Kábul - Bezmála celé desetiletí pronásledovali v Afghánistánu tálibánce, pak se ale mise elitních jednotek americké armády, kterým se podařilo chytit mimo jiné i teroristu číslo jedna a vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina, změnila.
Důsledek? Civilních obětí sebevražedných i komplexnějších útoků Tálibánu a dalších protivládních povstalců za posledního půl roku prudce přibylo. O závratných 78 procent.
"Ukončení naší bojové mise znamená, že už nemůžeme cílit na ozbrojence jen proto, že jsou členy Tálibánu," cituje amerického důstojníka v Afghánistánu server Foreign Policy.
Základní otázka teď totiž zní: měl by být Tálibán, který na západní cíle mimo svou zemi neútočí, vůbec považován za teroristickou organizaci, jíž se má elita armády zabývat?
Z cílových kategorií Tálibán sám o sobě zmizel
Směrnice svým zvláštním elitním jednotkám Washington upravil k 1. lednu 2015, tedy ve chvíli, kdy byla ukončena letitá spojenecká vojenské mise ISAF a z rozvrácené země odešla více než stotisícová mezinárodní armáda států NATO. Operacím Společného velitelství zvláštních operací (JSOC) tím Pentagon vymezil úzké a striktně protiteroristické zaměření.
Americké jednotky JSOC od té doby nemohou na členy Tálibánu "bezdůvodně" cílit. Vyhledávat a likvidovat smějí jen ty radikály, které lze přiřadit alespoň k jedné z trojice předurčených kategorií: mezi ty, kteří bezprostředně ohrožují USA nebo jejich spojence v Afghánistánu; přímé stoupence Al-Káidy a ty, kdo představují strategickou hrozbu pro afghánské bezpečnostní jednotky.
Zpátky na začátku
Podle Foreign Policy se tak boj proti radikálům v mnoha ohledech de facto vrátil zpět na začátek války. Během své první afghánské "pětiletky" se jednotky JSOC rovněž zaměřovaly pouze na cíle teroristické sítě Al-Káida, v letech 2006 až 2014 se ale jejich záběr rozšířil i na Tálibán.
Zatímco jedno hnutí tak z nového seznamu cílů v podstatě zmizelo, přibyl na něj například Islámský stát, jehož příznivci se v zemi začínají zabydlovat.
Za prvních sedm měsíců roku 2015 sice útoků Tálibánu ubylo o necelou desetinu, počet civilních obětí (183 mrtvých a 839 zraněných) ovšem v porovnání se stejným obdobím roku 2014 podle mise OSN vzrostl o 78 procent.
Asi o 60 procent pak podle OSN v porovnání s loňskem vzrostl počet civilních obětí, jež mají na svědomí provládní síly. Ty se na úmrtích civilistů podílely zhruba 16 procenty.
Souviset to zcela nemusí, upozorňují Američané
Americká armáda se brání, že není možné určit, na kolik nelichotivá statistika - a míra násilí v zemi - souvisí se změnami pravidel, která pro JSOC vytýčil Washington.
Nařízené změny souvisejí se strmým poklesem počtu amerických vojáků v Afghánistánu.
Ještě před čtyřmi lety jich v zemi působilo 101 000, prezident Barack Obama ovšem slíbil, že před jeho odchodem z Bílého domu na začátku roku 2017 jich tam zůstane pouhá tisícovka.
Většina Američanů Afghánistán opustila společně s ostatními vojsky NATO nejpozději na konci loňského roku. V rámci lednového spuštění nebojové mise NATO Resolute Support dnes v zemi stále operuje necelých 10 000 Američanů, kteří tam mají podle prezidenta ve stejném počtu zůstat asi do konce roku.
Hlavním úkolem nové mise je podpora asistence a výcvik afghánských bezpečnostních sil a pomoc institucím. Jednotky JSOC se ale na výcviku Afghánců přímo nepodílejí.
Pnutí mezi povstalci
Nárůst násilí v Afghánistánu v posledních několika týdnech lze nejspíš do jisté míry přičíst i mocenskému pnutí uvnitř Tálibánu i mezi radikálními povstaleckými skupinami, které usilují o destabilizaci země a vlády prezidenta Ašrafa Ghaního. Ten do úřadu nastoupil teprve loni v září a v současnosti usiluje o obnovení mírových rozhovorů.
Terčem útoků jsou kromě afghánských bezpečnostních sil také vojáci NATO a jejich civilní kontraktoři.
Bombové útoky v hlavním městě Kábulu narostly ještě poté, co úřady v červenci potvrdily zprávu, že Tálibán přišel o svého vůdce Mullu Muhammada Umara. Ve vedení ho po oznámení jeho úmrtí nahradil Muhammad Mansúr.
Jedním z nejkrvavějších dní poslední doby se pro Afghánistán stal pátek 7. srpna. Při útoku tálibánců na policejní akademii zemřely desítky kadetů i civilistů. O den později pak při sebevražedném bombovém útoku v severoafghánské provincii Kundúz přišly o život více než dvě desítky lidí.
