Lübcke, který působil jako předseda vládního obvodu Kassel na severu Hesenska, opakovaně čelil výhrůžkám. Když v letech 2015 a 2016 přišlo do Německa velké množství uprchlíků především z Afriky a Blízkého východu, vyvolalo to ve společnosti vlnu obav a nenávistných projevů vůči cizincům.
Lübcke je obhajoval, veřejně třeba kritizoval jednu z protiuprchlických demonstrací. O několik let později ho zatím neznámý útočník zastřelil.
Policisté z činu podezřívají pětačtyřicetiletého Stephana E. a od minulé neděle ho drží ve vazbě. Podle informací od německých bezpečnostních složek, které citovala tamní média, se podezřelý hlásil k pravicově extremistickým uskupením, jako je neonacistická Národnědemokratická strana (NPD).
Na internetu opakovaně vyhrožoval nejrůznějším politikům, na adresu celé vlády kancléřky Angely Merkelové například napsal, že "buď odstoupí, nebo se bude brzy umírat".
Za vraždou navíc údajně stojí víc lidí, což také naznačuje zapojení organizované extremistické skupiny. Podle ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) takový předpoklad zatím není možné potvrdit, čin ale popsal jako "další důkaz hrubnutí naší společnosti" a varoval před nebezpečím krajní pravice.
V souvislosti s Lübckeho vraždou se na sociálních sítích objevila řada příspěvků, které čin oslavují, teď jejich autory prověřuje německá policie.
Další útoky přijdou
V poslední době výhrůžky zabitím obdrželi také další němečtí politici. Je mezi nimi starostka milionového Kolína nad Rýnem Henriette Rekerová a Andreas Holllstein, starosta města Altena ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Ani pro jednoho z nich to přitom není první zkušenost s politicky motivovaným násilím. V minulosti je různí útočníci pobodali na krku nožem kvůli jejich postoji k migraci, Rekerová tehdy zraněním málem podlehla.
Pisatel nebo pisatelé výhružných zpráv, kterých policie od dubna zaznamenala zhruba dvě stovky, se podepisují pseudonymem. I na základě toho je policie podle německých médií spojuje také s Lübckeho smrtí.
Autoři sami sebe nazývají Národněsocialistickou ofenzívou, Wehrmachtem nebo NSU 2.0. Poslední ze zmíněných názvů odkazuje na teroristickou buňku Národněsocialistické podzemí (NSU). Její členové mezi roky 2000 a 2006 spáchali celkem devět rasově motivovaných vražd a zabili také dvaadvacetiletou německou policistku.
Kriminolog Hendrik Puls z univerzity v Bochumi upozorňuje, že způsob, jakým byl Lübcke zavražděn připomíná styl NSU. Profil pachatele pak propojuje jeho smrt a dřívější útok na starostku Rekerovou. "Na oba zaútočili lidé, kteří se na začátku 90. let zapojili do neonacistické scény a už tehdy se chovali násilně a rasisticky," popsal deníku Aktuálně.cz s tím, že je potřeba s dalšími útoky počítat.
Záznamy o činnosti NSU si teď vyžádali také politici z CSU z Lübckeho domovského Hesenska. V současnosti podléhají režimu utajení, který by měl skončit až za 120 let.
"Pozorujeme výrazný nárůst násilí motivovaného pravicovým extremismem. Mezi lety 2013 a 2016 se počet těchto násilných trestných činů zdvojnásobil. Teď opět trochu klesl, ale pořád zůstává vysoký," vysvětluje Puls. Podle informací spolkového ministerstva vnitra z letošního května je z 24 tisíc osob, které Německo označuje za pravicové extremisty, více než polovina připravena páchat násilí.
"Neměli bychom ale zapomínat, že jejich hlavními oběťmi jsou pořád migranti, uprchlíci, ale také bezdomovci nebo mladí lidé, kteří se angažují v levicových uskupeních," doplňuje Puls.
Čekání na válku
Podle politologa Hajo Funkeho z berlínské Freie Universität nejde o to, jestli za vraždou komunálního politika stojí jednotlivec nebo víc lidí. Existuje zde jakási propojená síť, která je mnohem širší a jde do větší hloubky, než si veřejnost myslí," vysvětlil týdeníku Spiegel. Kromě uskupení Combat 18, na kterou byl pravděpodobně napojený podezřelý Stephen E., zmiňuje také organizaci Revolution Chemnitz ze stejnojmenného města poblíž českých hranic nebo hnutí Sturm 34 z nedaleké Mittweidy.
To potvrzuje také Hendrik Puls. Podle něj v Německu v posledních letech bují krajně pravicová hnutí, která prosazují rasistickou a nacionalistickou ideologii. Hlásí se k nim lidé, kteří se masivně zásobují zbraněmi, aby se připravili na "den X", kdy podle jejich přesvědčení začne občanská válka.
"Problém vzniká, když si někteří z nich řeknou, že ten den už nastal a zaútočí," vysvětluje Puls. "Obzvlášť alarmující pro mě bylo zjištění, že tihle lidé jsou v policii a armádě," dodává.
AfD a extremisté
Ačkoliv počet žadatelů o azyl, tedy cizinců, kteří chtějí v Německu zůstat, za poslední dva roky výrazně klesl, Puls si nemyslí, že s tím automaticky pominou i nacionalistické tendence ve společnosti. "Rasismus se stal společensky přijatelným," domnívá se.
Část odpovědnosti za to podle něj nese také Alternativa pro Německo (AfD), pravicově populistická strana, která je v současnosti nejpočetnější opoziční silou v německém parlamentu a průzkumy jí předvídají výrazný úspěch v zemských volbách v Braniborsku a Sasku, které se konají letos v září.
"AfD je potřeba vidět jako prodlouženou ruku krajně pravicových hnutí," varuje Puls s tím, že takové ideové a personální propojení s pravicovými extremisty v Německu neexistovalo od druhé světové války.
