Kyjev/Praha - Osm tisíc jmen. Tak dlouhý je ukrajinský seznam dezertérů a zrádců, kteří přešli na druhou stranu a bojovali za separatisty proti vládním silám.
Jde o osm tisíc vojáků, policistů či pracovníků kontrarozvědky SBU.
Číslo zveřejnil hlavní vojenský prokurátor Ukrajiny Anatolij Matios. "Všichni budou povoláni k zodpovědnosti, ukrajinské soudy vynesou rozsudky,“ oznámil.
Je to poprvé od začátku války loni na jaře, co Kyjev zveřejnil přesnější čísla dezertérů ze svých řad.
V únoru přitom Matios odhadoval, že těch, kteří zběhli a přidali se k nepříteli, je kolem 17 000.
Nejvíce vojáků a důstojníků se přidalo k separatistům hned na začátku konfliktu a potom loni v létě. V posledních měsících Ukrajinci zatýkají v Doněcké a Luhanské oblasti spíše civilisty, kteří předávají separatistům informace o pohybu vojáků a armádní techniky.
Tajná služba SBU ale stále odhaluje "krtky," kteří tajně pracují pro separatisty či Rusko. Prvního července nastoupil nový šéf Vasilij Gricjak a během několika dní postavil mimo službu čtyřicet důstojníků, podezřelých nebo rovnou obviněných ze zrady.
Kontrarozvědka přitom prošla rozsáhlou čistkou loni na jaře po svržení Viktora Janukovyče. Nová vláda se zbavovala lidí, kteří byli více loajální k Moskvě než ke Kyjevu.
Hybridní mír
Boje na východě Ukrajiny se nyní koncentrují na několik míst, fronta se ale od konce února nehýbe. Hlášeny jsou střety v blízkosti Mariupolu u pobřeží Azovského moře a také z města Stanycja Luhanska, které leží na severu blízko hranice s Ruskem.
Deník Ukrajinska pravda nazývá současnou situaci hybridním mírem. Intenzita války se zmírnila a vedou se mírová jednání, ale dál se střílí a dál umírají lidé.
Analytik Vladimir Fesenko předpovídá, že konflikt v tomto omezeném rozsahu bude pokračovat, protože ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi tato cesta umožňuje oslabovat ukrajinskou vládu a ekonomiku (podle dnes zveřejněné statistiky se ukrajinská ekonomika letos za druhé čtvrtletí propadla ve srovnání se stejným loňským obdobím o 14,7 procenta).
Přitom ruský prezident si prý nepřeje výraznější eskalaci, a není proto pravděpodobné, že by usiloval o dobytí dalších území pro separatisty.
"Současné vedení doněckých a luhanských separatistů a lidé, kteří tam proti Ukrajině bojují, sotva přistoupí na nějakou dohodu, která by znamenala návrat těchto oblastí pod kontrolu Kyjeva, jsou to lidé, kteří jsou nepřátelští Ukrajině, kteří s ní válčili, kteří jsou jí cizí," soudí Fesenko.
Minské dohody, uzavřené na summitu v Bělorusku na konci února za přítomnosti Putina a ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, čeká na podzim zkouška.
Na základě dohody se mají konat v říjnu místní volby, avšak v odtržených částech Doněcké a Luhanské oblasti za stejných podmínek jako na celé Ukrajině.
Vedení obou samozvaných republik v Doněcku a Luhansku ale avizovalo, že volby uspořádá podle svých představ a potřeb.
