Knihu "Freedom: How we lose it and how we fight back" (Svoboda: Jak jsme ji ztratili a jak se bráníme) napsal Law až z exilu v Londýně. Do britského hlavního města zamířil v roce 2020, krátce poté, co čínská vláda schválila nový bezpečnostní zákon. Ten může trestat všechny, kdo by se v Hongkongu dopustili takzvaných teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti nebo zahraničního vměšování. Tedy například aktivisty veřejně kritizující Peking.
Jedním z lidí, kteří by mohli čelit trestu kvůli tomuto zákonu, se stal i Law. Potenciální zločin spáchal už v roce 2014, kdy stál v čele studentských protestů, známých jako Deštníková revoluce. Upozorňovaly na rostoucí vliv Čínské lidové republiky, zasahující do svobodných voleb ve městě. Šlo o první masovou občanskou neposlušnost v Hongkongu.
"O politiku jsem se dlouho nezajímal, nebyl jsem k tomu vychováván. Moje rodina na to neměla vzdělání. Změna přišla až na střední škole, kdy jsem se dozvěděl o čínském disidentovi Liou Siao-poovi a jeho roli při protestech na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, jak se v jednadvaceti letech stal jedním ze tří nejvýraznějších vůdců studentského hnutí.
"Vůdcem protestů jsem se stal náhodou," uznává. Roli podle něj hrálo načasování - kdyby nebyl ten rok zvolen do vedení studentské unie na své univerzitě, necítil by povinnost demonstrace organizovat.
"Být aktivistou a vůdcem jsou dva rozdílné koncepty. Protože jsem začal být vnímán jako lídr, změnila se má role i vnitřně," dodává Law, který navštívil Prahu jako host mezinárodního veletrhu Svět knihy.
Cena, kterou musíte zaplatit
Přes dva měsíce trvající protesty žádné ústupky ze strany Pekingu nepřinesly. Law se proto rozhodl vstoupit do politiky a v roce 2016 se stal nejmladším zvoleným zákonodárcem v historii Hongkongu. Brzy byl však diskvalifikován a nahrazen pročínským politikem. A za organizaci protestů zatčen.
Ve vězení strávil "pouhé" dva měsíce a půl, jak sám říká. "Nebyl jsem tam moc dlouho. Jídlo bylo špatné a hrozné byly také životní podmínky, ale nemučili mě, zvládl jsem to. Měl jsem štěstí, někteří demonstranti zažili bití," vzpomíná.
Když pekingská vláda oznámila zavedení nového bezpečnostního zákona, rozhodl se odejít do exilu. "Koupil jsem si zpáteční letenku a měl jsem jenom tašku na notebook a příruční zavazadlo," líčí, jak se mu podařilo projít bez zadržení u pasové kontroly. "Asi měli dost práce s ostatními," uvažuje.
Odpovědi, kdo všechno o jeho útěku z Hongkongu věděl, se vyhýbá. "Kdyby byli do mého rozhodnutí začleněni další lidé, byli by vnímáni jako komplicové a mohlo by to pro ně představovat nebezpečí."
Ze stejného důvodu není v pravidelném kontaktu se svou rodinou nebo politicky aktivními přáteli, kteří v Hongkongu zůstali. "To je cena, kterou musíte zaplatit, pokud chcete i nadále hrát svou roli a být schopný pomáhat Hongkongu. Možná jsem osamělý a částečně izolovaný, ale je to něco, čím si musím projít," domnívá se.
Možnost, že by se do Hongkongu jednou vrátil, nevidí jako reálnou. "Jsem hledaným uprchlíkem, takže bych čelil desítkám let ve vězení," obává se. Vyhýbá se proto také cestování do států, které mají dobré vztahy s Čínou a kde by hrozilo, že bude zatčen a vydán do země, jejíž vládu dlouhodobě kritizuje.
Stát sám proti Číně nelze
Law nyní cestuje po světě a mluví s politiky i veřejností o tom, jak se život v Hongkongu změnil. Zvyšuje také povědomí o potlačování lidských práv, kterých se Čína dopouští na Ujgurech v Sin-ťiangu nebo na Tibeťanech. Za svou činnost byl nominován na Nobelovu cenu míru a v roce 2020 ho magazín Time zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností světa.
Ze stejných důvodů napsal i svou knihu - chtěl lidem, kteří nevědí, co se v Hongkongu děje, dát alespoň základní představu. "Hongkonžané ve Velké Británii ji často kupují svým sousedům, protože to vnímají jako dobrý způsob, jak Hongkongu porozumět," tvrdí. Kromě angličtiny vyšla kniha také v nizozemštině. Dalším jazykem, do kterého bude přeložena, je čeština.
Publishing #Freedom means a lot to me. I’ve been trying different ways to raise awareness for the Hong Kong protests. Depicting it from personal insight and making it easy to read for international audiences has always been part of the goals -- “Freedom” indeed achieved it. pic.twitter.com/aokwfMYdc8
— Nathan Law 羅冠聰 (@nathanlawkc) December 22, 2021
Law v knize hledá odpověď na to, jak může Hongkong získat svou svobodu zpět. Nejúčinnější by podle něj byla opatření demokratických států. "Aby režim musel nést odpovědnost za své činy," popisuje.
K tomu ale státy musí přistoupit společně. "Jednotlivé vlády nezvládnou stát proti Číně osamoceně a snést odplatu v podobě ekonomických kroků, které Peking nařídí," domnívá se.
Bývalý hongkongský politik je zároveň přesvědčen, že pokud by mezinárodní společenství zasáhlo proti Číně, přestaly by i jiné vlády prosazovat politiku odklánějící se od demokracie. "Například situace v Maďarsku je způsobená tím, že tamní vláda věří, že se může spolehnout na Čínu a Rusko. Proto musíme pochopit, že nárůst autoritářství v těchto dvou zemích ovlivňuje podobné tendence v Evropské unii," vysvětluje.
Evropskou unii zmiňuje Law ještě jednou, a sice když vyjmenovává, které státy nejvíce změnily svůj pohled na Čínu. "Pořád to není tam, kde bychom chtěli, ale oproti roku 2019 je postoj Evropské unie k Číně velmi rozdílný," domnívá se.
"Čína už přestává být ve světě vnímána jako země, která je stále na vzestupu. Oslabuje ekonomicky, její populace stárne, nyní má problémy s covidem a klesá i její globální vliv. V krátkodobém hledisku zůstane čínská komunistická strana u moci, ale dlouhodobě si nemyslím, že je její vláda udržitelná."
