"Musíme urychlit zelený přechod v silniční přepravě a jako zákonodárci vyslat jasnou zprávu výrobcům i spotřebitelům," uvedl dánský ministr pro klima, energetiku a zdroje Dan Jörgensen. Vedle zmíněné dvojice států komisi oslovily Rakousko, Belgie, Řecko, Irsko, Litva, Lucembursko a Malta.
Současné standardy pro emise uhlíku potřebují "výrazně posílit" a Evropská unie musí též posílit infrastrukturu stanic pro nabíjení a doplňování paliva pro vozy s nulovými emisemi, uvedli zástupci devíti zemí. Brusel by podle nich měl jednotlivým zemím umožnit, aby si samostatně rozfázovaly omezování a zákaz prodeje nových aut na fosilní paliva.
Evropská komise v červnu navrhne přísnější standardy pro emise oxidu uhličitého pro nová auta jako součást balíku opatření, jejichž cílem je snížit emise do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 chce blok dosáhnout klimatické neutrality.
Nemálo automobilek už představilo plán přechodu k elektrickým vozům. Za poslední měsíc oznámila švédská automobilka Volvo, že přejde na elektrická auta do roku 2030. Americký výrobce vozů Ford zase informoval, že do stejného roku bude v Evropě prodávat pouze elektromobily. Značka Volkswagen ze stejnojmenného koncernu plánuje, že do roku 2030 budou v Evropě plně elektrické vozy tvořit přes 70 procent aut, které tato značka prodá.
Britská vláda se zavázala, že od roku 2030 zakáže prodeje nových aut a dodávek na benzin a naftu. Výjimku do roku 2035 mají dostat jen hybridy schopné jízdy čistě na elektřinu. Podobné zákazy ale zvažují i další státy.
Prodeje elektrických a hybridních vozů v Evropské unii se loni meziročně téměř ztrojnásobily na jeden milion vozů. Z úhrnu prodaných aut činily jednu desetinu. Na velkých trzích, jako je například Německo, ale jejich prodej ženou štědré státní dotace, které cenu dražších elektroaut přibližují spalovacím modelům.
