Vůdce Karadžić: Válka se odehrála jinak, než jsem chtěl

ČTK ČTK
7. 10. 2014 22:26
Bývalý bosenskosrbský politický vůdce očekává, že bude u soudu v Haagu zproštěn všech obvinění. Žalobci chtějí za genocidu doživotí.
Radovan Karadžić u soudu v Haagu.
Radovan Karadžić u soudu v Haagu. | Foto: Reuters

Haag - Bývalý bosenskosrbský politický vůdce Radovan Karadžić očekává, že ho soudci haagského tribunálu zprostí obvinění ve všech bodech obžaloby, včetně genocidy za války v 90. letech.

V úterý to řekl při svém vůbec posledním vystoupení před tříčlennou porotou Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Žalobci pro něj žádají doživotní vězení.

Karadžičovou závěrečnou řečí skončilo řízení před porotou a soudci nyní budou měsíce, možná až rok připravovat rozsudek. Čeká je pečlivé posuzování více než 11 500 předložených dokladů a pročtení desítek tisíc stránek písemných výpovědí. Během procesu, který začal před pěti lety 26. října, vypovídalo celkem téměř 600 svědků obžaloby a obhajoby.

Někdejší prezident Republiky srbské je obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Obžaloba má jedenáct bodů a týká se především odpovědnosti za masakr ve Srebrenici, při němž srbské síly v závěru války v roce 1995 povraždily osm tisíc muslimských mužů a chlapců. Obviněn je také z iniciování etnických čistek nebo v souvislosti s brutálním obléháním Sarajeva, které trvalo 44 měsíců a vyžádalo si na 10 tisíc mrtvých.

"Válka se neodehrála, jak jsem chtěl," prohlásil Karadžić. "Byla hrozná a doufejme v Boha, že byla poslední, ale to není v mojí moci," dodal.

Zopakoval, že za zločiny nenese trestní odpovědnost. "Nic z toho, co se stalo, nebylo výsledkem chování státu," dušoval se bosenskosrbský exprezident. Ve středu pouze přiznal, že jako politický vůdce v době války "nese morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské".

Žalobce ICTY Alan Tieger v pondělí při své závěrečné řeči prohlásil, že Karadžić "je odpovědný za každou tragédii", k níž během války v Bosně v letech 1992-1995 došlo. Označil ho přitom za "hnací sílu" etnických čistek a dalších zločinů a navrhl pro něj trest doživotního odnětí svobody. Obžaloba staví na tom, že srebrenický masakr byl důsledkem a součástí ideologie etnických čistek, k jejímž osnovatelům podle žalobců patřil Karadžić.

Obhajoba ale tvrdí, že žádný Karadžičův zločin obžaloba neprokázala. "Ani jeden svědek neřekl, že Radovan Karadžić plánoval, nařídil nebo věděl o popravách zajatců ve Srebrenici," uvedl minulý týden před soudci člen právního týmu 69letého Karadžiče Peter Robinson.

Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině si vyžádal životy více než sto tisíc lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli němu muselo opustit své domovy.

 

Právě se děje

Další zprávy