Proces začal za velkého zájmu německých médií a za přísných bezpečnostních opatření. Už několik hodin před jeho dopoledním zahájením se před vrchním zemským soudem ve Frankfurtu tvořily dlouhé fronty. První zástupci médií se podle agentury DPA postavili do řady už v pondělí večer.
Vražda politika, která má pravicově extremistický kontext, je v Německu něčím ojedinělým.
Podle komentátorů je proces zásadním předělem v debatě o radikalizujícím se prostředí v Německu. Lübcke totiž přišel o život kvůli své opakované a hlasité obhajobě migrantů přicházejících do Německa. Starost o ně byla součástí jeho práce v Hessensku. Podporoval otevřenou migrační politiku kancléřky Angely Merkelové (také CDU).
"Sám by si měl nakvartýrovat několik azylantů do vlastního domu, a to HNED!!!", "Nesoucítím s ním. Zasloužil si, co se mu stalo," píšou dodnes lidé na portálu Youtube. Zde je k vidění záznam Lübckeho vystoupení ve městečku Lohfelden nedaleko Kasselu z října 2015, kdy takzvaná migrační krize v Německu vrcholila.
"Ten čin narušil něco na mém vztahu k Německu," píše o politikově vraždě v komentáři pro deník Zeit novinář a spisovatel Hasnain Kazim, Němec indicko-pákistánského původu. Po Lübckeho smrti se sešel s řadou jeho stranických kolegů a vyděsilo ho, kolik z nich je přesvědčených o tom, že si politik za svou smrt může trochu sám, protože uprchlíky hájil.
"Jeho smrt jasně ukázala, že v Německu nejsou jako nebezpečí vnímáni jen černoši, muslimové, Židé, homosexuálové, feministky nebo další 'jiní' lidé, ale také ti, kteří je obhajují," je přesvědčený Kazim.
Přesně toho se podle verze, se kterou pracuje prokuratura, snažil podezřelý Stephan Ernst svým činem dosáhnout: vyvolat ve společnosti atmosféru strachu z toho, že samotná obhajoba cizinců a uprchlíků může být životu nebezpečná. Ernst původně vypověděl, že se rozhodl Lübckeho zabít právě kvůli jeho pozitivnímu vztahu k migrantům. Později to změnil na tvrzení, že politika ve skutečnosti zabil Markus H.
Případem se bude soud zabývat nejméně do října během více než tří desítek slyšení.
Čísla rostou
Jen dva týdny poté, co byl Lübcke v noci na 2. června 2019 zastřelen na terase svého domu, vydalo německé ministerstvo vnitra varování před pravicovým extremismem. Podle šéfa rezortu Horsta Seehofera představuje největší nebezpečí v zemi.
Z policejních statistik z letošního května vyplývá, že počet politicky motivovaných trestných činů se navíc zvýšil. A podle spolkové vlády přibylo i lidí, kteří jsou připraveni extremismem inspirované násilí páchat.
Počet činů, spáchaných z politických důvodů, se v uplynulém roce v Německu zvýšil o 14 procent na více než 41 tisíc. Patří mezi ně urážky, ublížení na zdraví, zakládání požárů i vraždy. Více než polovinu z nich spáchali pravicoví extremisté.
Do hledáčku úřadů přibylo také 26 konkrétních lidí, od kterých lze očekávat, že zaútočí. Celkem jich Němci sledují už 65. Od roku 2012, kdy se statistika začala vést, se jejich počet zpětinásobil. Narostl i počet levicově motivovaných extremistických činů.
Přitom celkově se míra kriminality v Německu za stejnou dobu naopak snížila. Skoro o třetinu ubylo i případů inspirovaných náboženskou, například islámskou, ideologií.
Lepší sledování extremistů
Lübcke byl prvním německým politikem zavražděným od konce éry levicové organizace RAF, tedy Frakce rudé armády, která byla aktivní do 90. let minulého století. Pravicové teroristické útoky se přitom v Německu jen za poslední rok odehrály už tři. Kromě Lübckeho zastřelení extremisté loni v říjnu útočili na synagogu v Halle v Sasku-Anhaltsku a letos v únoru v barech ve městě Hanau v Hessensku.
Aktuální čísla kriminalisté ještě nezveřejnili, ale počet osob, které německé úřady evidují jako pravicové extremisty, dosáhl už loni v červnu rekordu. Z 24 100 osob je navíc polovina schopná násilného jednání. Jen v souvislosti s Lübckeho vraždou kriminalisté prohledali byty čtyř desítek lidí podezřelých z toho, že čin zejména na sociálních sítích schvalovali. Sám Lübcke byl terčem neonacistů i po celé čtyři roky před svou smrtí.
Walter-Lübcke-Prozess: Hauptangeklagter will im Prozess nichts sagen https://t.co/VrVylgXEDF pic.twitter.com/HkZElj778r
— SPIEGEL Top (@SPIEGEL_Top) June 12, 2020
I z těchto důvodů má Spolkový kriminální úřad (BKA) v plánu rozšířit fungování zvláštního systému na vyhodnocování rizika. Podobný už cílí na podezřelé islamisty, ten nový by měl pomáhat systematicky sledovat a zneškodňovat rizikové lidi zejména s neonacistickou motivací. Podle kritiků ale hrozí, že jeho chystanému spuštění na jaře 2022 zabrání nedostatek znalostí, které mají kriminalisté o pravicové scéně.
Systém s názvem RADAR-Rechts by měl do budoucna mimo jiné zabránit tomu, aby se opakovala situace, kdy podezřelý Markus H. mohl zcela legálně držet zbraň, ačkoliv se už v minulosti pokusil zabít jednoho Iráčana a měl za sebou i další trestnou činnost. Stephana Ernsta pak úřady evidovaly jako nebezpečnou osobu s pravicově extremistickým smýšlením, přestaly ho ale v uplynulém roce sledovat.
Stopka "seznamům nepřátel"
Vládní Křesťansko-demokratická unie, odkud Lübcke pocházel, nyní požaduje, aby bylo trestné i sestavování takzvaných "seznamů nepřátel". Tedy osob, na které se pravicoví teroristé chtějí zaměřit. Na podobných seznamech se objevoval ještě před rokem 2015 i Lübcke. Lidé ze "seznamů" se pak stávají terčem útoků i na internetu.
V budoucnu by mělo být pro provozovatele sociálních sítí povinné hlásit takové dokumenty. Jak ale nedávno upozornila Německá soudcovská unie, pro účinnost systému bude potřeba mnohem víc personálu a peněz.
Němečtí komentátoři upozorňují, že znepokojujícími trendy by se ale měli zabývat také politici. "Nejen oni, ale také bezpečnostní orgány dlouho podceňovali pravicové násilí," píše například konzervativní list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Týdeník Spiegel pak minulý týden poukázal také na situaci v německé armádě. Informoval o dopisu, který poslal jeden z členů velení speciálních sil ministryni obrany Annegret Kramp-Karrenbauerové (CDU). Voják v něm varoval, že v jeho jednotce jsou pravicově extremistické aktivity dlouhodobě "ignorovány, nebo dokonce tolerovány".
