Co nejdůležitějšího přineslo volební superúterý?
Den předtím jsem studentům žurnalistiky na hodině říkal, že tohle bude nejnudnější superúterý od doby, co existuje, protože v podstatě žádné nebylo. Primárky jednotlivých stran tím definitivně skončily a čeká nás odveta mezi exprezidentem Trumpem a současnou hlavou státu Bidenem.
Průzkumy ale ukazují, že většina Američanů si opakování duelu z roku 2020 nepřeje. Trump navíc čelí trestním obviněním a u Bidena voliči upozorňují na vysoký věk, je mu 81 let. Jak to, že přesto právě oni dva nakonec velmi pravděpodobně získají stranickou nominaci?
V případě demokratů se to vysvětluje snáze, protože úřadující prezident je téměř vždy znovu nominován, pokud se nerozhodne dobrovolně odstoupit. To Biden neudělal, a tak bylo jasné, že nakonec Demokratická strana nominuje jeho.
Trumpův výsledek je zajímavější a překvapivější. Před rokem bych řekl, že nad ním v primárkách vyhraje floridský guvernér Ron DeSantis, ale to se nestalo. Trump je u republikánských voličů v primárkách nesmírně populární, mnohem víc než kdokoliv jiný. Prostě tuhle voličskou skupinu vlastní. Pokud tohle o kandidátovi platí, neexistuje způsob, jak mu zabránit v jeho cestě k nominaci.
Dvacet procent demokratických voličů v Minnesotě nezvolilo na volebním lístku žádného kandidáta. V Michiganu to bylo 13 procent. Mnoho demokratů tedy podle všeho není spokojeno s tím, že Biden znovu kandiduje.
Ale to je americký systém. Bez ohledu na to, jak je současný prezident nepopulární, je potřeba tak trochu zázrak, abyste ho sesadili. Dobrým příkladem je rok 1980, kdy strana znovu nominovala úřadující hlavu státu Jimmyho Cartera, i přestože byl velmi nepopulární. Tehdy proti němu kandidoval "zlatý hoch" Demokratické strany Edward "Ted" Kennedy, a Carter přesto vyhrál.
V nynějších volbách nebyl žádný takový kandidát, který by Bidena vyzval, a ani si nemyslím, že by ve straně taková osobnost existovala. A pokud ano, tak nekandidovala.
Superúterý provázela poměrně nízká volební účast, přenese se to i do finále prezidentských voleb v listopadu? Bude také nudné?
Pochybuji, že volební účast bude tak nízká. Primárky, a zejména ty s jistým výsledkem, mívají nízkou účast. Kandidáti neutráceli velké peníze na kampaň ani na superúterý. Na podzim by to mohlo být jinak. V posledních letech dokonce volební účast stoupá. Pokud bych měl nyní předpovídat výsledek, tipl bych si, že vyhraje Trump.
Nicholas Lemann
Nicholas Lemann je americký novinář a spisovatel. Pravidelně píše pro týdeník The New Yorker. Jeho texty vycházejí i v denících The New York Times, The New Republic a Slate, pracoval také pro televize Discovery Channel nebo BBC. Deset let působil jako děkan Graduate School of Journalism na Kolumbijské univerzitě, kde stále učí.
Je autorem knih Redemption: The Rise of the Deal and the Decline of the American Dream (Vykoupení: Vzestup a pád amerického snu) nebo The Promised Land: The Secret History of the American Meritocracy (Země zaslíbená: tajná historie americké meritokracie), která získala několik knižních cen.
Proč?
Je to kombinace Bidenových slabých stránek a Trumpových silných stránek. U Bidena jde hlavně o vysoký věk. Teď vypadá a zní jinak než v roce 2020. Je to dost velký a zřejmý problém, který se nedá obejít. Trump naopak působí mnohem víc jako ten starý Trump. Navíc Biden nikdy nebyl v průzkumech příliš populární prezident. V USA sice teď dochází k hospodářskému oživení, ale voliči ho podle průzkumů mínění nezaznamenávají. Je to záhada.
Vypadá to, že Trump má extrémně efektivní organizaci kampaně, na hodně místech je osobně a daří se mu oslovovat středové voliče. Demokraty kritizuje v kulturních otázkách, ale ne v těch ekonomických. U středových voličů to dělá tím způsobem, že u všech témat vybírá tu lepší variantu.
Dám příklad. Dvěma největšími vládními programy v USA jsou sociální zabezpečení a zdravotní péče. A Trump je prvním republikánským kandidátem v mém životě, který vstane a řekne: "Miluji tyto dva programy. Jsou báječné. Nikdy bych je neomezil. Pokud někdo řekne, že by je chtěl omezit, přijdu a toho člověka osobně zničím." To je v Republikánské straně něco zcela nového. A je to chytrý tah. Trump tak voličům přináší všechno, co se jim na levici líbí, ale zároveň dál kritizuje to, co na ní nenávidí.
Pokud Trump cílí na voliče dělnické třídy, je to problém pro demokraty, pro které šlo o jejich tradiční voličskou základnu. Dochází v americké politice k posunu?
Ve Spojených státech máte od voleb v roce 1856 stále dvě stejné hlavní politické strany, což je těžko uvěřitelné pro kohokoliv, kdo z USA nepochází. Jsme obrovská, bouřlivá země s šíleně stabilním systémem dvou stran. A obě strany jsou podobně populární. Během let se ale povaha obou z nich měnila.
Změnilo se, co znamená být republikánem a co demokratem. Stále si myslím, že z tradiční představy, že Republikánská strana je stranou byznysu a demokraté jsou stranou pracujících, něco zbylo. Ale důležité je teď i rozdělení voličů na základě jejich vzdělání. Demokraté se stali stranou vysokoškolsky vzdělaných lidí, což tradičně nebyli. A republikáni se stali stranou lidí bez vysokoškolského vzdělání, což je většina země, a venkovských oblastí, kde byli dříve silní demokraté. Tento posun ale není záležitost jedněch voleb.
A bavíme se teď o republikánech jako takových, nebo o Trumpovi?
Trumpova verze republikánství se stala nebo stává převládající ideologií strany. Nikdo uvnitř strany se mu není schopný postavit, protože je tak oblíbený. Na politice v USA je přitom trochu zvláštní, že většina politiků nebývá moc populárních. Zejména pro republikány bylo tradičně velmi těžké získat si vášnivé příznivce. Trump je v podstatě jediný příklad politika této strany, kterému se to povedlo. Všichni ostatní republikáni se mu musí tak trochu klanět.
Žijete v New Yorku, ale často jezdíte i mimo město, kde má Trump mnoho podporovatelů. Jaká tam panuje atmosféra, například ve srovnání se situací před čtyřmi lety?
Máme dům na severu státu New York, kde trávíme hodně času. To je doslova Trumpova země. Voliče Trumpa poznáte například podle toho, že řídí pick-up. Lidé, kteří bývalého prezidenta mají rádi, chtějí, aby se znovu vrátil do Bílého domu. Je to otázka kulturní identity, události ve světě to už neovlivní.
Trump čelí celkem čtyřem žalobám, celkově jde o 91 různých obvinění. Je možné, že opravdu skončí ve vězení?
Z obvinění si udělal svou přednost a zdá se, že je díky tomu ještě populárnější. Může se to ale změnit.
Že skončí ve vězení, možné rozhodně je. Nejvyšší soud je sice pevně rozhodnutý, že jednotlivé státy nemůžou Trumpa odstranit z volebního lístku, ale i tak to bude jízda. Může být z něčeho usvědčen i odsouzen.
Do listopadu se toho tedy může stát hodně, co se týče Bidenova zdraví nebo soudních procesů s Trumpem. Existuje v každé straně někdo, kdo by mohl kandidáta na posledního chvíli zastoupit?
Kdyby se něco stalo Bidenovi, téměř určitě by byla nominovaná jeho viceprezidentka Kamala Harrisová. Hodně se sice šušká o tom, že to bude manželka bývalého prezidenta Baracka Obamy Michelle Obamová, která na poslední chvíli naskočí, ale k tomu jsem skeptický.
U Trumpa je to složitější otázka. Ale zřejmě by ho také zastoupil viceprezident, zatím ale neoznámil, kdo to bude. Kdyby byl odsouzen, dokážu si představit, že by volby vedl z vězeňské cely a vyhrál by je. A pak by mu prostě každý den nosili papíry do cely.
