Atény (od našeho zpravodaje) - Vůdci Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) Evangelosi Venizelosovi přiznávají řečtí novináři řečnický talent. Jinak na něm ale nenechají nitku suchou.
Karikaturista deníku Kathimerini Ilias Makris jej nedávno zobrazil na obrovském balonu stoupajícím k nebesům, na němž je velikými písmeny vyvedeno jediné slovo: EGO.
Obtloustlý Venizelos dokáže strhnout davy a jeho páteční projev na náměstí Syntagma, poslední před volbami, měl náležitou gradaci. Jinak je ale podle svých kritků ministr financí dvou posledních řeckých vlád nanicovatým kabinetním politikem, který těží pouze ze své bombastické rétoriky.
Socialisté ztratili oproti předchozím volbám více než polovinu svých příznivců. Propad strany nedokázal zastavit ani Venizelos, který se do jejího čela postavil poté, co loni v listopadu odstoupil dlouholetý šéf a v pořadí třetí příslušník dynastie ovládající poválečné dění na řecké levici Jorgos Papandreu.
"PASOK je odpovědný za současnou krizi, je to strana prolezlá korupcí a nepotismem," říká šestadvacetiletý strojní inženýr Nicos Balomenos. "S Novou demokracií (ND) to ale vyjde nastejno, nebudu volit ani jedny, ani druhé. Můj hlas dostane DRASI."
To je malá liberální formace vedená někdejším vlivným členem Nové demokracie, který později kandidoval jako nezávislý za PASOK, Stefanosem Manosem.
DRASI chce zprivatizovat všechny státní podniky, pro příjmy do výše 100 tisíc eur ročně hodlá zavést rovnou daň ve výši dvaceti procent a základní penzi posunout na hranici 700 eur.
"Podívejte se na to divadlo, musela sem přijít kompletní stranická základna z Atén," komentuje Balomenos dění na náměstí, kde se právě všechny zelené prapory s logem PASOKu jako na povel zatřepetaly nad hlavami davu.
Socialisté se hlásí k memorandu dohodnutému s EU a podepsanému úřednickou vládou Lukase Papadimose, chtějí ale splnění jeho cíle, kterým jsou mimo jiné úspory ve výši 11,7 miliardy eur, posunout o dvanáct měsíců, až na konec roku 2015.
Fotostory: Projděte si příběh řecké rodiny rozdělené ekonomickou krizí
Pro jsem také tady
PASOK má v posledních průzkumech podporu 16,4 procent respondentů, náměstí Syntagma ale dokázal zaplnit poměrně slušně.
"Koho budu volit?" opáčí hezká pětatřicátnice s logem strany na hrudi. "No přece PASOK. Proto jsem taky tady." A když se z amplionů ozvou píšťaly a bubny, začne divoce mávat zelenou vlajkou.
"Nová demokracie je stejně zkorumpovaná jako PASOK," tvrdí čtyřiatřicetiletý počítačový expert Zisis Tabouras. "Malé strany ať již na levici či na pravici zase nedají dohromady dostatek hlasů. Přesto se přikloním k Pirátům."
Vůdce konzervativců z Nové demokracie Antonis Samaras se tváří, že jeho strana získá díky bonusu padesáti mandátů, který obdrží vítěz voleb, parlamentní většinu. Průzkumy ale jeho formaci přisuzují jen 23 procent hlasů. To na vládu se socialisty, jedinou další stranou, která podporuje Papadimosův úsporný balíček, bude stačit jen s bídou.
Nezávislí Řekové s desetiprocentní podporou voličů, kteří se v prosinci odštěpili od ND, se totiž mezitím posunuli příliš napravo. Navrhují vytvoření státem ovládané investiční banky, kam by se převedl majetek centrálního bankovního domu a penzijních fondů i všechny prostředky ze spících kont v zahraničí. A nemají příliš v lásce Brusel, s nímž bude muset příští vláda úzce spolupracovat.
Co je normální
Ještě více napravo je už jen Ortodoxní lidová výzva se 3,6 procenta voličské podpory a protiimigrantský Zlatý úsvit s 5,4 procenta preferencí, který svou rétorikou a symboly má blízko k neonacistům.
"Budu volit DRASI, i když se do parlamentu nedostanou," tvrdí necelých čtyřiadvacet hodin před volbami na severoaténském předměstí Kifissia devětapadesátiletý účetní soukromé firmy Stavros Thanos. "I když Demokratická aliance také není špatná."
Demokratická aliance někdejší ministryně zahraničí a bývalé aténské starostky Dory Bakojanisové podle všeho proklouzne přes tříprocentní hranici do parlamentu. Její šéfka, která dříve rovněž působila v řadách Nové demokracie, navrhuje privatizaci všech veřejných služeb a co největší omezení státního sektoru.
Thanos připouští, že bez podpory alespoň jedné levicové strany nebude možné příští vládní koalici sestavit, žádnou radost mu to ale nedělá.
"Copak je normální, že dnes třicet procent lidí chce volit komunisty?" ptá se. "A třicet procent dalších socialisty?" Jedním dechem ale dodává, že normální není v současném Řecku vůbec nic.
Pro upřesnění: Komunistická strana Řecka (KKE) získala v posledním průzkumu podporu 10,2 procenta respondentů, Koalici radikální levice (SYRIZA) tvořenou trockisty, maoisty, odpadlíky od KKE a radikálními ekology podporuje 11,3 procenta potenciálních voličů. Liberály z Demokratické levice (DIMAR) vedené právníkem Fotisem Kouvelisem pak osm procent těch, kdo se zúčastnili průzkumu.
Zatímco komunisté požadují jako jediná z větších stran, aby Řecko vystoupilo z Evropské unie, jakož i pětačtyřicetiprocentní zdanění velkého kapitálu, SYRIZA se spokojí s tím, když se zemi odpustí další podstatná část dluhu a vláda zatočí s korupcí a postará se o to, aby ustaly nehorázné daňové úniky.
Poslední stranou na levici, která má se čtyřmi procenty šanci proniknout do parlamentu, jsou Ekologičtí zelení (OP). Jejich šéfka Ioanna Kontouliová chce zdanit církev a snížit odvody malým a středním firmám a zasazuje se pochopitelně také za vyšší podporu využívání obnovitelných zdrojů energie.
Nejmladší generace, která v Řecku tradičně volila levici, je zmatená.
"To, co se dnes v zemi děje, se mi vůbec nelíbí," říká devatenáctiletý student aténské Univerzity pro ekonomiku a obchod Konstantinos Tzirvelakis. "Starým stranám nevěřím ani slovo a ty nové se jen líbivou předvolební rétorikou snaží zajistit si svou budoucnost. K volbám vůbec nepůjdu."
Voličská účast má být přes nechuť mladých a zklamání těch starších vysoká. Odhaduje se na téměř osmdesát procent. Jedná se koneckonců o nejdůležitější volby v zemi od pádu diktatury, jež skončila v roce 1974. A možná i o nejdůležitější volby od druhé světové války.
Jejich hlavní problém spočívá v tom, že mohou vést k nefunkčnímu parlamentu bez jasné většiny. A tím i k opakovaným volbám. Ty by ovšem sotva přinesly jiný výsledek. A toho se všichni Řekové bojí.
