Gaza/Praha/Washington - Zatímco diplomatické snahy o zastavení násilností na Blízkém východě ne a ne nabrat tempo, mezi Izraelci a Palestinci dnes už sedmý den v řadě létaly rakety a umírali lidé.
Počet obětí na palestinské straně od chvíle, co v prosinci vypršelo půlroční příměří mezi Hamásem a Izraelem a došlo k obnovení bojů, dosáhl 429. Další dva tisíce lidí utrpěly zranění. Podle OSN tvořili více než čtvrtinu obětí civilisté.
Dnešní bilance byla ještě tragičtější - mezi deseti Palestinci, kteří izraelské bombardování nepřežili, bylo podle místních mediků sedm civilistů, z toho pět dětí. Tři z nich pocházely z jedné rodiny a o život přišly nedaleko uprchlického tábora Chán Júnis, kde podle informací BBC hrály na ulici fotbal.
"Taková zranění není možné přežít," citovala agentura Reuters norského lékaře Madtha Gilberta, který se v nemocnici v Gaze marně snažil zachránit jednoho z chlapců, jemuž střela utrhla obě nohy. "Tohle je vražda. Vždyť je to dítě."
Hamás slibuje odvetu
Oběti jsou i na izraelské straně. Podomácku vyráběné rakety, kterými palestinští radikálové ostřelují příhraniční izraelská města, za poslední týden připravily o život čtyři Izraelce. Několik střel dopadlo na přístav Aškelon severně od pásma Gazy i dnes, nezpůsobily však větší škody než rozbitá okna obytného domu.
Hamás přestlo slibuje krvavou pomstu. "Neustaneme, dokud nezničíme celou sionistickou entitu," prohlásil představitel Hamásu Fathi Hammad na dnešním pohřbu Nizara Rajána, jehož ve čtvrtek spolu se čtyřmi manželkami a jedenácti dětmi zabila izraelská střela.
Raján patřil mezi tvrdé jádro politického vedení Hamásu. Přednášel na Islámské univerzitě v Gaze a prosazoval například obnovení sebevražedných útoků na území Izraele. K tomu by nyní skutečně mohlo dojít, jak naznačil mluvčí Hamásu Ismail Rudwan, podle něhož "jsou po tomto zločinu na stole všechny možnosti včetně mučednických operací (=sebevražedných útoků) s cílem odvrátit agresi a zaútočit na sionistické cíle kdekoli".
Izrael s eventualitou odvetných teroristických útoků počítá, a posílil proto na maximální stupeň ostrahu na kontrolních stanovištích kolem okupovaných palestinských území na Západním břehu Jordánu.
Z Gazy také dnes ráno nechal za asistence Červeného kříže a patřičných ambasád odjet několik set cizinců, což ještě posílilo spekulace o hrozící pozemní ofenzivě proti pozicím Hamásu uvnitř pásma Gazy. Před takovou možností důrazně varoval zmocněnec OSN pro Blízký východ Robert Serry.
"Velice nás tato představa znepokojuje, protože by to znamenalo jen další spirálu násilí a další eskalování konfliktu. Musí to přestat," řekl Serry novinářům.
Schwarzenberg jede naslouchat
Za této napjaté situace se do oblasti chystá diplomatická mise Evropské unie v čele s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem coby představitelem předsednické země sedmadvacítky.
Spolu s ním jede na Blízký východ vysoký zmocněnec pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU Javier Solana, eurokomisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová či francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, jehož země Česku předala předsednictví s příchodem nového roku.
Delegace zahájí svou cestu v neděli v Egyptě, v pondělí má navštívit Izrael a palestinská území a v úterý Jordánsko.
Schwarzenbergova mluvčí Zuzana Opletalová tvrdí, že mise nemá přehnaná očekávání, co se možného zprostředkování příměří týče, a neveze ani žádnou konkrétní nabídku.
"Cílem cesty je vyslechnout si všechny strany, otevřít komunikační kanály. Nabídky mohou přijít později," řekla Opletalová v rozhovoru pro Rádio Česko.
Česko-francouzské předsednictví?
Mluvčí Černínského paláce zároveň naznačila, že by se delegace EU mohla v regionu setkat s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, který bude na Blízkém východě pobývat v pondělí a úterý.
Zdůraznila však, že jeho program má ryze bilaterální charakter a nemá nic společného s aktivitami EU, neboť francouzské předsednictví už skončilo.
Pozorovatelé již delší dobu upozorňují, že francouzský prezident by mohl mít snahy neúměrně zasahovat do unijních záležitostí i v době českého předsednictví. Nijak se totiž netají přesvědčením, že velkou politiku mohou dělat jen velké země. A s ambicí dál se angažovat ve snahách o nalezení řešení blízkovýchodního konfliktu v Paříži při loňské koordinační schůzce osobně seznámil i českého premiéra Mirka Topolánka.
Oproti tomu tradiční garant blízkovýchodních mírových snah Washington před blížící se výměnou administrativ zcela vyklidil diplomatické pole.
Dosluhující ministryně zahraničí Condoleezza Riceová dnes naznačila, že v tuto chvíli o návštěvě regionu neuvažuje. USA podle ní usilují o příměří, které by bylo "trvalejšího rázu".
