Istanbul/Praha - Syrská armáda, Hizballáh a příslušníci íránských Revolučních gard obkličují - za masivní podpory ruských bombardérů - povstalce na východě Aleppa a odstřihli je od zásobovací trasy z Turecka.
Moskva obviňuje Ankaru, že u hranice soustřeďuje vojáky a zbraně. "Ruská armáda zaznamenala více signálů o přípravách tureckých ozbrojených sil k akci na syrském území," uvedl mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Hrozí tedy přece jenom rusko-turecká válka a turecká pozemní intervence v Sýrii? Nevypadá to příliš pravděpodobně, z několika důvodů.
Turecko má sice druhou největší armádu v Severoatlantické alianci a významný vojenský průmysl: 615 000 vojáků v základní službě, 450 000 rezervistů, 4200 tanků, 6500 obrněných transportérů, téměř tři a půl tisíce děl různých typů, skoro dva tisíce letounů a přibližně 850 helikoptér.
Část sil je však vázaná konfliktem se Stranou kurdských pracujících (PKK).
Turci nejsou operaci v Sýrii nakloněni
Prestižní deník Zaman ve své nedávné analýze uvedl, že armáda bez souvislejší přípravy není s to podniknout větší pozemní operaci v zahraničí.
"Pokud by se nedařila a byla by provedena rychle bez důkladného naplánování, pro vládu a prezidenta by měla zničující politické následky," napsal list ještě před tím, než v Sýrii intervenovaly loni 30. září ruské bombardéry.
Veřejné mínění v Turecku není nakloněno zásahu a zjevně není vůle obětovat kvůli Sýrii životy tureckých vojáků.
Několik průzkumů během posledních let vesměs potvrdilo, že podpora přímého tureckého zapojení do války v sousední zemi je nízká.
Například loni v červenci se pro intervenci v Sýrii vyslovilo jen 24 procent dotázaných, 68 procent bylo proti.
V tureckých médiích se objevily oficiálně nepotvrzené zprávy, že prezident Recep Tayyip Erdogan zvažoval pozemní invazi na sever Sýrie s cílem vytvořit tam nárazníkovou zónu, ale armádní špičky jej od toho odradily.
Generál ve výslužbě a nyní analytik Národního centra prot bezpečnostní a zahraničněpolitický výzkum v Ankaře Naim Baburoglu soudí, že Ruský prezident Vladimir Putin se snaží po sestřelení letadla Su-24 loni 24.lstiopadu vyprovokovat Turecko k vojenskému konfliktu, ale podle něj by to ale pro Turecko nedopadlo dobře.
"Putin se snaží o odvetu za sestřelení Su-24. Kdyby Rusové sestřelili několik tureckých stíhaček F-16, byl by doma za hrdinu a ponížil by Turecko. NATO by ale sotva nějak Turecku pomohlo. Rozhodnutí musí být jednomyslná, a zatímco USA a Velká Británie by třeba vyjádřily podporu, Německo nebo Řecko těžko. Intervence v Sýrii by byla katastrofou,“ uvádí Baburoglu.
Ankaře vadí, že Rusko podporuje vojenské síly syrských Kurdů, nazvané Jednotky lidové ochrany (YPG). Ty ovládají většinu území na severu Sýrie a pro tureckou vládu jsou nepřítelem kvůli kontaktům s kurdskými separatisty v Turecku.
Turci posílají zbraně některým skupinám bojujícím v Sýrii proti režimu Bašára Asada. Například organizace Ahrár al-Šám dostává protitankové střely. Umožňují také pohyb bojovníků přes hranice a jejich léčení v tureckých nemocnicích.
Kritici uvádějí, že se tam léči i džihádisté z teroristické organizace Islámský stát (IS) nebo syrské odnože Al-Káidy (Fronty al-Nusrá) a vydávají se za členy jiných skupin. Například Svobodné syrské armády (FSA), která začala bojovat proti Asadovi už v roce 2011 a již tvořili hlavně dezertéři.
Islámský stát provedl v Turecku několik teroristických útoků. Naposledy 16. ledna v Istanbulu, kde zemřelo jedenáct německých turistů. Nyní staví turecká armáda na syrských hranicích v místech ovládaných Islámským státem betonovou bariéru.
