Washington - Americká mediální a politická scéna ještě ani nestačila vydýchat podezření, která na adresu prezidenta Donalda Trumpa minulý čtvrtek vznesl před výborem pro tajné služby amerického Senátu bývalý šéf FBI James Comey, a "ruská aféra" pokračovala další dramatickou zápletkou.
Před senátní výbor v úterý večer pražského času předstoupil Trumpův ministr spravedlnosti Jeff Sessions.
Jeho výpověď přitom musela reagovat právě na otazníky a pochybnosti, které ohledně Bílého domu a ministrovy role v celé kauze minulý čtvrtek vznesl Comey.
Je pravda, jak nepřímo uvedl Comey, že americký prezident Donald Trump jej na začátku května na hodinu odvolal z funkce šéfa FBI kvůli tomu, že nechtěl ukončit vyšetřování možných loňských kontaktů lidí z Trumpova předvolebního týmu s Rusy? Proč a jak často jednal s Rusy sám Jeff Sessions? Nepředstavuje to pro něho nyní ve funkci ministra spravedlnosti USA problém?
A za třetí, jakou roli sehrál právě Sessions v odstranění Jamese Comeyho, který do té doby vedl vyšetřování ruské kauzy, z čela FBI?
S Rusy jsem nic neměl…
Ve svém úvodním připraveném prohlášení Sessions popřel, že by měl během loňské předvolební kampaně jakékoli dosud nezveřejněné kontakty s Rusy.
"Naznačovat, že jsem byl součástí jakékoli spolupráce (s Rusy), že bych si byl vědom jakékoli spolupráce s ruskou vládou, abych poškodil tuto zemi, které hrdě sloužím 35 let, nebo abych poškodil integritu našeho demokratického systému, je alarmující a odporná lež," uvedl ministr Sessions.
Americké zpravodajské služby se už loni v říjnu shodly, že Rusko se snažilo ovlivnit průběh amerických prezidentských voleb. V rámci těchto zjištění, která služby podrobně zdokumentovaly ve své lednové zprávě, se pak FBI soustředila i na to, zda nedošlo k překryvu ruských aktivit s intencemi lidí z týmu Donalda Trumpa.
V loňské předvolební kampani byl Jeff Sessions prvním členem amerického Senátu, který veřejně podpořil Donalda Trumpa. Po celou kampaň pak byl nejvýše postaveným profesionálním politikem v Trumpově týmu.
Problémy s ruskou aférou pro Sessionse začaly během jeho lednového vystoupení před Senátem, kde obhajoval svoji nominaci na ministra spravedlnosti.
Na přímé dotazy, zda se v loňské kampani stýkal s Rusy, Sessions tehdy odpověděl záporně. Později ale vyšlo najevo, že se nejméně dvakrát setkal s ruským velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem.
… ale s Kisljakem jsem jednal
Podle své verze loni s Kisljakem jednal ze své tehdejší pozice člena Senátu, nikoli za Trumpův tým. V reakci na kritiku, že během potvrzovacího slyšení tyto schůzky nezmínil, se ministr v březnu nicméně stáhl z dozoru nad vyšetřováním ruské kauzy.
Během úterního slyšení Sessions uvedl, že tento krok neznamenal, že by se v loňské kampani dopustil ve vztahu k Rusům jakéhokoli přešlapu. Důvodem podle něho bylo, že to nařizují pravidla ministerstva spravedlnosti.
"Tato pravidla stanoví, že zaměstnanci ministerstva by se neměli účastnit vyšetřování kampaně, pokud byli sami součástí kampaně," uvedl v úterý Sessions.
V rámci svého březnového rozhodnutí vzdát se dozorování ruského vyšetřování se Sessions následně k celé věci dlouho nevyjadřoval. Jenže informace, které mezitím vyšly na světlo - a především pak Comeyho svědectví z minulého týdne - jej evidentně přiměly změnit názor.
Comey minulý čtvrtek v Senátu uvedl, že během únorové schůzky "mezi čtyřma očima" v Bílém domě jej prezident Trump vyzval, ať nechá ruskou kauzu být.
V jejím centru právě tehdy uvízl Michael Flynn, který byl v loňské kampani Trumpovým hlavním vojensko-bezpečnostním poradcem a po příchodu do Bílého domu se stal prezidentovým poradcem pro národní bezpečnost.
Jenže právě Flynn byl loni zároveň velmi aktivní v jednáních s ruskou stranou. A když se ukázalo, že o úplném rozsahu svých kontaktů s Rusy po nástupu do Bílého domu lhal i viceprezidentovi Miku Pencovi, musel po necelém měsíci v úřadě rezignovat.
Proč musel odejít šéf FBI?
Z informací, které Senátu a médiím v minulých dnech a týdnech poskytl James Comey, vyplývá, že prezident Trump jej odvolal kvůli ruské aféře, zcela konkrétně právě kvůli jeho vyšetřování Michaela Flynna.
Sessions se v úterý ve své výpovědi v Senátu ale pevně držel původního oficiálního zdůvodnění ministerstva spravedlnosti, konkrétně jeho náměstka Roda Rosensteina.
Podle něho byl James Comey propuštěn pro zmatečné vedení kauzy, v níž loni šetřil, zda Hillary Clintonová neporušila zákon, když jako ministryně zahraničí (v letech 2009 až 2012) používala soukromý e-mailový účet.
Sessions v úterý potvrdil, že propuštění Comeyho prezidentovi Donaldovi Trumpovi sám doporučil. "Shodli jsem se, že FBI ve svém vedení potřebuje nový začátek," zopakoval Sessions slova ze svého doporučujícího dopisu prezidentovi.
Především z dotazů demokratických senátorů však bylo znát, že o skutečných důvodech Comeyho vyhazovu mají vážné pochyby.
"Informoval jste jako ministr svého podřízeného Comeyho někdy o tom, že máte výhrady k jeho práci?" zněla otázka demokratického senátora Marka Warnera.
"Ne, to jsem neudělal," připustil ministr Sessions, že před samotným odvoláním Comeymu pochybení v e-mailové kauze Hillary Clintonové nikdy osobně nevytkl.
Comeyho vysoká hra
James Comey minulý čtvrtek v Senátu přiznal, že to by on sám, kdo poté, co jej Trump na začátku května odvolal z funkce, pustil do médií informace z výše zmíněné únorové schůzky mezi čtyřma očima s prezidentem v Bílém domě.
Comey počítal s tím, že vážnost jeho sdělení, že jej prezident tlačil k zastavení vyšetřování, vyvolá v politickém prostředí Washingtonu bouřlivou reakci. A tento kalkul mu skutečně vyšel.
Ve světle jeho informací jmenoval náměstek ministra spravedlnosti Rod Rosenstein - za souhlasu demokratů i republikánů v Kongresu - bývalého šéfa FBI Roberta Muellera zvláštním vyšetřovatelem celé ruské kauzy.
Muellerovy pravomoci jsou poměrně široké, jeho vyšetřování je nadřazeno dění na úrovni Kongresu (například právě šetření senátního výboru pro tajné služby) a především je politicky nezávislé.
Pro Bílý dům je tak potenciálně mnohem nebezpečnější, než co mu v tuto chvíli hrozí od Kongresu, kde republikáni mohou věci účinně brzdit.
A v tomto smyslu přinesla americká média ještě před tím, než ministr Sessions předstoupil před Senát, další výbušnou zprávu.
Bílý dům se bojí zvláštního vyšetřovatele
Podle sdělení jednoho z lidí z Trumpova okolí, jeho dlouholetého přítele Christophera Ruddyho, prezident zvažuje možnost, že by Roberta Muellera z pozice zvláštního vyšetřovatele odvolal.
Ruddy to prohlásil pro stanici PBS v pondělí, po své návštěvě u Trumpa v Bílém domě. Prezidentův mluvčí Sean Spicer následně uvedl, že Ruddy mluví jen sám za sebe, a jeho informaci nepřímo popřel.
Sessions spekulace ohledně možného odvolání zvláštního vyšetřovatele odmítl komentovat. Uvedl nicméně, že bývalého šéfa FBI Muellera mnoho let zná a vyjádřil mu důvěru.
Prohlásil zároveň, že v případném Muellerově odvolání by nehrál žádnou roli. "Nemyslím, že by to bylo z mé strany přípustné," uvedl Sessions.
O tom, že Robert Mueller vzbuzuje v Bílém domě obavy, ale svědčí i vyjádření Newta Gingriche, bývalého kongresmana, zkušeného znalce washingtonské scény, a zároveň člověka, který má blízko k prezidentu Trumpovi.
"Republikáni jsou v bludu, pokud se domnívají, že zvláštní vyšetřovatel bude férový… Je čas to přehodnotit," naznačil Gingrich ve svém vzkazu na Twitteru, že odklizení Muellera by bylo v prezidentově zájmu.
Podle většinového názoru amerických médií by to ale ve Washingtonu vyvolalo ještě mnohem bouřlivější reakci než odvolání Jamese Comeyho z vedení FBI.
Podle listu Wall Street Journal by to nevyhnutelně vedlo k přímému srovnávání s aférou Watergate, kdy Richard Nixon na podzim 1973 ve snaze zachránit se v úřadě také odvolal zvláštního vyšetřovatele.
Watergate to ještě není
V Nixonově případě ale už události nešlo zastavit. Pod hrozbou odvolání z funkce - v rámci tzv. impeachementu - na úřad prezidenta nakonec sám rezignoval.
V současné ruské aféře je podle většiny amerických komentátorů k takovému scénáři ještě hodně daleko. Prezident Trump popírá, že by Comeyho tlačil k zastavení vyšetřování Michaela Flynna. V tuto chvíli je to tedy tvrzení proti tvrzení.
A i kdyby se objevily informace, které by Comeyho verzi potvrdily, a proti prezidentovi by tak mohlo být vzneseno obvinění, že bránil průchodu spravedlnosti (tzv. obstrukci spravedlnosti), musel by to být Kongres, kdo by jej odvolal.
Dokud však bude Kongres v rukách republikánů, je nepravděpodobné, že by Trumpovi něco takového hrozilo.
"Pokud se neukáže něco zásadně vážného, předpokládám, že až do kongresových voleb v listopadu 2018 se věc povleče jako doposud," předpovídá profesor Daniel Hamilton, ředitel Centra transatlantických vztahů na Johns Hopkins University ve Washingtonu
Podle Hamiltona se bude vyšetřovat, Bílý dům to bude zaměstnávat, ale Trump zatím nebude osobně ohrožen.
"V Nixonově případě rozhodlo, že republikáni jej hodili přes palubu, protože se už začali bát o svá vlastní křesla. Za Trumpem ale zatím stojí, protože má stále podporu svých voličů," dodává Hamilton.
Možná přijde i prezident
Sessions v úterním slyšení před senátním výborem opakovaně odmítl říct, zda a v jakém smyslu o celé ruské aféře komunikuje osobně s prezidentem Trumpem.
"Podle mého názoru by bylo nevhodné zveřejňovat privátní konverzaci s prezidentem, když on sám nemá možnost zhodnotit vznesené dotazy a rozhodnout se, zda by schválil jejich zodpovězení," vyhnul se Sessions těmto dotazům.
Jeho úterní slyšení před Senátem nepřineslo zdaleka tak výbušné titulky, jaké následovaly minulý čtvrtek po svědectví Jamese Comeyho. Nedůvěra, kterou vyjadřovali především demokraté, se však dala v senátní místnosti přímo krájet.
V tuto chvíli je jisté, že ruská aféra zdaleka nekončí. S tím, jak se do celé věci po sestavení svého týmu v nejbližších týdnech vloží zvláštní vyšetřoval Mueller, bude spíše postupně jen gradovat.
A pak to může být sám prezident Donald Trump, kdo přijde svědčit. Přinejmenším ve svém vzkazu na Twitteru minulý týden potvrdil, že je na to stoprocentně připraven.
