My jsme les. Indiáni chrání pralesy Amazonie, svět jim ale málo naslouchá

Jana Václavíková Jana Václavíková
13. 11. 2021 7:02
Když minulý týden procházeli skotským Glasgow demonstranti volající po ochraně přírody, pochodovalo mezi nimi i několik neobvykle oděných lidí. Měli barevné čelenky, pomalované obličeje a pestré oblečení odkazující k jejich kultuře. Původní obyvatelé z Jižní Ameriky přijeli na klimatickou konferenci COP26 upozornit, že ačkoliv pomáhají chránit prales a přírodu, kde žijí, svět jim málo naslouchá.

Glasgow (od naší zpravodajky) - V ulicích skotského města byla i Veronica Inmundaová, která žije v ekvádorské části Amazonie. "Na mnoha místech světa jsou muži, ženy i mladí lidé zabíjeni proto, že brání své domovy a matku Zemi, naši planetu. Proto tu jsem, abych bránila svůj domov," prohlásila minulou sobotu před publikem v Glasgow.

"Jsem šťastná, protože nejsem sama," dodala směrem k publiku. Tehdejší demonstrace v Glasgow se účastnilo několik desítek tisíc lidí, uvedla agentura DPA.

Inmundaová sice sama nebyla, na rozdíl od mnoha dalších zástupců domorodých kmenů ale měla štěstí, že se do Skotska vůbec dostala. Ještě před začátkem klimatické konference, která přinesla řadu celosvětových dohod, britská vláda prohlašovala, že 26. ročník summitu bude tím nejinkluzivnějším. Skutečnost však byla jiná - až dvě třetiny organizací, které běžně na tyto summity jezdí, letos nedorazily. Ať už kvůli koronavirovým opatřením, nemožnosti získat vízum do země nebo vysoké ceně za cestu.

Domorodé kmeny, které tvoří jen šest procent světové populace, mají přitom na ochranu přírody velký vliv, protože dohlížejí až na 80 procent biodiverzity neboli rozmanitosti živých organismů, píše britský deník The Guardian

Mnoho indiánů si tak v Glasgow stěžovalo na to, že nejsou dost slyšet. "Bez našeho zastoupení riskujeme, že vzniknou pravidla, která budou nadále porušovat lidská, územní a duchovní práva původních obyvatel," obává se například Eriel Deranger, šéf neziskové organizace Indigenous Climate Action.

"Naše vize je velmi odlišná od představ těch, kteří rozhodují. Jsme spojeni s životním prostředím a matkou Zemí. Nikdy bychom nevyjednávali o našich spirituálních oblastech ani bychom je nevyměnili za peníze. Pracovní skupiny (v Glasgow) ale nezastupují pohledy našich komunit," upozorňuje i náčelník Ninawa z amazonského kmene Huni Kui. 

"Původní obyvatelé nevidí rozdíl mezi lesem a sebou. Oni jsou les," shrnula pak na debatě pro veřejnost zakladatelka neziskové organizace Amazon Watch Atossa Soltaniová. 

"Romantizují si nás"

Už na pařížské klimatické konferenci v roce 2015 se jednotlivé státy shodly, že zástupci původních obyvatel budou se svými znalostmi a praktikami rovnocenně zastoupeni u vyjednávání. Deranger ale tvrdí, že se nic nezměnilo. Naopak: na COP26 indiáni vystupovali jen jako pozorovatelé. "Původní obyvatelé jsou více vidět, ale nikdo nás nebere vážně. Romantizují si nás," myslí si.

Domorodé kmeny proto v Glasgow promlouvaly z pódií na velkých protestech a v blízkosti konferenční haly promítaly fotografie těch, kteří byli při ochraně přírody zabiti. V loňském roce zemřel rukou těžařů dosud největší počet lidí - 227 -, píše nezisková organizace Global Witness, která sbírá data o napadení ochránců přírody. 

"Než jsem sem jela, slíbila jsem svému čtyřletému synovi, že se vrátím s něčím pozitivním. Řekl mi: 'Jsem smutný, protože moji lidé jsou v ohrožení, naše řeky a lesy jsou ničeny a vláda se snaží zdevastovat naše území'," říká Inmundaová.  

Původní obyvatelé na COP26.
Původní obyvatelé na COP26. | Foto: Jana Václavíková

Indiáni před svou cestou do Skotska čelili řadě překážek. Ať už šlo o problémy s vízy, žádosti o akreditaci nebo fakt, že někteří z nich nebyli naočkováni proti koronaviru. Mexická organizace Futuros Indígenas, spojující původní obyvatele usilující o ochranu přírody, už několik měsíců dopředu vybírala peníze na cestu.

Potíže měli i se sehnáním cenově dostupného ubytování. Už před konferencí se šířily zprávy o tom, že nejméně sto příslušníků domorodých kmenů nemá kde přespat. Ti nakonec spolu s dalšími aktivisty, kteří přijeli na pochody za klima, ulehli v noci do místních parků. Šlo například o Festival Park, který se nachází přímo naproti konferenční hale. Politiky jednající o klimatických dohodách a spící demonstranty tak odděloval pouze tok řeky Clyde, zástupy policistů a zátarasy.

Demonstranti, kteří neměli kde spát, našli přístřeší ve squatu.
Demonstranti, kteří neměli kde spát, našli přístřeší ve squatu. | Foto: Jana Václavíková

"Včera k nám přišla skupina původních obyvatel a poprosila nás o deky. Když jsme se jich zeptali, proč je potřebují, řekli, že v noci je zima a oni plánují spát venku," uvedlo britské hnutí COP26 Coalition, které pořádá během konference akce pro veřejnost. Místní organizace Bailey Hoose, která poskytuje služby lidem bez domova, zřídila v centru pro bezdomovce dočasný squat, kde mohli lidé přespávat. 

Co summit indiánům slíbil?

V prvním týdnu konference přislíbily Velká Británie, Spojené státy, Německo, Norsko, Nizozemsko a několik organizací, mezi nimi i charity miliardářů Jeffa Bezose a Michaela Bloomberga, pomoc původním obyvatelům v hodnotě 1,7 miliardy dolarů (37 miliard korun). Tyto peníze by měly pomoci odvrátit mizení lesů a znehodnocování půdy do roku 2025 a také ocenit přínos indiánů, píše se v prohlášení.

"Příslib financí nás těší, ale budeme sledovat konkrétní opatření," cituje vůdce ekvádorského kmene Shuar Tuntiak Katan deník The Guardian. "Záleží na tom, co se stane dál," myslí si.

Zároveň domorodci upozorňují, že nejlepším řešením není slib o obnově lesů a docílení uhlíkové neutrality, ale jednoduše ponechání přírodních zdrojů pod zemí. "Fosilní paliva, která lidstvu vystačí jen na pár týdnů, dokážou nenávratně zničit oblast s pestrou biodiverzitou," vysvětluje Soltaniová.

 

Právě se děje

Další zprávy