Protiletadlové systémy S-300, jejichž výroba započala na konci 60. let v Sovětském svazu, začali Rusové využívat k útokům na pozemní cíle hned v prvních měsících invaze. Například v červenci loňského roku tak ostřelovali město Čuhujiv na východě Ukrajiny. Zasáhli tehdy mimo jiné i kulturní centrum, kde se skrývali civilisté. V poslední době využívají dle dostupných informací tyto zbraně především při ostřelování východoukrajinského Charkova, kde se hlavními cíli staly rezidenční oblasti.
Sovětské systémy, které má nyní ve svých arzenálech zhruba dvacítka dalších států včetně Ukrajiny, jsou původně uzpůsobené ke zneškodnění vzdušných cílů na velkou vzdálenost. Dolet samotných raket se pohybuje kolem 200 kilometrů. "Ony vždycky uměly napadat pozemní cíle, vědělo se o tom při cvičeních. Ale bralo se to spíše jako nouzová záležitost, opravdu když není zbytí," popisuje Visingr.
Důvod, proč po nich nyní Rusové opět sáhli k úderům na pozemní cíle, je podle vojenského a bezpečnostního analytika prostý - vyčerpali již velkou část svých předválečných zásob a u některých typů raket se dostali na úroveň "krvavého minima".
S-300 ale kvůli svým parametrům mohou být účinné jen v případech, kdy nezáleží na přesnosti zásahu. "Protiletadlové rakety totiž ve většině případů nezasahují cíl přímo. Ony vybuchnou ve vzduchu v jeho blízkosti a střepinová lavina ho pak roztrhá na kousky," vysvětluje Visingr.
Také dodává, že ke zneškodnění některých odolných pozemních cílů, jakými mohou být například železobetonové bunkry, tak není tato zbraň uzpůsobená. "Když budu chtít zničit most, tak na něj nepošlu raketu S-300, to nedává smysl. Jednak je nepřesná - 10, 20 nebo 30 metrů pro ní není žádná míra. A mostu navíc střepinová hlavice nic neudělá, ona jen otluče barvu za zábradlí, když to takhle řeknu," dodává.
Ruské síly tak dle jeho informací nyní tento typ raket vypouštějí proti takovým cílům, na něž nechtějí plýtvat sofistikovanějšími a přesnějšími zbraněmi, kterých mají nedostatek. "Z jejich strany se jedná o racionální krok," podotýká Visingr. Domnívá se, že Rusové by mohli stále disponovat stovkami až nižšími tisíci systémů S-300. Otázkou ale dle jeho slov zůstává, v jakém stavu se nacházejí - z drtivé většiny se totiž jedná o zásoby z dob Sovětského svazu.
"Ten stejný problém je i s dělostřeleckou municí. Strašilo se, jaké zásoby Rusko má. Ono je technicky možná má, akorát ta munice prostě nefunguje, když ji Rusové skladují tak jako většinu věcí. Když ji nechají někde vystavenou počasí, tak materiál postupně degraduje," podotýká analytik. "Takže v lepším případě pak taková střela neudělá vůbec nic a v horším vybuchne přímo v hlavni. A to se Rusům děje opakovaně," dodává.
Dostávají se skoro až na nulu
Že ruská armáda v poslední době výrazně spotřebovává v některých případech své železné zásoby, usuzuje Visingr i z toho, že intervaly mezi jejími hromadnými raketovými útoky na Ukrajinu se stále prodlužují. Než totiž Rusové vyrobí nové rakety a pošlou je na frontu svým bojovým jednotkám, uplynou dlouhé týdny.
"Pak až provedou hromadný útok, dostanou se skoro na nulu a tak pořád dál. A to ještě u některých typů střel si nechávají nějakou zásobu," uvádí Visingr. "To se týká střel s plochou dráhou letu, co se vypouští z bombardérů, nebo balistických raket Iskander. Ty mohou nést jak konvenční, tak i jaderné hlavice. Proti Ukrajině teď vypouští konvenční, ale oni si musí nechat malou zálohu pro jaderné hlavice, kdyby se situace extrémně vyhrotila," dodává.
Analytik nyní očekává, že Rusové každým dnem provedou hromadný úder, při němž na ukrajinskou infrastrukturu opět vyšlou desítky střel a íránských dronů. Vzhledem k velkým zásobám by k útoku mohli využít právě i zmíněné rakety S-300. "Oni je díky tomu mohou házet jako shnilá rajčata, jak se tak říká. Mohou jich pustit hodně naráz nebo rychle po sobě, což je pro ukrajinskou obranu problém, protože tyto rakety letí po balistických drahách a Ukrajinci doteď neměli moc prostředků, jak takové rakety efektivně sundavat," uvádí.
I přesto ale podotýká, že v poslední době se ukrajinská protivzdušná obrana výrazně zlepšila a Rusové by dle jeho názoru mohli tentokrát více narazit. Rakety letící po balistických křivkách by totiž mohly zničit systémy protivzdušné obrany Patriot, které na Ukrajinu dorazily ze Spojených států, Německa a Nizozemska.
"Na začátku byli Ukrajinci schopni zneškodnit 10 až 15 procent střel. Ale dneska už uvádějí, že sundají vždycky nad 80 procenty, někdy i 90 procent. A je to právě tím, že dostali západní systémy protivzdušné obrany. A navíc teď se třemi bateriemi Patriotů to bude úplně jiné 'kafe'," uvádí Visingr.
Podle nedělních informací ukrajinského letectva již uvedli jednu baterii tohoto systému do pohotovostního režimu a další divize už jsou přepravovány na zamýšlené pozice. "Ukrajinci jsou teď i s Patrioty na úplně jiném levelu. K dalšímu úderu dojde, to je nevyhnutelné. Rusové to udělají v horizontu dnů. A jak si povedou Patrioty, na to jsem opravdu zvědavý," uzavírá analytik.
