Hlasování předcházely v Rusku měsíce represí úřadů vůči opozici, která zároveň kritizuje samotný průběh voleb a upozorňuje na volební podvody.
Vládní strana Jednotné Rusko získala ve volbách z minulého týdne 49,82 procenta hlasů v případě stranických kandidátek, což jí podle předběžných propočtů přinese 126 křesel, píše agentura Interfax. V jednomandátových obvodech získá s velkou pravděpodobností dalších 198 mandátů. Ve 450členné dolní komoře parlamentu tedy bude mít dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy.
Na druhém místě jsou komunisté, kteří obdrželi 18,93 procenta hlasů v případě stranických kandidátek, a dohromady obsadí 57 křesel. Spravedlivé Rusko získá 27 poslaneckých mandátů, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského obsadí 21 křesel a loni založená strana Noví lidé 13 křesel. Poslední tři jmenované strany se podle agentury AFP dají z velké části považovat za spojence Kremlu. Po jednom křesle obsadí další tři strany - Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Kromě toho uspělo pět nezávislých kandidátů.
Při volbách došlo k řadě obvyklých nesrovnalostí, nicméně nejpodezřelejší pro pozorovatele a opozici je relativně nové distanční elektronické hlasování, které bylo v případě voleb do Státní dumy použito poprvé, píše ruská služba BBC na svém webu. Ačkoliv se podle tohoto serveru očekávalo rychlé zveřejnění výsledků, v případě Moskvy je úřady odkládaly a oznámily až následující den. V ruské metropoli mívá vládní strana tradičně nízkou podporu.
Ještě předtím byly známy výsledky z volebních místností a v několika moskevských obvodech vedli opoziční kandidáti. Po zveřejnění úplných výsledků, včetně elektronického hlasování, ale žádný z opozičníků v Moskvě nezvítězil, píše ruský servis BBC, podle nějž se elektronicky hlasovalo ještě v dalších šesti regionech, ovšem používal se jiný systém sčítání hlasů a nedošlo tam ke zpoždění ani k nečekaným výsledkům. Ruské úřady tvrdí, že nový elektronický systém je transparentní a bezpečný.
Hlasování provázely četné zprávy o porušování pravidel, včetně falšování hlasů, upozornila agentura AP. Některá videa na sociálních sítích podle ní ukazovala, jak se lidé snaží vhazovat do volebních uren množství hlasovacích lístků. Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová nicméně podle agentury Reuters uvedla, že volby byly výjimečně transparentní. Komise anulovala 25 830 volebních lístků v 35 regionech, uvedla. Ruskému prezidentovi šéfka komise sdělila, že prověří všechny stížnosti předtím, než v tento pátek vyhlásí konečné výsledky.
Úřady před volbami prakticky zajistily, že nejznámější a nejhlasitější kritici Kremlu nekandidovali, a zároveň vystupňovaly tlak na nezávislá média či obránce lidských práv, uvedla už dříve AP.
Rusové volili poslance od pátku do neděle a volební účast činila 51,58 procenta. Obyvatelé řady ruských regionů vybírali souběžně s novým složením dolní komory parlamentu také nové oblastní sněmy a gubernátory. Volby do ruské dolní komory parlamentu jsou smíšené - polovina mandátů v dumě je rozdělena podle stranických kandidátních listin a dalších 225 poslaneckých míst je obsazeno většinovou volbou v jednomandátových okruzích.
