Tripolis - V neděli zemřel jediný odsouzený atentátník na americké letadlo, které se roku 1988 zřítilo na skotskou obec Lockerbie, Libyjec Abdal Basat Alí Muhammad Midžrahí.
Zemřel v Tripolisu asi hodinu po poledni středoevropského času. O jeho smrti informoval agenturu Reuters jeho bratr Abdalhakím.
Midžrahí měl 59 let a trpěl rakovinou prostaty, díky níž byl v roce 2009 propuštěn z britského vězení do Libye. Tehdy mu lékaři dávali tři měsíce života.
Nedávno byl tři dny hospitalizován a po transfúzi 16. dubna propuštěn domů. Dle tehdejších zpráv dostal 11 litrů krve. Lékaři přiznali, že se jeho stav horší, ale pustili ho domů, protože si prý přál být s rodinou.
"Je na pokraji smrti," řekl tehdy jeho syn Chálid.
Letadlo společnosti PanAm na lince z Londýna do New Yorku explodovalo nad skotským městem Lockerbie 21. prosince 1988.
Zahynulo tehdy 270 lidí, nejvíce obětí bylo z USA. I proto americký prezident Barack Obama, stejně jako někteří další politici, označili toto rozhodnutí skotské vlády za chybu.
Midžrahí, který svou vinu vždy popíral, byl v roce 2001 odsouzen k doživotí.
Poté, co mu lékaři předpověděli tři měsíce života, byl z údajně humanitárních důvodů propuštěn, což velmi těžce nesli zejména pozůstalí oběti atentátu.
Někteří proto žádali, aby byl znovu uvězněn a případ přezkoumán.
Za vším hledej byznys
Podle Sunday Telegraph přišly lékařská diagnóza i rozhodnutí skotského ministerstva spravedlnosti o Midžrahího propuštění poté, co Tripolis varoval Londýn, že zruší lukrativní dohodu s Británií o ropě a obchodu, pokud odsouzený zemře ve vězení, poznamenal nedělník.
Britská vláda slovy premiéra Gordona Browna popřela, že by ropné kontrakty s Libyí souvisely s případem Lockerbie. Ministr spravedlnosti Jack Straw ovšem potom v rozhovoru pro deník Daily Telegraph připustil, že ropné a obchodní zájmy hrály "velmi významnou roli" v dohodě o teroristově propuštění.
V květnu 2007 byla po dlouhém vyjednávání během návštěvy tehdejšího premiéra Tonyho Blaira v Libyi podepsána dohoda, umožňující ropnému gigantu BP těžební průzkum libyjských nalezišť v hodnotě 540 milionů liber (skoro 16 miliard korun).
