Nuakšott - Vojenský puč v Mauritánii, který ve středu ráno svrhl první demokraticky zvolenou vládu v zemi, se dočkal ostrého mezinárodního odsouzení.
Do zajetí vojáci vzali prezidenta Sidi Mohameda Oulda Šajcha Abdalláhiho a premiéra Jahju Oulda Agmeda Waghífa. V rukou pučistů skončil i ministr vnitra.
Ke znovuustavení legitimní civilní vlády vyzvaly vojenskou juntu OSN, Spojené státy a Evropská i Africká unie. EU pohrozila i zrušením humanitární pomoci jedné z nejchudších zemí světa.
"Toto byla demokraticky zvolená, ústavní vláda a my tento čin odsuzujeme," prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Gonzalo Gallegos.
Junta chce nové volby
Junta ve čtvrtek v rádiu oznámila, že "co nejdříve" uspořádá "svobodné a transparentní volby".
Mezinárodní letiště v hlavním městě Nuakšottu po několikahodinové přestávce opět funguje. Během převratu bylo vypnuto státní rádio i televize a jejich řiditelé nahrazeni lidmi blízkými juntě.
Kde se nyní nachází prezident, není podle agentury AFP jasné, premiér je držen v kasárnách nedaleko prezidentského paláce. Vojáci údajně požádali zbylé členy vlády, aby ve svých funkcích zůstali.
Chtěl je propustit, sesadili ho
Příčinou puče bylo prezidentovo rozhodnutí nahradit čelní důstojníky bezpečnostních složek. Ti v reakci na to převzali moc v zemi.
"Agenti BASEP (Prezidentského bezpečnostního praporu) přišli k našemu domu v 9:20 ráno a odvedli mého otce," citovala Reuters prezidentovu dceru Amal Mint Šajch Abdalláhiovou.
Puč začal krátce poté, co ve středu ráno státní tisková agentura informovala o tom, že Abdalláhi propustil šéfa armády Mohameda Oulda Šajcha Mohameda Ahmeda Ghazuáního, velitele prezidentské gardy Mohameda Oulda Abdelazíze a šéfa četnictva bývalé francouzské kolonie.
Abdelazíz stojí nyní v čele jedenáctičlenné vojenské rady. Al-Arabíja uvedla, že se na puči podílí i Ghazuání.
Země v krizi
V pouštní Mauritánii žijí 3,3 milionu většinou černošských a arabských obyvatel, 99 procent z nich je muslimského vyznání.
Abdalláhi loni zvítězil v prvních plně demokratických prezidentských volbách od roku 1960, které v zemi proběhly dva roky po předchozím armádním puči.
Vláda však v květnu rezignovala kvůli rostoucím cenám potravin a premiérem byl jmenován Waghíf. Ani ta další však u moci dlouho nevydržela a padla minulý měsíc.
Krize však pokračovala a v úterý zrušilo své členství ve vládnoucí straně 48 poslanců.
