Komise hodlá poprvé prosadit jednotný systém minimálních trestů v případě devíti "zelených zločinů", jako je ilegální přeprava toxických odpadů, ohrožování chráněných druhů či obchodování s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu.
Vězení a vysoké pokuty
Pachatelům má podle rozsahu způsobené škody hrozit jeden rok až deset let vězení nebo pokuty v rozpětí od 300 tisíc až do 1,5 milionu eur (asi 14 až 42 milionů korun).
Dnešní návrh je nicméně jen prvním krokem na dlouhé cestě, protože jej musí schválit členské státy i Evropský parlament.
"Nemůžeme dovolit, aby uvnitř EU existovala bezpečná útočiště pro zločiny proti životnímu prostředí," řekl komisař pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost Franco Frattini. Podle něj zločinci využívají rozdíly v trestním právu v jednotlivých zemích.
Zločiny proti životnímu prostředí však často škodí i za hranicemi, a proto by měly být posuzovány všude stejně. Nyní se jejich definice v jednotlivých členských státech podstatně liší a úroveň trestů není dostatečná, tvrdí komise.
"K účinné ochraně životního prostředí jsou především zapotřebí sankce s větším odstrašujícím účinkem," uvádí návrh.
Devět hlavních prohřešků
Podle něj má být devět druhů prohřešků považováno za zločiny. Patří sem nezákonná přeprava jedovatých odpadů, ohrožování chráněných druhů rostlin a živočichů nebo životu nebezpečná kontaminace ovzduší či vodních zdrojů.
Nejtěžší tresty, tedy pět až deset let vězení, mají být uděleny v případech ekologických zločinů spáchaných záměrně či organizovaně, které vedou k úmrtí nebo vážnému zranění lidí.
V takovém případě mohou být firmy potrestány pokutou ve výši 750 tisíc až 1,5 milionu eur.
Trestní právo - citlivá otázka
Celá věc je nicméně citlivá, protože členské státy unie jsou v oblasti trestního práva suverénní.
Evropský soudní dvůr ale v září 2005 rozhodl, že unie může navrhovat opatření v oblasti trestního práva týkající se životního prostředí, pokud je to zapotřebí k realizaci její ekologické politiky.
Minimální tresty platí v EU již v případě terorismu a pašování drog. V oblasti životního prostředí by to bylo poprvé.
Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas dnes citoval případ, kdy nizozemská loď plující pod panamskou vlajkou loni v srpnu vyložila v Pobřeží slonoviny 500 tun jedovatého odpadu.
Toxické látky pak usmrtily v této africké zemi deset lidí a vážné potíže měly tisíce dalších.
