Němečtí vědci zjistili, jak zachraňovat migranty na člunech. Pomocí fotek ze satelitů

Helena Truchlá Helena Truchlá
22. 1. 2020 20:05
Každý 33. migrant, který se loni rozhodl přeplavit přes Středozemní moře do Evropy, cestu nepřežil. Pás vody mezi Libyí a Itálií je tak nejvražednější migrační trasou světa a podle Mezinárodní organizace pro migraci přibývá i pohřešovaných. Co přesně se s loděmi v nepřehledné oblasti děje, mají odhalit pokročilé technologie. Konkrétně satelity a drony.
Cestující na záchranářské lodi ve Středozemním moři.
Cestující na záchranářské lodi ve Středozemním moři. | Foto: Reuters

Myšlenka zapojit do záchranných misí satelity napadla Michaela Buschheuera, původní profesí malíře pokojů z jižního Německa. Ten do Středozemí v posledních letech sám pravidelné vyplouvá na palubě záchranné lodi Alan Kurdi, která nese jméno tříletého utonulého chlapce ze Sýrie. Jeho fotografie, na níž leží mrtvý na pláži, se stala symbolem migrační katastrofy.

Loď provozuje nezisková organizace Sea-Eye, kterou Buschheuer spolu se svým strýcem Hansem-Peterem založili v létě roku 2015. Tehdy do jejich rodné země přicházely desetitisíce uprchlíků a tisíce dalších umíraly při pokusu o překročení Středozemního moře.

Sea-Eye se tak stala jednou z neziskových organizací a komerčních společností, které migranty a uprchlíky zachraňují. Evropské státy vlastní plavidla nevysílají.

Nový projekt se satelity nese podobný název, Space-Eye. S jeho přípravou začali aktivisté už na začátku loňského roku. "Rozčiluje nás, že Evropa nezachraňuje lidi, kteří se topí v moři v jejím bezprostředním okolí. Na to jsme se nemohli dívat," říká Hans-Peter Buschheuer pro Aktuálně.cz. 

Dobrovolníci se potýkají s tím, že je úřady často nechtějí vpustit se zachráněnými do svých přístavů, naopak jim hrozí pokutami a tresty za napomáhání nelegální migraci. "Je ostuda, že soukromé organizace musí dělat to, co je úloha států," dodává Buschheuer s tím, že povinnost pomoci plavidlu v nouzi je jednou ze zásad námořního práva. 

Naučit se poznávat lodě

Během jedné takové plavby napadl jeho synovce Michaela Buschheuera způsob, jak zjistit a dokázat, že úřady jednotlivých zemí toto právo porušují. "Můžou zablokovat lodě i letadla, ale satelity se zablokovat nedají," řekl serveru Politico

Svůj nápad Buschheuer zmínil během jedné ze svých veřejných přednášek v jihoněmeckém Řeznu a upoutal pozornost místního fyzika, který mu nabídl pomoc. Postupně tým shromáždil zhruba tří desítky výzkumníků z univerzit v Řeznu, Augsburgu, Berlíně a rakouském Salcburku.

"Jsou to studenti i experti, kteří se zabývají analýzou satelitních snímků a využitím umělé inteligence, všechno dobrovolníci," vysvětluje Hans-Peter Buschheuer. On sám organizaci pomáhá z pevniny, zejména z Berlína, protože trpí mořskou nemocí.

Právě v německém hlavním městě vyvinuli programátoři z tamní Technické univerzity klíčový software využívající umělou inteligenci. Dokáže simulovat fungování lidského mozku a naučit se rozeznávat opakující se tvary a vzory. Těmi jsou například lodě s migranty v moři. 

Nejprve hodlá Space-Eye analyzovat snímky zpětně. To by pomohlo odhalit a prokázat, jestli úřady na lodě v nouzi reagují. V budoucnu by pak aktivisté chtěli sledovat situaci "živě" a díky tomu bezprostředně posílat pomoc tam, kde je zrovna potřeba. 

Fotky z malého letadla

Aby ale umělá inteligence fungovala správně, potřebuje software dostatečně kvalitní snímky. V současnosti využívá bezplatné fotografie z evropského vesmírného programu Copernicus. "Ty, které máme teď, mají příliš malé rozlišení," vysvětluje Hans-Peter Buschheuer.

Aktivisté se proto domluvili s americkou společností Planet, která povrch Země zabírá každý den. Vybírají na to nyní peníze ve veřejné sbírce.

Navíc jim pomáhá německý start-up SearchWing, který založil spolu se svými studenty Friedrich Beckmann, elektroinženýr a vysokoškolský profesor z Augsburgu.

Zkouška stroje SearchWing na Maltě. | Video: Youtube - Friedrich Beckmann

Do vývoje lehkého stroje, který připomíná modelářské letadlo, se Beckmann pustil poté, co se dozvěděl, že záchranářům ve Středozemí schází záběry ze vzduchu. Dron je voděodolný, má dolet až sto kilometrů a dokáže přistát na mořské hladině. Dobrovolníci ho vypouštějí přímo z paluby lodi Alan Kurdi.

Umírají lidé

Hans-Peter Buschheuer říká, že s odmítavou reakcí se v souvislosti se svým projektem zatím nesetkal. "Naopak. Lidé, kteří říkali 'Co budeme dělat s tolika uprchlíky, my je tady nechceme', pochopili, že vůbec nejde o to, jestli je uprchlíků hodně, nebo málo, ale o to, že umírají lidé. A že to je v rozporu se zásadami, které my jako evropská, křesťanstvím ovlivněná společnost vyznáváme," uzavírá. 

Evropští představitelé naposledy v pondělí jednali o možnosti rozšířit takzvanou Operaci Sophia i o nasazení lodí. Hlavním účelem Sophie je dohled nad vymáháním zbrojního embarga, které bylo uvaleno na občanskou válkou zmítanou Libyi. Proti nasazení vlastních plavidel je zatím zejména Itálie, která se obává, že by to vedlo k nárůstu počtu migrantů připlouvajících k italským břehům. 

Vybrané členské země EU se mezitím už měsíce snaží domluvit na systému dobrovolného přerozdělování zachráněných uprchlíků, který by odpovědnost za tyto lidi rozšířil i na jiné než přímořské státy na jihu Evropy. Za návrhem, jehož záměrem je reforma existujícího systému přidělování azylu, stojí mimo jiné německá vláda.

Video: Migranti jsou v prvé řadě lidské bytosti, řekl papež František

Migranti jsou v prvé řadě lidské bytosti, řekl papež František během mše za migranty | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 15 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy