Doněck/Praha – Východní Ukrajina je v ohrožení. Proruští aktivisté a agitátoři obsazují vládní budovy v Doněcku, Charkově a Luhansku.
Moskva varuje Kyjev před silovým řešením a vyvoláním občanské války, zástupkyně šéfa ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Viktoria Sumarová hovoří o začátku třetí světové války v případě, že ruské tanky překročí ukrajinskou hranici.
"Je v našich silách hranice bránit. Uděláme vše pro to, aby se separatisté v Charkově, Doněcku a Luhansku nedočkali ruských tanků," cituje Sumarovou server gazeta.ua.
Na rozdíl od Krymu jsou východní oblasti u ruských hranic pro Ukrajinu životně důležité. Jsou jejím zranitelným místem.
Soustřeďuje se tady většina ukrajinského průmyslu, jeho část je závislá na obchodu s Ruskem. V Charkově zbrojovky zásobují hlavně ruský trh. Luhansk a okolí je oblastí chemiček a strojírenského průmyslu, Doněck a celý Donbas je skoro synonymem pro těžbu uhlí a ocelárny.
V Mariupolu na pobřeží Azovského moře jsou dvě obří ocelárny.
Násilný konflikt, válka nebo i blokáda ukrajinského zboží ze strany Ruska budou mít smrtící dopad. Přitom ukrajinské ocelárny dostaly tvrdý úder v krizových letech 2008 až 2009, kdy poptávka po oceli ve světě prudce poklesla a podniky snížily produkci na minimum.
"Propouštějí lidi, desítky lidí. Já práci zatím mám, ale nevím, jestli na měsíce, týdny, nebo dny," řekl na jaře roku 2009 autorovi tohoto textu dělník z obří hutě v Dněprodzeržinsku, která jen těsně unikla krachu a vyhasnutí pecí.
Donbaská oblast sama vytváří přibližně patnáct procent ukrajinského HDP. Neoficiálně tady vládne nejbohatší Ukrajinec, majitel společnosti System Capital Management Rinat Achmetov. Jeho majetek je odhadován na 11 miliard eur (pro srovnání: to je třikrát až čtyřikrát více než odhadovaný majetek Andreje Babiše).
Achmetov se zapojil do dramatických událostí v Doněcku. Chce zprostředkovat dialog mezi proruskými nadšenci, kteří obsadili budovu oblastní správy, a vládou v Kyjevě, aby zabránil krveprolití.
Oligarcha několikrát řekl, že je pro jednotnou Ukrajinu, ale podle deníku Ukrajinska pravda před nedávnem tajně navštívil Vladimira Putina v Moskvě. Jeho skutečné záměry tak nejsou zcela jasné.
Ukrajinský politolog Jurij Lukjanov v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že východní Ukrajina není Krym a je tam mnohem menší podpora připojení k Rusku.
"Na Krymu byly sympatie pro spojení s Ruskem velké. Ale v jiných regionech Ukrajiny tomu tak není. Na jihu a východě žijí lidé, kteří hovoří rusky, ale většina z nich se identifikuje s Ukrajinou. Rozhodně si myslím, že si nepřejí příchod ruských vojsk ani patřit pod ruskou vládu. Ruská invaze vyvolá válku. Věřte, že nepřeháním," míní Lukjanov.
Zastavení nebo omezení výroby v těžkém východoukrajinském průmyslu se lidé bojí. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se řada místních podniků potýkala s problémem špatného odbytu své produkce.
Některé zkrachovaly (včetně dolů), některé se těžce vydrápaly ze dna. Většinu těch prosperujících vlastní bohatí oligarchové s podstatným vlivem na ukrajinskou politiku.
Politická nestabilita a zhoršené vztahy s Ruskem povedou k dalším ztrátám pracovních míst.
Světlana z Luhanska, kterou deportovali před pěti lety z Česka, řekla Aktuálně.cz: "Sehnat normální práci se tady nedá. Uklízím v bance a jsem ráda, že mám alespoň něco."
V Luhansku vyráběli za sovětských časů, kdy se město jmenovalo Vorošilovgrad, lokomotivy. Továrna v tomto nejvýchodněji položeném ukrajinském městě přežila, ale zakázky má výhradně z Ruska.
Ředitel jedné z doněckých oceláren Alexandr Seliverstov uvedl pro agenturu Unian, že přerušení obchodních svazků s Ruskem bude katastrofou.
"Pětadvacet procent naší produkce jde do Ruska. Bylo by pro nás velmi obtížné najít jiné trhy," vysvětlil.
