Santa Cruz - Komentátoři, kteří předpovídali, že srpnové bolivijské referendum o prezidentovi a provinčních guvernérech situaci v zemi neuklidní, ale naopak ještě zhorší, měli pravdu.
Už druhý týden pokračuje ve východní části země povstání proti levicovému prezidentovi Evo Moralesovi, kterého v plebiscitu podpořilo 67 procent Bolivijců.
Demonstranti podporovaní provinčními guvernéry obsadili a vypálili kanceláře vlády i státních společností v milionovém Santa Cruzu, které je nejen střediskem separatismu, ale také jedním z důležitých ekonomických center země.
Nepomohlo ani nasazení armády, která se podle CNN musela stáhnout zpět do kasáren. Někteří vojáci byli prý zbiti a demonstranti jim sebrali zbraně.
Východ v rukou povstalců
V úterý večer bylo údajně centrum Santa Cruz už pevně v rukou davu házejícího dělbuchy a mávajícího zeleno-bílými provinčními vlajkami. Jejich cílem je vynutit si zrušení ohlášeného referenda o nové ústavě, která je podle nich příliš centralistická.
Čtyři východní provincie, z nichž dvě jsou pro přežití země klíčové, letos jednostranně vyhlásily autonomii, která by jim zaručovala větší kontrolu nad vybranými daněmi.
Právě správa daní je vedle pozemkové reformy trnem v oku odpůrcům nové ústavy, kteří se rekrutují z bohatších východních nížin.
Prezident namítá, že konstituční reforma má zaručit práva také indiánům, kteří žijí především na západě a byli dlouho státem utlačováni. Jeho oponenti naopak tvrdí, že ve své funkci prosazuje pouze zájmy jedné části populace.
Brazílie varuje: Zajistěte dodávky, nebo...
Morales v důsledku krize odvolal pět ministrů a poslal armádu nejen čelit protestujícím, ale také hlídat plynovody do Brazílie a Argentiny, na kterých ekonomika země závisí.
Podle agentury Reuters už se demonstranti ve východních pláních Grand Chaco pokusili dodávky do Brazílie zastavit. Bolivijská média přinesla zprávy také o vypálení vládních kanceláří a blokádách silnic v provinciích Beni a Pando.
Konflikty ohledně federalismu a centralismu probíhají v zemi odnepaměti, novinkou však podle Bolivijců je, že se vyostřují spory mezi lidmi samotnými.
"Žádná z předchozích vlád si nezaslouží obdiv, ale byl to vždy boj vlády proti lidem," řekla před časem Aktuálně.cz obyvatelka půlmilionové Cochabamby Gabriela Aguilarová-Ferrelová. "Dnes je to lid proti lidu a vláda proti vládě."
Olej do ohně přilil podle CNN i brazilský ministr zahraničí Celso Amorim, který pohrozil, že pokud se Moralesovi nepodaří dodávky zajistit, začne Brazílie se separatisty jednat sama.
"Přerušení dodávek by nyní pro Bolívii znamenalo velké hospodářské dopady, Argentina a Brazílie by tak ztratily důvěru ve spolehlivost bolívijského zásobování," analyzuje situaci iberoamerikanistka Pavlína Springerová z Univerzity v Hradci Králové.
