Žalobci v Haagu žádají pro Karadžiče za genocidu doživotí

ČTK ČTK
29. 9. 2014 15:02
Jak již dříve haagský tribunál oznámil, prvoinstanční rozsudek v procesu s Karadžičem lze očekávat v říjnu 2015.
Radovan Karadžič
Radovan Karadžič | Foto: Reuters

Haag - Proces před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) podle žalobců jednoznačně prokázal vinu bývalého bosenskosrbského vůdce Radovana Karadžiče na genocidě, válečných zločinech a zločinech proti lidskosti.

V závěrečné řeči to dnes před tribunálem prohlásil žalobce Alan Tieger, který Karadžiče označil za "hnací sílu" těchto zločinů a žádá pro něj trest doživotního vězení.

"Po stovkách svědků a 80 000 stranách spisů... byla politika etnických čistek definitivně odhalena. A Karadžič byl její hnací silou," zdůraznil podle agentury Reuters Tieger.

Karadžičovo popírání odpovědnosti za zločiny přitom odmítl jako lži, protože politik se podle něj v té době chlubil svým záměrem zbavit se nesrbského obyvatelstva, ale teď se snaží prosadit "nový pohled na tuto etapu dějin".

"V té době řekl, co se stane, a také se to stalo. Tisíce lidí byly zabity, stovky měst zničeny a masy obyvatel násilně vysídleny," poznamenal v soudní síni žalobce.

Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995 si vyžádal životy více než 100 000 lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli němu muselo opustit své domovy.

Proces s devětašedesátiletým bývalým prezidentem separatistické Republiky srbské (RS) v Bosně začal v roce 2009. Obvinění z genocidy se týká podílu na etnických čistkách z počátku války a na masakru ve Srebrenici v roce 1995, kde bosenskosrbské jednotky povraždily 8000 muslimských mužů a chlapců. Šlo o největší krveprolití v Evropě od skončení druhé světové války.

Obžaloba se týká celkem 11 zločinů. Kromě srebrenického masakru k nim patří etnické čistky v řadě měst a také dlouhé obléhání Sarajeva, které trvalo 44 měsíců.

Během něho byla bosenská metropole barbarsky ostřelována a civilní obyvatelstvo terorizováno srbskými odstřelovači. Podle některých zdrojů tam zahynulo až deset tisíc lidí.

Vlevo fotografie Radovana Karadžiče z nedávné doby, vpravo z února 1995.
Vlevo fotografie Radovana Karadžiče z nedávné doby, vpravo z února 1995. | Foto: Reuters

Karadžić byl po 13 letech na útěku dopaden v červenci 2008 v Bělehradě, kde se skrýval s jiným vzhledem a pod jiným jménem. Obhajobu v procesu si řídí sám a svou závěrečnou řeč má přednést ve středu. Obvinění proti němu byla vznesena už v roce 1995, krátce před koncem války.

Jak již dříve haagský tribunál oznámil, prvoinstanční rozsudek v procesu s Karadžičem lze očekávat v říjnu 2015. ICTY zřídila Rada bezpečnosti OSN v roce 1993 s cílem potrestat osoby odpovědné za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané za válek, které se rozhořely na prostoru bývalé Jugoslávie po jejím rozpadu v roce 1991.

Kromě Karadžiče jsou na lavici obžalovaných tribunálu ještě tři další osoby. Je mezi nimi i někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić, který je označován za hlavního viníka srebrenické tragédie. Srbská nezávislá média v té době hodně spekulovala o tom, že Mladić se zcela vymknul kontrole politickému vedení RS a že mezi ním a Karadžičem panuje napětí.

Rozsudek v jeho procesu by měl být oznámen až koncem roku 2016. Tím by měl ICTY svou práci ukončit. Případná odvolací řízení už bude mít na starosti jiný mezinárodní justiční orgán - Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT).

Haagský tribunál doposud vynesl rozsudky nad 112 obžalovanými, sedm z nich zbavil doživotně svobody. Stanul před ním i někdejší srbský prezident Slobodan Milošević, považovaný za jednoho z hlavních viníků válečných konfliktů v bývalé Jugoslávii. Ten však v roce 2006 zemřel během procesu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy