér, který nyní působí jako spolupředseda think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, uvedl, že sankce poškodí Zelenského pověst v Evropě. Ukrajinská generální prokuratura však ujistila, že vyšetřování probíhá dle zákona a že konečné rozhodnutí by měly učinit soudy, nikoli exekutiva.
Vlivný čokoládový král
Bývalý prezident, který vedl Ukrajinu v letech 2014 až 2019, se sice před šesti lety neúspěšně pokusil o znovuzvolení, avšak jeho vliv ve veřejném životě zůstal silný. Úspěšný politický oponent a současný prezident Volodymyr Zelenskyj ještě před ruskou invazí z roku 2022 zahájil svou protioligarchickou politiku zavedením registru vlivných podnikatelů i právní definicí oligarchy.
Označení "oligarcha" se Porošenkovi pochopitelně nelíbilo, a tak se téhož roku zbavil vlastnictví televizních kanálů Channel 5 a Pryamyi. Prodal je svým obchodním partnerům. Současně převedl svůj majetek na syna Oleksije, který se loni vyšplhal na třetí příčku v seznamu nejbohatších lidí na Ukrajině.
Firma Roshen, která vyrábí cukrovinky, zůstává klíčovým podnikem jeho rodiny, s miliardovými zisky i během války. Ostatně právě díky vlastnictví tohoto byznysu si Porošenko vysloužil přezdívku čokoládový král.