Už stačilo. Číňané po celé zemi protestují proti lockdownům, volají i po konci vlády

Foto: Číňané vyšli do ulic s papíry v rukách. Došla jim trpělivost s kroky vlády
...
...
...
Na sociálních sítích se proto události přezdívá Revoluce A4 podle velikosti papíru, píše server What's On Weibo.
Foto: Reuters
Jana Václavíková Jana Václavíková
28. 11. 2022 17:02
Trpělivost, kterou měli běžní Číňané s politikou nulové tolerance vůči koronaviru, o víkendu pravděpodobně vypršela. Při bezprecedentních protestech vyšli naštvaní lidé do ulic a požadovali svobodu a zrušení masových lockdownů. Někteří dokonce vyzývali komunistickou stranu k odstoupení.

Vše spustily čtvrteční události v Urumči, hlavním městě provincie Sin-ťiang, kde Peking spravuje převýchovné tábory pro ujgurskou menšinu. Při požáru v jednom bytě zemřelo nejméně deset lidí, a ačkoliv příčina není plně objasněná, na sociálních sítích se začala objevovat obvinění, že za smrt lidí může místní vláda. 

Někteří obyvatelé provincie jsou kvůli šíření koronaviru už více než sto dní v karanténě. To s sebou často i v jiných městech přinášelo drastická opatření jako zalepování dveří, blokování únikových východů nebo zamykání bran na řetězy. Přestože úřady vinu odmítají, frustrace z přísných a dlouhotrvajících opatření přerostla v protesty.

Kvůli protikoronavirovým opatřením přišla řada Číňanů o práci, zkrachovaly některé podniky a důvěra ve vládu obecně poklesla. 

Protesty proti politice nulové tolerance vůči covidu-19 v Číně sílí. | Video: Reuters

"Včera jsem viděla požár v Urumči a brečela jsem. Pak jsem si vzpomněla na dobu, kdy byla Šanghaj letos v lockdownu," líčí své pocity obchodní manažerka Kira Jao z velkoměsta, které bylo několik měsíců zavřené. Stejně jako jiní lidé proto vyšla protestovat. "Křičeli jsme 'ne testům, chceme svobodu' a 'ne zdravotním kódům'. Konečně jsem mohla říct, co jsem si myslela," cituje ji americký deník New York Times

V podobném duchu se nesly i další demonstrace. "Uvolněte lockdowny", "služte lidu" a "chci si sednout do kina a sledovat film" se ozývalo Pekingem, Šanghají, Wu-chanem nebo univerzitními kampusy. Některá hesla ale mířila přímo na vládnoucí stranu a samotného generálního tajemníka Si Ťin-pchinga. "Nechceme doživotní funkci, Čína nepotřebuje císaře. Si Ťin-pchingu, odstup!" skandoval dav. 

Jinde lidé strhávali ploty bránící ve volném pohybu nebo mlčky stáli s bílými papíry, aby upozornili na přísnou cenzuru, která jim nedovoluje kritizovat opatření. 

Neslýchané protesty

Přestože protesty v Číně probíhají i jindy a nejsou až takovou výjimkou, většinou se o nich za hranicemi země mnoho neví, protože policie je rychle zastaví a cenzoři zmínky o nich automaticky mažou ze sociálních sítí. Navíc přímá kritika Pekingu a Si Ťin-pchinga, který je propagátorem politiky nulového covidu, je vzácná. 

"V téhle době je to neslýchané," domnívá se profesor čínské politiky Min-sin Pchej. "Ukazuje to na velkou frustraci vůči covidovým nařízením. Lidé jsou prostě unavení," řekl americkému listu.

Kritika nejvýše postaveného muže Číny přichází měsíc poté, co byl znovuzvolen do třetího mandátu, čímž se stal nejsilnějším vůdcem země od dob diktátora Mao Ce-tunga.

Uvolnění přísných opatření, včetně konce masových karantén, ohlásila vláda v polovině listopadu. V praxi k tomu ale nedošlo - mimo jiné kvůli stoupajícím počtům nakažených. V pondělí úřady ohlásily rekordních 40 347 nákaz za jeden den, píše britský deník The Guardian.

"Dřív všichni mysleli jenom na to, jak se z toho dostat. Teď se myšlení proměnilo. Chceme bojovat a zvítězit," říká obyvatelka provincie Chu-nan May Chu.

Strach z masakru

Deník New York Times upozorňuje na to, že současné důvody k protestům jsou společné pro všechny vrstvy. Studenti byli zavření v kampusech, zaměstnanci továren přišli o příjmy a obchodníci museli rušit zahraniční cesty a omezovat export zboží. Toho se podle listu komunistická strana obává nejvíc - že by stejně jako v roce 1989 lidé z různých prostředí "našli společný cíl a požadovali demokratickou změnu, což vedlo k událostem na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men). Dosud se ale nic takového nestalo."

Naráží tím na dění z noci na 4. června 1989, kdy čínská armáda poslala tanky proti účastníkům protestů, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali demokratické reformy. Zahynuly stovky, možná až tisíce studentů, aktivistů a dalších občanů.

"Politika nulového covidu vyvolala nechtěné následky, které postavily obrovské množství lidí do stejné situace," hodnotí profesor zaměřený na čínský obchod Ja-šeng Chuang. "Tohle mění celou hru." 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Real Madrid porazil v dohrávce Valencii a snížil ztrátu na Barcelonu

Fotbalisté Realu Madridu zvítězili v dohrávce 17. kola španělské ligy nad Valencií 2:0 a v tabulce snížili na druhém místě ztrátu na vedoucí Barcelonu na pět bodů. O výhře úřadujících šampionů Ligy mistrů rozhodli po přestávce dvěma góly v rozmezí dvou minut Marco Asensio a Vinícius.

Real se mohl dostat do vedení už v nastaveném času prvního poločasu, trefu Rüdigera ale sudí po zásahu videorozhodčího kvůli faulu neuznal. V 52. minutě už se po Asensiově střele zdálky skóre změnilo a dvě minuty nato zvýšil po individuální akci Vinícius, jenž se v této sezoně trefil už posedmé.

Valencie dohrávala zápas v deseti poté, co byl v 72. minutě vyloučen Gabriel Paulista. Vítězství se nedočkala v pátém utkání v řadě a v tabulce je na 14. místě.

před 9 hodinami

FBI prohledá v kauze utajovaných dokumentů soukromý dům bývalého viceprezidenta Pence

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v rámci šetření kauzy utajovaných dokumentů v příštích dnech prohledá soukromý dům bývalého viceprezidenta Mikea Pence v Indianě, napsal ve čtvrtek list The Wall Street Journal. U Pence, stejně jako u prezidenta Joea Bidena, našli jeho spolupracovníci dokumenty označené jako tajné. Kauza utajovaných dokumentů začala loni v srpnu, když agenti FBI našli v soukromém sídle exprezidenta Donalda Trumpa na Floridě několik krabic materiálů, které měl Trump odevzdat po odchodu z Bílého domu.

Jak bývalí prezidenti a viceprezidenti zacházeli s utajovanými dokumenty nyní vyšetřuje ministerstvo spravedlnosti. Biden a Pence oba uznali, že malé množství citlivých materiálů neměli uchovávat ve svých soukromých nemovitostech a prohlásili, že s úřady budou "plně spolupracovat". V Bidenově washingtonské kanceláři a jeho dvou domech našli vyšetřovatelé "malé množství dokumentů" a k dalšímu přezkumu si odnesli materiály datované až desítky let do minulosti, kdy byl Biden americkým senátorem.

"Když ve funkci končí jeden prezident a nastupuje nový, v Bílém domě nejsou žádné dokumenty, žádné složky a počítače jsou naprosto prázdné," řekl WSJ David Marchik, autor knihy The Peaceful Transfer of Power (Nenásilné předání moci), která mapuje předávání moci mezi americkými prezidenty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy