Německá kancléřka Angela Merkelová si tak prosadila svou a závazek o obnovitelných zdrojích je závazný. Jenže: je závazný pro celou unii, ne pro jednotlivé státy. "Národní limity se budou stanovovat v konsensu všech členských států," cituje agentura Reuters diplomatický zdroj.
Na tiskové konferenci to pak potvrdila i Merkelová, která drží předsednictví unie. Jsem velmi šťastná a spokojená, že bylo nakonec možné otevřít dveře zcela nové dimenzi evropské spolupráce na poli energetiky a boji s klimatickými změnami," řekla novinářům.
"Podařilo se nám shodnout na tom, že snížíme do roku 2020 emise skleníkových plynů o dvacet procent. Nyní věřím, že další jednání nám pomohou dosáhnout závazné dohody i o obnovitelných zdrojích," řekla na tiskové konferenci po prvním dni summitu Merkelová.
Jenže řada zemí se slova "závazný" bála. Němečtí diplomaté celou noc horečně přepisovali text společného stanoviska. A došli právě ke kompromisu - závazek pro všechny, ale konkrétně pro nikoho. Kromě toho v textu zmínili i jadernou energii jako součást "čistých" energií, ale zároveň potřebu zachovat jadernou bezpečnost.
Tím uchlácholili kritiky, kteří se bránili závazku a prosazovali významnou roli jádra.
Patřila k nim i česká delegace a byla jedním z nejhlasitějších odpůrců závazného prohlášení.
Topolánek: Tlak je velký
.Text, jak je nyní navržen, neposkytuje dostatečné záruky, že Česko nebude v budoucnu nuceno plnit procento obnovitelných zdrojů nad své možnosti, řekl ČTK zdroj z české delegace ještě před tím, než se státníci dohodli.
Český premiér Mirek Topolánek odhadl, že poměr mezi stoupenci a odpůrci pevného závazku byl včera asi 17 ku deseti. Připustil však, že je velký tlak na to, aby se v závěrech summitu slovo "závazný" objevilo.
Ve svém vystoupení na summitu řekl, že Česká republika již výrazně snížila emise kysličníku uhličitého. Ale cíl dvacet procent energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů v roce 2020 je pro nás prostě nedosažitelný, prohlásil premiér. Jsme pro ambiciózní cíle, ale musejí být realistické, dodal.
Chirac: Do toho nám nemluvte
První reakce ze setkání státníků naznačovaly, že boj kancléřky nebude příliš úspěšný.
"Jakýkoliv závazek týkající se obnovitelných energií musí brát v potaz národní politiku zahrnující jadernou energii," řekl podle agentury Reuters, která se odvolává na francouzské úředníky, prezident Jacques Chirac.
Merkelová po prvním jednacím dni al zopakovala, že mluvit o jaderné energetice jako o jednom z obnovitelných zdrojů energie nepřichází v úvahu.
Před summitem zase Financial Times citovaly českého premiéra Mirka Topolánka s tím, že cíl Merkelové je neopodstatněný a necitlivý. Podle něj se Česko nechce k ničemu uvazovat. "Vyrostli jsme od komunismu, kdy jsme měli pětiletky. Nechceme se k tomu vrátit," řekl pro renomovaný list.
Závazné cíle prosazovaly skandinávské země, Rakousko a Británie. Proti bylo 14 zemí, včetně České republiky.
Češi i Slováci pro jádro
Kromě toho jak Česko, tak i Slovensko či Polsko sdílejí pohled Francouzů - je třeba zahrnout i jadernou energii. Ta je však horkým tématem, které může na půdě summitu zkomplikovat jednání.
Ostatně pro toto setkání hlav států hrozilo "horkých" témat víc než dost. Vedle jaderné energie se mohlo u kulatého stolu objevit téma protiraketové základny, kterou USA chtějí vybudovat na půl v Polsku a Česku. A Angela Merkelová si předsevzala oživit za svého předsednictví evropskou ústavu.
Bristký premiér Tony Blair, a ostatně i Mirek Topolánek, ji ale už upozornili, že rozhodně s ústavou nespěchají. A jsou také proti tomu, aby se zmínka o ní objevila v takzvané Berlínské deklaraci. Tedy textu, kterým má unie oslavit "své" padesátiny.
