Třináctičlenný tým virologů, epidemiologů a zoologů strávil v lednu ve Wu-chanu tři týdny, z toho ovšem první dva v karanténě v hotelu. Experti WHO nemohli opustit pokoje.
O samotných návštěvách tržiště ve Wu-chanu, místních nemocnic a laboratoře uvedli, že některé rozhovory byly důležité, ale nedostaly všechny podklady, které požadovali.
Americký Deník Wall Street Journal s odvoláním na jednoho člena mise WHO napsal, že vědci požadovali přístup ke zdravotní dokumentaci 76 tisíc pacientů z Wu-chanu, aby bylo možné zjistit, zda příznaky nemoci covid-19 neměli někteří už před prosincem 2019, kdy Čína výskyt nákazy přiznala. Přístup k dokumentům jim však čínská strana odepřela.
V laboratoři Wuchanského virologického institutu zase nemohli vidět všechny záznamy uložené v počítači. Se zdůvodněném, že je firma musela odstranit, protože se do nich pokoušeli dostat hackeři.
Virus nevznikl uměle
Tým vědců vedl dánský expert Peter Ben Embarek, specialista na nemoci přenosné ze zvířat na člověka. V rozhovoru s novináři už naznačil, že v chystané zprávě nebudou žádné takzvaně třaskavé nebo nečekané informace.
Podle něj mise zjistila, že virus nevznikl uměle v laboratoři, ale velmi pravděpodobně se přenesl z netopýra na člověka, přičemž jako mezičlánek posloužil jeden živočich (dříve někteří vědci spekulovali, že by to mohl být luskoun). Tým WHO ale také pokládá za nepravděpodobnou verzi, že by se virus mohl dostat do Číny ze zahraničí ve zmražených potravinách, jak Peking dříve tvrdil. Experti navrhnou, aby se vyšetřování původu pandemie nevydávalo tímto směrem, protože by šlo o plýtvání časem i penězi.
"Na tom, že virus nepochází z laboratoří, existuje mezi všemi členy týmu shoda," řekl listu Wall Street Journal britský zoolog Peter Daszak.
Teorii o dovozu viru ve zmražených potravinách zastávají někteří čínští představitelé zejména od doby, kdy Austrálie a Spojené státy začaly loni požadovat důsledné vyšetření původu koronaviru.
"Čína si extrémně zakládá na utváření narativu o původu a šíření koronaviru a nechce dopustit, aby se jakákoliv oficiální zpráva pocházející přímo z čínského území odchýlila od jejího příběhu. Myslím, že to je i hlavním důvodem, proč měla delegace WHO tak těžký přístup k vyšetřování. Čínské vedení se zkrátka bálo, jak by závěrečná zpráva mohla vypadat, a to ať už by zjistila něco pro Čínu negativního, nebo ne," míní expert na Čínu z Asociace pro mezinárodní otázky Václav Kopecký.
Analytik zároveň dodává, že se především v posledních letech jedná o běžný rys čínské politiky. "Mizí i poslední zbytky transparentnosti a je naopak kladen čím dál tím větší důraz na oficiální státní a stranickou linii," popisuje Kopecký.
"Čína nechce vše odhalit"
O možnosti vyslat tým Světové zdravotnické organizace do Wu-chanu hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem ředitel WHO Tedros Ghebreyesus už loni v lednu. Po mnoha odkladech a jednání ale trvalo rok, než vědci do města dorazili.
Podle odborníka na Čínu Aleše Karmazina z katedry asijských studií Metropolitní univerzity v Praze od začátku jasné, že Čína není mezinárodnímu vyšetřování nakloněna.
"Tím, kdo hlasitě a jasně vznášel požadavek pečlivého vyšetření počátku pandemie, byla Austrálie. Proto se razantně zhoršily vztahy mezi Čínou a touto zemí, čínskou vládu tím Austrálie strašně popudila (Peking kromě jiného uvalil dovozní cla ve výši přes 200 procent na australská vína, pozn. red.). Vidíme také jasně, že Čína tvrdě vystupuje proti tomu, aby byla označována za zemi původu koronaviru. Evidentně nechce úplné prošetření původu pandemie, nechce vše odhalit," dodává expert.
Podle Karmazina to souvisí i s tím, že za současného prezidenta Si Ťin-pchinga se Čína stala více nacionalistickou, protizápadní a alergičtější na kritiku ze zahraničí.
"V posledních deseti letech tato nacionalistická a řekněme protizápadní vlna nabírá na obrátkách. Pocit, že Západ se pořád povyšuje nad Čínu a pořád ji chce z něčeho vinit, je v zemi opravdu velmi silný. Pro nás to možná zní bizarně, ale v Číně je to skutečně velmi silné a autentické vnímání světa," upozorňuje Aleš Karmazin.
