Kyjev - Účastníci protivládních protestů na Ukrajině podle agentury Reuters vyklidili vládní budovy a kyjevskou radnici a splnili tak podmínku amnestie pro dříve zatčené a stíhané demonstranty.
Podle opozičního poslance Serhije Soboleva rovněž rozebírají barikády na ulici Hruševského. Přívrženci jiné opoziční strany - nacionalistického uskupení Svoboda - ale dlouho nehodlali radnici opustit.
"My jako organizovaná a disciplinovaná politická síla splníme jakékoliv rozhodnutí (...). Dosud však žádné definitivní rozhodnutí o uvolnění nějakých budov neexistuje," prohlašoval ještě v sobotu poslanec Svobody Eduard Leonov.
Při odchodu demonstranti pohrozili, že se mohou vrátit, pokud nebude zastaveno stíhání jejich zadržených kolegů.
"Štáb revoluce"
Kyjevskou radnici demonstranti vzali útokem 1. prosince a následně ji přeměnili ve "štáb revoluce".
Stala se tak podobným symbolem protestů jako Majdan, tedy kyjevské ústřední náměstí Nezávislosti, připomněla agentura AFP. Její vyklizení ale bylo podmínku amnestie pro 234 demonstrantů, již propuštěných z vazebních věznic.
Tuto podmínku pro zastavení všech řízení s demonstranty před soudy obsahuje zákon o amnestii, který koncem ledna schválil parlament a následně podepsal prezident Viktor Janukovyč.
Generální prokurátor Viktor Pšonka už v pátek informoval o propuštění zadržovaných demonstrantů. Zároveň ale upozornil, že jejich stíhání ještě zastaveno nebylo.
Pšonkova slova o propuštění zatčených potvrdil Sobolev v rozhovoru na televizní stanici 5 kanal. Podmínkou demonstrantů je pouze to, aby ochranu tohoto objektu nepřebírali příslušníci žádných speciálních jednotek.
Nedělní demonstrace
Rozhodnutí o vyklizení radnice bylo oznámeno v den, kdy se v centru Kyjeva odehrála další velká opoziční demonstrace.
Na kyjevském náměstí Nezávislosti opoziční předáci Arsenij Jaceňuk a předseda nacionalistické strany Svoboda Oleh Ťahnybok ohlásili "pokojnou ofenzívu", která má parlament přimět k tomu, aby příští týden schválil návrat k ústavě z roku 2004, a tak omezil pravomoce hlavy státu.
Jaceňuk se zapřisáhl, že se "nenechá koupit" nabídkou premiérského křesla a že opozice vytvoří vlastní vládu, která podepíše dohodu s Evropskou unií. Požadoval také, aby úřady zastavily stíhání dvou tisíc opozičních aktivistů.
V Kyjevě už v půli listopadu vypukly protesty, jejichž účastníci požadují odstoupení Janukovyče za to, že odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií a místo toho se přiklonil k Rusku.
Vězněná expremiérka Julija Tymošenková v rozhovoru pro časopis Dzerkalo Tyžňa vyzvala opozici, aby s Janukovyčem jednala "jen o podmínkách jeho odchodu a zárukách jeho rodině". Jednat s Janukovyčem o něčem jiném podle ní nemá smysl, protože není nic víc než "nekvalifikovaný prostředník" ve styku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
