Ukrajinský analytik: Rusko může zaútočit kdykoli, tentokrát se budeme tvrdě bránit

Martin Novák Martin Novák
14. 4. 2021 6:12
Napjatá situace na východní Ukrajině dál eskaluje. Rusko posiluje svá vojska na Krymu i blízko Donbasu, Moskva a Kyjev se navzájem obviňují z provokací a snahy rozpoutat znovu válku, jejíž intenzita poklesla podpisem minských dohod na jaře 2015.
Ukrajinský voják v zákopu na frontové linii nedaleko Doněcka.
Ukrajinský voják v zákopu na frontové linii nedaleko Doněcka. | Foto: Reuters

Americký prezident Joe Biden se postavil za Ukrajinu a poslal dvě lodě námořnictva do Černého moře. Kreml varoval Bílý dům, ať se od oblasti drží stranou s tím, že "riziko incidentu je velmi vysoké". Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve stejný den vyzval Rusko, aby přestalo shromažďovat jednotky u hranic Ukrajiny a ukončilo podporu separatistů na východě země.

Bezpečnostní analytik Mychajlo Samus z výzkumného centra New Geopolitics Research Network, který dvanáct let působil v ukrajinské armádě, v současné době nevidí velké riziko obnovení rusko-ukrajinské války. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že ruský prezident Vladimir Putin vojenskými manévry spíše "testuje" reakce na Ukrajině i ve světě.

V čem je tentokrát jiná situace s posilováním ruských vojsk podél ukrajinských hranic? Od roku 2014 jsme to viděli už mnohokrát…

Rusko má podél Ukrajiny dostatek vojáků pro invazi v podstatě už od roku 2017. Od té doby je schopné kdykoliv zaútočit. Osmá armáda dislokovaná v Novočerkassku v podstatě kontroluje Donbas. Rusko tak může zaútočit kteroukoliv minutu. Jiné je teď to, že Moskva demonstruje svoji sílu. Publikuje videa, zveřejňuje informace o přesunech a posilování vojsk. Jedním z důvodů, proč to dělá, je podle mého názoru testování nového amerického prezidenta. Jde o to donutit Joea Bidena, aby s Putinem přímo komunikoval a vyjednával. Biden telefonoval ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a podpořil Ukrajinu, zatímco Putina nazval zabijákem.

Jde také o test jednoty NATO. Není tajemstvím, že některé země, jako je Velká Británie, Spojené státy, Kanada, pobaltské republiky nebo Rumunsko, podporují integraci Ukrajiny do aliance. Naopak druhá skupina je k tomu skeptická: Maďarsko, Itálie, Španělsko, Německo. Tyto státy se domnívají, že příklon NATO k Ukrajině povede k větší konfrontaci a zvýšenému napětí s Ruskem. Že to vytvoří novou hrozbu.

Putinovi také jde o to, aby dotlačil ukrajinskou vládu k nějakým kompromisům ohledně Donbasu. Aby měl speciální status a mohl třeba mít obchodní kontakty se zahraničím, i když je okupován.

Situace na východě Ukrajiny. Oblasti kontrolované Ruskem a proruskými separatisty jsou označené tmavě.
Situace na východě Ukrajiny. Oblasti kontrolované Ruskem a proruskými separatisty jsou označené tmavě. | Foto: Aktuálně.cz

Existují názory, že v roce 2014 vlastně Putinovy plány úplně nevyšly. Že chtěl odtrhnout více než jen část Donbasu. Například Charkov, Oděsu nebo velký kus území napravo od řeky Dněpr. Je tento scénář stále ve hře? Je reálné, že by Rusko přímo zaútočilo na Ukrajinu?

Původní idea Moskvy byla rozdělit Ukrajinu na několik států. Existoval plán na vytvoření takzvaného Novoruska, což by znamenalo odříznutí Ukrajiny od Černého moře. A to by byla opravdu katastrofa. Možná že tento plán je v Rusku pořád na stole, ale tentokrát je Ukrajina připravena tvrdě bojovat. Samozřejmě Ukrajina není tak vojensky silná jako Rusko, nemáme takové zdroje, tolik tanků, raket a letadel, ale pokud by došlo na válku, tvrdě bychom se bránili a byly by tisíce mrtvých vojáků na obou stranách. Z toho důvodu nevidím motivaci Putina skutečně rozpoutat velký konflikt. Ruskému prezidentovi by to přineslo více problémů a nejspíše by se zpřísnily západní sankce vůči Moskvě. Začínat skutečnou válku Putin nechce, jde mu o demonstraci síly, rozdělení NATO a testování Bidena.

Mychajlo Samus.
Mychajlo Samus. | Foto: , Aktuálně.cz

Ukrajina loni dostala ještě za prezidenta Donalda Trumpa velké dodávky zbraní, například americké protitankové střely Javelin. Jak moc to změnilo strategickou situaci?

Američané poskytují ukrajinské armádě výcvik, komunikační systémy, radary. Protitankové střely Javelin zatím nebyly použity v boji, ale začali jsme používat bezpilotní letouny turecké výroby Bayraktar (nasazení těchto dronů výrazně přispělo k vítězství Ázerbájdžánu nad Arménií v loňské válce o Náhorní Karabach, pozn. red.). Ve válce bychom museli bojovat asymetrickým způsobem, protože v konvenční výzbroji se nemůžeme Rusku rovnat. Potřebujeme silnou protiletadlovou obranu, abychom znemožnili Putinovi používat letectvo.

Je podle vás možná nějaká politická změna v ruském postoji k Ukrajině?

Spíše ne. Putin vytvořil velmi stabilní, řekl bych zacementovaný režim na několik desetiletí dopředu. Nevidím jinou alternativu, mnoha Rusům Putin a jeho názory vyhovují.

A co opozičník Alexej Navalnyj?

Jistě zastává odlišné názory než Kreml, ale bude pro něj těžké stát se skutečnou alternativou Putinovi. Ten je totiž jen špičkou ledovce. Jde o systém, založený na rovnováze mezi různými finančními oligarchy, tajnými službami a vůdci jednotlivých republik a oblastí. Mám na mysli například čečenského prezidenta.

Kdybychom hypoteticky předpokládali, že Putin najednou zmizí, bude nástupce vybrán konsensem mezi těmito lidmi a silami. Navalnyj možná inspiruje mladé na sociálních sítích, ale to je málo na převzetí moci v Rusku. Nevěřím, že lidé kolem Putina, kteří z něj těží, budou jakkoliv riskovat svoji budoucnost nějakým pohráváním si s demokracií.

Video: Jsme připraveni k boji, tvrdí proruští separatisté

„Jsme připraveni k boji. O kompromisu nevíme,“ zní ze zákopů proruských separatistů na východní Ukrajině. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 45 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, opět zasednou i odborné týmy. 

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Několik stovek lidí demonstrovalo v Praze a v Brně za klima

Několik stovek lidí v pátek v pražských a brněnských ulicích demonstruje, aby před blížícími se volbami upozornili na klimatickou krizi. Protest v Praze demonstranti zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem "Teď nebo nikdy", po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu.

Ulicemi Brna prošly další asi dvě stovky studentů. Organizátoři a další řečníci nejprve upozornili na dopady změn klimatu. "Z těchto voleb musí vzejít vláda, které nebude lhostejný boj za klimatickou spravedlnost," řekl Ctibor Prokop, student tišnovského gymnázia a mluvčí hnutí Fridays for Future.

Protesty jsou součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future, jehož členové zformulovali klimatické požadavky, podle nichž by lidé měli vybírat budoucí českou vládu. Je mezi nimi například udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia, přechod od preferování hrubého domácího produktu ke zjišťování stavu přírody a klimatu nebo ochrana klimatu jako priorita příští vlády. Politické strany pak podle těchto kritérií oznámkovali, nejlépe podle aktivistů dopadli Piráti se starosty a Strana zelených.

Zdroj: ČTK
Další zprávy