O negativních dopadech rybolovu prostřednictvím vlečných sítí se mluví už několik let. Sítě, které za sebou lodě táhnou a díky nimž mohou chytat ryby až u dna, kromě žádaných úlovků zachycují i další živočichy jako želvy nebo tuleně. Zároveň poškozují mořské dno - ročně až 4,9 milionu kilometrů čtverečních.

"Ničí to biodiverzitu, například hlubokomořské korály, které rostou tisíce let," vysvětluje mořská ekoložka Trisha Atwoodová, která se podílela na nové studii o tomto typu rybolovu. "Sítě mají ale i dosud neznámý dopad, kterým je právě uvolňování emisí oxidu uhličitého," dodává pro americký deník New York Times.

České stromy odhalují minulost

Další studie, která v březnu vyšla, je bližší českému prostředí. Na příkladu českých a německých lesů totiž vědci zkoumali, jak se v oblasti proměňuje letní období. Na pomoc si k tomu vzali 27 tisíc letokruhů stromů nebo dřevěných staveb, které jim umožnily nahlédnout až dva tisíce let do minulosti.

Díky analýze izotopů kyslíku a uhlíku na nich zkoumali, kolik vody bylo v přírodě přítomno, případně kdy došlo k obdobím sucha. Výsledkem je, že takové vlny veder a velká sucha, která v Evropě zažíváme od roku 2014, se v posledních dvou tisících let neobjevily.

"To, co zažíváme, je výjimečné. Toto období je za poslední dva tisíce let nevídané," řekl britskému deníku The Guardian Ulf Büntgen, vedoucí studie. Jedním z důvodů této změny je podle něj klimatická změna. "Z dlouhodobého hlediska to potvrzuje, že velký nárůst teplotních extrémů v Evropě, který je jasně způsobený člověkem a klimatickou změnou, mění celkovou povahu léta," dodává. 

Ptáků v české krajině rychle ubývá

Oteplování způsobuje problémy i některým druhům ptáků. "Ve střední Evropě se chladnomilné druhy vyskytují v horách, takže se při oteplení uchylují do vyšších částí hor, až narazí na strop. Dál už nic není a zkrátka z toho území zmizí úplně," uvedl pro Aktuálně.cz ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

I kvůli tomu ptáků v české přírodě ubývá. Za posledních 40 let klesl počet polních ptáků v Česku o polovinu, a u některých druhů hrozí dokonce vymizení. "V poslední době mezi ty nejvíce ubývající ptáky patří strnad obecný. Stále je to početný pták, ale přesto nám jich za posledních 20 let ubyl jeden milion. Podobně to může být se skřivanem, v jehož případě jde asi o půl milionu ptáků, o které jsme přišli. Vrabec polní totéž," vypočítává ornitolog. 

Související

O milion méně strnadů než před dvaceti lety. Z české zemědělské krajiny mizí ptáci

Blízký konec aut na fosilní paliva 

Dalšímu oteplování a suchu v Evropě se pokouší různými kroky předejít i Evropská unie. Jedna z konkrétních iniciativ, jak do roku 2030 snížit evropské emise o 55 procent oproti stavu z roku 1990, se bude týkat emisních standardů nově prodávaných automobilů. Devítka členských zemí chce ale postoupit ještě o krok dál a požaduje, aby Evropská komise určila přesné datum, od kterého nebude možné prodávat v Evropě nové automobily jezdící na fosilní paliva. 

Evropská unie musí taky například navýšit počty nabíjecích stanic pro elektromobily, uvedli zástupci Dánska, Nizozemska, Rakouska, Belgie, Řecka, Irska, Litvy, Lucemburska a Malty. 

Související

"Stanovte konec prodeje spalovacích aut," žádá devět unijních států Evropskou komisi

Sbíráním odpadků k hezčí přírodě

Způsobů, jak ochránit přírodu, je ale víc. Například dvacetiletý aktivista Edgar McGregor z americké Kalifornie se v květnu 2019 rozhodl, že uklidí odpadky nashromážděné na turistické stezce blízko svého domova. Očekával, že mu to zabere maximálně tři týdny. Nakonec akci dokončil až po 589 dnech, tedy po více než roce a půl pravidelného úklidu.

"Poprvé za 589 dní můžu sebevědomě říct, že můj park, Eaton Canyon, jedna z nejoblíbenějších turistických stezek v Los Angeles, je zcela zbavený komunálního odpadu," oznámil na svém twitterovém účtu.

McGregor se vydal do parku za každého počasí, údajně i ve 47stupňovém vedru nebo když viděl v dálce lesní požáry. Většinou odnášel kbelík či dva odpadků.

I v Česku proběhla na konci března velká úklidová akce. Události pod názvem Ukliďme Česko se letos i přes koronavirová omezení zúčastnilo 40 až 50 tisíc dobrovolníků. Ti kromě tradičních odpadků, jako jsou plastové lahve či obaly od potravin, letos nacházeli také vyhozené roušky či jednorázové rukavice. Kolik odpadků dobrovolníci vysbírali, zatím nebylo zveřejněno, ale v roce 2019, kdy se akce zúčastnilo přes 150 tisíc lidí, se podařilo z české krajiny odstranit 2612 tun odpadu.