Vídeň/Káhira - "Neudělala jsem nic, nechci na sebe přivolávat ještě větší hanbu," přiznává mladá koptská křesťanka. Když ji skupinka mužů obtěžovala, nebránila se. Odvahu povědět vše rodičům také nenašla.
"Vinu by dávali mně, tomu, jak se oblékám. Nikam by mě už nepustili," dodala v rozhovoru pro list Middle East Times.
Nezvyklé? V Evropě možná, v nejlidnatější arabské zemi jde podle průzkumu Egyptského centra pro ženská práva (ECWR) o samozřejmost. Se sexuálním obtěžováním má zkušenost 75% žen - bez ohledu na sociální postavení nebo věk.
Statistiky říkají, že nejčastěji Egypťanky čelí nepatřičnému osahávání (40% dotázaných), následuje verbální obtěžování (38%). Necelá třetina uvedla, že je obětí obtěžování každý den. Studie stále není u konce, jak ale uvádí Rebecca Chiaová z ECWR, "průzkum ukázal, co se v Egyptě děje".
Převládá odevzdanost
Se znepokojivými fakty je podle Chiaové těžké bojovat. Na arabské poměry kdysi velmi liberální Egypt se stává stále konzervativnější zemí a ženy přistupují k problematice velmi pasivně.
Ženy v arabském světě
Pelosiová v Rijádu: A kdepak máte ženy? Saúdská Arábie a ženy: ani náznak změn První Arabky se chystají na Everest. A hned dvojčataPrůzkum ukázal, že pouhých 12% dotázaných neváhá kontaktovat policii. Zjištění dokazuje, že v otázce obtěžování je "naprostý nedostatek důvěry v policii a soudní systém," uvádí ECWR. Amnesty International dokonce tvrdí, že 35% žen je obětí domácího násilí.
Nejpřekvapivější byly odpovědi obyvatelek chudších oblastí. Podle většiny z nich si za nevhodné chování mužů mohou samy. "Čeká nás dlouhá cesta, než ženy z pracující třídy pochopí, že obtěžování není přijatelné," hodnotí situaci Chiaová.
Egypt není zdaleka jedinou muslimskou zemí, kde ženská práva existují nanejvýš na papíře. Organizace na ochranu lidských práv nejvíce kritizují situaci ve všech státech a oblastech, kde se společnosti řídí tradičním islámským právem.
Tisíc let stará pravidla
"Ženy jsou podřízeny rodinným pravidlům, která jsou založena na šaríi. Ta strikně následuje interpretace islámských učenců, kteří žili před tisícem let," řekla nedávno letošní předsedkyně Valného shromáždění OSN Hadža Rašíd Chalífová z Bahrajnu a dodala: "Základem sociální struktury Blízkého východu je rodina, ne jedinec. To vytvořilo mentalitu, která se bojí autonomie žen."
Bez ženských práv ale demokracie v muslimských zemích vzkvétat nebude, shodly se tento týdena účastnice vídeňské konference žen o Blízkém východě. "Je třeba povzbudit ženy, aby aktivně přispěly k hledání východisek, aby nebyly jen beztvarou masou bezprávných osob, ale aby byly brány vážně," řekla hostitelka dvoudenní akce, rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková.
Konference se ve Vídni kromě Riceové a Plassnikové zúčastnily i izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová, manželka iráckého prezidenta Hero Talabáníová, bývalá palestinská ministryně Hanan Ašrávíová a členky vlád z Libanonu, Egypta a dalších zemí Blízkého východu. Přítomny byly i političky z Maďarska, Chorvatska nebo Burundi a také evropská komisařka Benita Ferrerová-Waldnerová.
Zlepšení na obzoru?
Snahy o zlepšení postavení žen v egyptské společnosti vyvolávaly v minulosti rozporuplné reakce. Vláda v březnu rozšířila počet soudkyň Nejvyššího soudu z jedné na 32. Na krok, který ocenila organizace Human Rights Watch se ale pod tíhou přetrvávajících problémů rychle zapomnělo.
Rozruch způsobila nová kniha známé egyptské spisovatelky Nawál Sa´ádáwiové. Její dílo "Bůh na vrcholu rezignuje" bylo staženo z pultů pro "urážku islámu".
Přečtěte si: Egypťanka napsala hru. Půjde k soudu
Egyptské centrum pro ženská práva ale věří, že se situace v zemi, kde v parlamentu ženy tvoří jen dvě procenta, postupně zlepší. "V posledních letech sledujeme nárůst počtu ženských aktivistek," řekla Renecca Chiaová.
