Ochrana civilistů musí být pro Izrael prioritou, řekl šéf americké diplomacie Blinken
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelská armáda podle tamních médií nyní vede nejtvrdší ofenzivu na jihu Pásma Gazy, kam se po zahájení pozemní operace na severu přesunula většina obyvatel této malé pobřežní oblasti.
- Humanitární situace v Pásmu Gazy je katastrofální, uvedly ve středu ve společném prohlášení téměř tři desítky organizací, včetně několika úřadů OSN, a vyzvaly k okamžitému zastavení bojů.
- Hamás před útokem ze 7. října uvedl Izrael v omyl a "falešný pocit klidu" tím, že mu poskytl zpravodajské informace o další ozbrojené skupině Islámský džihád. Ve čtvrtek to uvedl list The Washington Post s odkazem na zdroje z izraelských tajných služeb.
- Izraelský ministr pro diasporu Amichaj Chikli rozeslal lídrům několika evropských zemí včetně Česka varování před rozsáhlou sítí agentů Hamásu v Evropě. Ve středu to uvedl izraelský deník The Jerusalem Post.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
tento online přenos k dění na Blízkém východě končí. Nový online záznam můžete sledovat zde.
Asi tři stovky lidí včetně těch, jejichž příbuzné zavraždil nebo unesl Hamás do Gazy 7. října, dnes demonstrovaly v Jeruzalémě za odstoupení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Demonstrace se konala poblíž parlamentu, kde někteří příbuzní zavražděných přespávají ve stanu, který v noci začal hořet. Nikomu se nic nestalo. Podle organizátorů protestu ale stan zřejmě někdo úmyslně podpálil, bylo na něm heslo za demisi premiéra, informoval server The Times of Israel.
Na internetu kolují fotografie a videa, které ukazují desítky svlečených mužů v Pásmu Gazy zadržených izraelskými vojáky. Stanice BBC dnes uvedla, že se jí podařilo potvrdit pravost záběrů. Podle izraelských médií se jedná o členy hnutí Hamás. Někteří svědci však uvedli, že mezi zadrženými jsou i novináři a lidé, kteří nemají s Hamásem nic společného. Izraelská armáda záběry nekomentovala.
Psychické a fyzické zdraví Izraelců se výrazně zhoršilo od začátku války mezi Izraelem a Hamásem, která trvá již dva měsíce. Vyplývá to z průzkumu jedné ze čtyř hlavních zdravotních pojišťoven v Izraeli. Podle něj mezi Izraelci vzrostla nespavost, přejídání a konzumace návykových látek. Naopak se lidé méně věnují sportu a více zanedbávají prevenci. Informoval o tom dnes web The Times of Israel.
Ozbrojené křídlo Hamásu uvedlo, že dnes brzy ráno zahynul jeden z unesených izraelských vojáků, když se ho pokusily osvobodit izraelské speciální síly. Při střetu s palestinskými ozbrojenci přišlo o život či bylo zraněno i několik dalších izraelských vojáků, uvedla s odkazem na prohlášení Hamásu agentura Reuters. Izraelská armáda tvrzení palestinské organizace zatím nekomentovala.
Izraelské síly zabily na Západním břehu pět Palestinců, uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izrael zprávu prověřuje, píše Reuters.
Izrael souhlasil s tím, že pro kontrolu humanitární pomoci otevře hraniční přechod Kerem Šalom na jihu Gazy. Učiní tak na žádost Spojených států.
Mezi úmyslem Izraele chránit civilisty v Pásmu Gazy a realitou na místě je nepoměr, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken po jednání se svým britským protějškem Davidem Cameronem. Informovala o tom agentura Reuters. Blinken podtrhl, že Izrael by měl dělat pro ochranu palestinských civilistů víc.
"Je nutné, aby Izrael učinil z ochrany civilistů prioritu. A mezi úmyslem chránit civilisty a skutečným výsledkem, který můžeme pozorovat v terénu, je stále nepoměr," uvedl Blinken.
Izraelský ministr pro diasporu Amichaj Chikli rozeslal lídrům několika evropských zemí včetně Česka varování před rozsáhlou sítí agentů Hamásu v Evropě. Ve středu to uvedl izraelský deník The Jerusalem Post. Osobní dopisy podle listu obdrželi také představitelé Belgie, Británie, Dánska, Itálie, Maďarska, Německa, Nizozemska, Řecka, Švédska, stejně jako zástupci Evropské unie.
Policie v Jeruzalémě dnes zablokovala původně povolený pochod izraelských ultranacionalistických skupin, jehož trasa měla záměrně vést muslimskou částí jeruzalémského Starého města, což vzbuzovalo obavy z možných násilných střetů. Demonstranti podle policie porušili podmínky pro povolení akce, když nesli provokativní transparenty a skandovali plamenná hesla volající mimo jiné po demolici památek na Chrámové hoře. Informuje o tom list The Times of Israel.
Dnešní zahájení nové sezony v proslulé milánské opeře La Scala provázely protesty. Před premiérou opery Don Carlos Giuseppe Verdiho uspořádali propalestinští aktivisté demonstraci vsedě a nedaleko operního domu vztyčili palestinskou vlajku, informovala agentura APA
Belgie hodlá znemožnit vstup do země židovským osadníkům, kteří se podíleli na násilnostech vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu Jordánu. Oznámila to dnes podle agentury Reuters belgická vicepremiérka Petra De Sutterová a vyslovila se rovněž pro celounijní zákaz cestování pro tyto osoby.
Íránský prezident Raísí při setkání s Putinem v Moskvě obvinil Západ, že podporuje genocidu Palestinců ze strany Izraele v Gaze, informuje Reuters.
Humanitární situace v Pásmu Gazy je katastrofální, uvedly ve středu ve společném prohlášení téměř tři desítky organizací, včetně několika úřadů OSN, a vyzvaly k okamžitému zastavení bojů. V některých oblastech Pásma Gazy jsou lidé celý den bez jídla, nemají dostatek pitné vody a nemocnice, které ještě fungují, jsou přeplněné. Mnozí se stěhují už poněkolikáté z místa na místo, aby unikli bombám.
Na internetu kolují záběry, podle nichž izraelská armáda zdemolovala hlavní soud v Pásmu Gazy, píše dnes zpravodajský web The Times of Israel. Honosná budova známá jako justiční palác se nachází v centrální části Pásma Gazy a izraelská armáda ji dobyla v listopadu. O věrohodnosti nahrávky se ale objevily pochybnosti.
Footage shows the IDF demolishing Hamas's main courthouse in the Gaza Strip, known as the Justice Palace.https://t.co/MhoaTgrcHa pic.twitter.com/6UAuiLknwf
— Emanuel (Mannie) Fabian (@manniefabian) December 4, 2023
Izraelská armáda zničila sídlo parlamentu v Pásmu Gazy, píše zpravodajský web The Times of Israel. V budově zákonodárného sboru, kde ještě donedávna zasedali příslušníci islamistického hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne, se přitom izraelští vojáci před pár dny vyfotili.
Izraelská armáda zveřejnila snímky účtů, které podle ní dokládají, že syn šéfa palestinského hnutí Hamás Ismáíla Haníji v posledních letech nakoupil luxusní šperky za tisíce dolarů, zatímco obyvatelé Pásma Gazy žijí v chudobě. Účty byly podle armády nalezeny během razií v objektech Hamásu v Pásmu Gazy.
Izrael tvrdí, že Hamás podniká raketové útoky na jeho území z oblastí v Pásmu Gazy, které izraelská armáda označila za humanitární. Hamás tak podle něj využívá civilisty jako lidské štíty. Alespoň jeden raketový útok na Izrael palestinští ozbrojenci podle armády podnikli z okolí Rafáhu. Izraelské letectvo na toto město v jižní části pásma dnes zaútočilo, uvedly zahraniční tiskové agentury.
Střely, které 13. října zabily v Libanonu u hranic s Izraelem jednoho novináře a dalších šest zranily, vypálil izraelský tank. Podle agentur Reuters a AFP to vyplývá z jejich vlastního vyšetřování. Agentury při něm vyhodnotily mimo jiné záběry pořízené na místě, svědectví lidí z okolí a dotazovaly se i expertů. Izraelská armáda informaci nekomentovala.
Radikální palestinské hnutí Hamás před útokem ze 7. října uvedlo Izrael v omyl a "falešný pocit klidu" tím, že mu poskytlo zpravodajské informace o další ozbrojené skupině Palestinský islámský džihád. Uvedl to dnes list The Washington Post s odkazem na zdroje z izraelských tajných služeb, podle nichž Hamás plánoval svůj překvapivý útok na Izrael více než rok a řídil se přitom bojovými plány, které vycházely z otevřených zdrojů a zpravodajských informací.
Generální tajemník OSN António Guterres ve středu varoval Radu bezpečnosti, že válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy "může zhoršit existující hrozby pro mezinárodní mír a bezpečnost". Znovu také upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí kolaps humanitárního systému, informovaly agentury Reuters a AFP. Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen v reakci uvedl, že hrozbou pro světový mír je naopak Guterres.
Lídři skupiny G7 dnes vyzvali k vyhlášení dalších humanitárních přestávek v bojích mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy a k řešení prohlubující se humanitární krize v oblasti. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na závěry on-line schůzky čelných představitelů sedmi hospodářsky vyspělých zemí.
"Je třeba přijmout naléhavější opatření k řešení zhoršující se humanitární krize v Pásmu Gazy a k minimalizaci civilních obětí. Podporujeme další humanitární pauzy, které toto umožní, a vyzýváme k jejich zavedení," uvedli ve společném prohlášení vedoucí představitelé skupiny, jejímiž členy jsou Spojené státy, Japonsko, Kanada, Francie, Itálie, Německo a Británie.
Čtyřiaosmdesátiletá Izraelka Alma Avrahamová, kterou před deseti dny spolu s dalšími rukojmími propustilo po padesáti dnech v zajetí palestinské hnutí Hamás a která bojovala o život, už není na jednotce intenzivní péče a poprvé vstala z postele. Informoval o tom dnes server The Times of Israel.
"Jsem ze železa, jsem opět s vámi," řekla své rodině podle serveru Avrahamová, kterou po propuštění ze zajetí v Pásmu Gazy 26. listopadu okamžitě převezl vrtulník do nemocnice Soroka v izraelském městě Beerševa.
Evropská komise dnes vyzvala Evropany a členské státy k většímu boji proti nenávistným projevům. Jde o reakci na dění z posledních týdnů, kdy v Evropě narostlo množství protižidovských i protimuslimských útoků v souvislosti s válkou Izraele proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás.
Izraelský vojenský rozhlas s odkazem na bezpečnostní činitele uvádí, že by se do měsíce mohlo otevřít nové okno pro uzavření dalšího příměří. To však podle zdrojů bude možné pouze za předpokladu, že Hamás bude čelit silnému tlaku v podobě pokračující pozemní operace na severu i jihu Pásma Gazy. Podle listu The Times of Israel se předpokládá, že Hamás v Gaze stále zadržuje 138 rukojmích, včetně 20 žen.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken a šéf čínské diplomacie Wang I spolu dnes telefonicky hovořili o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem a o vzájemných vztazích Washingtonu a Pekingu. Wang zdůraznil nutnost co nejrychlejšího uzavření příměří a ukončení bojů mezi Izraelem a Hamásem. Blinken Wanga informoval o své nedávné cestě na Blízký východ a o americkém diplomatickém úsilí v regionu, uvedlo podle agentury Reuters americké ministerstvo zahraničí.
Američtí činitelé se domnívají, že nynější fáze izraelské pozemní operace v Pásmu Gazy, která se zaměřuje také na jih tohoto území, potrvá několik týdnů nebo do ledna, píše zpravodajský web televize CNN. Izrael následně podle těchto zdrojů zvolí taktiku velmi přesných úderů zaměřených na lídry Hamásu a jeho bojovníky.
Izraelská armáda se omluvila za úterní úder, při kterém zemřel libanonský voják, a slíbila, že incident prověří. Uvedla to dnes agentura Reuters. Podle serveru The Times of Israel je omluva ze strany izraelské armády vzácným krokem.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelská armáda uvedla, že v Pásmu Gazy pokračují tvrdé boje. Za posledních 24 hodin provedla 250 úderů na toto palestinské území.
- Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritizoval organizace na ochranu lidských práv kvůli tomu, že podle něho dostatečně nevystoupily proti znásilňování a dalším formám násilí, kterých se Hamás dopouštěl na izraelských ženách.
- Izraelská armáda má připravený plán na zaplavení tunelů pod Pásmem Gazy mořskou vodou s cílem vyhnat z nich ozbrojence Hamásu, informoval deník The Wall Street Journal.
- Válka mezi Izraelem a Hamásem vede k polarizaci společnosti, a výrazně tak zvyšuje riziko teroristického útoku v Evropské unii během svátků. Uvedla to eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.
V Pásmu Gazy, a to nyní včetně jeho jižní části, se znovu bojuje od pátku, kdy vypršelo příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. Podle palestinských úřadů, které v Pásmu Gazy kontroluje Hamás, od začátku úderů před dvěma měsíci zemřelo v Pásmu Gazy přes 16 200 lidí.
Izraelská armáda tvrdí, že za posledních 24 hodin zaútočila na 250 cílů v Pásmu Gazy, kde pokračují tvrdé boje. Ve školách prý nalezla sklady zbraní.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes kritizoval organizace na ochranu lidských práv nebo OSN kvůli tomu, že podle něho dostatečně nevystoupily proti znásilňování a dalším formám násilí, kterých se bojovníci palestinského militantního hnutí Hamás dopouštěli na izraelských ženách.
Spojené státy uplatní vízová omezení proti extremistickým izraelským osadníkům, kteří se podíleli na násilí proti Palestincům na Západním břehu Jordánu nebo kteří civilistům jinak bránili v přístupu k základním potřebám a službám. V prohlášení na webu ministerstva zahraničí to dnes oznámil šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Jde o vzácný případ amerického diplomatického postihu vůči Izraeli, komentuje oznámení agentura AP. USA zatím nezveřejnily jmenný seznam sankcionovaných osob, podle zaměstnanců ministerstva tak však učiní ještě tento týden. Podle AP má jít o desítky osob.
"Jde o nejintenzivnější den od začátku pozemní ofenzivy, pokud jde o počet zabitých teroristů, počet ozbrojených střetů i palbu ze země i ze vzduchu," řekl izraelský velitel Finkelman k bojům v Pásmu Gazy.
Izraelská armáda je v srdci Chán Júnisu, největšího města na jihu Pásma Gazy. Uvedl to šéf velitelství Jih izraelské armády Jaron Finkelman. Vojáci podle něho svádějí nejtěžší boje od začátku pozemní ofenzivy v Pásmu, která vypukla před více než měsícem.
Do Chán Júnisu v uplynulých týdnech přešly statisíce civilistů ze severu Pásma Gazy, kam izraelská armáda soustředila svoji aktivitu v předchozích fázích pozemní operace. Boje pokračují i na severu Gazy.
Zástupkyně izraelského ministerstva zdravotnictví dnes řekla zdravotnímu výboru parlamentu, že ozbrojenci Hamásu rukojmím před předáním pracovníkům Červeného kříže a přejezdem do Izraele dali prášky na uklidnění. Cílem bylo, aby propouštění působili klidně a šťastně, navzdory fyzickému a psychickém traumatu, kterému byli v Pásmu Gazy vystaveni za více než 50 dní zajetí. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel.
Katarský emír Tamim bin Hamad Sání dnes kritizoval mezinárodní společenství, že dopouští zabíjení nevinných civilistů v Pásmu Gazy, a Izrael kvůli tomu obvinil z genocidy. Prohlásil to v Dauhá na úvod summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu, jehož se účastní i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten vyčetl izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, že ohrožuje bezpečnost celého regionu kvůli svým politickým ambicím.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelská armáda zaútočila v Libanonu na pozice hnutí Hizballáh. Podle ní se tak stalo v reakci na předchozí ostřelování izraelského území.
- Izrael rozšiřuje vojenskou operaci ze severu i na jih Pásma Gazy, potvrdila armáda židovského státu.
- Izraelská armáda má připravený plán na zaplavení tunelů pod Pásmem Gazy mořskou vodou s cílem vyhnat z nich ozbrojence Hamásu. Tvrdí to deník The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenované americké činitele.
- Britské ministerstvo obrany zahájí pozorovací lety nad východním Středomořím, včetně operací ve vzdušném prostoru nad Izraelem a Pásmem Gazy. Podle agentury Reuters to potvrdila britská vláda.
Další izraelský ministr dal najevo své pochyby ohledně pokračování premiéra Benjamina Netanjahua v čele vlády po konci nynější války s Hamásem. Ministr hospodářství Nir Barkat, který je členem Netanjahuovy strany Likud, podle rozhlasu Kan uvedl, že po válce premiéra nepodpoří a že Likud potřebuje změnu. Informoval o tom dnes server The Times of Israel. Před měsícem hovořil o nutnosti parlamentních voleb do tří měsíců od konce války ministr práce Joav Ben Cur z ultraortodoxní strany Šas.
Francie zmrazila majetek vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára, informovala dnes agentura Reuters s odkazem na nařízení zveřejněné v úředním věstníku země. Jedná se o posledního z řady vůdců tohoto palestinského radikálního hnutí, který byl přidán na její národní sankční seznam v souvislosti s útokem na jižní Izrael ze 7. října.
Izraelská armáda dnes uvedla, že její jednotky postupují hlouběji do uprchlického tábora Džabálija, který leží severně od města Gaza. Podle sdělení ozbrojených sil vojáci dobyli několik pozorovacích stanovišť Hamásu, odkud byly vedeny útoky, a zmocnili se velitelství, kde našli zbraně, mapy a další hodnotné dokumenty. Armáda také sdílela video, které podle ní zachycuje zásah budovy, jež sloužila jako základna Hamásu.
Izrael očekává v nové fázi války proti Hamásu v Pásmu Gazy těžké boje, ale je otevřen konstruktivní zpětné vazbě ohledně toho, jak zabránit ohrožení civilistů. Uvedl to dnes podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády Ejlon Levy.
"Nyní pokračujeme ve druhé fázi. Druhou etapou, která bude vojensky obtížná," řekl Levy na dnešním briefingu. "Konstruktivní zpětná vazba" ohledně ochrany civilistů podle něj neodporuje izraelskému záměru zničit Hamás.
Britské ministerstvo obrany zahájí pozorovací lety nad východním Středomořím, včetně operací ve vzdušném prostoru nad Izraelem a Pásmem Gazy. Podle agentury Reuters to dnes potvrdila britská vláda, podle které letouny nebudou vyzbrojeny a nebudou plnit bojovou úlohu, za úkol mají výhradně vyhledávání rukojmích.
Informace týkající se zajatců budou předávány pouze příslušným orgánům odpovědným za záchranu rukojmích, dodala vláda.
Izraelská armáda má připravený plán na zaplavení tunelů pod Pásmem Gazy mořskou vodou s cílem vyhnat z nich ozbrojence palestinského hnutí Hamás, informoval v pondělí deník The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenované americké činitele. Podle nich armáda zatím nerozhodla, kdy k tomuto plánu přistoupí. V tunelech mohou být také někteří ze stovky rukojmích.
Izraelská národní bezpečnostní rada zesílila varování pro cesty do některých evropských zemí, včetně Francie, Německa a Spojeného království. Turisty sice od návštěvy těchto zemí neodrazuje, ale hovoří o "potenciální hrozbě" pro izraelské občany, čímž zdůvodňuje zvýšení výstrahy na druhý stupeň z pěti, píše izraelský list Haarec.
Izraelská armáda v noci na dnešek uvedla, že v Libanonu zaútočila na pozice Íránem podporovaného hnutí Hizballáh. Podle ní se tak stalo v reakci na předchozí ostřelování izraelského území, informovala agentura DPA.
Izraelské stíhačky podle armády zasáhly zařízení Hizballáhu pro odpalování raket a cílem odvetného útoku Izraele byla také "teroristická infrastruktura a vojenská oblast" v Libanonu.
Izraelský voják v záloze, jenž je podezřelý ze zabití muže, kterého si minulý týden při střelbě v Jeruzalémě zřejmě spletl s teroristou, byl dnes zadržen vojenskou policií. Píše o tom server The Times of Israel s odvoláním na vyjádření izraelské armády.
Rotmistr Aviad Fridža byl jedním ze dvou vojáků, v danou chvíli mimo aktivní službu, kteří ve čtvrtek pohotově reagovali na útok členů Hamásu proti lidem čekajícím na autobusové zastávce na předměstí Jeruzaléma. Při incidentu ale stříleli také na Juvala Castlemana, ozbrojeného izraelského civilistu, který na útočníky začal pálit jako první.
Turecko varovalo Izrael před vážnými důsledky, pokud se budou jeho tajné služby snažit dopadnout členy palestinského hnutí Hamás i jinde než na palestinských územích, a to včetně Turecka. "Na základě zpráv o prohlášeních izraelských představitelů byla vyslovena nezbytná varování a Izraeli bylo sděleno, že takový čin by měl vážné důsledky," řekl agentuře Reuters nejmenovaný představitel turecké zpravodajské služby.
Rovněž šéfka sněmovny vyjádřila Izraeli podporu. "Země, která je s námi historicky spjata a mnohokrát nám pomohla, když jsme potřebovali, teď potřebuje nás. Od počátku svého vzniku musí židovský stát obhajovat svou existenci a v tomto boji má plnou podporu Česka," uvedla Pekarová Adamová. "Naše země stojí pevně za jednoznačným odsouzením brutálních útoků teroristů z hnutí Hamás proti izraelskému civilnímu obyvatelstvu," dodala.
"V kibucu Kfar Aza jsme na vlastní oči viděli, čeho jsou teroristé schopni. I po dvou měsících je nyní již opuštěná vesnice plná míst, z nichž běhá mráz po zádech," uvedl Vystrčil. Delegace navštívila také kibuc Beeri. "Jsem velmi rád, že Česko stojí na straně Izraele a podporuje jeho obranyschopnost a jeho boj proti terorismu," dodal předseda českého Senátu.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil a šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová se dnes v Izraeli setkali s předsedou tamního parlamentu, na jehož pozvání do Izraele přiletěli. Navštívili také dva z kibuců, v nichž 7. října palestinské hnutí Hamás vraždilo civilisty.
"Musíte požadovat, aby izraelská vláda zastavila smrtící útoky na palestinské civilisty a umožnila vstup klíčové humanitární pomoci do Gazy," napsal v otevřeném dopise Radě bezpečnosti OSN jménem organizace MSF Christos Christu . "Moji kolegové a já jsme byli, stejně jako mnoho lidí na celém světě, šokováni útokem Hamásu na izraelské civilisty. Nyní, 58 dní poté, ale nemáme slova, která by popsala absolutní hrůzy, které páchá Izrael na palestinských civilistech touto válkou, zatímco celý svět se na to dívá," dodal Christu.
Šéf organizace Lékaři bez hranic vyzval dnes Radu bezpečnosti OSN, aby pomohla zastavit "krveprolití v Pásmu Gazy" a zajistila tam okamžité příměří. Předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže Mirjana Spoljaricová, která dnes oblast navštívila, označila utrpení tamních obyvatel za nesnesitelné a vyzvala k ochraně civilistů. Server BBC citoval lékaře z nemocnice v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, podle něhož toto zařízení nezvládá příliv pacientů a je plné lidí hledajících úkryt před izraelskou ofenzivou.
Letecké údery podle WAFA mířily na čtvrť Darádž, která se nachází v centru města Gaza. V oblasti od konce října operují také pozemní jednotky izraelské armády v tažení proti palestinskému hnutí Hamás a už dříve z ní na výzvu Izraele odešly statisíce obyvatel do jižní části Pásma Gazy. Mnoho jich však na severu stále zůstává. Izraelská armáda podle agenturních zpráv dnes svou pozemní operaci rozšířila i na jižní část tohoto úzkého pobřežního pásu.
Nejméně 50 obětí na životech si vyžádal izraelský letecký úder, který zasáhl dvě školy na severu Pásma Gazy, v nichž se ukrývali vysídlení obyvatelé oblasti. S odvoláním na oficiální palestinskou agenturu WAFA o tom dnes informovala agentura Reuters, která upozornila, že zprávu nemohla bezprostředně nezávisle ověřit. Izraelský armádní mluvčí podle Reuters uvedl, že armáda zprávu prověřuje.
Rodiny rukojmích, které už skoro dva měsíce drží palestinské hnutí Hamás v Pásmu Gazy, dnes vyzvaly izraelskou vládu, aby se vrátila k jednacímu stolu s Hamásem a udělala vše pro propuštění jejich blízkých. Příbuzní unesených také kritizovali kabinet za to, že ignoruje jejich žádost o schůzku, a pohrozili další demonstrací. Odpověď chtějí do večera, jinak plánují protest před ministerstvem obrany v Tel Avivu, informoval server The Times of Israel.
Dvě roty vojáků z brigády zvláštního nasazení izraelské armády, které byly během židovských svátků v září a říjnu nasazeny na hranici s Pásmem Gazy, byly odveleny na Západní břeh Jordánu pouhé dva dny před útokem radikálů z Hamásu na jižní Izrael ze 7. října. Informoval o tom dnes server The Times of Israel s odkazem na zprávu izraelské veřejnoprávní stanice Kan.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelské síly rozšiřují pozemní operaci i na jih Pásma Gazy. Pozemní operace na severu tohoto území mezitím pokračuje.
- Izraelská armáda o víkendu zabila velitele praporů Hamásu, velitele rot a mnoho operativců.
- Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová a šéf Senátu Miloš Vystrčil v pondělí navštívili Izrael, aby mu vyjádřili svou politickou a morální podporu.
Izraelská armáda uvedla, že její vojáci zabili dva palestinské ozbrojence na okupovaném Západním břehu Jordánu. Při dnešní razii také zadrželi dva muže, napsala agentura Reuters s odkazem na prohlášení izraelských sil.
"Má dnešní návštěva Izraele je výrazem podpory státu, který s námi sdílí křesťansko-židovské kořeny a demokratické hodnoty. (…) Jsme a budeme s Izraelem tak dlouho, jak to bude situace vyžadovat," napsala na sociální síti X šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která do Izraele odletěla s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem.
Podle Pekarové Adamové také v návaznosti na brutální útok Hamásu není možné přihlížet bezpráví, nechat bez povšimnutí šířící se vlnu antisemitismu a nechat vyhrát teroristickou propagandu nad pravdou.
Velitel izraelského obrněného sboru dnes prohlásil, že jeho a další pozemní síly jsou blízko splnění svého válečného úkolu v severní části Pásma Gazy a operují i jinde na tomto palestinském území.
"Cíle v severní části byly téměř splněny," řekl brigádní generál Hišám Ibráhím izraelskému armádnímu rozhlasu. "Začínáme rozšiřovat pozemní manévry do dalších částí pásma s jediným cílem: svrhnout teroristickou skupinu Hamás," dodal.
Do Pásma Gazy dnes přijela předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže Mirjana Spoljaricová a vyzvala k ochraně civilistů podle mezinárodního práva a také k neblokování humanitární pomoci.
I have arrived in Gaza, where people’s suffering is intolerable.
— Mirjana Spoljaric (@ICRCPresident) December 4, 2023
I repeat our urgent call for civilians to be protected in line with the laws of war and for aid to enter unimpeded.
The hostages must be released and @ICRC allowed to safely visit them.https://t.co/64AaIwOLQJ
Šéfové českých parlamentních komor v Izraeli.
Na pozvání předsedy 🇮🇱 Knessetu @AmirOhana jsme s @market_a přiletěli na Ben Gurionovo letiště v Tel Avivu. V Izraeli chceme symbolicky stát po boku lidem, kterým kruté teroristické útoky Hamásu vzaly vše.
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) December 4, 2023
Budeme se také ptát na to, jak válku co nejrychleji ukončit. V každém… pic.twitter.com/qC1P8hZPq6
Do jižní části Pásma Gazy na úrovni města Chán Júnis vjely desítky izraelských tanků, vojenských vozidel s vojáky, ale i buldozery, píše agentura AFP s odvoláním na svědky.
Devětapadesátiletý Amín abú Hula uvedl, že izraelská vojenská vozidla vjela do vesnice Karára severně od Chán Júnisu. Podle 34letého Muáze Muhammada se tanky nyní pohybují také po dálnici, která spojuje severní a jižní část Pásma Gazy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude kvůli pokračující ofenzivě v Pásmu Gazy souzen jako válečný zločinec, prohlásil dnes podle agentury Reuters turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten už dříve uváděl, že Izrael se musí zodpovídat za své válečné zločiny v Pásmu Gazy před mezinárodním soudem.
Do Tel Avivu šéfové českých parlamentních komor přiletěli na pozvání předsedy izraelského parlamentu. "V Izraeli chceme symbolicky stát po boku lidem, kterým kruté teroristické útoky Hamásu vzaly vše. Budeme se také ptát, jak válku co nejrychleji ukončit," uvedl předseda Senátu.
"V každém konfliktu nejvíce trpí nevinní a není mnoho jiných regionů, který v posledních dekádách zažil tolik utrpení," dodal Vystrčil s tím, že má naději, že se podaří dosáhnout míru, přestože je to "to dnes těžko představitelné".
Přestože se Izrael stále pokouší získat zpět rukojmí pomocí nepřímých rozhovorů s Hamásem i armádních operací v Pásmu Gazy, některé z pohřešovaných prohlašuje za mrtvé. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle které má opatření pomoci znepokojeným příbuzným zajatců, aby se vyrovnali se ztrátou.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v tiskovém prohlášení uvedla, že Česko stojí pevně za jednoznačným odsouzením brutálních útoků teroristů z hnutí Hamás proti izraelskému civilnímu obyvatelstvu.
"Plně podporujeme právo Izraele na ochranu svých obyvatel a sebeobranu za účelem zabránit Hamásu v pokračování ničím neospravedlnitelného násilí a šíření teroru," uvedla dále.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová dnes ráno přiletěli do Izraele vyjádřit svou politickou a morální podporu po útocích palestinského radikálního hnutí Hamás. V tiskovém prohlášení to oznámil mluvčí Pekarové Adamové Martin Churavý. Návštěva je jednodenní, předsedové obou komor českého parlamentu při ní navštíví místa na jihu Izraele, kde útočil Hamás 7. října.
Setkají se také s předsedou Knesetu Amirem Ohanou a předsedou izraelského zahraničního a obranného parlamentního výboru Julim Edelsteinem. Navštívit mají zraněné vojáky v místní nemocnici i zaměstnance české ambasády v Tel Avivu.
Izraelská armáda popřela zprávu listu The New York Times z minulého týdne, podle níž předem věděla o plánech palestinského radikálního hnutí Hamás na přeshraniční útok z Pásma Gazy na jih Izraele. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News.
Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek provedla v Pásmu Gazy zhruba 200 úderů na infrastrukturu palestinského hnutí Hamás.
O záměru likvidovat Hamás všude, tedy nejen na palestinských územích, hovořil šéf izraelské bezpečnostní služby Šin Bet. Poznamenal, že vláda stanovila cíl zlikvidovat Hamás. "Je to náš Mnichov. Uděláme to všude, v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu, v Libanonu, v Turecku, v Kataru. Bude to trvat několik let, ale uděláme to," řekl.
Mnichovem měl Bar na mysli izraelskou reakci na zabití 11 Izraelců během mnichovské olympiády v roce 1972, kde zaútočili palestinští extremisté ze skupiny Černé září. Izrael v následujících letech v několika zemích prováděl cílenou likvidaci příslušníků skupiny.
Palestinské hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, 7. října zaútočilo na Izrael, zabilo 1200 lidí a přes 200 jich zajalo. Izrael vzápětí zahájil rozsáhlou ofenzivu v Pásmu Gazy ve snaze Hamás porazit. Podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy zemřelo v důsledku izraelského bombardování a pozemní operace více než 15 500 lidí, převážně civilistů.
Vedoucí představitelé Hamásu kromě Pásma Gazy pobývají nebo často navštěvují Libanon, Turecko a Katar. Právě Katar přitom pomáhal zprostředkovat týdenní příměří mezi Izraelem a Hamásem, které skončilo v pátek.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelské síly rozšiřují pozemní operaci i na jih Pásma Gazy. Pozemní operace na severu tohoto území mezitím pokračuje.
- V sobotu a v neděli izraelská armáda zabila velitele praporů Hamásu, velitele rot a mnoho operativců.
- Izraelští vojáci od zahájení pozemní operace v Pásmu Gazy objevili přes 800 vstupních šachet do podzemních tunelů, asi 500 už zničili, uvedla armáda.
Rozšíření pozemní operace na Jih Gazy potvrdil náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi. Pozemní operace na severu tohoto území mezitím podle Haleviho pokračuje.
"V sobotu a v neděli jsme zabili velitele praporů Hamásu, velitele rot a mnoho operativců. A včera ráno jsme zahájili stejný postup na jihu Pásma Gazy," řekl Halevi vojákům v jižním Izraeli. Dodal, že operace na jihu Pásma Gazy nebudou o nic méně intenzivní než na severu a že nepřinesou menší výsledky. "Velitelé Hamásu budou čelit Izraelským obranným silám všude," prohlásil Halevi a dodal, že armáda "prohlubuje své úspěchy" na severu Pásma Gazy.
Na neověřených záběrech, které v uplynulých dnech kolovaly na sociálních sítích, jsou vidět izraelské tanky v jižní části Pásma Gazy, severně od Chán Júnisu. Hamás rovněž tvrdí, že se v oblasti střetl s izraelskými vojáky.
Zhruba dva miliony lidí, tedy téměř všichni obyvatelé Pásma Gazy, se nyní nacházejí na jihu tohoto území, napsala agentura AP. Na sever ani do sousedního Egypta nemohou, takže jejich pohyb je omezen na oblast o rozloze 220 kilometrů čtverečních
Izraelští vojáci od zahájení pozemní operace v Pásmu Gazy objevili přes 800 vstupních šachet do podzemních tunelů, asi 500 už zničili, uvedla armáda.
Izraelské letectvo v noci na dnešek pokračovalo v úderech na tunely, velitelská centra, muniční sklady a další cíle v palestinském Pásmu Gazy, které souvisí s tamními islamistickými skupinami v čele s hnutím Hamás. Armáda také nadále pomocí evakuační mapy nabádá civilní obyvatelstvo, aby se vyhýbalo aktivním bojovým zónám. Informoval o tom server The Times of Israel s odvoláním na vyjádření armády.
Americký ministr obrany Lloyd Austin učinil dosud svůj nejdůraznější apel na Izrael, aby chránil civilisty při svých vojenských operacích v Pásmu Gazy. V opačném případě bude podle něj čelit radikalizaci palestinského obyvatelstva.
"V tomto druhu války je jejím těžištěm civilní obyvatelstvo. A pokud ho zaženete do náruče nepřítele, nahradíte taktické vítězství strategickou porážkou," řekl Austin na národním obranném fóru v Kalifornii s tím, že čerpá ze svých vlastních zkušeností, když jako čtyřhvězdičkový generál dohlížel na boj proti Islámskému státu.
"Proto jsem izraelským představitelům opakovaně dával najevo, že ochrana palestinských civilistů v Gaze je morální odpovědností i strategickou nutností," dodal.
"Vzhledem k tomu, že jednání dospěla do slepé uličky, a na základě pokynů premiéra Benjamina Netanjahua nařídil šéf Mossadu David Barnea, aby se tým vyjednavačů vrátil z Dauhá domů," uvádí se v prohlášení Netanjahuova úřadu vydaném jménem zpravodajské služby. Podle agentury Reuters tým jednal se zprostředkovateli v Kataru o dalším přerušení bojů v Pásmu Gazy a možného propuštění nových kategorií izraelských rukojmích kromě žen a dětí.
"Teroristická skupina Hamás nesplnila své závazky vyplývající z dohody, která zahrnovala propuštění všech žen a dětí, které byly na seznamu poskytnutém Hamásu a který skupina schválila," uvádí se v prohlášení Netanjahuovy kanceláře. "Šéf Mossadu děkuje řediteli CIA, egyptskému ministrovi zpravodajských služeb a katarskému premiérovi za partnerství a obrovské zprostředkovatelské úsilí, které vedlo k propuštění 84 žen a dětí z Pásma Gazy, a nadto 24 cizích státních příslušníků," dodává.
Zástupce šéfa palestinského radikálního hnutí Hamás Sálih Arúrí televizi Al-Džazíra řekl, že skupina nepropustí další rukojmí, pokud nebude prodlouženo příměří a pokud Izrael neosvobodí všechny palestinské vězně.
Předák Hamásu zároveň tvrdí, že zbývající rukojmí jsou izraelští vojáci a Izraelci, kteří absolvovali vojenskou službu. To však neodpovídá tvrzení Izraele, podle něhož jsou v Pásmu Gazy stále zadržovány ženy. "Nechme válku probíhat. Toto rozhodnutí je konečné. Nebudeme v tom dělat kompromisy," prohlásil Arúrí.
Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy si vyžádala již více než 15 200 obětí na životech a dalších více než 40 tisíc Palestinců bylo zraněno, uvedlo Hamásem spravované ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy. Jen od pátečního obnovení bojů po týdenním příměří podle něj zahynulo nejméně 200 Palestinců. Údaj vzhledem k pokračujícím bojům nelze ověřit.
Francouzský prezident Emmanuel Macron poznamenal, že izraelský cíl zlikvidovat Hamás by mohl vyústit v deset let trvající válku. Docílení "naprostého zničení Hamásu" by znamenalo, že "válka potrvá deset let," řekl francouzský prezident na tiskové konferenci na okraj COP28. "Tento záměr je třeba vyjasnit," dodal.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že poletí do Kataru, aby pomohl vyjednat nové příměří v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters.
Tým vyjednavačů izraelské tajné služby Mossad dnes dostal pokyn vrátit se do vlasti z Kataru, protože se jednání o prodloužení příměří dostala do slepé uličky. Píše to zpravodajský web The Times of Israel s odvoláním na prohlášení úřadu předsedy izraelské vlády Benjamina Netanjahua.
Do Pásma Gazy dnes přejely z Egypta přes hraniční přechod v Rafáhu první kamiony s humanitární pomocí od pátečního rána, kdy skončil klid zbraní mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Informoval o tom server The Times of Israel s odvoláním na vyjádření palestinského Červeného půlměsíce, jenž uvedl, že od svých egyptských partnerů obdržel první kamiony s pomocí.
Informaci přinesla také agentura Reuters s odvoláním na své zdroje z egyptských bezpečnostních kruhů, podle nichž nyní humanitární konvoj zamíří ke kontrole, než bude pokračovat v cestě dále na území Pásma Gazy. Podle zdrojů Reuters překročily přechod v Rafáhu dvě cisterny s palivem a 50 kamionů s humanitární pomocí.
Tým izraelské tajné služby Mossad dnes jednal se zprostředkovateli v Kataru o dalším přerušení bojů v Pásmu Gazy. Uvádí to zdroj agentury Reuters. Rozhovory zprostředkované Katarem se podle Reuters týkaly možného propuštění nových kategorií izraelských rukojmích kromě žen a dětí. Zaměřily se také na parametry klidu zbraní, které se podle zdroje lišily od dohody o příměří, které skončilo v pátek.
Do Pásma Gazy vjely z Egypta přes přechod v Rafáhu první kamiony s pomocí od konce příměří, uvedl The Times of Israel s odvoláním na Červený půlměsíc.
Palestinci v oblasti Chán Júnis oplakávají oběti izraleské ofenzivy v pásmu Gazy.
Jeden bojovník Hizballáhu byl dnes zabit při izraelských úderech na jihu Libanonu, uvedlo podle agentury Reuters toto libanonské šíitské hnutí. Dodalo, že odpálilo na izraelské pozice rakety. Izraelská armáda předtím podle listu Haarec uvedla, že v noci zasáhla na jihu Libanonu teroristické komando, které odpalovalo střely na severní území Izraele.
Izraelská televize Channel 12 uvedla, že na Chán Júnis se pozornost armády soustředí kvůli zpravodajským informacím, že by se zde mohli nacházet někteří z vedoucích představitelů Hamásu. Izrael se zavázal, že toto radikální hnutí v Pásmu Gazy zcela zničí v odvetě za brutální útoky ze 7. října, při nichž islamisté na jihu Izraele povraždili na 1200 lidí.
Z Pásma Gazy byly v noci na dnešek hlášeny těžké boje, které se zaměřily zejména na oblast měst Gaza na severu a Chán Júnis na jihu tohoto úzkého pobřežního pásma, informoval server deníku The Times of Israel. Podle armády zaútočily její letouny na více než 50 cílů v oblasti Chán Júnisu v rámci "rozsáhlých" úderů v jižní části území. Za posledních 24 hodin od vypršení příměří s palestinským hnutím Hamás a obnovení bojů uskutečnila izraelská armáda v celém pásmu vzdušné údery na více než 400 cílů.
Před izraelským konzulátem v americké Atlantě se v pátek zapálila protestující s palestinskou vlajkou. Je v kritickém stavu. Zraněn byl podle agentury Reuters také hlídač, který se pokusil zasáhnout. "Domníváme se, že šlo o akt extrémního politického protestu," uvedl šéf atlantské policie Darin Schierbaum. Podle serveru listu The Times of Israel byla protestující osobou žena, která k budově dorazila kolem 12:17 místního času (18:17 SEČ). Pak použila benzín a zapálila se. Bližší podrobnosti zatím nejsou známy. Není ani zřejmé, v jaké stavu je hlídač.
V Pásmu Gazy je dál zadržováno 137 lidí unesených z Izraele při vpádu radikálů z palestinského hnutí Hamás a dalších islamistických skupin do země 7. října. Hamás během týdenního příměří, které dnes skončilo, 110 rukojmích propustil. Informoval o tom dnes server listu The Times of Israel s odkazem na vyjádření mluvčího izraelské vlády. Později izraelská armáda potvrdila smrt pěti rukojmích zajatých v Pásmu Gazy a sdělila, že informovala jejich rodiny.
Izrael chce v Pásmu Gazy po skončení války s radikálním hnutím Hamás vytvořit nárazníkovou zónu, která by zabránila budoucím útokům. O svém plánu již informoval své sousedy, Egypt a Jordánsko, i Spojené arabské emiráty, s nimiž v roce 2020 normalizoval vztahy. Informovala o tom dnes agentura Reuters odkazem na své regionální zdroje.
Izraelské bombardování si od ranního konce týdenního příměří vyžádalo životy 178 Palestinců a dalších 589 při něm bylo zraněno, uvedlo dnes večer ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy. Informaci vzhledem k bojové situaci nelze bezprostředně ověřit, odpoledne ministerstvo informovalo o 109 mrtvých od obnovení izraelské ofenzivy. Podle zpravodajů agentury AFP mnoho zraněných zamířilo do přeplněných nemocnic a řada lidí tam také chodí darovat krev.
Dočasné příměří v Pásmu Gazy dnes ráno podle izraelských činitelů skončilo proto, že palestinské hnutí Hamás odmítlo propustit deset žen, které zadržuje jako rukojmí, a místo toho se snažilo vyjednávat o propuštění mužů, uvedl server Walla. Počínání palestinských radikálů přitom podle něj bylo v rozporu s dohodou o klidu zbraní, podle níž měl Hamás nejprve propustit všechny ženy a děti výměnou za až devítidenní klid zbraní.
Podle magistrátu heslo "Od řeky k moři Palestina bude svobodná" odkazuje na polohu Státu Izrael mezi řekou Jordán a Středozemním mořem a dlouhodobě je používáno organizacemi volajícími po zničení Izraele. "V rámci rozhodnutí jsme vycházeli z názoru ministerstva vnitra," uvedl mluvčí Prahy Vít Hofman.
Spojené státy stále spolupracují s Izraelem, Egyptem a Katarem na prodloužení humanitárního příměří v Pásmu Gazy a americký prezident Joe Biden se bude nadále intenzivně angažovat v úsilí o osvobození dalších rukojmích. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí Bílého domu poté, co dnes v ranních hodinách skončil klid zbraní a znovu propukly boje mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás. O budoucnosti Gazy dnes šéf americké diplomacie Antony Blinken jednal s představiteli arabských států.
Pětaosmdesátiletý Izraelec Arje Zalmanovič, kterého 7. října zajalo palestinské radikální hnutí Hamás, je po smrti. Informoval o tom dnes list The Times of Israel, podle nějž úmrtí rukojmího potvrdil kibuc Nir Oz, kde muž žil. List Haarec píše, že Zalmanovičovi bylo 86 let a že byl vůbec nejstarším izraelským rukojmím.
Izraelská vláda počítá s tím, že válka proti Hamásu potrvá několik měsíců, možná až do druhé poloviny příštího roku. Napsal to deník Financial Times s odvoláním na své zdroje v Jeruzalémě.
Heslo "Od řeky k moři, Palestina bude svobodná" (From the river to the sea, Palestine will be free)", které je často slyšet na demonstracích na podporu Palestinců, může být předmětem trestního stíhání. Lze ho za určitých okolností kvalifikovat jako výzvu k nenávisti vůči Židům, uvedlo ve stanovisku české Nejvyšší státní zastupitelství.
NSZ v návaznosti na jednání s vedením @vnitro a @PolicieCZ zpracovalo stanovisko k posouzení nenávistných projevů v reakci na izraelsko-palestinský konflikt. Více v tiskové zprávě ⬇️https://t.co/K9X9ed1QRw
— Nejvyšší státní zastupitelství (@NSZ_info) December 1, 2023
V Pásmu Gazy je dál zadržováno 137 osob unesených z Izraele, z toho 20 žen a dvě děti, uvedl podle serveru The Times of Israel mluvčí izraelské vlády.
V Pásmu Gazy je dál zadržováno 137 osob unesených z Izraele, z toho 20 žen a dvě děti, uvedl podle serveru The Times of Israel mluvčí izraelské vlády.
Nejstarší rukojmí unesený Hamásem 7.října do Pásma Gazy - šestaosmdesátiletý Arje Zalmanovič - zemřel. Uvedl to s odvoláním na rodinu muže deník Haarec.
Přes přechod v Rafáhu přestaly z Egypta do Pásma Gazy přejíždět kamiony s humanitární pomocí a palivem kvůli obnovení bojů.
Hamás vypálil rakety na města v jižním Izraeli. Podle médií zní v oblasti sirény, varující před dopadem střel.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres řekl, že hluboce lituje obnovení vojenských operací v Pásmu Gazy.
Izraelský prezident Jicchak Herzog a katarský emír Tamím bin Hamád Sání si potřásli rukou na klimatickém summitu COP28 v Dubaji. V Kataru sídlí exilové vedení Hamásu a tato země nyní zprostředkovává výměnu izraelských rukojmích za palestinské vězně.
Vůdci Hamásu Jahjá Sinvárovi kdysi izraelští lékaři zachránili život, vyoperovali mu nádor. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká bývalý agent izraelské zpravodajské služby Mosad Gad Šimron.
Hnutí Islámský džihád se přihlásilo k rannímu raketovému ostřelování Izraele.
Izraelská armáda shazuje letáky s výzvou k odchodu lidí nad jižní částí Pásma Gazy, uvedl Hamás.
Vyjednávání o příměří v Pásmu Gazy mezi Hamásem a Izraelem za pomoci Kataru a Egypta dál pokračují navzdory bojům, píší s odkazem na zdroje AFP a CNN.
Hamás nepropustil všechny ženy držené jako rukojmí, uvedl úřad izraelského premiéra. Po náletu u Rafáhu zemřelo šest lidí, oznámil podle AFP Hamás.
Reportér agentury AFP krátce po konci příměří informoval o leteckých a dělostřeleckých úderech na město Gaza. O úderech mluví i palestinská média. Ta referovala o střelbě a explozích na severu Pásma Gazy již před 6:00 SEČ. Deník Haarec o něco později citoval palestinské zdroje, podle nich jsou cíle útoků také na jihu Pásma Gazy.
Souhrn nejdůežitějších událostí:
- Izraelská armáda dnes ráno oznámila, že obnovila své bojové operace v Pásmu Gazy. Palestinské hnutí Hamás podle ní porušilo příměří tím, že provedlo raketový útok z Pásma Gazy, uvedly agentury.
- Izraelské bezpečnostní složky měly už od loňského roku ve svých rukou dokument, který popisoval útok palestinského hnutí Hamás na izraelské území, které sousedí s Pásmem Gazy.
- Izraelská armáda informovala, že dalších šest rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a vrátilo se do Izraele.
Izraelská armáda informovala, že dalších šest rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a nyní jsou na cestě zpět do Izraele. Celkem tak bylo dnes propuštěno osm rukojmích, píše agentura Reuters.
Izrael by měl v Pásmu Gazy zajistit bezpečné zóny pro civilisty, uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken při návštěvě Izraele.
Spojené státy vyjádřily znepokojení ohledně schopnosti radikálního palestinského hnutí Hamás získávat v Turecku peníze na své aktivity. O záležitosti dnes jednal v Istanbulu náměstek americké ministryně financí Brian Nelson, který má na starost potírání financování teroristických skupin. Nelson také v Turecku jednal o možném obcházení sankcí zavedených proti Rusku v souvislosti s válkou na Ukrajině, píše agentura Reuters.
Dvě rukojmí, které dnes palestinské radikální hnutí Hamás předalo pracovníkům Červeného kříže, jsou už v Izraeli, potvrdila izraelská armáda. Propuštěnými jsou 40letá Amit Sousanaová a 21letá Mia Schemová, která má kromě izraelského také francouzské občanství. Její propuštění uvítal francouzský prezident Emmanuel Macron. Očekává se, že ještě dnes večer budou propuštěni další rukojmí, přičemž rozdílný čas je dán tím, že byli zadržováni v jiné části Pásma Gazy, uvedla stanice CNN s odkazem na izraelského činitele.
Papež František při soukromém telefonátu izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi řekl, že je zakázáno na terorismus odpovídat terorismem. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného izraelského činitele, který byl s obsahem telefonátu seznámen, to dnes napsal zpravodajský list The Washington Post (WP).
Dvě rukojmí, které dnes propustilo palestinské hnutí Hamás, jsou už v Izraeli, píše Times of Izrael. Propuštění dalších se očekává později dnes večer.
Předpokládá se, že dnešní propuštění rukojmích přivede ze zajetí v Gaze poslední izraelské ženy a děti. Tím se blíží ke konci původní dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem; Izrael nyní zvažuje změnu podmínek dohody, aby mohli být propuštění i muži zadržovaní Hamásem jako rukojmí výměnou za pokračující příměří, uvedl Haarec.
Izrael a radikální palestinské hnutí Hamás se dnes dohodly prodloužení stávajícího příměří do pátku. Podle tamních médií dostala izraelská vláda seznam dalších rukojmích, která by měl dnes Hamás propustit, a informovala jejich rodiny.
Hamás předal další dva izraelské rukojmí Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v Gaze. Jedná se o dvě ženy, které jsou nyní na cestě do Izraele. Informoval o tom deník Haarec s odvoláním na izraelské ozbrojené síly. Žádné další podrobnosti zatím nejsou k dispozici.
Sánchezovy nejnovější poznámky přicházejí týden poté, co vyvolal diplomatickou roztržku, když využil návštěvy Izraele k tomu, aby židovský stát vyzval k přehodnocení operací v Gaze. Prohlásil také, že izraelská reakce na zvěrstva Hamásu nemůže "znamenat smrt nevinných civilistů, včetně tisíců dětí".
Izraelské ministerstvo zahraničí si znovu předvolalo španělského velvyslance, aby mu tlumočilo protest proti výrokům premiéra Pedra Sancheze. Ten ve čtvrtek prohlásil, že pochybuje o izraelském dodržování "humanitárního práva." Izrael zároveň povolal svého velvyslance v Madridu domů na konzultace.
Hamás ve čtvrtek při výměně rukojmích za palestinské vězně možná předá Izraeli také tři mrtvá rukojmí, uvedl server The Times of Israel (ToI). Odvolává se přitom na panarabský deník The New Arab, kterému to řekl činitel Hamásu. Mrtvými zřejmě jsou matka s dvěma syny: čtyřletým a desetiměsíčním.
K útoku v Jeruzalémě se přihlásil Hamás.
Dočasné příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás, které začalo v pátek ráno a po jednom prodloužení mělo skončit dnes ráno, bylo opět prodlouženo, zatím o jeden den. Podle izraelských médií už izraelská vláda dostala seznam dalších rukojmích, která by měl dnes Hamás propustit, a informovala jejich rodiny.
Při útoku na okraji Jeruzaléma zemřela dnes ráno mladá dívka a několik dalších lidí bylo zraněno, informují deníky Haarec a The Jerusalem Post. Podle nich zaútočili dva střelci, jednoho policie zabila a druhého zranila.
Několik lidí utrpělo ve čtvrtek ráno zranění při střeleckém útoku v Jeruzalémě, uvedla agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Server listu Haarec napsal, že střelná zranění utrpělo pět lidí. Někteří jsou zraněni vážně. Kdo za útokem stojí, zatím není jasné. Ve městě i celém regionu panuje zvýšené napětí kvůli konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás.
Hamás souhlasil s prodloužením příměří s Izraelem o jeden den, uvedla agentura Reuters. Izrael krátce předtím oznámil, že příměří bude pokračovat.
Izrael v noci na čtvrtek ze svých věznic propustil dalších 30 Palestinců. Stalo se tak výměnou za rukojmí propuštěné palestinskými radikály z Pásma Gazy. Těch se ve středu na svobodu dostalo celkem 16, připomíná agentura Reuters.
Propuštění Palestinci, mezi nimiž mělo podle dřívějších údajů být 14 žen a 16 mladistvých, byli dosud vězněni v zařízeních v Izraeli a také na okupovaném Západním břehu.
Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že Pásmo Gazy se ocitá uprostřed obrovské humanitární katastrofy a svět se k němu nemůže otočit zády, informuje agentura Reuters. Podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse se mohou v Pásmu rozšířit infekční choroby, jelikož tam lidé nyní žijí v ještě stísněnějších podmínkách než dosud.
"Vedou se intenzivní jednání s cílem prodloužit příměří, což velmi vítáme. Domníváme se však, že je zapotřebí skutečné humanitární příměří," řekl Guterres na jednání Rady bezpečnosti OSN.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken přicestoval do Izraele, uvedla agentura Reuters. Během návštěvy chce jednat o prodloužení příměří mezi Tel Avivem a radikálním palestinským hnutím Hamás.
Od pátku minulého týdne, kdy začalo platit první příměří v bojích Izraele s Hamásem od 7. října, Hamás propustil přes 80 rukojmích, včetně cizinců.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Hamás ve středu propustil další rukojmí. Deset Izraelců, čtyři Thajce a dvě ženy s ruským a izraelským občanstvím.
- Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že Pásmo Gazy se ocitá uprostřed obrovské humanitární katastrofy
- Ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamás oznámilo, že při dřívějším izraelském ostřelování Pásma Gazy zemřeli tři rukojmí.
Deset Izraelců a čtyři Thajci, které palestinské radikální hnutí drželo v Pásmu Gazy jako rukojmí, jsou na cestě do Izraele. Uvedla to dnes večer s odkazem na informace Červeného kříže izraelská armáda.
Zhruba 200 lidí se dnes v podvečer sešlo na pražském Václavském náměstí na demonstraci na podporu Palestinců při příležitosti Mezinárodního dne solidarity s palestinským lidem, který na dnešní den připadá od roku 1978 na základě rezoluce Organizace spojených národů (OSN).
Akci uspořádala iniciativa Ne našim jménem! - Za spravedlivý mír na Blízkém východě, podobné demonstrace se podle organizátorů konaly i v Brně, Olomouci a Bratislavě.
Generální tajemník OSN António Guterres podle listu The Times of Israel (ToI) poprvé vyzval k vyšetření případů sexuálního násilí spáchaného během útoku palestinských ozbrojenců na Izrael 7. října. Dodal, že násilí tohoto druhu je třeba odsoudit, ať se stane "kdykoliv a kdekoliv".
Naději, že příměří bude prodlouženo, dnes vyjádřila také americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. "Je to celé v rukou Hamásu. Izraelci řekli, že za každých deset rukojmích propuštěných za den bude příměří o den prodlouženo. Takže je to skutečně v jejich rukou. Myslíme si, že tady ta možnost je, a aktivně pracujeme na tom, aby dohoda byla prodloužena," dodala.
Radikální palestinské hnutí Hamás tvrdí, že dnes pracovníkům Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) předalo dvě zadržované Rusky, informují agentury AFP a Reuters. Organizace ženy podle hnutí předá zástupcům ruského ministerstva zahraničí.
Brigády Kásam, které jsou ozbrojeným křídlem Hamásu, na síti Telegram uvedly, že dnes propustily dvě Rusky "na žádost ruského vedení".
Generální tajemník OSN Antonio Guterres uvedl, že se Pásmo Gazy ocitá uprostřed obrovské humanitární katastrofy, svět se podle něj nesmí otočit zády.
Pětaosmdesátiletá Izraelka Jocheved Lifšicová, která byla minulý měsíc propuštěna ze zajetí Hamásu, v rozhovoru popsala, jak se s ní po únosu do Pásma Gazy setkal tamní lídr skupiny Jahjá Sinvár. Prý se jej zeptala, jestli mu není stydno. Odpovědí bylo mlčení, napsal zpravodajský web The Times of Israel (ToI).
"Sinvár s námi byl asi tři nebo čtyři dny poté, co jsme se tam dostali," řekla Lifšicová deníku Davar. "Zeptala jsem se ho, jestli se nestydí dělat takové věci lidem, kteří roky usilují o mír. Neodpověděl, mlčel," dodala.
Hamás uvedl, že třemi mrtvými rukojmími jsou desetiměsíční chlapec Kfir Bibas, jeho čtyřletý bratr Ariel a jejich matka. Izrael informaci prověřuje. Všechny tři Hamás unesl 7. října z kibucu Nir Oz.
Hamás oznámil, že tři izraelští rukojmí zemřeli v Pásmu Gazy. Podle oficiálního prohlášení smrt způsobilo izraelské bombardování, které začalo po útoku Hamásu 7. října.
Hamás v úterý propustí kromě 10 izraelských rukojmích i několik Rusů, uvedlo hnutí podle agentury AFP. V zajetí v Pásmu Gazy je ještě 161 lidí včetně 15 cizinců.
Jeden z vůdců Hamásu Músa Abú Marzúk řekl, že hnutí propustí izraelská rukojmí, která mají i ruské občanství. Má to být podle Marzúka výrazem úcty ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Jednání o prodloužení příměří mezi Izraelem a Hamásem pokračují. Spekuluje se o tom, že by mohlo trvat do neděle, napsal izraelský deník Haarec.
Podle agentury AFP Hamás navrhl prodloužení příměří v Gaze a chce po Izraeli propuštění dalších palestinských vězňů.
Od začátku příměří se vrátilo do Izraele z Pásma Gazy 63 rukojmích. V zajetí jich zůstává přes 170.
Izraelští vojáci v Pásmu Gazy.
Strakonická firma Moira, jež vyrábí prádlo, dodala oblečení izraelské armádě. Je to řada pro ozbrojené složky i hasiče. Uvedla to agentura ČTK.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Dvanáct rukojmích, včetně deseti izraelských občanek, je už v Izraeli poté, co je v úterý večer propustilo radikální palestinské hnutí Hamás a další militantní skupina Palestinský islámský džihád.
- Zástupce radikálního hnutí Hamás v Libanonu Usáma Hamdán v úterý pozval amerického miliardáře Elona Muska na návštěvu palestinského Pásma Gazy.
- Írán by neměl využít bojů mezi Izraelem a Hamásem k dalšímu šíření nestability v blízkovýchodní oblasti. Těmito slovy varoval Teherán generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.
Izrael obdržel seznam rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy, kteří mají být dnes palestinskými ozbrojenci propuštěni, informovaly servery listu Haarec a The Times of Israel. K okamžitému propuštění všech rukojmích vyzvaly země G7. Server listu The New York Times (NYT) zase napsal, že Izrael od začátku války s Hamásem výrazně více Palestinců zadržel, než jich v rámci dohody s Hamásem propustil.
"Zveme ho na návštěvu Gazy, aby se v souladu s normami objektivity a důvěryhodnosti přesvědčil o rozsahu masakrů a zkázy páchaných na obyvatelích Gazy," uvedl Hamdán na tiskové konferenci v Bejrútu.
Zástupce radikálního hnutí Hamás v Libanonu Usáma Hamdán dnes pozval amerického miliardáře Elona Muska na návštěvu palestinského Pásma Gazy, aby se přesvědčil o rozsahu zkázy způsobené izraelským bombardováním, uvedla agentura Reuters. Musk v pondělí navštívil Izrael, kde se setkal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ten ho zavedl i do jednoho z kibuců, jež se 7. října v izraelském pohraničí staly terčem útoku ozbrojenců z Hamásu.
Izrael dnes večer v rámci páté výměny propustil 30 palestinských vězňů, píše agentura AP. Záběry propouštění vysílala televize Al-Džazíra.
Podle kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua bylo propuštěno deset Izraelek, včetně nezletilé dívky, a dva občané Thajska. Web The Times of Israel napsal, že mezi propuštěnými je žena s dvojím - izraelským a rakouským - občanstvím a také dvě osoby s argentinským i izraelským občanstvím. Nezletilé dívce je podle izraelských médií 17 let.
Dvanáct rukojmích, včetně deseti izraelských občanek, je už v Izraeli poté, co je dnes večer propustilo radikální palestinské hnutí Hamás a další militantní skupina Palestiský islámský džihád. S odvoláním na oznámení izraelské armády to napsala agentura Reuters. Podle sdružení pro palestinské vězně se očekává, že Izrael ještě dnes propustí dalších 30 Palestinců zadržovaných v izraelských věznicích, z toho 15 žen a 15 chlapců.
Pátá skupina rukojmích propuštěných Hamásem je nyní už v Izraeli v doprovodu speciálních jednotek, píše agentura Reuters s odkazem na armádu.
Dvanáct rukojmích propuštěných Hamásem je na cestě z Pásma Gazy do Izraele, uvedla dnes večer izraelská armáda s odkazem na Červený kříž.
Palestinské radikální hnutí Hamás dnes večer začalo předávat pracovníkům Mezinárodního výboru Červeného kříže další izraelské rukojmí, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného palestinského činitele. Podle sdružení pro palestinské vězně se očekává, že Izrael ještě dnes propustí 30 Palestinců zadržovaných v izraelských věznicích, z toho 15 žen a 15 chlapců.
Všichni členové NATO ale podle Stoltenberga vítají prodloužení původně čtyřdenního příměří i fakt, že Hamás propouští další rukojmí. Šéf NATO zdůraznil, že jeho organizace se v konfliktu nijak přímo neangažuje, sám hodlá nicméně v blízké budoucnosti navštívit některé státy regionu.
Stoltenberg připustil, že členové aliance mají v některých případech velmi odlišný pohled na další pokračování bojů. Zatímco Spojené státy či řada evropských zemí stojí pevně na straně Izraele v cestě za zničením bojových struktur Hamásu, zejména Turecko se staví výrazně na stranu Palestinců.
Podle šéfa NATO se alianční země shodují, že klíčovou věcí pro další vývoj blízkovýchodního konfliktu je, aby se nepřelil do větší regionální války. V tom může hrát roli zejména Írán.
"Vzkaz Íránu je, že by neměl využívat nestabilitu a tento konflikt k další eskalaci. Musí uplatnit svůj vliv na vykonavatele své vůle Hamás a Hizballáh," prohlásil Stoltenberg. Někteří pozorovatelé se obávají, že by se boje mohly rozšířit na frontu mezi Izraelem a Libanonem, kde Hizballáh působí.
Obyvatelé Pásma Gazy, kteří byli během příměří s Hamásem osvobozeni od izraelského bombardování, stále čelí každodenním válečným útrapám. Převážejí těžké kanystry s vodou blátivými ulicemi, hledají oblečení v hromadách trosek a truchlí nad ztracenými příbuznými a domovy, napsala dnes agentura Reuters. "Ať už je příměří, nebo ne, stále nemáme elektřinu, vodu ani žádné jiné nezbytnosti pro život," řekl Muás Hamdán, zatímco pršelo a k cisterně s pitnou vodou se bez přestání blátem a kalužemi prodíral proud dětí a dospělých v sandálech a žabkách. Hledání vody bylo hlavní činností, kterou bylo možné na ulicích vidět.
Írán by neměl využít bojů mezi Izraelem a Hamásem k dalšímu šíření nestability v blízkovýchodní oblasti. Těmito slovy dnes varoval Teherán před možným nepřímým zapojením do konfliktu generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, podle něhož by Írán měl uplatnit svůj vliv na militantní organizace Hamás a Hizballáh. Země NATO přes některé své odlišné pohledy na válku vítají prodloužení příměří, dodal Stoltenberg po první části jednání aliančních ministrů zahraničí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi řekl, že Izrael se musí zodpovídat za své válečné zločiny v Pásmu Gazy před mezinárodním soudem. S odkazem na oznámení turecké prezidentské kanceláře o tom informuje agentura Reuters. V polovině listopadu Erdogan v projevu v parlamentu označil Izrael za "teroristický stát" a dění v Pásmu Gazy za genocidu.
Agentura AFP s odvoláním na zdroj blízký Hamásu mezitím uvedla, že Izrael i Hamás si dnes vyměnily jmenné seznamy osob, které mají být propuštěny, aniž by jedna či druhá strana vznesla nějaké námitky. Na základě stávající dohody o klidu zbraní tak dnes má být propuštěno deset izraelských rukojmích výměnou za 30 palestinských vězňů.
Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí na dnešní tiskové konferenci řekl, že případné prodloužení příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy nad rámec aktuálních dvou dnů bude také záležet na schopnosti islamistů nadále propouštět deset rukojmí denně. Dodal, že Katar nicméně není schopen ověřit počet zbývajících držených rukojmí vyjma dvou desítek, které má Hamás propustit dnes a ve středu.
Burns bude také prosazovat delší, několikadenní příměří, přičemž bere v úvahu požadavek Izraele, aby Hamás propustil vždy nejméně deset lidí za každý den klidu zbraní, uvedly zdroje WP podle podmínkou zachování anonymity. V neposlední řadě bude Burns žádat okamžité propuštění rukojmích s americkým občanstvím, které drží Hamás a jejichž počet americké úřady odhadují na osm nebo devět. CIA se odmítla k věci vyjádřit.
Ředitelé americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns a šéf izraelské tajné služby Mossad David Barnea se dnes v Dauhá setkali s katarským premiérem, aby jednali o možnosti dalšího prodloužení příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás. Agentuře Reuters to sdělil informovaný zdroj. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí uvedl, že Katar se hodlá v příštích 48 hodinách soustředit na snahu o další prodloužení klidu zbraní.
Od krvavého útoku Hamásu na jižní Izrael ze 7. října se izraelské zatýkání Palestinců zintenzivnilo. Na okupovaném Západním břehu Jordánu a v Jeruzalémě bylo podle sdružení pro palestinské vězně za měsíc od útoku zatčeno asi 2070 Palestinců, včetně 145 dětí a 55 žen. Zároveň bylo podle téhož zdroje jen od začátku pátečního příměří na Západním břehu Jordánu zadrženo 168 Palestinců.
Více než polovina ze 150 palestinských vězňů, které Izrael zatím propustil výměnou za 69 rukojmích Hamásu, nebyla odsouzena, píše dnes zpravodajský web televize CNN. Z dosud propuštěných palestinských vězňů bylo zadržováno bez obvinění 98, přičemž jde o 119 mladistvých a 31 žen. Izrael často vůči Palestincům uplatňuje kontroverzní praxi takzvané "administrativní vazby", při níž nejsou proti zadrženému vznesena obvinění. Administrativní vazba je zdůvodňována bezpečností.
Několik izraelských vojáků bylo dnes podle izraelské armády lehce zraněno při útoku bojovníků Hamásu v severní části Pásma Gazy. Podle zpravodajského serveru The Times of Israel se patrně jedná o první vážné porušení příměří. Teroristé naopak viní Izrael, že klid zbraní porušil jako první.
Katar usiluje o další prodloužení příměří v Gaze, záleží na schopnosti Hamásu propouštět 10 rukojmí denně, uvedla podle agentury Reuters katarská diplomacie.
Vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár hovořil s izraelskými rukojmími. S odvoláním na zprávy hebrejsky psaných médií o tom dnes informoval server listu The Times of Israel. Schůzka se podle listu odehrála krátce po masakru ze 7. října v podzemním tunelu, kam Hamás rukojmí unesl.
Pokud by vysídlování civilistů na jihu Pásma Gazy nabralo stejné rozměry jako na severu oblasti, přesáhlo by to kapacity jakékoliv humanitární pomoci. Novinářům to řekl vysoce postavený americký představitel, informovala dnes agentura Reuters. USA proto podle Washingtonu žádají Izrael, aby případná postupující vojenská operace na jihu Gazy brala větší ohledy na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu a předešla právě rozsáhlému vysídlování civilních obyvatel.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvítal prodloužení příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem. Povinností spojenců z NATO je podle něj i nadále poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině, je to totiž v zájmu jejich vlastní bezpečnosti. Stoltenberg to dnes prohlásil v Bruselu při příchodu na dvoudenní zasedání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance.
Policie v Jeruzalémě dnes ráno zasahovala proti demonstrantům, kteří zablokovali vstup do ministerstva financí na protest proti úpravě státního rozpočtu schválené v noci na dnešek izraelskou vládou. Informoval o tom deník Haarec. Změny v rozpočtu pro zbytek letošního roku mají odrážet potřeby země ve válce s palestinským hnutím Hamás. Někteří ale kritizují, že část financí má jít ultraortodoxním skupinám a na rozvoj židovských osad na Izraelem okupovaném Západním břehu, napsal dnes server The Times of Israel.
Když se sedmého října v půl sedmé ráno tyto mladé Izraelky probudily, neměly tušení, že se zapíšou do historie jako členky prvních ženských obrněných posádek v Izraeli, a dost možná na celém světě, které se zúčastní ostrých bojů. V rozhovoru s izraelskou televizní stanicí Channel 12 z minulého týdne tyto vojákyně popsaly své nasazení při útoku teroristického hnutí Hamás.
Podle vyjednavače a odborníka na terorismus Adama Dolníka je velká šance, že Izrael získal zpět všechny rukojmí. "Hamás své rukojmí vnímá jako velmi cenné," říká v rozhovoru pro Spotlight Aktuálně.cz.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Od úterního rána má v Pásmu Gazy platit příměří mezi hnutím Hamás a Izraelem, které bylo prodlouženo o další dva dny.
- Za poslední čtyři dny Hamás v rámci dohody propustil 50 rukojmích, z toho 11 v pondělí. Izrael mezitím osvobodil zhruba 150 palestinských vězňů.
- Izrael zahrnul 50 palestinských vězeňkyň na seznam osob, které mají být propuštěny, pokud Hamás pustí další izraelská rukojmí.
- Americký ministr zahraničí Antony Blinken bude tento týden znovu jednat v Izraeli.
Podle agentury Reuters Hamás dosud propustil 69 ze zhruba 240 rukojmí, která zajal 7. října při vpádu do jižního Izraele, při němž bylo podle izraelských údajů zabito na 1200 lidí.
Agentura AP uvádí, že během nynějšího příměří Hamás zatím propustil 51 Izraelců a 19 rukojmích jiných národností. Hamás a další radikálové tak nyní zadržují až 175 rukojmí.
Podle zpravodajského webu Axios obdržel Izrael seznam deseti rukojmí, která mají být propuštěna dnes. Úřad izraelského premiéra to zatím nekomentoval.
Izrael zároveň potvrdil, že v pondělí výměnou za propuštěná rukojmí propustil 33 palestinských vězňů. Podle agentury Reuters média blízká Hamásu upřesnila, že Izrael na základě dohody o dočasném klidu zbraní propustil 30 palestinských dětí a tři ženy.
Izrael schválil zahrnutí 50 palestinských vězeňkyň na seznam osob, které mají být propuštěny, pokud radikální palestinské hnutí Hamás propustí další izraelská rukojmí držená v Pásmu Gazy. Oznámil to dnes podle agentury Reuters úřad izraelského premiéra.
Podle izraelského armádního rozhlasu už izraelská vláda dostala seznam rukojmích, která mají být propuštěna dnes.
Podle Bílého domu se očekává, že bude v následujících dvou dnech propuštěno dalších 20 rukojmích zadržovaných Hamásem.
Ode dnešního rána by po další dva dny mělo v Pásmu Gazy platit příměří mezi hnutím Hamás a Izraelem. O prodloužení čtyřdenního klidu zbraní o další dva dny v pondělí večer informoval Katar, který v jednáních dělá prostředníka.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken bude tento týden znovu jednat v Izraeli v souvislosti s válkou s radikálním palestinským hnutím Hamás, zhruba tři týdny po své poslední návštěvě země. Médiím to sdělila americká diplomacie. Po setkání s izraelskými představiteli má Blinken v plánu navštívit i okupovaný Západní břeh Jordánu a Spojené arabské emiráty, kde 30. listopadu začíná klimatická konference COP28.
Izraelská armáda dnes večer uvedla, že 11 rukojmích zadržovaných Hamásem bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a jsou na cestě do Izraele, píše izraelský list Haarec. Očekává se, že výměnou za 11 izraelských rukojmích Izrael dnes propustí zhruba tři desítky palestinských vězňů. Kromě toho se Hamás podle egyptských médií chystá propustit také šest dalších thajských občanů.
Ještě v pondělí se očekává propuštění dalších 11 izraelských rukojmích a tří desítek vězňů. Hamás vpodvečer uvedl, že obdržel seznam palestinských vězňů, kteří budou propuštěni. Jde podle něj o tři ženy a 30 mužů ve věku 19 a méně let. Devět z nich je z východního Jeruzaléma a o ostatních se podle webu The Times of Israel (ToI) předpokládá, že pocházejí z okupovaného Západního břehu Jordánu.
Podle egyptských médií bude Hamásem propuštěno také šest osob s thajským občanstvím. Nad rámec původní dohody o příměří Hamás dosud také propustil 17 Thajců, jednoho Filipínce a jednoho občana s ruským a izraelským občanstvím.
Egypt uvedl, že prodloužení příměří o dva dny by mohlo vést k propuštění dalších 20 rukojmích výměnou za 60 vězňů.
Herzog podle severu The Times of Israel řekl, že platforma X je plná antisemitských příspěvků a že Musk v jejich potírání může sehrát "obrovskou roli". "Viděl jste, jak zlo může nahradit všechno, viděl jste dnes ráno, co může způsobit nenávist," řekl Muskovi prezident. Musk podotkl, že dnešní den pro něj byl "emocionálně obtížný" a že kromě míst, kde docházelo k vraždám "viděl video, na němž se vrazi radovali". "Tito lidé jsou odmalička krmeni propagandou. Je pozoruhodné, čeho jsou lidé schopni, když jsou odmalička krmeni lžemi," řekl.
Izraelská centrální banka v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos i příští rok zvýší o dvě procenta. V prognóze z minulého měsíce počítala s růstem o 2,3 procenta tento rok a o 2,8 procenta příští rok.
Izrael a palestinské radikální hnutí Hamás se dohodly na dvoudenním prodloužení příměří v Pásmu Gazy, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Hamás dohodu o prodloužení klidu zbraní podle agentury Reuters také potvrdil.
Generální tajemním OSN António Guterres prostřednictvím svého mluvčího vyzval k zavedení trvalého příměří, podle něj je nyní v Pásmu Gaza "humanitární katastrofa".
Egypt a Katar se blíží ke zprostředkování prodloužení příměří v Pásmu Gazy o dva dny. S odvoláním na tiskový úřad egyptské vlády to dnes napsala agentura Reuters. Dvoudenní prodloužení přestávky v izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy by podle Káhiry počítalo s propuštěním dalších 20 izraelských rukojmích výměnou za 60 palestinských vězňů.
Neshody o rukojmích podle CNN panují například kvůli tomu, že na dnešním seznamu rukojmích k propuštění nejsou matky, přestože by podle dohody měly být propouštěny společně se svými dětmi. Web v této souvislosti píše, že Hamás tuto část dohody porušil už v sobotu, když propustil jednoho rukojmího bez matky.
Izrael, palestinské hnutí Hamás a Spojené státy se nyní za zprostředkování Kataru snaží vyřešit neshody ohledně seznamu rukojmích, které by dnes - v poslední den čtyřdenního klidu zbraní - měla palestinská skupina propustit z Pásma Gazy, píše zpravodajský web CNN s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele.
Německo poskytne finanční podporu na obnovu izraelské obce zničené při říjnovém útoku radikálního hnutí Hamás, řekl dnes německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který je na návštěvě Izraele. Steinmeier během prohlídky kibucu Beeri, jednoho ze symbolů masakru ze 7. října, po boku izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga oznámil, že Bundestag poskytne z jeho iniciativy v příštím roce na tuto lokalitu sedm milionů eur. Informovala o tom agentura DPA.
Srdceryvné setkání zachytily o víkendu kamery po propuštění 9leté Emily Handové. Dívku 7. října uneslo teroristické hnutí Hamás z kibucu Beeri. Zástupci kibucu poté zdrcenému otci řekli, že je Handová mezi zabitými. Šlo o omyl, holčičku teroristé unesli a přes měsíc ji spolu s ostatními unesenými drželi v zajetí. V sobotu se konečně mohla setkat se svými rodiči v rámci dojednané výměny zajatců.
Americký miliardář a podnikatel Elon Musk dnes při návštěvě Izraele slíbil, že bez souhlasu tamní vlády neaktivuje pro Pásmo Gazy internetovou službu Starlink vlastněnou jeho společností SpaceX. Musk se dnes setkal mimo jiné s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který ho zavedl i do jednoho z kibuců, jež se 7. října v izraelském pohraničí staly terčem útoku palestinského hnutí Hamás, vládnoucího v Pásmu Gazy. Informoval o tom izraelský zpravodajský server Ynet.
Příbuzní některých ze čtyř desítek rukojmích, kteří se od pátku díky dohodě o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás dostali po sedmi týdnech v zajetí domů z Pásma Gazy, popsali podmínky, za jakých byli jejich blízcí drženi. Deník Haarec s odvoláním na několik příbuzných napsal, že někteří rukojmí v posledních dvou týdnech už neměli skoro žádné jídlo, část Hamás věznil v tunelech pod Gazou po dlouhou dobu bez denního světla. Strach měli rukojmí podle deníku Haarec i z bombardování. Někteří také vypověděli, že měli zprávy o aktuálním dění díky rozhlasu či televizi.
Šéf NATO Jens Stoltenberg vyzval k prodloužení klidu zbraní mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Příměří má vypršet v noci na úterý.
Čísla hlášená palestinskými úřady nelze nezávisle ověřit a izraelští činitelé, jakož i někteří západní představitelé, je zpochybňují. Mnozí odborníci však bilance ministerstva zdravotnictví považují za důvěryhodné, vzhledem k jeho síti kontaktů a přesnosti dřívějších hlášení, napsal deník The Washington Post.
Podle posledních údajů Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví za méně než dva měsíce války přišlo o život skoro 15 tisíc lidí, včetně zhruba 10 tisíců žen a dětí. New York Times pro srovnání uvádí například odhad britských analytiků, podle něhož po invazi do Iráku v roce 2003 za celý první rok bojů Američané a jejich spojenci zabili přibližně 7700 civilistů. Za celých téměř 20 let americké války v Afghánistánu pak experti zdokumentovali na 12 400 civilních obětí, uvedla oxfordská profesorka Neta Crawfordová, která se podílí na výzkumné iniciativě Costs of War Project.
Pouze vytvoření palestinského státu zajistí dlouhodobě bezpečnost Izraele, řekl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell v Barceloně na jednání ministrů zahraničí a dalších zástupců čtyř desítek zemí Unie pro Středomoří. Také šéf jordánské diplomacie Ajmán Safádí, který s Borrellem schůzce předsedá, označil vznik palestinského státu za záruku míru v regionu. Oba vyzvali k prodloužení příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy, které má skončit v úterý ráno. Na síti X dnes Borrell také kritizoval pokračování financování židovských osad na okupovaném Západním břehu izraelskou vládou.
Bilance mrtvých spojená s válkou Izraele proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás svědčí podle odborníků o intenzivnějším zabíjení civilistů, než jakého se dopouštěly západní síly v nejhorších fázích nedávných válek v Sýrii, Iráku či Afghánistánu, uvádí v nové analýze deník The New York Times (NYT). Odborníci na moderní konflikty podle něj vyjadřují údiv nejen nad počtem zabitých, který hlásí úřady v Pásmu Gazy, ale i nad izraelským využíváním velmi silných bomb v hustě zastavěných oblastech.
Součástí dohody o příměří je i povolení vjezdu dvou stovek kamionů s humanitární pomocí do Pásma Gazy přes přechod Rafáh z Egypta denně. První humanitární pomoc v této válce se do Pásma Gazy dostala až 21. října a dosud Izrael povolil jen asi 2000 kamionů, zatímco před válkou tam jezdilo 500 nákladních aut s pomocí denně.
Příměří využily tisíce Palestinců v Pásmu Gazy k návratu domů, aby zjistily, zda jejich domy ještě stojí, či si odvezly osobní věci. V důsledku izraelského bombardování a pozemní ofenzivy, kterou izraelská armáda zahájila koncem října, muselo opustit domovy na 1,7 milionu z celkových 2,4 milionu obyvatel Pásma Gazy.
Server BBC napsal, že v Pásmu Gazy zůstává asi 180 rukojmích. Ne všechny ale drží Hamás, někteří jsou v zajetí další radikální skupiny. Od pátku Hamás propustil 39 izraelských občanů ve třech skupinách. Nad rámec dohody o příměří také propustil 17 Thajců, jednoho Filipínce a jednoho občana s ruským a izraelským občanstvím, uvedla dnes televize Al-Džazíra. Podle ní bylo celkem propuštěno 175 lidí, včetně 117 palestinských vězňů. V případě vězňů i rukojmích se jedná většinou o ženy a děti či mladistvé.
Server BBC dnes připomněl, že izraelská armáda má obavy z prodloužení příměří a z toho, že Hamás ho využije k přeskupení a obnovení sil pro další boje. Izrael už v první den příměří, které začalo v pátek v 7:00 místního času (6:00 SEČ), zdůraznil, že klid zbraní je dočasný a že po něm bude následovat další ofenziva armády proti Hamásu. To zopakoval v neděli i izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své první návštěvě Pásma Gazy od vypuknutí bojů 7. října. Netanjahu řekl, že Izrael bude v ofenzivě pokračovat až do vítězství nad Hamásem.
Prodloužení příměří je podle několika zdrojů zahraničních tiskových agentur pravděpodobné. Například serveru BBC řekl nejmenovaný palestinský činitel, že Hamás je ochoten propustit dalších 20 až 40 rukojmích nad rámec dohody o příměří, což by znamenalo prodloužení o dva až čtyři dny. Už dříve se objevily informace, že Izrael a Hamás by mohly příměří prodloužit o několik dnů, s tím, že každý den bude propuštěno deset rukojmích za trojnásobek vězňů. Podle serveru The Times of Israel by to ale mělo být maximálně o pět dnů.
Čtyřdenní příměří mezi Izraelem a palestinským radikálně islamistickým hnutím Hamás, které má vypršet v noci na úterý, dosud pomohlo k propuštění 39 izraelských občanů a také 19 cizinců, jejichž propuštění nebylo součástí dohody o příměří, ale samostatné iniciativy Thajska. Dnes by mohlo být propuštěno dalších 11 rukojmích, které Hamás unesl do Gazy při útoku na Izrael 7. října. Na svobodu by se dnes měli dostat také ještě tři desítky palestinských vězňů, celkem z izraelských věznic od pátku vyšlo 117 Palestinců.
Nejmenovaný oficiální činitel agentuře Reuters řekl, že seznamy rukojmí, respektive palestinských vězňů, kteří mají být dnes propuštěni, zpochybnily Izrael i Hamás. Na vyřešení těchto problémů ve snaze zabránit zpoždění výměny podle něj jednají s oběma stranami katarští zástupci. "S dnešními seznamy je drobný problém. Katarští představitelé pracují s oběma stranami, aby jej vyřešili a zamezili průtahům," řekl Reuters informovaný zdroj.
Čínský ministr zahraničí Wang I odcestuje tento týden do New Yorku, kde Čína ve středu uspořádá zasedání Rady bezpečnosti OSN o konfliktu Izraele s palestinským radikálním hnutím Hamás. Podle agentury Reuters o tom dnes informovalo čínské ministerstvo zahraničí.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Příměří mezi Hamásem a Izraelem v pondělí vstoupilo do čtvrtého a možná posledního dne. Během prvních tří dnů příměří Hamás propustil celkem 58 rukojmích, výměnou za propuštění 117 palestinských vězňů.
- Americký prezident Joe Biden prohlásil, že USA budou usilovat o prodloužení přestávky v bojích, což umožní propuštění dalších rukojmích a přísun pomoci do Gazy. Hamás i Izrael o této možnosti jednaly. Podle podmínek původní dohody o příměří musí Hamás propustit dalších 10 rukojmích za každý další den příměří.
- V neděli Hamás propustil dalších 17 rukojmích. Později v neděli bylo z izraelských věznic propuštěno 39 palestinských vězňů a zadržených, šlo pouze o teenagery, uvedli představitelé. Jednalo se o třetí výměnu během příměří.
Izrael a radikální palestinské hnutí Hamás vyjednávají o možném prodloužení nynějšího příměří v Pásmu Gazy o další až čtyři dny. S odkazem na zdroje blízké vyjednávání, které pomáhají zprostředkovat Egypt a Katar, o tom dnes informoval deník The Wall Street Journal (WSJ).
Podle zdrojů WSJ se jedná také o propuštění starších mužů držených jako rukojmí, dosud byly propouštěny převážně ženy, děti a cizinci.
Jedna z rukojmích propuštěných v neděli - 84letá žena - bojuje v izraelské nemocnici o život. Zřejmě v zajetí nedostávala potřebné léky.
Neznámý pachatel v sobotu v americkém státě Vermont postřelil tři vysokoškolské studenty palestinského původu. Existuje podezření, že šlo o čin z nenávisti, informují dnes agentury AP a Reuters.
Trojice dvacetiletých studentů, z nichž dva mají americké občanství a třetí v zemi legálně pobývá, se stala terčem útoku v sobotu večer poblíž areálu Vermontské univerzity ve městě Burlington na severovýchodě USA. Mladí muži, z nichž dva na sobě měli tradiční palestinský šátek, se bavili arabsky, když na ně zaútočil běloch s pistolí.
Na pochodu proti antisemitismu se v Londýně sešly desetitisíce lidí, píše stanice BBC News. Policie zadržela dva lidi, jednoho kvůli protižidovským výrokům.
Hnutí Hamás uvedlo, že je ochotné prodloužit nynější čtyřdenní příměří, pokud se zvýší počet propuštěných palestinských vězňů, napsala agentura Reuters.
Izrael oznámil, že podle dohody o příměří propustil dalších 39 palestinských vězňů, informovala agentura AFP. Hamás předtím osvobodil 17 rukojmích.
Americký prezident Joe Biden dnes řekl, že se chce zasadit o prodloužení příměří mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, které začalo v pátek a podle původní dohody má být čtyřdenní. Potvrdil také, že Hamás dnes společně s dalšími 16 lidmi propustil čtyřletou dívku s americkým občanstvím, kterou posledních sedm týdnů od útoku na Izrael drželo hnutí jako rukojmí.
"To je náš cíl: aby přestávka (v bojích) pokračovala po zítřku dál," řekl Biden. Podle něj by měl klid zbraní trvat, "dokud jsou propouštěni vězni", protože se ukázalo, že dohody fungují. Biden také uvedl, že bude znovu po telefonu mluvit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Tisíce lidí se dnes sešly v Londýně na pochodu proti antisemitismu v souvislosti s válkou Izraele proti radikálnímu hnutí Hamás, informují agentury.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštívil izraelské vojáky na severu palestinské oblasti. "Vynakládáme veškeré úsilí, abychom dostali zpět naše rukojmí, a nakonec je vrátíme všechny," uvedl premiér na videu zveřejněném jeho úřadem, na kterém je šéf vlády vidět v ochranné vestě a přilbě obklopen izraelskými vojáky.
Izraelské ostřelování dnes zasáhlo letiště v syrské metropoli Damašku a zastavilo tam provoz. Informovala o tom podle agentury Reuters exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Letiště v syrském hlavním městě měsíc nefungovalo po říjnovém izraelském útoku, provoz se tam vrátil teprve v sobotu, připomněla agentura DPA. Izrael zprávy o bombardování nijak nekomentoval.
Hnutí Hamás dnes propustilo v Pásmu Gazy další skupinu rukojmích zajatých při říjnovém útoku na Izrael. S odkazem na informace Červeného kříže to na sociální síti X napsal mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Podle něj jde o 14 Izraelců a tři cizince.
První dvě skupiny rukojmích propustili radikálové z Hamásu na základě dohody o dočasném příměří v pátek a v sobotu. Mezi 41 lidmi, kteří se dostali na svobodu, bylo za první dva dny 26 izraelských žen a dětí a 15 cizinců.
Izrael bude pokračovat až do vítězství nad Hamásem, řekl premiér Benjamin Natanjahu v Pásmu Gazy, kam se podle médií vypravil poprvé od vypuknutí války.
Dijáa Rašván z egyptské státní informační služby uvedl, že do Pásma Gazy dnes z Egypta dorazilo 120 kamionů s humanitární pomocí, a to včetně dvou, která vezla palivo, a dalších dvou s plynovými bombami na vaření.
Egypt obdržel jmenný seznam dalších 13 rukojmích unesených v říjnu z Izraele, které by dnes mělo v Pásmu Gazy propustit hnutí Hamás. Izrael zároveň podle dohody o dočasném příměří propustí na svobodu 39 palestinských vězňů, jejichž jména jsou rovněž k dispozici, sdělil podle agentury Reuters Dijáa Rašván z egyptské státní informační služby. Podle Spojených států je předpoklad, že mezi osvobozenými rukojmími bude i jejich občan.
Palestinský zemědělec byl dnes zabit a další zraněn poté, co se stali terčem útoku izraelských sil v uprchlickém táboře Maghází v centru Pásma Gazy, tvrdí palestinský Červený půlměsíc. Incident se podle něj odehrál během třetího dne čtyřdenního příměří mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Klid zbraní dojednaný za pomoci Kataru začal platit v pátek. Součástí je dohoda o propuštění padesátky izraelských rukojmích a 150 vězněných Palestinců.
Příspěvek irského premiéra Lea Varadkara na sociální síti X, v němž vyjádřil radost z propuštění devítileté dívky unesené hnutím Hamás, vzbudil v Izraeli rozhořčení a tamní ministr zahraničí si kvůli němu předvolal irskou velvyslankyni. Varadkar o propuštěné Emily Handové, která má i irské občanství, napsal, že se "ztratila a znovu našla a vrátila". Šéf izraelské diplomacie Eli Kohen považuje takové označení pro dítě unesené a šest týdnů vězněné radikály za nemístné zlehčování.
Neznámí útočníci se u pobřeží jemenského města Aden zmocnili tankeru napojeného na Izrael. S odkazem na soukromou bezpečnostní společnost Ambrey a provozovatele lodi to dnes uvedla agentura AP. K útoku se sice bezprostředně nepřihlásila žádná skupina, ale v posledních dnech se odehrály nejméně dva další námořní incidenty spojené s válkou mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutí Hamás. Představitel americké obrany, který hovořil pod podmínkou anonymity, útok potvrdil.
Egypt obdržel jmenný seznam dalších 13 rukojmích unesených z Izraele, jež by dnes mělo propustit hnutí Hamás. Podle USA mezi nimi bude i jejich občan.
Radikální palestinské hnutí Hamás dnes oznámilo, že během bojů s Izraelem byl zabit jeden z jeho vrchních velitelů, Ahmad Ghandúr, aniž by uvedlo, kdy a kde zemřel. Podle agentury AP se jedná o nejvýše postaveného člena skupiny, o němž je známo, že byl zabit ve válce, kterou vyvolal útok Hamásu na Izrael ze 7. října. Hnutí úmrtí potvrdilo během čtyřdenního příměří s Izraelem, které začalo platit v pátek. Součástí je dohoda o propuštění padesátky izraelských rukojmích a 150 vězněných Palestinců.
List The Times of Israel (Tol) dnes uvedl, že Hamás na sociální síti Telegram potvrdil úmrtí čtyř velitelů během "dřívějších bojů". Izraelské síly dříve uvedly, že se 17. listopadu zaměřily na Ghandúra, ale neuvedly, zda ho zabily.
Izrael od palestinského radikálního hnutí Hamás obdržel seznam dalších rukojmích, kteří dnes mají být propuštěni. Informují o tom izraelská média s odvoláním na úřad premiéra Benjamina Netanjahua, který neupřesnil, o kolik lidí se bude jednat. Zpravodajský web Ynet s odvoláním na izraelské představitele uvedl, že výměna se bude týkat 13 zajatců. Podle serveru lze očekávat, že tentokrát mezi nimi budou i američtí občané.
Sedm Palestinců, včetně dvou nezletilých a nejméně jednoho střelce, zabily v noci na dnešek a dnes brzy ráno izraelské síly na okupovaném Západním břehu Jordánu, tvrdí palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle agentury Reuters uvedla, že zprávy prověřuje.
Pět Palestinců přišlo o život v Džanínu a šestý ve vesnici u města Nábulus. Sedmý Palestinec zemřel poblíž židovské osady u města Bíra nedaleko Ramalláhu, uvedli palestinští představitelé. Dalších šest Palestinců utrpělo zranění, uvedlo ministerstvo. Údaje z místa se u jednotlivých agentur mírně rozcházejí, agentura AP uvedla, že za posledních 24 hodin zahynulo na Západním břehu Jordánu dokonce nejméně osm Palestinců.
Jedna z propuštěných izraelských rukojmích - jedenadvacetiletá Maja Regevová - potřebovala naléhavou lékařskou péči, v ohrožení života ale není, uvedly servery listů Haarec a The Times of Israel. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková zase na X napsala, že čtyři ze 13 izraelských rukojmích, které palestinské radikální hnutí Hamás propustilo v sobotu, mají i německé občanství.
Ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamás dnes předalo zástupcům Červeného kříže v Pásmu Gazy 13 izraelských rukojmích a čtyři unesené cizince, které radikálové po útoku na Izrael sedm týdnů zadržovali na palestinském území. Informoval o tom mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari, podle kterého už jsou všichni propuštění v Izraeli. Nedlouho poté Izrael podle agentury AFP oznámil propuštění 39 palestinských vězňů - žen a mladistvých.
V Tel Avivu se k demonstraci za propuštění rukojmích držených hnutím Hamás v Pásmu Gazy připojilo až 100 tisíc lidí, píše list Times of Israel.
Palestinské radikální hnutí Hamás potvrdilo, že ještě dnes propustí druhou skupinu rukojmích zajatých při říjnovém útoku na jižní Izrael. Informovali o tom vyjednavači Kataru a Egypta, podle nichž bude ve skupině propuštěných 20 lidí včetně 13 Izraelců. Proces výměny zajatců za Palestince vězněné v Izraeli se dnes zadrhl poté, co ozbrojené křídlo Hamásu obvinilo Izrael, že nedodržuje některé části dohody o dočasném příměří a propuštění rukojmích zdrželo.
Ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamás chce odložit dnešní propuštění skupiny rukojmích zajatých při říjnovém útoku na jižní Izrael a žádá, aby Izrael dovolil vyslání většího množství humanitární pomoci na sever Pásma Gazy. Informovala o tom agentura Reuters. Podle agentury AFP, která se odvolává na zdroje z Hamásu, ale už rukojmí v Pásmu Gazy přebírají pracovníci Červeného kříže.
Izrael dnes očekává propuštění další skupiny 13 rukojmí zajatých palestinským radikálním hnutím Hamás při útoku ze 7. října. Oznámil to mluvčí izraelských ozbrojených sil. Výměnou má na základě dohody o dočasném příměří vyjít na svobodu 39 palestinských vězňů. V Izraeli dnes jednala delegace z Kataru o možném prodloužení klidu zbraní, který jako čtyřdenní začal v pátek, uvedla agentura Reuters.
Palestinský Hamás propustil další část rukojmích zajatých při říjnovém útoku na Izrael a předal je Červenému kříži, uvedla podle listu Haarec armáda.
Desetitisíce lidí se sešly na propalestinském pochodu v Londýně, žádaly trvalé příměří v Pásmu Gazy. Policie jednoho muže zadržela, uvedla AP.
Izraelské ostřelování zasáhlo dnes jednu z hlídek mírové mise OSN na jihu Libanonu. Informovala o tom agentura Reuters. Podle mírové mise OSN v Libanonu UNIFIL je incident "hluboce znepokojivý", příslušníci mise OSN nicméně vyvázli bez zranění.
"Důrazně stranám připomínáme jejich závazky týkající se ochrany příslušníků mírové mise," uvedli zástupci UNIFIL. Střelba zasáhla hlídku poblíž vesnice Ajtarún u hranic s Izraelem. Izraelské úřady se zatím k incidentu nevyjádřily.
Na seznamu palestinských vězňů, kteří dnes mají být propuštěni, je 18 žen a 24 nezletilých, uvedla stanice al-Džazíra. Stejně jako v pátek podle ní budou převezeni z věznice Ofer na kontrolní stanoviště, odkud se vrátí domů na okupovaný Západní břeh Jordánu.
Izrael dnes z věznic propustí 42 palestinských vězňů na základě dohody o dočasném příměří s radikálním palestinským hnutím Hamás. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na izraelské úřady, podle kterých Hamás výměnou osvobodí 14 rukojmích.
Přehled nejdůležitějších událostí:
- Teroristické hnutí Hamás předalo v sobotu večer zástupcům Červeného kříže v Pásmu Gazy 13 izraelských rukojmích a čtyři unesené cizince.
- Hamás oznámil, že během bojů s Izraelem byl zabit jeden z jeho vrchních velitelů, Ahmad Ghandúr, aniž by uvedlo, kdy a kde zemřel.
- Sedm Palestinců, včetně dvou nezletilých a nejméně jednoho střelce, zabily v noci na dnešek a dnes brzy ráno izraelské síly na okupovaném Západním břehu Jordánu, tvrdí palestinské ministerstvo zdravotnictví.
Izrael od palestinského radikálního hnutí Hamás obdržel seznam 13 rukojmích, kteří mají být propuštěni během soboty. Je mezi nimi i osm dětí. S odvoláním na izraelská média o tom informovala agentura DPA. V pátek, který byl prvním dnem klidu zbraní, palestinští radikálové propustili 24 rukojmích, z toho 13 Izraelců.
Do Pásma Gazy dnes dorazilo 200 nákladních aut s humanitární pomocí, na palestinské území se tak hned první den dojednaného čtyřdenního příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás podařilo doručit největší zásilku s pomocí od 7. října. Informovaly o tom izraelské úřady. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) předtím uvedl, že se už podařilo vyložit 137 kamionů.
Francie a Německo uvítaly propuštění 24 rukojmí Hamásu. Macron ujistil rodiny zajatých Francouzů, že je odhodlán dosáhnout i jejich propuštění.
Americký prezident Biden prohlásil, že existuje reálná šance, že se příměří mezi Izraelem a Hamásem prodlouží. Dnešní propuštění rukojmích je podle něj začátkem procesu.
Do Pásma Gazy dnes dorazilo 137 nákladních aut s humanitární pomocí, na palestinské území se tak hned první den dojednaného čtyřdenního příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás podařilo doručit největší zásilku s pomocí od 7. října. Informoval o tom Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN.
"Musíme zabránit tomu, aby se násilí šířilo. Soužití v míru je možné jen při existenci dvou států," řekla von der Leyenová na tiskové konferenci po boku šéfa Evropské rady Charlese Michela a kanadského premiéra Justina Trudeaua. "Palestinci i jejich arabští sousedé potřebují záruky, že nedojde k žádnému nucenému vysídlování. Potřebují reálnou vidinu nezávislé Palestiny a jednotného Pásma Gay a Západního břehu, kde bude vládnout reformovaná palestinská samospráva," dodala von der Leyenová.
Mezi 13 izraelskými občany, které dnes po téměř sedmi týdnech zajetí v Pásmu Gazy propustili radikálové z hnutí Hamás, jsou čtyři děti a šest seniorek. Jmenný seznam propuštěných, kteří už jsou na izraelském území, zveřejnily izraelské úřady. Na svobodu se dostala mimo jiné 34letá žena i s dvouletou a pětiletou dcerou.
Premiéři Španělska a Belgie dnes v Egyptě ostře kritizovali Izrael kvůli jeho vojenskému počínání v Pásmu Gazy, při němž jsou zabíjeni civilisté. Izrael si předvolal velvyslance obou zemí kvůli "lživým tvrzením" Pedra Sáncheze a Alexandera De Croo, informovala agentura DPA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na summitu EU a Kanady dnes řekla, že násilí izraelských extremistů na okupovaném Západním břehu Jordánu musí přestat. Informovala o tom agentura Reuters. Opět také vyjádřila podporu takzvanému dvoustátnímu řešení konfliktu na Blízkém východě, tedy vzniku samostatného státu Palestina po boku Izraele.
Palestinské hnutí Hamás dnes propustilo 24 rukojmí, která uneslo 7. října při útoku na Izrael. Na základě dohody o příměří se tak dnes do Egypta dostalo i 13 izraelských rukojmí, žen a dětí, která má izraelská armáda následně přepravit do Izraele. Kromě toho Katar informoval o propuštění deseti zajatých Thajců a jednoho Filipínce. Z izraelských věznic bylo výměnou za rukojmí propuštěno 39 palestinských vězňů - žen a dětí - na Izraelem okupovaný Západní břeh Jordánu.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- V Pásmu Gazy začalo v pátek v 7:00 místního času (6:00 SEČ) platit čtyřdenní dočasné příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, uvedla izraelská média a světové tiskové agentury.
- Hamás v pátek odpoledne vydal prvních 13 z 50 zadržovaných rukojmí.
- Na oplátku by v pátek Izraelci měli ze svých věznic propustit 39 ze 150 palestinských vězňů.
Propuštěné izraelské ženy a děti má u přechodu Rafáh na egyptské straně hranice převzít izraelská armáda, která je pak helikoptérami dopraví do izraelských nemocnic.
V rámci dohody o příměří propustil Hamás skupinu třinácti izraelských rukojmích, unesených do Pásma Gazy 7. října. Jedná se o ženy a děti, skupinu v Rafáhu na hranici s Egyptem převzali zástupci Červeného kříže. Po příjezdu do Izraele zamíří rukojmí do nemocnic, kde se s nimi setkají jejich příbuzní.
Hamás propustil dvanáct rukojmích z Thajska. Jde o dělníky, kteří pracovali v jižním Izraeli. Propuštění potvrdil thajský premiér.
Zatímco z Pásma Gazy, sužovaného izraelským bombardováním a blokádou, se v posledních týdnech snaží mnozí dostat pryč, v pátek se začali do této oblasti vracet první Palestinci, kteří po vypuknutí války 7. října museli zůstat v Egyptě. Informovala o tom televize al-Džazíra s odvoláním na palestinské činitele. Egyptské úřady jim už dříve sdělily, že dnes se mohou Palestinci z Egypta "dobrovolně vracet".
Agentura AP uvedla, že izraelští vojáci zastřelili dva Palestince, kteří mířili na sever Pásma Gazy, a dalších jedenáct zranili.
Nálada před odpoledním propuštěním rukojmích je v Izraeli napjatá a není jasné, v jakém budou stavu, řekla česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
První rukojmí, propuštění Hamásem, by se měli vrátit do Izraele v šest hodin večer místního času (pět hodin středoevropského). Napsal to deník Haarec.
První den dočasného příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás v Pásmu Gazy ustala palba, kterou vystřídaly klaksony aut v zácpách a sirény sanitek, které se snaží projet mezi lidmi směřujícími do svých domovů. Palestinci v Gaze chtějí zjistit, zda po sedmi týdnech bombardování jejich domy ještě stojí, informovala agentura AFP. Podle deníku Haarec ale někteří míří z jihu i na sever, kam podle izraelské armády chodit nemají, neboť tam je stále válečná zóna.
Izraelský voják, opouštějící po začátku příměří Pásmo Gazy.
Pohled na zničenou ulici v Gaze.
Izrael propustil z vězení 24 palestinských vězeňkyň a 15 mladistvých Palestinců.
Prvních třináct rukojmích - žen a dětí - má Hamás propustit ve tři hodiny odpoledne středoevropského času. Předá je na hraničním přechodu Rafáh s Egyptem.
Izraelská armáda varovala obyvatele Gazy, aby se v době příměří nevraceli na sever pásma.
Izraelské věznice začínají propouštět palestinské vězně, kteří mají být vyměněni za izraelská rukojmí v Pásmu Gazy. Napsal to deník Haarec.
Do Pásma Gazy vjely po začátku příměří další kamiony s humanitární pomocí, dnes by jich mělo být 230. Oznámila to televize al-Džazíra.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- V Pásmu Gazy začalo v pátek v 7:00 místního času (6:00 SEČ) platit čtyřdenní dočasné příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, uvedla izraelská média a světové tiskové agentury.
- Hamás v pátek odpoledne vydal prvních 13 z 50 zadržovaných rukojmí.
- Na oplátku by v pátek Izraelci měli ze svých věznic propustit 39 ze 150 palestinských vězňů.
Podle agentury Reuters nebyly po začátku příměří hlášeny žádné dělostřelecké údery, bombardování ani raketové útoky.
V hodinách, které předcházely začátku klidu zbraní, varovaly sirény před raketovým útokem izraelské obce sousedící s Pásmem Gazy. Podle serveru Times of Israel v noci přišly zprávy o intenzivním izraelském ostřelování v Gaze, jak se armáda snažila co nejvíce pokročit ve svém tažení proti Hamásu v posledních hodinách před začátkem klidu zbraní.
"Humanitární přestávka", vyjednaná za přispění Kataru, Egypta a Spojených států, přichází ve chvíli, kdy válka mezi Izraelem a Hamásem vstoupila do 49. dne, připomněla ráno agentura AFP.
V Pásmu Gazy začalo v 7:00 místního času (6:00 SEČ) platit čtyřdenní příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, uvedla izraelská média a světové tiskové agentury. Odpoledne, okolo 15:00 SEČ, očekávají v Izraeli propuštění prvních 13 z 50 rukojmích, na jejichž osvobození Hamás přistoupil výměnou za propuštění 150 palestinských vězňů.
V Pásmu Gazy zemřelo od 7. října v souvislosti s izraelskými údery 14 900 lidí. Zraněných je 36 tisíc. Uvedly to úřady ovládané hnutím Hamás, píše AFP.
Rada italských rabínů dnes ostře kritizovala papeže Františka za jeho středeční setkání s Izraelci a Palestinci ve Vatikánu a následné prohlášení, ve kterém hlava katolické církve označila současný konflikt mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás za terorismus. Podle rabínů dal papež na stejnou úroveň napadené a útočníky a nezaznělo od něj jasné odsouzení útoku radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, píše agentura Reuters.
Izraelská armáda zatkla ředitele nemocnice al-Šífa v Gaze Muhammada Salmíju. Kontrarozvědka Šín Bet ho vyslýchá kvůli aktivitám Hamásu v nemocnici.
Příměří mezi Izraelem a Hamásem začne v Pásmu Gazy platit v pátek ráno. Oznámil to katarský ministr zahraničí, jehož země dohodu zprostředkovala. Hamás propustí prvních třináct izraelských rukojmích v pátek odpoledne, doplnil ministr.
Hizballáh ve čtvrtek odpálil na severní Izrael 48 raket. Nejvíce během jednoho dne od začátku konfliktu 7. října.
Odpovědí na atentáty nesmí být smrt tisíců dětí, prohlásil dnes po setkání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem v Jeruzalémě španělský premiér Pedro Sánchez. Informoval o tom deník El País. "Španělsko sdílí bolest Izraelců kvůli hrozným útokům ze 7. října. Izrael má právo se bránit, ale musí respektovat mezinárodní právo. Jeho odveta nemůže zahrnovat smrt nevinných, včetně tisíců dětí," řekl Sánchez při setkání s izraelským prezidentem.
Německá policie v několika spolkových zemích podnikla razie v rámci prosazování zákazu aktivit palestinského hnutí Hamás a sítě Samidún, která Hamás podporuje. Činnost obou organizací zakázala ministryně vnitra Nancy Faeserová na počátku listopadu a zároveň přislíbila tvrdý postup proti dalším spolkům, které vystupují antisemitsky.
Agentura DPA informovala o domovních prohlídkách v Berlíně, Dolním Sasku, Severním Porýní-Vestfálsku a Šlesvicku-Holštýnsku, hlavní těžiště policejních akcí je ale v německé metropoli. Deník Bild napsal, že v Bochumi policie vtrhla do jednoho z bytových domů, ve kterém žije lékař označovaný v německých médiích jako Ramy G. Ten na sociálních sítích vystupuje proti Izraeli a přes spolek Palestinské společenství Německo podporuje Hamás.
Izraelské letectvo za posledních 24 hodin zasáhlo v Pásmu Gazy zhruba 300 cílů, píší The Times of Israel. Avizovaný klid zbraní ve čtvrtek ráno nezačal.
Vyjednávání mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás "postupují pozitivně" a čas začátku klidu zbraní by mohl být oznámen v nejbližších hodinách, uvedlo podle izraelských médií katarské ministerstvo zahraničí. Ve středu se objevila informace, že chystané čtyřdenní pozastavení bojů začne dnes v 10:00 místního času (09:00 SEČ), poté však začaly přicházet zprávy o možném odkladu.
"Vyjednávání o propuštění našich zajatců celou dobu pokračují a postupují vpřed," uvedl poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi ve zprávě, kterou zveřejnila kancelář izraelského premiéra. "Propouštění bude zahájeno podle původní dohody mezi stranami (konfliktu), a to nejdříve v pátek," dodal.
Při izraelském náletu na jih Libanonu dnes zahynuli nejméně čtyři lidé, informovala agentura Reuters s odvoláním na tři zdroje. Izraelská armáda v prohlášení uvedla, že její letouny zasáhly infrastrukturu libanonského radikálního hnutí Hizballáh, o obětech se nezmínila.
O izraelském náletu na vesnici vzdálenou zhruba deset kilometrů od izraelských hranic informovala i agentura AFP. Podle ní při bombardování zahynul syn jednoho z předních představitelů Hizballáhu a další členové hnutí.
Izraelské síly uvedly, že její jednotky zasáhly dvě buňky, které střílely na izraelské vojáky nebo se pokoušely vypálit rakety na Izrael.
Válka bude po vypršení dočasného příměří a výměně rukojmí pokračovat, dokud Izrael nedosáhne svých cílů, řekl dnes podle agentury AP izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
"Vyjádřím se jasně. Válka pokračuje. Válka pokračuje. Budeme v ní pokračovat, dokud nedosáhneme svých cílů," uvedl Netanjahu, který vystoupil po boku svých kolegů, členů válečného kabinetu, ministra bez portfeje Bennyho Gance a ministra obrany Joava Galanta.
Izraelský nejvyšší soud dnes odmítl stížnost skupiny Almagor proti dohodě izraelské vlády s palestinským hnutím Hamás o čtyřdenním příměří v bojích, propuštění asi 50 rukojmích z Pásma Gazy a 150 Palestinců z izraelských věznic.
Soud jednomyslně rozhodl, že vláda má pravomoc takové dohody uzavírat a soud do toho nemůže zasahovat, informoval server The Times of Israel (ToI).
Zhruba 200 lidí se dnes v 17:30 sešlo na pražském Václavském náměstí na demonstraci na podporu Palestinců. Řečníci přečetli prohlášení kritizující nedávné vyjádření ministerstva vnitra o možné trestnosti hesla From the River to the Sea Palestine will be free (Od řeky k moři Palestina bude svobodná), kvůli čemuž také podali žalobu na pražský magistrát.
Dále apelovali na česká média, aby o situaci v Gaze informovala objektivně, což se podle nich neděje.
Podle serveru Times of Israel je součástí dohody, že se ke klidu zbraní připojí i libanonské hnutí Hizballáh.
Boje v Pásmu Gazy zatím neustaly a izraelská armáda uvedla, že v noci pokračovala v útocích na pozice Hamásu v severní části Pásma. Dnes také vyzvala civilisty ve městě Džabálija a na předměstí Gazy, aby se evakuovali na jih v rámci humanitárního koridoru
Skotský fotbalový Celtic Glasgow dostal pokutu 15 200 liber (asi 428 000 korun) za to, že jeho fanoušci při říjnovém domácím utkání Ligy mistrů s Atléticem Madrid (2:2) měli v hledišti palestinské vlajky. Evropská fotbalová federace (UEFA) v prohlášení uvedla, že šlo "o provokativní gesto urážlivé povahy".
Na svobodu se má z Gazy v první vlně dostat 30 dětí, osm matek a 12 dalších žen držených Hamásem, uvedl izraelský deník Haarec. Hamás by měl zajatce propouštět postupně, přibližně 12 či 13 denně.
Pohřbívání Palestinců v masovém hrobě v Pásmu Gazy.
Podle egyptské státní televize vstoupí v platnost příměří mezi Izraelem a Hamásem ve čtvrtek v deset hodin ráno místního času (v devět hodin středoevropského času).
Izraelské ostřelování Pásma Gazy.
Palestinský Červený půlměsíc dnes oznámil, že začal evakuovat zbývající pacienty z nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, kde provedla razii izraelská armáda. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy uvedl, že v tomto zařízení je stále přes 250 pacientů a 400 civilistů se tam ukrývá před boji.
Propuštění palestinských vězňů výměnou za osvobození izraelských rukojmích v Gaze zvýší mezi Palestinci popularitu Hamásu, píše ve svém komentáři izraelský deník Haarec.
Podle izraelského ministra zahraničí Eli Cohena začne Hamás propouštět rukojmí v Pásmu Gazy ve čtvrtek.
Počet izraelských vojáků zabitých při pozemní operaci v Pásmu Gazy stoupl na 69. Napsal to server The Times of Israel
Hamás by měl podle dohody ještě dnes propustit deset rukojmích, napsal deník Jerusalem Post.
Izraelští vojáci na severu Pásma Gazy.
Hamás drží jako rukojmí od 7. října celkem 240 Izraelců. Padesát žen a dětí má podle dohody předat na hraničním přechodu Rafáh mezi Gazou a Egyptem.
"Moskva vítá dohodu mezi Izraelem a Hamásem o čtyřdenní humanitární přestávce," uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Zdůraznila, že "je to přesně to, po čem Rusko volá od počátku eskalace konfliktu".
"Jsem nesmírně potěšen, že některé z těchto statečných duší, které prožily týdny zajetí a nevýslovného utrpení, se po úplném naplnění této dohody shledají se svými rodinami," uvedl americký prezident Biden a poděkoval představitelům Kataru, Egypta a Izraele za jejich úsilí.
Dohodu o čtyřdenním příměří Izraele s Hamásem přivítala von der Leyenová, EK ji podle ní využije k zaslání humanitární pomoci do Gazy.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelská vláda nad ránem schválila dohodu o čtyřdenním příměří s radikálním hnutím Hamás výměnou za propuštění zhruba 50 rukojmích držených v Pásmu Gazy.
- Podle webu listu Haarec by se mělo na svobodu dostat 30 dětí, osm matek a 12 dalších žen. Deník The Times of Israel (ToI) uvedl, že Izrael je ochoten prodlužovat klid zbraní o den za každých deset propuštěných izraelských matek.
- Izraelské síly vedou v Pásmu Gazy rozsáhlou operaci v odvetě za říjnový teroristický útok Hamásu, při němž přišlo na jihu Izraele o život na 1200 lidí.
Termín začátku příměří by měl být oznámen do 24 hodin, uvedl Katar. Biden dohodu uvítal, umožní podle něj propuštění několika Američanů.
Palestinské hnutí dohodu přivítalo s tím, že mimo jiné umožní vjezd stovek kamionů s humanitární pomocí do Pásma Gazy. Zejména obavy o životy a zoufalý stav civilistů v Pásmu jsou příčinou rostoucího tlaku na zavedení příměří, kterému Izrael čelí od řady světových zemí.
Hamás by měl zajatce propouštět postupně, přibližně po 12 či 13 denně. Výměnou by se na svobodu mělo dostat 150 vězněných palestinských žen a nezletilých.
Podle listu The Times of Israel (ToI) nakonec dohodu podpořila drtivá většina z 38 členů kabinetu, proti byli jen ti za krajně pravicovou stranu Židovská síla (Ocma Jehudit).
"Izraelská vláda, armáda a bezpečnostní složky budou pokračovat ve válce až do propuštění všech unesených, dokončení eliminace Hamásu a zabezpečení toho, aby Gaza znovu nepředstavovala bezpečnostní hrozbu pro izraelský stát," uvedl úřad vlády v prohlášení po jednání.
Izraelská vláda nad ránem schválila dohodu o nejméně čtyřdenním příměří s radikálním hnutím Hamás výměnou za propuštění zhruba 50 rukojmích držených v Pásmu Gazy. Informovala o tom izraelská média s odvoláním na vládní zdroje. Podle listu The Times of Israel (ToI) rozhodla vláda o možném prodlužování klidu zbraní o den za každých dalších deset propuštěných izraelských rukojmích.
Válka mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem a zejména její dopady na obyvatelstvo budou hlavním bodem dopolední debaty europoslanců. Diskuse naváže na úterní konferenci na půdě EP, na níž vystoupil i bývalý izraelský velvyslanec v Paříži Élie Barnavi nebo představitelka OSN Marta Lorenzová.
Na půdě Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku se dnes večer konala konference o dění v Pásmu Gazy, bojích mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem i možné mírové budoucnosti oblasti. Předsedkyně EP Roberta Metsolaová vyzývala k aktivismu a zastavení Hamásu, apelovala ale také na nezbytnost ochrany životů na obou stranách a zachování civilní infrastruktury. Historik a bývalý izraelský velvyslanec ve Francii Élie Barnavi ve svém příspěvku uvedl, že nejhorší humanitární krize přinášejí nejodvážnější řešení a kvůli dění v Pásmu Gazy je po letech palestinská otázka opět středem pozornosti.
Izraelská vláda začala jednat o dohodě o propuštění rukojmích, podle premiéra Benjamina Netanjahua válka po příměří neskončí, píše Haarec.
Izraelský útok na obytný dům v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy si vyžádal 10 životů, 22 zraněných, uvedla podle Reuters tisková agentura blízká Hamásu.
Dnes večer v Izraeli zasedal úzký válečný kabinet, nyní jedná širší bezpečnostní kabinet a po něm by měla zasedat také vláda. Podle Times of Israel dohodu o rukojmích podpoří většina 38členného kabinetu, navzdory nesouhlasu krajně pravicových stran Náboženský sionismus a Židovská síla (Ocma Jehudit).
Jednou z dalších obětí je i pracovnice Světové zdravotnické organizace (WHO), uvedl dnes na sociální síti X šéf této agentury OSN Tedros Adhanom Ghebreyesus. O život přišlo také její půlroční dítě, manžel, dva bratři a prý též několik dalších příbuzných, kteří se všichni schovávali ve stejném domě. Šéf WHO nezveřejnil, kde přesně se tak stalo a kdo nese odpovědnost za smrt těchto lidí. Tedros připomněl, že za nynějších bojů zemřelo v Pásmu Gazy také 108 pracovníků úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA).
My colleagues and I are devastated: we have lost one of our own in #Gaza today.
— Tedros Adhanom Ghebreyesus (@DrTedros) November 21, 2023
Our young @WHOoPt colleague Dima Alhaj was tragically killed alongside her 6 month old baby, her husband and 2 brothers. Reportedly multiple other family members sheltering in the same house were… pic.twitter.com/vURpNFRXe6
K dnešnímu dni podle úřadů Hamásu počet smrtelných obětí války v Pásmu Gazy stoupl na 14 128, z nichž 5 600 tvoří děti a 3 550 ženy. Údaje o obětech vzhledem k pokračujícím bojům není možné nezávisle ověřit. Zdravotnický systém v Pásmu Gazy zároveň kolabuje a aktuální informace o počtu obětí jsou tak zveřejňovány v delších intervalech.
Počet obětí izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy podle úřadů Hamásu překonal 14 tisíc, zraněno je přes 33 tisíc Palestinců, píše Al-Džazíra.
Palivo bude do Pásma Gazy dodáváno pouze v době klidu zbraní. Izraelská armáda během šestihodinového okna v rámci příměří nebude nad Pásmem Gazy používat drony shromažďující zpravodajské informace. Izraelská tajná služba Šin Bet bude ovšem sbírat zpravodajské informace i během přestávek v boji.
Hamás uvedl, že zadržuje asi 210 z přibližně 240 rukojmích unesených z Izraele během krvavého útoku 7. října. Další radikální skupina Palestinský Islámský džihád údajně zadržuje zbytek rukojmích.
Nejmenovaný americký představitel, na kterého se odvolává agentura Reuters, řekl, že se Izrael chystá schválit dohodu, která počítá s propuštěním 50 lidí unesených Hamásem výměnou za osvobození 150 palestinských vězňů a čtyř až pětidenním příměřím. Základní obrysy dohody jsou podle zdroje jasné, ale nic není definitivní, dokud nebude schválena.
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že osvobození rukojmích zajatých palestinskými ozbrojenci je nyní velmi blízko, podle zdroje Reuters jich bude 50.
Palestinské islamistické hnutí Hamás bude v rámci rýsující se dohody o osvobození rukojmích výměnou za klid zbraní zajatce propouštět postupně, přibližně po 12 či 13 denně, řekl dnes odpoledne listu The Times of Israel nejmenovaný izraelský vládní zdroj. Doplnil, že v rámci dohody Izrael nepropustí žádné palestinské vězně, kteří byli odsouzeni za vraždu.
Přezkum rozvojové pomoci Palestincům neodhalil, že by některé finance směřovaly radikálnímu palestinskému hnutí Hamás, oznámila dnes Evropská komise. Palestincům tak bude nadále proudit jak humanitární, tak rozvojová pomoc.
Bývalý izraelský premiér Ehud Barak v rozhovoru s televizí CNN prohlásil, že izraelští stavitelé před desítkami let pomáhali postavit bunkry pod nemocnicí Šífa v Pásmu Gazy. Napsal o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI) s tím, že rozhovor expremiéra s novinářkou Christiane Amanpourovou vyvolal značné kontroverze. Podle ToI ovšem nejsou Barakovy výroky v rozporu s hlavním argumentem Izraele, že Hamás zneužívá prostory pod nemocnicí k teroristickým účelům.
Barak v rozhovoru prohlásil, že bunkry využívané Hamásem pod nemocnicí původně postavili "izraelští stavitelé". Překvapená reportérka v reakci přiznala, že ji oznámení vyvedlo z míry.
Ruský prezident Vladimir Putin na on-line summitu zemí skupiny BRICS vyzval k politickému řešení izraelsko-palestinského konfliktu a pustil se do ostré kritiky USA, které obvinil ze snahy přivlastnit si roli hlavního zprostředkovatele příměří. Uvedl, že klíčovou roli by naopak mohla sehrát skupina BRICS, která zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. Informovaly o tom ruské státní tiskové agentury.
Česká republika chce mít stoprocentní jistotu, že pomoc pro Palestinu není zneužívána radikálním hnutí Hamás, řekl v Bruselu náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák.
Čínský prezident Si Ťin-pching řekl, že všechny strany blízkovýchodního konfliktu by měly zastavit boje a propustit civilní rukojmí, píše agentura Reuters.
Evropská unie čelí stále větší nevraživosti ze strany arabského světa kvůli svému postoji ve válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell to řekl v rozhovoru s agenturou Reuters po návratu ze své cesty po Blízkém východě. Dodal, že pokud se bude situace vyvíjet stejným způsobem ještě několik týdnů, rozhořčení muslimských zemí může Evropu připravit o podporu zemí globálního Jihu pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi.
"V podstatě všichni kritizovali postoj Evropské unie jako jednostranně proizraelský," řekl při rozhovoru Borrell a dodal, že už obdržel několik zpráv od ministrů zahraničí, kteří naznačovali, že Ukrajinu by na příštím zasedání Valného shromáždění OSN svým hlasem už nepodpořili.
Německá policie dnes v Bavorsku provedla domovní prohlídky u 17 lidí kvůli podezření ze šíření antisemitismu. Informovala o tom agentura DPA. Někteří z obviněných podle policie oslavovali palestinskou radikální skupinu Hamás a její útok na Izrael ze 7. října, při kterém podle izraelských úřadů zahynulo nejméně 1200 lidí.
Počet "asi 50 rukojmích" a propuštění neupřesněného počtu "žen a dětí" z izraelských věznic potvrdil v nejaktuálnějším prohlášení dnes brzy odpoledne nejmenovaný katarský diplomatický zdroj. Jednání je podle něj v "poslední fázi", cituje agentura Reuters.
Bombardování, masivní vysídlení, kolabující dodávky vody a elektřiny i omezený přístup k potravinám a lékům vážně narušují zdravotní péči o matky, novorozence a děti v Pásmu Gazy, kde patrně nefungují přibližně dvě třetiny nemocnic a klinik primární péče. OSN odhaduje, že v Gaze žije přibližně 50 tisíc těhotných žen a každý den se zde narodí více než 160 dětí. List The New York Times přinesl zkušenosti Palestinek s porodem a těhotenstvím ve válkou zasažené oblasti. "Moje zkušenost při porodu byla noční můrou v každém slova smyslu, nebo něco jako horor," řekla 29letá Vadžíha Abjádová.
Dva novináři a třetí osoba dnes byli zabiti při raketovém útoku poblíž libanonských hranic s Izraelem. Podle agentury Reuters to dnes uvedla libanonská státní tisková agentura bez dalších podrobností. Při izraelském útoku na vesnici Kfar Kila na jihu Libanonu dnes byla také zabita osmdesátiletá žena a zraněna její vnučka, uvedla agentura AFP s odkazem na místní média.
Dohoda mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás o několikadenním příměří, propuštění rukojmích z Pásma Gazy a vězněných Palestinců a širší humanitární pomoci by mohla být uzavřena ještě dnes. S odvoláním na prohlášení šéfa Hamásu Ismaíla Haníji a nejmenovaných představitelů Izraele a Kataru o tom informují mimo jiné stanice Al-Džazíra či list Haarec.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Nejméně 17 lidí zahynulo podle Palestinského informačního centra při izraelském úderu na uprchlický tábor Nusajrát v centrální části Pásma Gazy. Informaci se zatím nepodařilo ověřit.
- Izraelská armáda hlásí z Pásma Gazy několik případů střelby do vlastních řad, které si vyžádaly životy několika vojáků, píše deník Haarec.
- Izraelská armáda uvedla, že v jedné z mešit ve městě Gaza nalezla dílnu pro rakety, kterou používalo radikální hnutí Hamás.
- Zhruba 150 lidí se vpodvečer sešlo v Praze před sídlem organizace UNICEF, aby upozornili na izraelské děti, které při útoku ze 7. října uneslo palestinské hnutí Hamás.
Sporadické boje patrně pokračují také nedaleko indonéské nemocnice severně od města Gaza, kde podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem v pondělí zahynulo nejméně 12 Palestinců a další stovky zůstávají v areálu uvězněny poté, co jej v noci na dnešek obklíčily izraelské tanky.
Ředitel nemocnice zaslal stanici BBC několik vzkazů, podle kterých na izraelské vojáky z nemocnice stříleli ozbrojenci a izraelská armáda opětovala palbu. Pacientů uvnitř podle ředitele zůstává asi 500 a jsou slyšet "občasné výstřely".
Tři palestinské oběti si podle al-Džazíry vyžádalo také noční bombardování největšího uprchlického tábora v Pásmu Gazy Džabálija, zasažené byly podle stanice tři obytné domy.
Nejméně 17 lidí zahynulo podle Palestinského informačního centra při izraelském úderu na uprchlický tábor Nusajrát v centrální části Pásma Gazy. Agentura WAFA hovoří o nejméně 15 mrtvých a "velkém počtu" dalších obětí pod sutinami, stanice al-Džazíra o 20 mrtvých. Izraelské úřady se ke zprávám nevyjádřily a informaci se zatím nepodařilo ověřit, píše stanice BBC.
Mezinárodní výbor Červeného kříže dnes večer podle agentury AFP oznámil, že jeho předsedkyně Mirjana Spoljaricová se v Kataru setkala s šéfem Hamásu Ismáílem Haníjou. Cílem jednání bylo "pokročit v humanitárních otázkách spjatých s ozbrojeným konfliktem v Izraeli a Gaze", uvedl MVČK.
"Předsedkyně Mirjana Spoljaricová se setkala s Ismáílem Haníjou, šéfem politické kanceláře Hamásu, a zvlášť s katarskými úřady," stojí v prohlášení Červeného kříže.
"Mešita ve čtvrti Zajtún byla používána pro výrobu zbraní," oznámil večer mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Podle něj ve sklepení mešity izraelští vojáci objevili dílnu pro výrobu raket. V mešitě pak byly podle vojáků zbraně.
Podle Hagariho to je další důkaz, že radikální hnutí Hamás používá civilní objekty pro své vojenské cíle. To však palestinské hnutí odmítá. Izrael dlouhodobě říká, že si Hamás bere civilisty jako živý štít.
Premiéři Španělska a Belgie Pedro Sánchez a Alexander de Croo ve čtvrtek odcestují do Izraele a na Západní břeh Jordánu. Oznámila to podle agentury Reuters Sánchezova kancelář. Španělsko předsedá Radě Evropské unie a Belgie po něm předsednictví 1. ledna převezme. Oba politici se setkají s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, prezidentem Jicchakem Herzogem a prezidentem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem.
Izrael má zpravodajské informace o tom, že po útoku ze 7. října drželi teroristé z palestinského Hamásu rukojmí v několika nemocnicích v Pásmu Gazy nebo v jejich blízkosti.
Hizballáh zaútočil drony a raketami na severoizraelské město Kirjat Šmona.
Reportér Aktuálně.cz na "výbušné" hranici mezi Izraelem a Libanonem.
Do Pásma Gazy zdravotníci přes přechod Rafáh s Egyptem přivezeli vybavení nutné ke stavbě jordánské polní nemocnice s 41 lůžky.
Izraelský tank v Pásmu Gazy.
První skupina předčasně narozených dětí byla z nemocnice Šífa v Gaze evakuována do Egypta, píše Reuters s odkazem na egyptskou televizi.
Írán popřel tvrzení Izraele, že se podílel na obsazení nákladní lodi, kterou v jižní části Rudého moře v neděli zadrželi jemenští povstalci Húsíové. Ti v neděli oznámili, že budou útočit na lodě, které plují pod izraelskou vlajkou či mají vlastníka z Izraele. Nejmenovaný představitel povstalců agentuře AFP řekl, že Húsíové převzali kontrolu nad izraelskou nákladní lodí. Podle izraelské armády však loď není izraelská a členy posádky nejsou ani izraelští občané.
Počet izraelských vojáků, kteří padli během pozemní operace v Pásmu Gazy, vzrostl na 65. Armáda jmenovala nejnovější dvě oběti, píše server Times of Israel.
Izraelští vojáci v ulicích Gazy.
Jeden z izraelských činitelů to rychle popřel a uvedl, že žádná taková dohoda není.
Podle činitele Hamásu by boje měly dočasně ustat v 11:00 místního času (10:00 SEČ), což by mělo umožnit propuštění alespoň části ze zhruba 240 rukojmích, které Hamás a další radikální palestinské organizace v Gaze zadržují.
Jordánský list Al-Ghad s odvoláním na činitele Hamásu napsal, že dnes dopoledne začne v Pásmu Gazy platit klid zbraní mezi tímto radikálním palestinským hnutím a Izraelem. Izrael to ale vzápětí podle agentury DPA popřel. Server deníku Haarec nicméně napsal, že příbuzní unesených Izraelců byli informováni o "významném pokroku" ve vyjednáváních s Hamásem.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu by se po současném konfliktu měly vrátit pod jednu vládu obnovené palestinské samosprávy. V názorovém textu v deníku The Washington Post to dnes napsal americký prezident Joe Biden.
Nemocnici Šífa v Pásmu Gazy v sobotu opustili pacienti, lékaři i uprchlíci, kteří tam přebývali. největším zdravotnickém zařízení v Pásmu Gazy tak podle agentury AP zůstali jen izraelští vojáci a malý počet zdravotníků, kteří zajišťují pomoc lidem, kteří se nemohou přesunout. O ty se pokusí postarat WHO.
Izrael a Hamás podle listu The Washington Post dosáhly předběžné dohody na pozastavení války a propuštění desítek rukojmích.
Izraelská armáda oznámila, že v podzemí nemocnice Šífa v Pásmu Gazy nalezla tunel dlouhý 55 metrů, o kterém se domnívá, že ho využívalo radikální hnutí Hamás.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v telefonickém rozhovoru vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby chránil civilisty v Pásmu Gazy. Premiérovi rovněž připomněl, že je třeba rozlišovat mezi "teroristy a civilním obyvatelstvem".
Izraelská armáda dnes oznámila, že v podzemí nemocnice Šífa v Pásmu Gazy nalezla tunel dlouhý 55 metrů, o kterém se domnívá, že ho využívalo radikální hnutí Hamás. Podle ní to dokazuje tvrzení izraelských tajných služeb, že Hamás měl pod nemocnicí své vojenské zázemí, píše server The Times of Israel (ToI). Palestinské hnutí to dlouhodobě odmítá. Izraelští vojáci tunel nalezli při prohledávání nemocnice.
Jemenští povstalci Húsíové zadrželi v Rudém moři nákladní plavidlo, uvedla dnes izraelská armáda. Húsiové dnes podle agentury Reuters oznámili, že budou útočit na lodě, které plují pod izraelskou vlajkou či mají vlastníka z Izraele. Podle izraelské armády však v posádce nejsou izraelští občané a ani samotná loď není izraelská.
Představitelé palestinské samosprávy a ministři několika muslimských zemí budou v pondělí a úterý jednat v Číně, uvedlo podle agentur čínské ministerstvo zahraničí. Političtí představitelé těchto států budou podle vyjádření čínského ministerstva jednat o možnostech zmírnění současné palestinsko-izraelské krize, ochraně civilistů a urovnání palestinské otázky.
Do Číny podle Reuters přicestují vedle palestinských zástupců a představitelů Organizace islámské spolupráce také státníci ze Saúdské Arábie, Jordánska, Egypta a Indonésie. Čína stejně jako Rusko zastává ohledně současného konfliktu postoj, že nebyla naplněna legitimní národní práva palestinského lidu.
Úsilí o propuštění izraelských rukojmích držených v Pásmu Gazy pokračuje, šance na dosažení dohody mezi Izraelem a Hamásem se zvýšila. Podle agentury Reuters to prohlásil katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání na společné tiskové konferenci se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem.
Katarský premiér doplnil, že jeho důvěra v dosažení dohody o rukojmích mezi Izraelem a Hamásem roste a že přetrvávající překážky jsou "velmi malé". "Překážky, kterým dohoda čelí, jsou pouze praktického a logistického charakteru," dodal. Borrell pak vyzval k naplnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN požadující humanitární přestávky v bojích mezi Izraelem a Hamásem.
Izraelské síly uvádí, že v noci na neděli zasáhly v Pásmu Gazy řadu cílů radikálního palestinského hnutí Hamás. S odvoláním na vyjádření izraelské armády to uvedl web deníku The Times of Israel, podle něhož se izraelské útoky v severní části Pásma vystupňovaly a boje se rozšiřují.
Izrael podle oznámení armády zasáhl pomocí stíhaček cíle ve městě Gaza a v jeho aglomeracích Džabálija a Bajt Lahíja. Zpráva o náletech přichází podle izraelského deníku v době, kdy také pozemní izraelské síly postupují hlouběji do Pásma Gazy. Informace o operacích izraelské armády není bezprostředně možné ověřit z jiných zdrojů.
Propouštění rukojmích - žen a dětí - by podle šestistránkové dohody mohlo začít v příštích několika dnech, pokud se na poslední chvíli neobjeví komplikace. Každých 24 hodin se pak má z Gazy na svobodu vrátit skupinka zadržovaných. Kolik přesně ze zhruba 240 rukojmích palestinských radikálů bude takto propuštěno, není zatím jasné. Dohlížet na propouštění, jakož i na dodržování klidu zbraní mají blíže neupřesněné vzdušné prostředky.
Izrael a Hamás podle listu The Washington Post dosáhly předběžné dohody na pozastavení války a propuštění desítek rukojmích. Boje mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím mají být přerušeny na nejméně pět dnů, propuštěno má být postupně 50 nebo více rukojmích.
Předběžná dohoda, kterou pomohly zprostředkovat Spojené státy a Katar, počítá také s navýšením humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Bílý dům však uvedl, že dohoda mezi Izraelem a Hamásem zatím není na světě.
Světová zdravotnická organizace (WHO) se pokusí co nejdříve evakuovat zbylé pacienty z nemocnice Šífa v Pásmu Gazy. Je jich tam 291, včetně 32 malých dětí v "extrémně kritickém stavu". Tým WHO nemocnici, do níž před několika dny vnikli izraelští vojáci, navštívil v sobotu. Největší zdravotnické zařízení v Gaze se podle něj stalo "zónou smrti".
Nemocnici Šífa v Pásmu Gazy dnes opustili pacienti, lékaři i uprchlíci, kteří tam přebývali. V největším zdravotnickém zařízení v Pásmu Gazy tak podle agentury AP zůstali jen izraelští vojáci a malý počet zdravotníků, kteří zajišťují pomoc lidem, kteří se nemohou přesunout. Palestinští představitelé uvedli, že evakuaci nemocnice nařídila izraelská armáda, která to však odmítá a tvrdí, že lidé odešli dobrovolně. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) není nemocnice schopna dál fungovat.
Podle OSN bylo v nemocničním zařízení asi 2300 pacientů, zdravotníků nebo lidí vyhnaných z domovů. Izrael tvrdí, že nemocnici jako svoji základnu využívá radikální hnutí Hamás. Izraelští vojáci tam provádějí razii čtvrtým dnem a nemocnici stále prohledávají, uvedl dnes večer mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.
Agentura AFP s odvoláním na vyjádření ředitele nemocnice napsala, že izraelští vojáci vyzvali k evakuaci jak uprchlíků, tak i pacientů včetně zraněných a zdravotníků. Všichni se podle instrukcí izraelských vojáků měli vydat pěšky na pobřeží v západní části města Gaza, sdělil ředitel agentuře.
Izraelská armáda ale tvrdí, že evakuaci pacientů a zdravotníků nepožaduje. "Izraelské ozbrojené síly v žádném případě nepožadovaly evakuaci pacientů ani zdravotnického personálu," citoval vyjádření armády server The Times of Israel. Izraelští vojáci podle tohoto vyjádření naopak nabídli ohledně požadavku na evakuaci součinnost. Zdravotníci či pacienti, kteří se nechtějí evakuovat nebo toho nejsou schopni, mohou zůstat na místě, uvedla také podle tohoto prohlášení izraelská armáda.
Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus večer uvedl, že nemocnici přes den navštívila skupina expertů OSN. "Tým viděl nemocnici, která nemůže dál fungovat - je bez vody, jídla, elektřiny, paliva a s vyčerpanými zásobami léků," uvedl na sít X šéf WHO. Podle něj WHO pracuje s partnery na evakuaci pacientů, kteří jsou stále v nemocnici.
Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu by se po současném konfliktu měly vrátit pod jednu vládu obnovené palestinské samosprávy. V názorovém textu v deníku The Washington Post to dnes napsal americký prezident Joe Biden. Podle něj se z Pásma Gazy nesmí už nikdy stát zázemí pro teroristické organizace. Nepřijatelné je ale také nucené přemístění Palestinců, obnova izraelské okupace či blokáda, píše americký prezident. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale současná palestinská samospráva není schopna v Pásmu Gazy vládnout.
V textu Biden připomíná, že v době konfliktu odcestoval do Izraele, aby mu vyjádřil podporu po útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října, při kterém zahynulo podle izraelských úřadů na 1200 lidí. "Doporučil jsem také Izraelcům, aby nedovolili, aby jejich bolest a zloba je dovedly k chybám, které jsme my také v minulosti udělali," uvedl Biden. Napsal také, že jeho administrativa vyzvala k dodržování mezinárodního práva, k větší ochraně životů civilistů v Pásmu Gazy a že má zásluhu na zvýšení humanitární pomoci pro toto území.
"Dokud se Hamás drží své ideologie ničení, příměří nebude mírem," napsal Biden. Podle něj se z Pásma Gazy nesmí znovu stát území, kde mají zázemí teroristické skupiny. "Pásmo Gazy a Západní břeh Jordány by měly být sjednocené pod jednu vládní strukturu, a to obnovenou palestinskou samosprávu," uvedl Biden. Řešením dlouhodobého konfliktu je podle něj vytvoření palestinského státu, kde bude "stejná míra svobody, příležitostí a důstojnosti" jako v Izraeli.
"Nesmí se stát žádné násilné přesídlení Palestinců z Gazy, ani obnova okupace, ani blokáda či obležení, ani zmenšení území," napsal Biden. Po ukončení konfliktu se podle něj mezinárodní společenství musí zapojit do podpory "přechodných bezpečnostních opatření" i do obnovy Pásma Gazy.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell se setkal s ministrem zahraničí Saúdské Arábie Fajsalem bin Farhánem. Po jednaní Borrell uvedl, že arabské a evropské země musejí vyvinout společnou snahu pro zaručení bezpečnosti pro Izrael i Palestince. "Sdílíme obavy ohledně toho, co se děje na Západním břehu Jordánu a ohledně ztrát mezi civilisty v Izraeli i Pásmu Gazy," uvedl Borrell. Ten také oznámil, že z Pásma Gazy odjela první skupina 19 zaměstnanců Evropské unie.
Souhrn sobotních událostí:
- Českým diplomatům se podařilo evakuovat z Pásma Gazy dva příbuzné českých občanů. Stará se o ně konzulární tým velvyslanectví v Káhiře, uvedl úřad ministra zahraničí Jana Lipavského.
- Při izraelských úderech v Pásmu Gazy zahynulo od 7. října přes 12 tisíc civilistů, uvádí tamní úřady. Tuto informací však nelze nezávisle ověřit.
- Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) uvedl, že dostal palivo na provoz základních služeb a humanitárních aktivit v Pásmu Gazy na několik dní.
- Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje, aby mezinárodní orgány provedly inspekci izraelského jaderného arzenálu.
- Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navštívila Egypt, kde odmítla nucené vyhánění Palestinců. V Káhiře jednala s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a pak navštívila hraniční přechod Rafáh.
- Desetitisíce lidí v Izraeli demonstrovaly za propuštění osob, které unesl Hamás. Demonstranti, mezi kterými jsou i příbuzní unesených, požadují, aby izraelská vláda vynaložila větší snahu o propuštění rukojmích.
Českým diplomatům se dnes podařilo evakuovat z Pásma Gazy dva příbuzné českých občanů. Stará se o ně konzulární tým velvyslanectví v Káhiře. Vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) zaslala ČTK vedoucí oddělení komunikace ministerstva Mariana Wernerová.
"Našim diplomatům se dnes podařilo evakuovat další osoby z Gazy. V péči konzulárního týmu velvyslanectví v Káhiře jsou dva rodinní příslušníci českých občanů," uvedl ministr Lipavský.
Mluvčí ministerstva Daniel Drake před dvěma dny sdělil, že úřad v té době evidoval sedm českých občanů a jejich tři rodinné příslušníky, kteří měli zájem o evakuaci. Už dřív se objevily například zprávy o případu dvou českých dětí, které se měly v Gaze nacházet. Česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová řekla televizi CNN Prima News, že o tyto děti se nejednalo.
Lipavský tento týden v pondělí potvrdil, že se z oblasti podařilo evakuovat dalšího českého občana a jeho rodinného příslušníka. Vzhledem k citlivosti údajů Černínský palác neupřesnil, o koho se jednalo. Bližší informace nesdělil ani dnes.
Desetitisíce lidí dnes v Jeruzalémě demonstrovaly za propuštění osob, které při útoku ze 7. října uneslo palestinské hnutí Hamás. Demonstranti, mezi kterými jsou i příbuzní unesených, požadují, aby izraelská vláda vynaložila větší snahu o propuštění rukojmích, informuje agentura Reuters. Kritizují také izraelského premiéra Benjamia Netanjahua, že dlouho odmítal s příbuznými unesených komunikovat. Premiérova kancelář dnes oznámila, že se válečný kabinet setká se zástupci příbuzných.
Do Jeruzaléma dorazil protestní pochod, který v úterý vyšel z Tel Avivu. Ve městě se k němu přidaly další tisíce lidí. Podle agentury Reuters dnes demonstrovalo na 20 000 lidí, podle některých izraelských médií bylo účastníků protestu přes 30 000. K protestujícím se přidal i jeden z vůdců opozice Jair Lapid, který žádá demisi ministerského předsedy.
"Nemůžeme dál čekat, žádáme (vládu), aby jednala nyní, aby zaplatila jakoukoliv cenu, aby dostala rukojmí nazpět," řekl agentuře Reuters jeden z demonstrantů, který má mezi unesenými přítelkyni. Podobně se vyjadřovali i další účastníci protestu.
Podle serveru The Times of Israel se mnoho příbuzných unesených cítí opuštěno vládou. Premiéru Netanjahuovi vyčítají, že s nimi nejedná. Server deníku Haarec odpoledne napsal, že premiérova kancelář oznámila setkání mezi válečným kabinetem a zástupci příbuzných, které by se mělo uskutečnit v příštích dnech.
Od 7. října v Pásmu Gazy zemřelo kvůli izraelským úderům 12 300 lidí, podle agentury AFP to dnes uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví, nad nimž má kontrolu radikální hnutí Hamás. Ve srovnání s páteční bilancí je to zhruba o 300 mrtvých více. Mezi mrtvými je podle údajů ministerstva zhruba 5000 dětí a 3300 žen.
Podle palestinských úřadů není možné kvůli silným izraelským úderům v některých oblastech počty obětí sečíst.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes navštívila Egypt, kde odmítla nucené vyhánění Palestinců. V Káhiře jednala s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a pak navštívila hraniční přechod Rafáh, kudy proudí do Pásma Gazy humanitární pomoc. Tam podle médií vyzvala k větší pomoci obyvatelům Pásma Gazy.
Von der Leyenová poděkovala Egyptu za roli, jakou sehrává při poskytování pomoci Palestincům. "Shodli jsme se na zásadě žádného nuceného přemístění Palestinců a na politickém horizontu dvoustátního řešení," uvedla na sociálních sítích německá politička po jednání s egyptským prezidentem. Dodala, že s Egyptem chce budovat dlouhodobé vztahy.
Při návštěvě hraničního přechodu Rafáh pak šéfka EK zdůraznila, že Evropská unie je největším dárcem humanitární pomoci Palestincům. "Všichni jsme se shodli, že je zapotřebí, aby se k Palestincům v Pásmu Gazy dostala větší pomoc," dodala.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes v telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vyzval ke klidu zbraní mezi izraelskými silami a palestinským radikálním hnutím Hamás, informovala agentura DPA. Scholz také zdůraznil nutnost vylepšit humanitární situaci obyvatel Pásma Gazy, které Hamás ovládá a které je od vpádu radikálů na izraelské území ze 7. října pod izraelskou ofenzivou.
"Humanitární příměří by přispělo k podstatnému zlepšení péče o obyvatelstvo (v Pásmu Gazy)," uvedl Scholz. Zopakoval také, že Německo neoblomně stojí na straně Izraele a vyjádřil solidaritu Berlína s Izraelci.
Netanjahu podle DPA německému kancléři vysvětlil, jakými způsoby se jeho země snaží ochránit obyvatele palestinského pobřežního pásma. Snahu ale podle něj maří Hamás.
In a phone call with @israeliPM Netanyahu, I assured him of the full solidarity with the people of Israel and emphasized the urgent need to improve the humanitarian situation in Gaza. Humanitarian ceasefires can contribute to a significant improvement.
— Bundeskanzler Olaf Scholz (@Bundeskanzler) November 18, 2023
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) dnes uvedl, že dostal palivo na provoz základních služeb a humanitárních aktivit v Pásmu Gazy. Informovala o tom stanice BBC. Jde o druhou dodávku pro UNRWA od 7. října, respektive od začátku konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Poskytnuté množství však pokryje pouze část paliva, které by UNRWA potřeboval pro zajištění všech základních služeb. Dodávku v pátek schválil izraelský válečný kabinet.
Podle představitele egyptského Červeného půlměsíce, kterého cituje agentura DPA, na hraniční přechod Rafáh přijely cisterny se 129 000 litry paliva určeného pro UNRWA. Samotný úřad v prohlášení uvádí, že byla schválena dodávka 120 000 litrů paliva.
Dnešní dodávka má úřadu vydržet na dva dny. Takové množství však podle sdělení úřadu ani zdaleka nepokryje objem nutný k provozu zdravotnických služeb, kanalizace a vodovodní infrastruktury, svozu odpadu či fungování pekáren. "Vyzýváme k uspokojivé, pravidelné a nepodmíněné dodávce paliva," uvedl šéf UNRWA Philippe Lazzarini.
"Byli jsme informováni, že každé dva dny bude dodáno 120 000 litrů paliva," dodal UNRWA. Podle svého předchozího prohlášení by 160 000 litrů paliva potřeboval denně.
Dodávky paliva do Pásma Gazy blokoval Izrael od 7. října kvůli obavám, že by pohonné hmoty mohlo použít palestinské hnutí Hamás pro své bojové operace. Izraelský válečný kabinet schválil dodávky paliva na žádost Spojených států v pátek.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje, aby mezinárodní orgány provedly inspekci izraelského jaderného arzenálu. Podle agentury Reuters to řekl v rozhovoru s novináři při zpátečním letu z Německa, kde byl na státní návštěvě. Na začátku listopadu pohrozil použitím jaderné zbraně proti Pásmu Gazy jeden z izraelských ministrů, ačkoliv samotný Izrael oficiálně nepřiznal, že jadernými hlavicemi disponuje.
Erdogan tento týden vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby řekl, zda má Izrael jaderné zbraně. Dnes turecký prezident řekl, že je nutné provést inspekci izraelského jaderného arzenálu, "než bude příliš pozdě". Podle agentury Anadolu Erdogan řekl, že Turecko se se žádostí o inspekci obrátí na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE). Uznal však, že Izrael nemusí dodržovat pravidla úmluvy proti šíření jaderných zbraní, protože k ní nikdy nepřistoupil.
Izrael se k tomu, že vlastní jaderné zbraně, oficiálně nevyjadřuje. Panuje však přesvědčení, že jaderné hlavice už několik desítek let vlastní. Nezávislé organizace tvrdí, že by jich mohl mít zhruba 90.
Izraelský ministr Amichaj Elijahu z krajně pravicové strany Židovská síla na začátku listopadu v rozhovoru řekl, že by jaderné bombardování Pásma Gazy mohlo být jednou z možností v současném konfliktu mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás. Elijahu ale není členem válečného kabinetu, který o vojenských operacích rozhoduje.
Při izraelském bombardování školy, kterou na severu Pásma Gazy provozuje OSN, zemřelo nejméně 50 lidí. Tvrdí to palestinské úřady ovládané Hamásem.
Izraelské síly podle deníku The Jerusalem Post popřely, že nařídily evakuaci pacientů a zdravotníků z nemocnice Šífa v Pásmu Gazy. Tvrdí, že jejich přesun pouze umožnily na základě požadavku od ředitele nemocnice.
Agentura AFP s odvoláním na vyjádření ředitele nemocnice dnes napsala, že izraelští vojáci vyzvali k evakuaci jak uprchlíků, tak i pacientů včetně zraněných a zdravotníků. Všichni se podle instrukcí izraelských vojáků mají vydat pěšky na pobřeží v západní části města Gaza, sdělil ředitel agentuře.
V nemocnici Šífa v Pásmu Gazy zůstává po výzvě izraelských vojáků k evakuaci 450 lidí. Mají potíže s pohybem. Podle OSN bylo v nemocničním zařízení asi 2300 pacientů, zdravotníků nebo lidí vyhnaných z domovů. Izrael tvrdí, že nemocnici jako svoji základnu využívá radikální hnutí Hamás.
Pásmo Gazy může po skončení bojů spravovat jen palestinská samospráva, nikoliv Hamás, řekl na konferenci v Bahrajnu šéf diplomacie EU Josep Borrell.
Ve městě Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy bylo dnes v časných ranních hodinách při izraelském bombardování zabito 26 Palestinců, většinou dětí, uvedla podle deníku The Jerusalem Post palestinská agentura WAFA. Další zprávy z místa podle deníku Haarec hovoří o desítkách mrtvých po řadě útoků izraelské armády v severní části Pásma Gazy. Zasažena byla zřejmě i místa, kam se uchýlili uprchlíci, například školy a nemocnice.
Izraelská armáda v pátek podle tiskových agentur shazovala letáky nad městem Chán Júnis s výzvami k evakuaci, což podle médií může naznačovat, že po operacích na severu se armáda chystá zaměřit i na jih Gazy.
"Vyzýváme lidi k přesunu. Vím, že pro mnoho z nich to není snadné, ale nechceme, aby se civilisté dostali do křížové palby," sdělil v pátek podle agentury Reuters poradce izraelského premiéra Mark Regev. Stovky tisíc Palestinců přitom už dříve uposlechly výzvy Izraele a přesunuly se ze severu na jih.
Izraelští vojáci, kteří čtvrtým dnem podnikají razii v nemocnici Šífa v Pásmu Gazy, nařídili z reproduktorů evakuaci tohoto zařízení. Na přesun z nemocnice dali přítomným hodinu, informoval z místa novinář agentury AFP.
Podle OSN je v zařízení aktuálně asi 2300 pacientů, zdravotníků nebo lidí vyhnaných z domovů. Izrael tvrdí, že nemocnici jako svoji základnu využívá radikální hnutí Hamás.
Zástupci izraelské armády tvrdí, že její jednotky nadále v nemocnici Šífa nalézají podzemní infrastrukturu, kterou podle nich využívalo hnutí Hamás. Izraelští vojáci v této největší nemocnici v Pásmu Gazy také podle izraelského tisku sbírají poznatky o lidech, které Hamás unesl při útoku ze 7. října. V uplynulých dnech izraelská armáda uvedla, že v nemocnici Šífa objevila zbraně, poblíž nařízení pak dnes nalezla těla dvou rukojmích.
Na hudebním festivalu poblíž Gazy zemřelo 7. října celkem 364 lidí, uvedla izraelská televize Channel 12. Dosavadní zprávy hovořily o 270 mrtvých.
Izrael povolí dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, aniž by nadále omezoval jejich množství, uvedla podle serveru BBC News izraelská armáda. Izraelská armáda oznámila, že umožní navýšení počtu kamionů s humanitární pomocí, které do Gazy, kde ve velmi těžkých podmínkách žije na 2,3 milionu Palestinců, směřují z Egypta. Vše, co bude na seznamu OSN, bude podle Elada Gorena z izraelské armády doručeno.
"Je tedy na OSN, aby nám tyto seznamy poskytla, a pokud bude zítra potřeba 400 nákladních aut, tak jich bude 400…Neexistuje žádné omezení," uvedl Goren.
Izrael na začátku války proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás Gazu zcela odřízl od dodávek potravin, vody i léků. I v důsledku mezinárodního tlaku postupně svůj postoj pozměnil a nyní povoluje také omezené dodávky pohonných hmot do této pobřežní oblasti. Podle BBC News se tak stalo především v důsledku tlaku Spojených států.
Souhrn pátečních událostí:
- V Pásmu Gazy začala v omezeném režimu fungovat telekomunikační síť po první dodávce paliva.
- Mezinárodní trestní soud obdržel společnou žádost pěti zemí o prošetření situace na palestinských územích.
- Při izraelských úderech v Pásmu Gazy zahynulo od 7. října přes 12 tisíc civilistů, uvádí tamní úřady. Tuto informací však nelze nezávisle ověřit.
- Bílý dům obvinil amerického miliardáře Elona Muska, že šíří lži a antisemitismus.
Německo a Turecko dnes projevily vzájemné neshody ohledně konfliktu na Blízkém východě. Zatímco německý kancléř Olaf Scholz a prezident Frank-Walter Steinmeier přiznávali Izraeli právo na sebeobranu po útoku Hamásu ze 7. října, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při své návštěvě v Berlíně požadoval okamžité ukončení izraelského bombardování. Informovala o tom agentura DPA.
"Není žádným tajemstvím, že máme na konflikt velmi odlišné názory," řekl Scholz na společné tiskové konferenci s Erdoganem.
V Pásmu Gazy začala v omezeném režimu fungovat telekomunikační síť po první dodávce paliva, uvedl podle agentury Reuters provozovatel Paltel.
Mezinárodní trestní soud obdržel společnou žádost pěti zemí o prošetření situace na palestinských územích. Oznámil to dnes prokurátor soudu Karim Khan, který už v říjnu uvedl, že soud má pravomoc posuzovat údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané jak při útoku palestinského radikálního hnutí Hamás ze 7. října na Izrael, tak při izraelských odvetných operacích na území Pásma Gazy.
Žádost podle Khana podala Jihoafrická republika, Bangladéš, Bolívie, Komory a Džibutsko. Pretoria při tom uvedla, že žádost země podaly "s cílem zajistit, aby soud věnoval naléhavou pozornost vážné situaci v Palestině".
Bílý dům obvinil amerického miliardáře Elona Muska, že v jednom z příspěvků na své sociální síti X šíří antisemitismus a nenávist.
Při izraelských úderech v Pásmu Gazy zahynulo od 7. října přes 12 tisíc lidí. Dnes to uvedly podle agentury Reuters vládní úřady v Pásmu Gazy, které kontroluje hnutí Hamás. Dalších 3750 lidí se pohřešuje. Podle údajů je mezi mrtvými i 5000 dětí.
Údaje však nejdou nezávisle ověřit.
Izrael má právo na existenci a sebeobranu po útoku Hamásu, uvedli po setkání s Erdoganem v Berlíně německý prezident Steinmeier a kancléř Scholz.
V palestinském Pásmu Gazy už druhým dnem nefungují telekomunikační služby a internetové připojení, informovala dnes agentura AP. Podle mluvčí Světového potravinového programu se do Gazy navíc nyní dostává pouze asi deset procent potravinové pomoci potřebné na den, a mezi 2,3 miliony obyvatel tak narůstá žízeň a hlad.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyjádřila obavy z toho, že se v důsledku pokračujícího izraelského bombardování a kolabující infrastruktury v Pásmu Gazy během zimy ještě více rozšíří infekční choroby. Izraelský válečný kabinet mezitím podle zdroje listu Haarec jednomyslně odsouhlasil, že denně do Pásma Gazy vpustí dvě cisterny s palivem pro humanitární účely.
Izraelský válečný kabinet podle zdroje listu Haarec jednomyslně odsouhlasil, že denně do Pásma Gazy vpustí dvě cisterny s palivem. Budou využity pro humanitární operace úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA a k tomu, aby se zabránilo kolapsu čističek vody a kanalizačního systému. Podle zdroje listu Haarec má tento ústupek také poskytnout Izraeli "diplomatický manévrovací prostor", aby mohl pokračovat v ofenzivě proti Hamásu.
Izraelská armáda uvedla, že při noční razii v Džanínu a v přilehlém palestinském uprchlickém táboře na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila nejméně pět palestinských ozbrojenců a objevila skrýš zbraní. S odkazem na prohlášení armády o tom napsal sever The Times of Israel (ToI). Palestinská média dříve informovala o třech mrtvých. Proč se údaj o obětech liší, není podle ToI jasné.
Cílem izraelské razie podle armády bylo najít výbušniny patřící místním radikálním skupinám. Při akci došlo k přestřelce s palestinskými ozbrojenci. Další skupina Palestinců podle armády na vojáky házela zápalné lahve, na což armáda reagovala palbou.
Izraelská armáda uvedla, že její letectvo v noci na dnešek podniklo několik vzdušných úderů na pozice Hamásu, zatímco elitní bojová jednotka v severní části Pásma Gazy podnikla razii na stanovišti Palestinského islámského džihádu (PIJ). Na místě údajně našla rakety íránské výroby Badr-3, drony a další zbraně. Napsal o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Tyto údaje z válečné zóny nelze nezávisle ověřit.
Podle ToI má raketa Badr-3 odhadovaný dosah 160 kilometrů a může nést nálož o váze 240 kilogramů. Některé z raket byly podle zpravodajského webu přivezeny do Izraele pro výzkumné účely. Stanoviště PIJ armáda následně zničila.
Jordánsko zatím neuzavře dohodu s Izraelem o výměně energie za vodu, jejíž ratifikace se očekávala minulý měsíc. Dnes to podle agentury Reuters řekl jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí. Prohlásil, že si nedokáže představit podepsání dohody, zatímco je v Pásmu Gazy válka. Ministr také odmítl předjímat, kdo po konfliktu s Izraelem bude vládnout na tomto palestinském území, které bylo dosud pod kontrolou radikálního islamistického hnutí Hamás.
Izraelská armáda v Pásmu Gazy našla tělo Jehudit Weissové, kterou Hamás unesl při útoku na jižní Izrael 7. října, píše agentura Reuters. odle armádního mluvčího Daniela Hagariho ženu zabili příslušníci Hamásu, píše zpravodajský web The Times of Israel. "Nedostali jsme se k ní včas," řekl Hagari ve večerním projevu. Armáda dříve uvedla, že v blízkosti těla bylo nalezeno vojenské vybavení Hamásu, včetně útočných pušek.
Indonéská nemocnice, jež se nachází na severu Pásma Gazy u hranice s Izraelem, je mimo provoz. Dnes odpoledne to řekl podle agentury Reuters její ředitel Átif Kahlút. Podle něj tak nemocnice nemohla poskytnou pomoc 45 pacientům, kteří ji naléhavě potřebovali. Podle palestinského Červeného půlměsíce dnes izraelské jednotky provedly úder na nemocnici Al-Ahlí ve městě Gaza, kde 17. října nastala exploze, která zabila desítky lidí, píše agentura AFP.
Zhruba stovka lidí se podle odhadu dnes odpoledne účastnila propalestinského průvodu centrem Brna. Kolem 18:00 účastníci vyšli z prostranství před Janáčkovým divadlem, u sochy Jošta zapálili svíčky za zesnulé. Na pochod dohlíželi policisté. Na Blízkém východě se rozhořely boje po útoku palestinského islamistického hnutí Hamás na Izrael z počátku října.
Izraelská armáda dnes pokračovala v prohledávání nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, kde zůstávají stovky pacientů a zdravotníků; podle Izraelců v areálu mělo své velitelství radikální islamistické hnutí Hamás, které minulý měsíc napadlo Izrael. Podle reportérky BBC vojáci na místě našli vedle zbraní a munice také laptopy se záběry rukojmích. Izraelské letectvo mezitím na severu pásma zničilo dům vůdce Hamásu Ismáíla Haníji a shodilo letáky s výzvou k evakuaci nad jižní částí Pásma Gazy. Oblast jižního Izraele nedaleko hranic s Gazou navštívil šéf diplomacie EU Josep Borrell, který Tel Aviv vyzval, aby se v reakci na brutální útok Hamásu ze 7. října "nenechal pohltit hněvem".
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelská armáda nadále prohledává nemocnici Šífa v Pásmu Gazy, kde jsou stále stovky pacientů a zdravotníků. U nemocnice, která je největší v Pásmu Gazy, se už několik dní svádí boje s Hamásem.
- Humanitární organizace, úřad OSN či jordánské ministerstvo zahraničí zásah Izraelců v nemocnici Šífa kritizují.
- Americký prezident Joe Biden uvedl, že izraelskému premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi dal jasně najevo, že jedinou odpovědí na řešení konfliktu je dvoustátní řešení a okupace Pásma Gazy by byla "velkou chybou".
- Šéf diplomacie EU Josep Borrell vyzval Hamás k okamžitému propuštění rukojmí. Zároveň vyzval Izrael, aby se v reakci na útok Hamásu "nenechal pohltit hněvem".
Šéf unijní diplomacie podle agentury AFP také vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí. Borrell zdůraznil, že EU je s Izraelem plně solidární a podporuje jeho právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem.
"Ale jedna věc je bránit Izrael, a druhá věc je postarat se o lidi v nouzi," uvedl Borrell. "A právě proto Evropská unie vedle podpory práva Izraele na sebeobranu také žádá humanitární pomoc, potraviny, palivo, ochranu (pro obyvatele Gazy)," dodal.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell dnes na návštěvě Izraele židovský stát vyzval, aby se v reakci na krvavý říjnový útok Hamásu nenechal pohltit hněvem. V souvislosti s izraelskou vojenskou operací v Pásmu Gazy prohlásil, že "jedna hrůza neospravedlňuje druhou". Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Palestinské hnutí Hamás Borrell vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění zadržovaných rukojmích.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítáme vás u nového online přenosu k dění v Izraeli. Starší informace najdete zde.
Právě se děje
Brankoviště Bostonu je vzhůru nohama. Jedničku překonává gólman s nejhorší smlouvou
Trump vybral další ministry. Ministerstvo obchodu má vést miliardář z Wall Street
ŽIVĚ
Putin je ochotný kývnout Trumpovi na konec války. Ale má dvě podmínky, píše Reuters
Jedna inovace dělá z Kie EV3 mnohem příjemnější auto. Elroq se musí mít na pozoru
