Kyjev - Soud v Charkově ve čtvrtek zahájil další proces s bývalou ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenkovou.
Někdejší nejmocnější ženě v zemi, která si od loňského října odpykává sedmiletý trest za podpis (podle soudu) silně nevýhodné smlouvy o dodávkách ruského plynu, tak hrozí prodloužení pobytu za mřížemi o dalších dvanáct let.
To ale není všechno. Proti vůdkyni oranžové revoluce bylo za posledních deset let zahájeno na třicet trestních stíhání. Část z nich byla zastavena, další ale stále probíhají.
Jak se žena proslulá půvabem, ale i železnou vůlí dostala z politického výsluní až do temného žaláře? Přečtěte si v následujících otázkách a odpovědích.
Jak stoupala Julijina hvězda?
Do veřejného povědomí pronikla v polovině devadesátých let minulého století. Nejprve tím, že založila a úspěšně řídila koncern Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU), za což si vysloužila přezdívku plynová princezna. O rok později se stala poslankyní a za další tři roky usedla do křesla vicepremiérky pro energetickou politiku.
V týmu tehdejšího šéfa ukrajinského kabinetu Leonida Kučmy působila dva roky, pak ale založila vlastní politický blok a přešla do opozice. Následovalo spojenectví s Viktorem Juščenkem a úspěšná oranžová revoluce. Ta vynesla Juščenka do funkce prezidenta a Tymošenkové pomohla získat post předsedkyně vlády.
Co se změnilo?
Politická spolupráce mezi Viktorem Juščenkem a Julijí Tymošenkovou od začátku skřípala. V prvním funkčním období (v roce 2005) vydržela v premiérském křesle jen několik měsíců. Pak jí Juščenko odvolal s tím, že nemá týmového ducha.
Za další dva roky se ale do čela vlády vrátila a snažila se prosazovat otevřenou prozápadní politiku. Krom toho, že se tím zalíbila na Západě, si na politicky rozdělené Ukrajině a v Rusku nadělala mnoho vlivných nepřátel.
Definitivní zlom nastal v roce 2010, kdy těsně prohrála volební klání se současným prorusky orientovaným ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem.
Přes všechna obvinění má vůdkyně opozice na Ukrajině stále podporu:
Za co byla odsouzena?
Za to, že jako premiérka před dvěma lety podpisem dohody o dodávkách ruského plynu za údajně přemrštěnou cenu způsobila státu škodu 1,5 miliardy hřiven (3,4 miliardy korun).
Za co jí soudí teď?
Rovněž za hospodářský delikt. Charkovská prokuratura obvinila Tymošenkovou, že v letech 1995 až 1997 ve spolčení s tehdejším předsedou ukrajinské vlády Pavlem Lazarenkem nezákonně převedla dluh JESU, dosahující téměř půl miliardy dolarů, na stát.
Galerie z prvního soudu:
Co další obvinění?
Ať už současný soud dopadne jakkoliv, Tymošenkovou čeká ještě další soud. V prosinci roku 2010 byla obviněna ze zneužití prostředků za prodej nevyužitých emisních povolenek a loni v lednu za nevýhodný nákup sanitních vozů. Oba případy soud loni v létě spojil do jedné kauzy.
Čím se Tymošenková hájí?
Julija Tymošenková tvrdí, že jsou všechna výše zmíněná obvinění vykonstruovaná s cílem ji politicky zničit. Soudy i všechna trestní stíhání označuje za frašku. Navíc tvrdí, že je v žalostném zdravotním stavu a vězeňská služba jí není ochotna ani schopna zajistit dostatečnou péči.
Co za nemoc ji vlastně trápí?
Vězenkyně Tymošenková si stěžuje na úporné bolesti zad, které jí upoutávají na lůžko. Objevily se rovněž informace, že se jí na těle tvoří záhadné modřiny. Ty se ale nepotvrdily. Nakonec vyšlo najevo, že má poškozenou meziobratlovou plotýnku a potřebuje operaci. Nutnost operace ale Kyjev odmítá.
Expremiérka trvala na vyšetření lékaři ze zahraničí, protože prý těm ukrajinským nevěří. Minulý týden ji konečně vyšetřil tým lékařů složený ze tří Kanaďanů, dvou Němců a dvou Ukrajinců. Potvrdil, že není schopna absolvovat soud. Ředitel berlínské kliniky Charité, kde němečtí diagnostici působí, v rozhovoru pro list Rossijskaja gazeta uvedl, že na stavu vězněné političky se kromě nálezu na páteři velmi negativně odráží i stres.
