Z čínské provincie Sin-ťiang pochází zhruba pětina světové produkce bavlny. Šije se z ní oblečení, které nosí lidé po celém světě. Provincie na západě země je domovem muslimské menšiny Ujgurů, kteří čelí soustavnému monitorování, pronásledování, útlaku i mučení. Více než milion jich podle odhadů západních odborníků vězní čínská komunistická vláda v převýchovných táborech.
Badatelé už přinesli důkazy o nuceném nasazení Ujgurů pro ruční sběr bavlny. Výzkumy, které využily mezer v čínské propagandě, upozornily i na to, že s pomocí jejich nucené práce byla sklizena i rajčata dále zpracovaná do potravin prodávaných na Západě. Ujgurové také museli vyrábět materiály klíčové pro solární panely, na nichž Západ staví svůj odklon od fosilních paliv.
Čínská vláda ale dlouhodobě odmítá, že by Ujgury k práci nutila. "V Sin-ťiangu neexistuje 'nucená práce', pouze dobrovolné zaměstnání a svobodná volba na trhu práce," tvrdil například mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien na tiskové konferenci loni v květnu.
Aktuálně.cz nyní exkluzivně získalo nový výzkum antropologa Adriana Zenze, kromě českého online deníku ho předem obdržela čtyři další západní média. Německý výzkumník, který vede čínská studia v nadaci Victims of Communism Memorial Foundation ve Washingtonu, stál v posledních letech za řadou odhalení promyšleného systému perzekuce Ujgurů. Čínské úřady jeho závěry popírají, vláda na něj loni uvalila za jeho práci sankce.
V nejnovějším výzkumu analyzoval pětileté plány provincie Sin-ťiang do roku 2025. Z dokumentů vyvozuje, že se dosud "experimentální" režim nasazení Ujgurů proměnil v masivní státem provozovaný systém nucené práce. Podle studie je jím ohroženo až 2,5 milionu lidí.
"Systémová povaha nucené práce v Sin-ťiangu je výsledkem politických cílů, kterých lze dosáhnout pouze přesunem milionů ujgurských dělníků z venkova do průmyslu, rozbitím tradičních komunit a přesunem etnických menšin do většinových chanských regionů," uvádí Zenz.
Pracovat mají nově nařízeno všichni příslušníci muslimské ujgurské menšiny, u kterých úřady vyhodnotí, že jsou toho schopní. Bez ohledu na to, že jde například o matky starající se o děti nebo lidi pečující o staré či nemohoucí příbuzné. Dříve povinnost platila minimálně pro jednoho člena domácnosti.
Pracovní místo lidem úřady přidělí. Vláda firmám dokonce nabízí objednávky ujgurských pracovníků pomocí oficiálního systému. "Podniky si objednávají lidi a stát je vezme, vyškolí a dodává jim je," popisuje Zenz.
Zároveň odhaduje, že dalších až 25 tisíc venkovských obyvatel ročně vystěhovávají úřady ze Sin-ťiangu do jiných provincií. Přesná čísla zjistit nelze. Vláda je ve svých dokumentech přestala zveřejňovat. Mezi lety 2014 a 2017, za která čísla jsou, skončilo v takových transportech 177 tisíc lidí. Pracují třeba čtyři tisíce kilometrů daleko od svých rodin. Právě jejich vykořenění je podle uniklých dokumentů jedním z cílů čínských úřadů.
"Dobrovolné" transporty Ujgurů za prací
- Čínská vláda dlouhodobě tvrdí, že přesuny obyvatel uvnitř země jsou dobrovolné.
- Loni ale BBC zveřejnila video z roku 2017, kdy se stávaly intenzivnějšími. Video zachycuje, jak úředníci tlačí na devatenáctiletou ujgurskou dívku, aby opustila rodinu a kývla na práci čtyři tisíce kilometrů daleko, protože nikdo jiný z vesnice se za dva dny nepřihlásil.
- Uniklá zpráva čínských akademiků z Univerzity Nankai určená pro čínské úřady dochází k závěru, že masové přesuny pracovních sil jsou "důležitou metodou, jak ovlivnit, přetavit a asimilovat ujgurské menšiny" a dosáhnout "transformace jejich myšlení". Jejich vykořenění a přemístění podle ní "snižuje hustotu ujgurské populace".
- Mnozí zahraniční odborníci tento postup na základě dostupných informací označují za zločin proti lidskosti.
Vládní dokumenty konstatují, že firmy potřebují kvalifikovanější pracovníky, i to, že se kapacitu školení podařilo zvýšit z milionu na milion a půl vyškolených lidí ročně. "Osoby vystavené nuceným přesunům se tak postupně dostanou do zaměstnání s vyšší kvalifikací, čímž se zvýší rozsah problému nucené práce v Sin-ťiangu," hodnotí to Zenz.
V samotné provincii fungují zvláštní převýchovná střediska. Pod dohledem ozbrojených policistů v nich Ujgurové prodělávají i výcvik k vojenské disciplíně, politickou indoktrinaci a potlačení vlastní kultury. Také absolventi těchto středisek bývají podle dokladů nasazování na nucenou práci.
Převýchovná střediska hlídají věže s kulomety
- Německý vědec Adrian Zenz s britskou BBC sdílel velké množství dokumentů, které unikly ze serverů čínské policie. Detailně zachycují fungování táborů.
- Tábory jsou obehnány zdí a hlídají je strážní věže s dozorci vybavenými odstřelovacími puškami a kulomety. Dokumenty z roku 2018 uvádějí jasné instrukce - případné uprchlíky zastřelit.
- Při "vyučovacích hodinách" hlídají "studenty" ve "třídách" policisté s obušky, štíty a želízky.
- I nemocné, kteří opouštějí tábor na ošetření, musí v poutech a se zavázanýma očima doprovázet čtyřčlenná eskorta. V jiných zemích by se takový stupeň ostrahy vztahoval pouze na vysoce nebezpečné vězně, píše BBC.
- Uniklá data zahrnují i tisíce fotografií zadržených Ujgurů. Na mnohých fotoaparát zachytil i stráže s obušky. Nejmladší dívce Rahile Omer bylo jen 14 let.
- Podle dat například v jednom z táborů skončilo 12 procent ujgurských obyvatel jednoho z okresů.
- Materiál známý jako Policejní složky ze Sin-ťiangu (Xinjiang Police Files) je volně dostupný na internetu.
Statisíce kádrů dohlíží, aby lidé z práce neodešli
Jakmile Ujgurové na nucené práce nastoupí, nemohou je opustit. Přímo v jejich obcích to pomáhají zajistit monitorovací týmy. Ty samé týmy vybírají i adepty pro převýchovné tábory. Komunistický režim si klade dle strategických dokumentů za cíl plnou zaměstnanost.
Rozsah práce těchto týmů dokládají čísla v deníku China Daily vlastněném propagačním oddělením Čínské komunistické strany. "V roce 2021 vyslal Sin-ťiang 400 tisíc kádrů, aby vyšetřili a monitorovali chudobu a příjmovou situaci 12 milionů venkovských domácností prostřednictvím kampaně 'včasná prevence, včasná intervence, včasná pomoc', která identifikovala 774 tisíc domácností pro 'monitorování v reálném čase'," uvedl deník letos v lednu.
V čínských médiích dohledal Zenz i konkrétní příběhy. Chlubila se například tím, jak systém uchránil od chudoby rodinu stavebního dělníka, který kvůli zdravotním problémům už nemohl dál pracovat. Přidělil mu méně namáhavou práci v textilní továrně.
Z textu je ale patrné, že úředníci také udělali z jeho ženy trpící chorobou ledvin uklízečku. Jinak by jejich domácnost nejspíše padla pod vládou stanovenou hranici chudoby.
Sociální dávky přitom podle citovaného šéfa vesnice nepřipadají v úvahu. Strana se podle něj snaží "zabránit pádu do pasti sociálních dávek a politiky na podporu líných lidí". Podobně mluvil i generální tajemník Čínské komunistické strany a prezident země Si Ťin-pching ve svém prosincovém projevu. Dávky dostanou jen ti, kteří jsou prokazatelně neschopní pracovat.
Se Zenzem souhlasí i čeští experti. Badatel Orientálního ústavu Akademie věd Ondřej Klimeš se dlouhodobě situaci Ujgurů věnuje. Vyjmenovává masové věznění kombinované s politickou převýchovou, omezování porodnosti, nucené sterilizace, rozdělování rodin, počínštění vzdělávacího systému, kriminalizaci náboženských a kulturních projevů i ničení kulturního dědictví.
"Nucené práce jsou jedním ze způsobů, jimiž se čínské úřady snaží rozbít existující ujgurskou společnost a vytvořit lépe ovladatelné společenství. Cílem je počínštění Ujgurů, kteří jsou spolu s dalšími menšinami Sin-ťiangu plošně perzekuováni kvůli své národnostní a náboženské příslušnosti, jinými slovy kvůli odlišnosti od většinové společnosti," dodal Klimeš.
Dovoz zboží ze Sin-ťiangu do Evropy roste
Letos v dubnu přitom Čína ratifikovala dvě mezinárodní dohody proti nucené práci. Explicitně zakazují "mobilizaci a využívání pracovních sil pro (…) hospodářský rozvoj" a "jako prostředek rasové (…) nebo náboženské diskriminace".
Čína se kritické hlasy ze zahraničí snaží umlčet. Loni v létě zavedla zákon trestající firmy, které se podřídí západním sankcím proti nucené práci. Vláda se také tvrdým nátlakem pokouší znemožnit práci auditorům západních firem, kteří zjišťují, zda jejich dodavatelé nucenou práci skutečně nepoužívají.
Západní módní značky Nike, H&M, Burberry, Adidas nebo Converse loni čelily masivním útokům na sociálních sítích, když oznámily, že nebudou používat bavlnu ze Sin-ťiangu. Podle USA šlo o státem koordinovanou akci. Jejich obchody zmizely z webových map a cenzoři zabránili i možnosti objednat si na jejich adresu taxi. Vymezením proti nucené práci tak firmy riskují, že přijdou o možnost prodávat na čínském trhu, který má 1,4 miliardy lidí.
"Místo aby vlády přenášely odpovědnost za potírání nucené práce na firmy, musí vycházet z jasného předpokladu, že veškeré výrobky ze Sin-ťiangu jsou poznamenané nucenou prací," uzavírá Zenz. Především by se to mělo týkat produktů vyžadujících těžkou manuální práci, kterou Ujguři často vykonávají.
Americká vláda loni prosadila zákon zvaný Uyghur Forced Labor Prevention Act. Počítá právě s tím, že veškeré zboží z provincie Sin-ťiang může být výsledkem nucené práce, pokud se neprokáže opak. Jeho dovoz americké zákony zakazují. Důkazní břemeno tak nesou firmy, které v provincii působí.
Kvůli sankcím a dobrovolným opatřením firem se obchod provincie s USA loni propadl meziročně o více než 60 procent, uvádí čínské úřady. Obchody mezi provincií Sin-ťiang a Evropskou unií naopak rostou. V roce 2021 to ve srovnání s předchozím rokem bylo o 14 procent, jak hovoří čínské celní statistiky. Zenz přitom ve své studii zdůrazňuje, že více než polovinu vývozů tvoří produkty tvrdé manuální práce, u nichž je největší riziko, že jsou výsledkem nucené práce.
V pondělí by Evropský parlament měl hlasovat o rezoluci, která vyzývá k přijetí podobného opatření i EU. Není sice zaměřeno proti Číně, ale na obchod s ní by dopadlo.
Prezident Si Ťin-pching už přitom prohlásil, že provincie má hrát výraznou roli v jeho projektu Pásu a stezky, tedy obchodního pronikání do Evropy. Plyne to z projevů uniklých mezi takzvanými Xinjiang papers, tedy souboru vládních dokumentů zveřejněných deníkem New York Times.
Evropská unie loni v prosinci, na konci německého předsednictví, domluvila s Čínou obchodní dohodu. Podle kritiků ale nevzala v úvahu lidská práva a zatím to nevypadá, že by ji europoslanci ratifikovali.
"V Číně probíhá genocida Ujgurů"
Mezitím stále více západních zemí začíná oficiálně připouštět, že Čína závažně porušuje lidská práva.
Nezávislý britský tribunál právníků, akademiků a podnikatelů se loni v prosinci na základě zevrubné analýzy dostupných důkazů usnesl, že Čína se na Ujgurech dopouští genocidy. V čele tribunálu stál Geoffrey Nice, někdejší hlavní žalobce v procesu s bývalým srbským prezidentem Slobodanem Miloševičem souzeným v Haagu za válečné zločiny. Že se v Číně odehrává genocida, konstatovaly i USA, Velká Británie či Nizozemsko.
Česko: Čína porušuje lidská práva
"Na území Čínské lidové republiky dochází k masivnímu porušování lidských práv a svobod, genocidě a zločinům proti lidskosti, etnické diskriminaci, potlačování kulturní, náboženské a politické identity," odhlasoval loni český Senát.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) Aktuálně.cz řekl, že přístup čínské vlády k Ujgurům je pro českou diplomacii důležité téma a Česko s ním zásadně nesouhlasí. Piráti podle něj na porušování lidských práv v Číně upozorňují dlouhodobě. "Tématu se budeme dál věnovat v Radě OSN pro lidská práva, kde jsme nyní opět členem poté, co jsme nahradili Rusko," uvedl.
Očekává také, jak se k věci postaví vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová, která má vydat zprávu o situaci v Sin-tiangu. V posledních dnech navštívila Čínu i samotnou provincii. Cestu ale popisovala ne jako vyšetřování, ale jako příležitost diskutovat o lidských právech s čínskými funkcionáři. Podvolila se také podmínkám komunistické vlády, která jí umožnila přístup jen tam, kam sama stanovila.
Od čínského ministra zahraničí Wang I převzala knihu s citáty Si Ťin-pchinga o lidských právech v době, kdy BBC a další média zveřejnila důkazy o věznění Ujgurů. Bacheletová tak čelí tvrdé kritice lidskoprávních organizací, že se stala součástí čínské propagandy, a dokonce výzvám k rezignaci.
We have waited patiently & fairly. Now is time for the #BacheletResign campaign!
— Rushan Abbas (@RushanAbbas) May 28, 2022
We demand the resignation of High Commissioner of Human Rights Michelle Bachelet immediately! She neglects her mandate & the #UN‘s founding principles.#XinjiangPoliceFiles #FreeGUlshanAbbas pic.twitter.com/xhTW9pJwax
Informace o zásadním porušování lidských práv menšin se k samotným Číňanům nedostávají. Komunistická vláda je tvrdě cenzuruje. Takzvaný velký čínský firewall blokuje v zemi i Aktuálně.cz.
