Myšlenka zapojit do záchranných misí satelity napadla Michaela Buschheuera, původní profesí malíře pokojů z jižního Německa. Ten do Středozemí v posledních letech sám pravidelné vyplouvá na palubě záchranné lodi Alan Kurdi, která nese jméno tříletého utonulého chlapce ze Sýrie. Jeho fotografie, na níž leží mrtvý na pláži, se stala symbolem migrační katastrofy.
Loď provozuje nezisková organizace Sea-Eye, kterou Buschheuer spolu se svým strýcem Hansem-Peterem založili v létě roku 2015. Tehdy do jejich rodné země přicházely desetitisíce uprchlíků a tisíce dalších umíraly při pokusu o překročení Středozemního moře.
Sea-Eye se tak stala jednou z neziskových organizací a komerčních společností, které migranty a uprchlíky zachraňují. Evropské státy vlastní plavidla nevysílají.
Nový projekt se satelity nese podobný název, Space-Eye. S jeho přípravou začali aktivisté už na začátku loňského roku. "Rozčiluje nás, že Evropa nezachraňuje lidi, kteří se topí v moři v jejím bezprostředním okolí. Na to jsme se nemohli dívat," říká Hans-Peter Buschheuer pro Aktuálně.cz.
Dobrovolníci se potýkají s tím, že je úřady často nechtějí vpustit se zachráněnými do svých přístavů, naopak jim hrozí pokutami a tresty za napomáhání nelegální migraci. "Je ostuda, že soukromé organizace musí dělat to, co je úloha států," dodává Buschheuer s tím, že povinnost pomoci plavidlu v nouzi je jednou ze zásad námořního práva.
Naučit se poznávat lodě
Během jedné takové plavby napadl jeho synovce Michaela Buschheuera způsob, jak zjistit a dokázat, že úřady jednotlivých zemí toto právo porušují. "Můžou zablokovat lodě i letadla, ale satelity se zablokovat nedají," řekl serveru Politico.
Svůj nápad Buschheuer zmínil během jedné ze svých veřejných přednášek v jihoněmeckém Řeznu a upoutal pozornost místního fyzika, který mu nabídl pomoc. Postupně tým shromáždil zhruba tří desítky výzkumníků z univerzit v Řeznu, Augsburgu, Berlíně a rakouském Salcburku.
"Jsou to studenti i experti, kteří se zabývají analýzou satelitních snímků a využitím umělé inteligence, všechno dobrovolníci," vysvětluje Hans-Peter Buschheuer. On sám organizaci pomáhá z pevniny, zejména z Berlína, protože trpí mořskou nemocí.
Právě v německém hlavním městě vyvinuli programátoři z tamní Technické univerzity klíčový software využívající umělou inteligenci. Dokáže simulovat fungování lidského mozku a naučit se rozeznávat opakující se tvary a vzory. Těmi jsou například lodě s migranty v moři.
Nejprve hodlá Space-Eye analyzovat snímky zpětně. To by pomohlo odhalit a prokázat, jestli úřady na lodě v nouzi reagují. V budoucnu by pak aktivisté chtěli sledovat situaci "živě" a díky tomu bezprostředně posílat pomoc tam, kde je zrovna potřeba.
Fotky z malého letadla
Aby ale umělá inteligence fungovala správně, potřebuje software dostatečně kvalitní snímky. V současnosti využívá bezplatné fotografie z evropského vesmírného programu Copernicus. "Ty, které máme teď, mají příliš malé rozlišení," vysvětluje Hans-Peter Buschheuer.
Aktivisté se proto domluvili s americkou společností Planet, která povrch Země zabírá každý den. Vybírají na to nyní peníze ve veřejné sbírce.
Navíc jim pomáhá německý start-up SearchWing, který založil spolu se svými studenty Friedrich Beckmann, elektroinženýr a vysokoškolský profesor z Augsburgu.
Do vývoje lehkého stroje, který připomíná modelářské letadlo, se Beckmann pustil poté, co se dozvěděl, že záchranářům ve Středozemí schází záběry ze vzduchu. Dron je voděodolný, má dolet až sto kilometrů a dokáže přistát na mořské hladině. Dobrovolníci ho vypouštějí přímo z paluby lodi Alan Kurdi.
Umírají lidé
Hans-Peter Buschheuer říká, že s odmítavou reakcí se v souvislosti se svým projektem zatím nesetkal. "Naopak. Lidé, kteří říkali 'Co budeme dělat s tolika uprchlíky, my je tady nechceme', pochopili, že vůbec nejde o to, jestli je uprchlíků hodně, nebo málo, ale o to, že umírají lidé. A že to je v rozporu se zásadami, které my jako evropská, křesťanstvím ovlivněná společnost vyznáváme," uzavírá.
Evropští představitelé naposledy v pondělí jednali o možnosti rozšířit takzvanou Operaci Sophia i o nasazení lodí. Hlavním účelem Sophie je dohled nad vymáháním zbrojního embarga, které bylo uvaleno na občanskou válkou zmítanou Libyi. Proti nasazení vlastních plavidel je zatím zejména Itálie, která se obává, že by to vedlo k nárůstu počtu migrantů připlouvajících k italským břehům.
Vybrané členské země EU se mezitím už měsíce snaží domluvit na systému dobrovolného přerozdělování zachráněných uprchlíků, který by odpovědnost za tyto lidi rozšířil i na jiné než přímořské státy na jihu Evropy. Za návrhem, jehož záměrem je reforma existujícího systému přidělování azylu, stojí mimo jiné německá vláda.
