Jestřáb označuje Tchaj-wan, ostrov v jihovýchodní Asii sousedící s Čínou, za svůj druhý domov. Ještě před deseti lety o něm přitom nic nevěděl.
"Chtěl jsem se vyvarovat tomu, že bych se jako umělec opakoval. Proto jsem při studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové zašel na studijní oddělení řešící zahraniční pobyty a zeptal se, kam nejdál mě mohou poslat. A oni řekli, že na Tchaj-wan," vzpomíná pro Aktuálně.cz.
"Zeptali se mě, jestli o něm něco vím. Řekl jsem, že vím jen to, že mi vyrobili baterku do mobilu," dodává Jestřáb.
Poprvé se ocitl na Tchaj-wanu v roce 2014. Tehdy byla u moci strana Kuomintang, která v mnohém ustupovala Pekingu. Pevninská Čína si Tchaj-wan nárokuje jako své území a aktivně ostatní státy odrazuje od navázání diplomatických vztahů s Tchaj-pejí. Oficiální název ostrova je Čínská republika.
Jestřáb svou cestu do Asie popisuje jako "naordinovaný kulturní šok", který ho po dvou měsících přivedl na demonstraci proti podpisu obchodní smlouvy s Čínou. "Studenti to řešili poměrně radikálně a obsadili parlament. Se spolužačkou, s níž jsem tam přišel, jsme před budovou na silnici nakonec strávili celou noc," vzpomíná umělec, který se na ostrov pravidelně vrací.
Vlastní velvyslanectví? Nemožné
Radikálnost, pro kterou neměl z domova srovnání, ho inspirovala i při současném projektu s názvem Embassy. Česko, stejně jako většina států světa, udržuje diplomatické vztahy s Pekingem. Z tohoto důvodu nemůže mít vztahy na stejné úrovni i s Tchaj-wanem. Otevření oficiálního velvyslanectví je tak za současné situace nemožné. Jeho úlohu už 30 let plní Česká ekonomická a kulturní kancelář Taipei, která jako velvyslanectví de facto funguje.
Impulzem ke vzniku projektu, který se kvůli pandemii odkládal, byla i návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v roce 2016. Tehdy se vůdci jedné z nejlidnatějších zemí, které desítky let vládne jediná strana a jež potlačuje lidská práva svých obyvatel, dostalo v Česku vřelého přivítání.
"Horší než za Zemana už to být nemůže," hodnotí Jestřáb dřívější česko-čínské vztahy za bývalého prezidenta Miloše Zemana. Doufá, že s Petrem Pavlem přijde i změna české zahraniční politiky.
Pavlův postoj k Číně a Tchaj-wanu se oproti jeho předchůdci výrazně liší. Zemanův nástupce si například po svém zvolení telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. "Vkládám do něj v tomhle směru velké naděje. Vypadá to, že odvahu má," říká Jestřáb.
Utajená ambasáda
Při tvorbě projektu musel Jestřáb počítat i s možnými odvetnými kroky Číny, která zlepšující se vztahy Česka s Tchaj-wanem nerada vidí. Z tohoto důvodu se rozhodl, že "velvyslanectví" si zájemci budou moci prohlédnout pouze na fotografiích a na videu. Tají i lokalitu.
"Pro mě je 'ambasáda' otevřená 24 hodin denně a navždycky. Všichni vědí, že fyzicky existuje, ale nikdo ji nemůže zavřít, počmárat sprejem nebo nějakými pročínskými hesly. Pro mě je to důležitější, než kdyby se z toho stalo oblíbené místo, kde si lidé dělají selfíčka," líčí umělec, který "ambasádu" otevřel ve slováckém kroji po dědečkovi.
Umělec nechtěl vystavit riziku ani majitele budovy. Otázku jejich bezpečnosti předem konzultoval s přední českou sinoložkou Olgou Lomovou. "Poměrně otevřeně mi sdělila, že restrikce ze strany Číny by ve vztahu ke všem Tchajwancům, kteří se na projektu podíleli, mohly být reálné."
Hrozilo by jim například, že by se dostali na seznam lidí, kteří nemohou navštívit pevninskou Čínu. "To padlo jako naprosto reálná hrozba," říká. Mnoho Tchajwanců přitom jezdí na pevninu za prací, studiem nebo tam má příbuzné.
Vedoucí České ekonomické a kulturní kanceláře Taipei David Steinke, jehož role je stejná jako u diplomatů v jiných zemích, se zatím s žádnými reakcemi ze strany Pekingu nesetkal. "Já osobně mám umění rád a fandím mu. Každému trochu racionálně uvažujícímu člověku muselo být při pohledu na fotomateriál z instalace jasné, že jde o uměleckou nadsázku. Takhle se v reálu ambasády neotevírají," popisuje pro Aktuálně.cz. "Na vztahu Česka k Tchaj-wanu se nic nemění," uzavírá.
