Rangún/Pegu/Mae Sot - Ochránci lidských práv varují, že aktivistům, které minulý týden v Barmě zatkla tamní vláda za účast na pouličních demonstracích proti zdražení pohonných hmot, hrozí mučení.
"Jsem si jist, že ti, kdo byli zatčeni, jsou nyní juntou mučeni," tvrdí Tate Naing z Asociace na podporu politických vězňů (AAPP), která sídlí v thajském městě Mae Sot těsně za barmskou hranicí. Sám strávil ve vězení čtyři roky.
"Víme z vlastní zkušenosti, že ti, kdo jsou v Barmě zadrženi, jsou vždy brutálně mučeni fyzicky i psychicky, a to okamžitě po zatčení," říká Tate Naing.
Elektrické šoky, pálení, drcení kostí
Na reálnou hrozbu fyzického týrání zadržených upozorňují i aktivisté z organizace Burma Campaign UK (BCUK).
"Hrozí jim bití, elektrické šoky, pálení a železná tyč, kterou zatčeným jezdí nahoru a dolů po holeních, dokud z nich nesedřou kůži a maso a tyč nezačne drtit kost," píše se v dnešním prohlášení BCUK.
Aktivisté zároveň vyzývají britskou vládu, aby se v reakci na novou vlnu represí v Barmě pokusila vyvolat diskusi nad aktuální situací v zemi v Radě bezpečnosti OSN.
Zatčených je přes sto
Tajemník AAPP Bo Gyi dnes Aktuálně.cz v telefonickém rozhovoru potvrdil, že zatčených osob už je přes sto, ačkoli barmská vojenská vláda o víkendu ve svém tiskovém orgánu New Light of Myanmar tvrdila, že jde jen o šest desítek lidí.
"Dělají to běžně, vždycky udávají nižší počet," řekl Bo Gyi, podle něhož je zatčeným upíráno právo na rodinné návštěvy či asistenci lékaře. Mučení jim prý hrozí hned z několika důvodů.
"Jednak je to varování pro ostatní, aby v protestech nepokračovali. A jednak chtějí věznitelé tímto způsobem od zatčených získat informace, které by mohli později využít v dalších raziích proti opozici," řekl Aktuálně.cz Bo Gyi.
Jeden z bývalých studentských předáků tzv. generace 88, Htay Kywe, se momentálně stále skrývá před úřady, které jej obviňují z podvratné a teroristické činnosti stejně jako 13 jeho kolegů, kteří byli minulý týden zatčeni. Za uvedená obvinění jim hrozí až dvacet let vězení.
Protesty pokračují, ale...
Přes exemplární razii proti vůdcům pouličních demonstrací i dnes protesty pokračovaly. Ve městě Pegu severně od Rangúnu pochodovalo kolem 50 členů opoziční Národní ligy pro demokracii (NLD).
Členové provládních lidových milicí ze Sdružení za unijní solidaritu a rozvoj (USDA), které byly vycvičeny k neutralizaci pouličních nepokojů, je celou dobu sledovali a nahrávali na video. Narozdíl od minulého týdne proti nim však nezasáhli.
"Až později jsme zjistili, že asi 200 hrdlořezů z USDA na nás čekalo několik set metrů od místa, kde jsme pochod ukončili. Kdybych pokračovali, mohlo k něčemu dojít," popsal tajemník místní organizace NLD Ko Thein Tan agentuře Reuters.
Stejně jako při obdobných protestech v Rangúnu z minulého týdne se protestující setkali s nadšeným povzbuzováním ze strany kolemjdoucích, nikdo se k nim však nepřipojil.
Pravděpodobnost opakování masových pouličních bouří z roku 1988, kdy se ke studentům postupně přidávaly i další vrstvy společnosti, tak klesá.
Mniši se drží stranou
Narozdíl od tehdejších protestů také do ulic zatím nevyšli mniši, kteří se u Barmánců tradičně těší úctě.
"Ne, mniši se zatím nepřidali," potvrdil Aktuálně.cz Bo Gyi. "Vláda dělá, co může, aby jejich aktivizaci předešla."
Agentura Mizzima informuje, že armádní činitelé obcházejí kláštery ve druhém největším městě Mandalaji a kombinací výhrůžek a slibů si u mnišské obce zajišťují loajalitu.
Co se týče zadržených aktivistů, junta se podle Mizzimy zatím zjevně nerozhodla, jaký postup vůči nim zvolit. V neděli se prý na toto téma konala vládní schůzka, žádné rozhodnutí na ní ale nepadlo.
Mezinárodní tlak je slabý
Potlačování pouličních demonstrací a zatýkání jejich účastníků minulý týden odsoudilo i české ministerstvo zahraničí. Ke kritice barmského režimu se připojil také bývalý český prezident Václav Havel.
V sobotu vydala podobně znějící prohlášení také Evropská unie, podle aktivistů je ale mezinárodní tlak slabý a nemůže barmské generály přinutit ke změně postoje.
"Je tragické, že britská vláda je i přes svou nečinnost stále jedním z největších zastánců barmského prodemokratického hnutí. Ostatní zahraniční vlády by se měly stydět, je to jeden z důvodů, proč mohou generálové v Barmě klidně spát," postěžoval si Mark Farmaner z BCUK.
Vojenská junta je v Barmě u moci již od roku 1962. Organizace na ochranu lidských práv jí dlouhodobě vytýkají porušování základních svobod v zemi.
Amnesty International (AI) navíc ve své poslední výroční zprávě uvedla, že stav lidských práv v Barmě se dále zhoršil. Úřady podle AI zesílily represe po celé zemi a v barmských věznicích je nyní 1185 politických vězňů.
