Premiér o víkendu uvedl, že nová konzervativní vláda by do země vrátila povinnou vojenskou službu. Každý osmnáctiletý Brit by musel strávit nějaký čas ve vojenské službě na plný úvazek nebo jeden víkend v měsíci vykonávat dobrovolnou práci, která pomůže "civilní odolnosti", napsal list The Guardian.
Pokud by se mladí lidé chtěli vyhnout armádě, mohli by například pomáhat jako speciální strážníci, dobrovolníci u záchranářů nebo pracovníci ve zdravotnictví. Konzervativní strana tvrdí, že by tak získali "skutečné dovednosti a zároveň by přispěli své zemi a komunitě".
"Pouze pěstováním naší společné kultury a posilováním smyslu pro povinnost můžeme zachovat náš národ a hodnoty na další desetiletí. Jedná se o investici do charakteru mladých lidí i do naší bezpečnosti," stojí v návrhu.
Vládnoucí strana se odkazuje na podobný systém ve Švédsku, který označuje za úspěšný. Osmdesát procent mladých lidí, kteří tam absolvovali vojenskou službu, podle britských konzervativců uvedlo, že by ji doporučili svým vrstevníkům.
O stejném modelu, jaký mají ve Švédsku, začalo letos diskutovat také Německo. Povinná vojna zůstala zachována i v některých dalších zemích Evropy - například v Dánsku. Vztahuje se na muže od 18 let a zatím se týká pouze mužů. V praxi to ale vypadá tak, že mladí muži jsou sice formálně odvedeni, k výcviku ale pak už povoláni nebývají, protože personální požadavky armády zvládají naplnit dobrovolníci. Od roku 2026 by měly být do armády přijímány i ženy. Základní vojenská služba se má také prodloužit ze čtyř na 11 měsíců.
V sousedním Norsku se musí muži i ženy hlásit k vojenské službě od roku 2016. Poté lékař posoudí, zda jsou schopni služby. Armáda ale nakonec jen zlomek z nich povolá, i tady mají dost dobrovolníků.
V reakci na ruskou agresi na Ukrajinu z února 2022 znovu zavedlo povinnou vojenskou službu Lotyšsko, nejdříve loni na dobrovolné bázi, od letoška mohou být všichni muži ve věku 18 až 27 let odvedeni až na 11 měsíců. Ženy se mohou výcviku zúčastnit dobrovolně. Estonsko a Finsko, kteří rovněž sousedí s Ruskem, povinnou vojenskou službu nikdy nezrušili.
Británie se stejně jako další evropské země zapojila do vyzbrojování Ukrajiny. I když už není členem Evropské unie, přidala k většině evropských sankcí vůči Rusku a zavedla i vlastní opatření.
Sunakův návrh ale vojenští experti označují za drahý a zcela neúčinný, podle některých by dokonce mohl armádu oslabit. Bývalí vojenští velitelé pro britská média popsali, že ozbrojené síly potřebují více peněz, ne více nevycvičených mladistvých dobrovolníků.
"Budu rád, když se více mladých lidí dozví o obraně a zapojí se do ní, ale tento nápad je šílený," řekl bývalý náčelník štábu britského námořnictva Alan West.
"Potřebujeme na obranu vydávat více peněz, ale návrh, který prosazuje Sunak, by peníze z obrany vysál," dodal. Pokud premiér myslí obranu vážně, měl podle Westa dát na armádu více peněz dřív, než začala volební kampaň. Někdejší náčelník generálního štábu britské armády Richard Dannatt plán označil za "volební oportunismus".
List The Guardian navíc upozornil, že šéf konzervativců v lednu pokáral náčelníka generálního štábu Patricka Sanderse poté, co naznačil, že by Spojené království mohlo v boji proti ruskému režimu potřebovat občanskou armádu. Premiérův mluvčí tehdy uvedl, že Sunak s jeho výroky nesouhlasí, a trval na tom, že k branné povinnosti, která byla zrušena v roce 1960, se nevrátí.
Britský předseda vlády minulý týden oznámil, že parlamentní volby v ostrovní zemi se uskuteční už 4. července. Potvrdil tak informace médií, která mluví o překvapení. Původně se totiž čekalo, že volby budou nejdříve na podzim. Průzkumy ukazují na jasnou výhru opozičních labouristů, kteří by se tak po 14 letech vrátili k moci.
